Panska sidla v Mirosove

Publikace popisuje vývoj panských sídel na území mesta Mirošova. První zmínka o nem z roku 1366 a az do pol. 18. stol. byl Mirošov malou zemedelskou vsí. První sídlo zde zbudoval Dobrohost z Ronšperka. Z malé tvrze ve Dvorci (dnes na SV okraji mesta) se zachovalo výrazné tvrzište s valem a príkopem. Místo vyznacuje pseudogotická kaplicka. Majitel Dvorce se poc. 15. stol dal na loupení. Dobytí a vypálení tvrze tuto cinnost zrejme ukoncilo a tvrz mizí z behu dejin. Teprve koncem 16.stol. se jeden z clenu významné rodiny Gryspeku usídlil v Mirošove, kde vlastnil statky. V té dobe byla zbudována i renesancní tvrz. Krátce nato (1606) prešla do drzení pánu z Mitrovic. Budova tvrze je zachována jako severní krídlo dnešního zámku. Po roce 1720 bylo zapocato se stavbou dnešního zámku. Podílel se na ní plzenský architekt Jakub Auguston mladší. Zámek je hodnotná stavba s representativním oválným sálem v 1. patre a s kazetovými stropy. Stavebník se z nej však dlouho neradoval, protoze zámek byl pro jeho dluhy záhy v drazbe prodán. Novým majitelem se stala dvorská komora a zámek az do roku 1868 hostil císarské úredníky spravující panství a zeleznorudné doly. To jiz byl Mirošov mestys s rozvinutou zelezárskou výrobou. Nový soukromý majitel dal zámek opravit a další majitelé se potom strídali az do roku 1948. Po etape hospodarení Ceskoslovenských státních statku a Celní školy je dnes opet v soukromých rukou, je opraven a prístupný verejnosti.