Nezname hrady severniho Plzenska
Petr Rozmberský, Milan Novobilský, Petr Mikota
1. vydání 1999, 2. vydání 2012 (upravené vydání)
32 stran, 20 obrázku
ISBN 80-902692-2-2, ISBN 978-80-87170-22-9
32 stran, 20 obrázku
ISBN 80-902692-2-2, ISBN 978-80-87170-22-9
cena 30 Kc
Plný název:
Josefa Milera Neznámé hrady severního Plzenska.
Na prelomu 70. a 80. let objevil amatérský badatel RNDr. Josef Miler, zakladatel a dlouholetý predseda Klubu Augusta Sedlácka, na území okresu Plzen-sever nekolik historické vede dosud neznámých hradu. Nedochovalo se z nich více, nez pozustatky zemních opevnovacích prací – príkopu a valu. Práve tyto, pro laika v terénu témer nepostrehnutelné útvary, cvicené oko Josefa Milera neomylne rozpoznalo. Pokoušel se o techto místech zjistit v archivech neco více, ale prímé zprávy, které by objasnovaly jména a dobu, po kterou na techto záhadných hradech kypel zivot, rekly nám neco o jejich podobe, majitelích, ci událostech, které vedly k jejich opuštení, se nedochovaly.
Vrozený vedecký duch Josefa Milera vyzadoval presnost. Proto byly objevené hrady ve spolupráci se zkušeným geodetem Petrem Valentou zamereny a vyhotoveny jejich podrobné vrstevnicové plány, proveden povrchový sber zlomku keramických nádob umoznujících rámcové datování osídlení a po málo prínosném archivním bádání pristoupil pak Josef Miler ke zpracování všech dosazených informací formou o jednotlivých lokalitách, které v prubehu 80. let vyšly v ruzných odborných publikacích. Jeho zaujetí pro takzvané „drnoburky“, hrady vetšinou neznámých jmen a osudu, z nichz se témer nic nedochovalo, se brzy stalo povestné. Zertem jsme takovým objektum zacali ríkat „hrady Milerova typu“.
V devadesátých letech byly o nekterých hradech Milerova typu na severním Plzensku získány další informace, které pomáhaly zaostrovat matný historický obraz. Byl to predevším zjištovací archeologický výzkum na jedné z lokalit, iniciovaný opet dr. Milerem. Poznatky svého dlouholetého bádání o hradech které objevil, doplnené ješte dalšími lokalitami, jenz byly sice jiz známé, ale nálezely k výše uvedenému typu, chtel Josef Miler shrnout a popularizovat v samostatné publikaci v edici Zapomenuté hrady, tvrze a místa. I kdyz jiz tezce nemocen, shromazdoval dál neúnavne materiály k neznámým hradum severního Plzenska. 3. kvetna 1999 RNDr. Josef Miler podlehl zákerné chorobe a z pripravované publikace zustalo jen úvodní torzo.
K uctení památky dr. Milera se jeho prátelé z Klubu Augusta Sedlácka rozhodli zamýšlenou publikaci dokoncit a vydat. Znovu se rozjeli po jím objevených hradech i po hradech, o nichz se dosavadní literatura zminuje jen nekolika slovy, opet sáhli po archivních pramenech a predkládají za kolegu a kamaráda Pepíka Milera práci, která obohatí regionální historii a jiste prispeje i k utvárení názoru na podobu a vývoj nejstarších ceských hradu.
Vrozený vedecký duch Josefa Milera vyzadoval presnost. Proto byly objevené hrady ve spolupráci se zkušeným geodetem Petrem Valentou zamereny a vyhotoveny jejich podrobné vrstevnicové plány, proveden povrchový sber zlomku keramických nádob umoznujících rámcové datování osídlení a po málo prínosném archivním bádání pristoupil pak Josef Miler ke zpracování všech dosazených informací formou o jednotlivých lokalitách, které v prubehu 80. let vyšly v ruzných odborných publikacích. Jeho zaujetí pro takzvané „drnoburky“, hrady vetšinou neznámých jmen a osudu, z nichz se témer nic nedochovalo, se brzy stalo povestné. Zertem jsme takovým objektum zacali ríkat „hrady Milerova typu“.
V devadesátých letech byly o nekterých hradech Milerova typu na severním Plzensku získány další informace, které pomáhaly zaostrovat matný historický obraz. Byl to predevším zjištovací archeologický výzkum na jedné z lokalit, iniciovaný opet dr. Milerem. Poznatky svého dlouholetého bádání o hradech které objevil, doplnené ješte dalšími lokalitami, jenz byly sice jiz známé, ale nálezely k výše uvedenému typu, chtel Josef Miler shrnout a popularizovat v samostatné publikaci v edici Zapomenuté hrady, tvrze a místa. I kdyz jiz tezce nemocen, shromazdoval dál neúnavne materiály k neznámým hradum severního Plzenska. 3. kvetna 1999 RNDr. Josef Miler podlehl zákerné chorobe a z pripravované publikace zustalo jen úvodní torzo.
K uctení památky dr. Milera se jeho prátelé z Klubu Augusta Sedlácka rozhodli zamýšlenou publikaci dokoncit a vydat. Znovu se rozjeli po jím objevených hradech i po hradech, o nichz se dosavadní literatura zminuje jen nekolika slovy, opet sáhli po archivních pramenech a predkládají za kolegu a kamaráda Pepíka Milera práci, která obohatí regionální historii a jiste prispeje i k utvárení názoru na podobu a vývoj nejstarších ceských hradu.
Publikace popisuje následující lokality:
Hrádek u Ceské Brízy
Hrad na Malém Špicáku (u Malšína)
Hrad na Nectinském Špicáku
Hrad na Pekelném vrchu (u Brezína)
Hrádek Brdo
Hrádek u Ceské Brízy
Hrad na Malém Špicáku (u Malšína)
Hrad na Nectinském Špicáku
Hrad na Pekelném vrchu (u Brezína)
Hrádek Brdo
