Nezname hrady na Podbrdsku

Krajina rozkládající se na západním úpatí rozsáhlého brdského hvozdu východne od malého mestecka Blovic (okr. Plzen jih) skrývá mnohá tajemství dávné stredoveké kolonizace. Pomerne husté zalesnení clenitého území postupne odkrývá všechny dochované památky lidského pusobení. Jsou zde zaniklé vesnice, pozustatky po kutacích pracích na zeleznou rudu, dodnes viditelná zlatonosná rýzovište, staré zaniklé cesty, ale také pozustatky po nekdejších opevnených sídlech ceského panstva - hrádky a tvrze. U nekterých z nich se nám nedochovalo jejich puvodní jméno, i historické prameny o nich mlcí, zustalo po nich pouze dodnes dobre rozlišitelné opevnené místo obehnané príkopy s valy, jejichz existenci stvrzují cetné nálezy dobové keramiky a jiných kulturních predmetu, vypovídajících o nekdejším zivote. Takové dva hrady, jejichz terénní relikty jsou neprehlédnutelné a pro poznání vývoje nejstarších stredovekých opevnených sídel bezpochyby významné, se nalézají nedaleko Nových Mitrovic vzdáleny od sebe vzdušnou carou necelých 5 kilometru.

První z nich, rozlohou menší, byl vystaven na osamelém bulizníkovém suku, nalézajícím se pri silnici vedoucí z Cízkova do Prešína. Místo, kde hrad stával, bývá od nepameti nazýváno Strašná ci Strázná skála, ale jeho pravé jméno není známé. Historické prameny se o nem témer nezminují.

Druhá lokalita se nachází nad obcí Mítovem na okraji rozsáhlého kamenolomu a ríká se jí Liškuv hrad, údajne podle pole sousedícího se samým hradištem, které patrívalo sedláku Liškovi. Dnes je hradište, jehoz puvod sahá az do doby bronzové, jak potvrdil ojedinelý nález keramiky z období knovízkého, narušeno odtezením jeho jihovýchodního predpolí v souvislosti s cinností lomu. Naštestí zde byla tezba zastavena a vlastnímu hradu nehrozí jiz další nebezpecí. Puvod a vznik tohoto hradu je nám také neznámý.