Pozdně gotická dělová bašta na hradě Roupově
Ing. Jan Anderle, Doc. Ing. Jiří. Škabrada, CSc
V severovýchodním cípu vnějšího opevnění hradu je situována bašta nepravidelného půdorysu, vybavená nikami se střílnami pro umístění palných zbraní, postavená pravděpodobně v závěru 15. století. Objekt, kterému dosud nebyla věnována odpovídající pozornost, je dobře zachycen ikonografickými doklady a existuje (až na zastřešení) v málo narušené původní podobě včetně kamenických detailů a zajímavého ztvárnění vnějšího povrchu (na břitu s "negativní" variantou iluzívního omítaného kvádrování). Výjimečná autentičnost je zaručená a dobře čitelná i proto, že podstatné části zůstaly zachovány v "hrubé stavbě" před definitivním dokončením. To se týká především portály vybavené vstupní partie s intaktně dochovanou dymníkovou (černou) kuchyní. Z hlediska dispozičního celku bašta tedy vlastně měla fungovat jako byt v sestavě síň - kuchyně - světnice.
Průzkumy a dokumentace historických krovů v roce 2000
Ing. Jiří Bláha
Význam dokumentování a hodnocení historických konstrukcí krovů při provádění SHP. Současný stav poznání typologického vývoje dřevěných krovů na území ČR. Možnosti dendrochronologie při datování krovů. Příprava internetových stránek věnovaných výzkumu historických krovů. Organizace sběru dat pro chystaný virtuální Katalog historických krovů ČR. Tipy na užitečné publikace věnované tématu přednášky.
Opevněné kostely v západních Čechách
Bc. Martin Čechura
Příspěvek shrnuje dosavadní výsledky v poznávání obranných rolí kostela v rámci středověké vesnice na území západních Čech. Existence profánních úloh vesnických i městských kostelů již vešla do obecného podvědomí. Nejvíce patrná a snad nejdůležitější je funkce útočiště, případně aktivního obranného místa. Tuto funkci kostelů je nutné podrobně studovat nejen na základě studia písemných pramenů a stavebně historického průzkumu, ale i prostřednictvím některých zejména archeologických metod - povrchového průzkumu okolí, letecké fotografie, prostorové archeologie (zejména prostřednictvím analýzy přístupu a vnitřních i vnějších prostorových vztahů). Opevněný kostel (resp. kostel využívaný jako útočiště) nikdy není elementem stojícím sám o sobě, ale vždy zapadá do struktur prostorových i společenských. Probíhající výzkum se snaží odpovědět nejen na otázky o samotném vybavení kostela pro možné útočiště nebo aktivní obranu, ale i určit skupiny obyvatelstva, pro které je útočiště určeno, jejich počet, dobu trvání úkrytu apod. Pozornost je zaměřena na prostorové umístění v rámci vesnice a vztahům k dalším objektům umožňujícím obranu, tedy především k tvrzím a hradům. Poznání těchto otázek může významně přispět k poznání struktury (fyzické i mentální) středověké a raně novověké vesnice. Některé výsledky dosavadního poznání budou prezentovány zejména na lokalitě Řesanice (PJ), kostel Všech Svatých.
Bývalý špitální kostel
sv. Jana Evangelisty ve Švihově – proměny objektu
a archeologický výzkum 1998-99
Linda Čiháková
Kostel je v písemných pramenech zmiňován od r. 1342, kolem r. 1500 byl přestavěn a zaklenut žebrovou hvězdovou a síťovou klenbou, r. 1788 byl zrušen a přeměněn na soukromé obydlí. Pozdně gotická kostelní podoba zůstala objektu dodnes, ale zvenčí i uvnitř byl “obohacen” prvky lidové architektury: dvěma černými kuchyněmi původně s dymníkem, dnes komínem nad presbytářem, dřevěnou pavláčkou a zvětšeným vjezdem do kostelní lodi užívané jako stodola. Archeologický výzkum zatím odhalil půdorysy pece a kamen, dvou postranních oltářů a základy předsíňky před původním vstupem do kostela.
Předpisy pro stavbu civilních domů v pevnostech Josefov a Terezín z r. 1782 - teorie a praxe.
Ing. Jan Čížek
Konkrétní charakteristika předpisů Josefa II. pro stavbu civilních domů ve dvou rakouských pevnostech v Čechách a na konkrétním případu z pevnosti Josefov bude ukázána aplikace předpisů v praxi.
Železný Brod čp.19, Nymburk čp.29; roubený dům malého města a jeho vztah k vesnické zástavbě.
Ing. Arch. Petr Dostál
Zbořený dům čp.19, stojící do 80. let 20.století v severovýchodním koutě náměstí v Železném Brodě, byl velký patrový roubený dům postavený v jedné stavební etapě po polovině 18.století. Dům se dochoval v relativně intaktním stavu až do svého zániku. V jeho hmotovém, dispozičním a konstrukčním řešení lze spatřit řadu paralel se soudobou nebo mladší vesnickou zástavbou. Roubená přízemní fara čp.29 v Nymburce byla postavena po polovině 17. století jako objekt rovněž formálně obdobný vesnickému domu. Řadou postupných stavebních úprav byl dům přestavěn do dnešní podoby, velmi odlišné od nejstarší stavební fáze. Příspěvek se pokusí upozornit na některé momenty ve stavebním řešení těchto dvou domů a porovnat je s běžnou vesnickou roubenou zástavbou.
Jeskynní hrady ve střední Evropě
Zdeněk Fišera
Referát shrnuje téměř desetileté výsledky autorových cest po jeskynních hradech v Evropě a ve spojitosti se získanou literaturou hovoří o stavebním a účelovém rozdělení těchto staveb. Stručně by měl připomenout oblasti s výskytem těchto staveb a vedle nejzajímavějších objektů se zmínit o lokalitách na našem území, jmenovitě Klemperce a Rytířské jeskyni.
Příspěvek k nejstarším lidovým stavbám v okresech Tachov a Plzeň-sever.
Mgr. Karel Foud
V oblasti Bezdružicka a Plánska se dochovalo několik kamenných špýcharů opatřených dvojitým krovem a lepencem, dokládající rozšíření těchto konstrukcí prakticky po celé oblasti českého západu. Jejich dosavadní existence je o to důležitější, že celá zdejší krajina prošla divokým obdobím kulturně – společenských změn. Špýchary z Horní Jadruže a Lestkova lze svým vznikem klást již do období po třicetileté válce s druhotnými adaptačními zásahy. V Pláni u Bezdružic (o. Plzeň sever) se naproti tomu dochoval špýchar s lepencem, vročený na portálu do 1. čtvrti 19. století.
Kaple a kapličky okresu Strakonice
.PhDr. Pavel Hájek
Prezentovaný materiál je součástí výzkumného projektu financovaného Ministerstvem kultury ČR jehož výsledkem bude historicky první soupis drobné církevní architektury v regionu celých jižních Čech. Výzkumný projekt řeší terénní prospekci a dokumentaci návesních kaplí, síňových kaplí poutních či jiných kaplí (výlučně v majetku jiném než církevním), výklenkových zděných kapliček, sloupkových kamenných božích muk a pilířkových zděných božích muk. Kromě architektury je dokumentován veškerý nalezený mobiliář, je určen, změřen, orientačně časově zařazen a fotografován. Součástí dokumentace jsou základní informace o vzniku a vývoji staveb, případně jejich historickém poslání. Tento soustředěný materiál je adjustován, převeden do digitální podoby, textová část vytištěna a přiložena k fotodokumentaci. Materiál má charakter základního výzkumu, s tím, že důkladná archivní a další rešerše budou dopracovány jako závěrečná etapa tohoto úkolu. Projekt byl zahájen v roce 1996 a jeho předpokládané ukončení je limitováno rokem 2002. Základní výzkum je dosud hotov v okresech Č. Budějovice, Č. Krumlov, Písek, Strakonice a polovině okresu Jindřichův Hradec. V okrese České Budějovice je zdokumentováno 483 objektů, v okrese Český Krumlov 344, v okrese Písek 382, v okrese Strakonice 485 a v polovině okresu J.Hradec 230 objektů.
.Postavení SHP v procesu projektování historických budov.
Ing. Hana Hanzlíková
Stavebně historický průzkum má nezastupitelné místo při přípravě zakázky a v celém procesu projektování památkových objektů. Jeho nedostatečné legislativní ukotvení v našich platných předpisech a možná volnost kalkulace ceny je zdrojem problémů. Návrhy na opatření.
Barokní přestavba kostela sv. Vavřince v Kostomlatech pod Milešovkou
PhDr. Vít Honys
Původně pozdně románský kostel sv. Vavřince v Kostomlatech pod Milešovkou prošel dosud k roku 1737 připisovanou barokní přestavbou na základě stylového rozboru (P. Macek) připisovanou význačnému litomeřickému baroknímu slaviteli O. Broggiovi. Průzkum donedávna nepřístupných archivních materiálů (dobových kostelních účtů) prokázal s ohledem na jejich podrobné provedení řadu nových skutečností. Na jejich základě je nyní možno upřesnit, že celá přestavba se realizovala již od r. 1727 pod doloženým vedením “stavitele z Litoměřic” – tedy zcela nepochybně O. Broggia (i s ohledem na stylový projev). Současně se také jedná o jedinou Broggiovu realizaci v rámci bohaté stavební činnosti na přestavbách či novostavbách sakrálních objektů teplického panství Clary – Aldrigenů první poloviny 18.století. Dochované účty nás informují o řadě detailů původního vzhledu kostela (z nichž mnohé, např. pískovcová dlažba , se dodnes dochovaly) včetně jmen řady lokálních řemeslníků, kteří se na stavbě podíleli. Velmi důležité jsou údaje o umělecké výzdobě exteriéru i interiéru (náročnější prvky hodnotné plastické výzdoby v kameni i dřevě, Výzdoba vstupního portálu , plastická výzdoba oltářů je dílem duchcovského sochaře Matyáše Khuenela, oltářní obraz byl svěřen pražskému malíři, štafířování oltářů rovněž pražskému štafíři Antonínu Lichtnhammerovi). Závěrečné studium prací ve druhé polovině třicátých let 18.století bylo ovlivněno vzestupem mariánské úcty vůči kopii obrazu P.Marie Pasovské nad pramenem na okraji obce v souvislosti s několika zázračnými uzdraveními. Dokončovaný chrám tak sloužil i jako kostel poutní. V letech 1744 – 50 pak byla pod vedením nejmenovaného bílinského stavitele u pramene postavena poutní kaple P.Marie Pomocné, která však byla v období josefínských reforem uzavřena a zbořena. Oproti dosud tradovaným údajům byla dle účetních materiálů tato kaple podstatně větší a architektonicky hojnější, než současná kaple klasicistní z r.1826, která je již jen chabým obrazem věhlasu kdysi kvetoucího barokního poutního místa v srdci Českého Středohoří.
Zámek v Křimicích jako projev kontinuity stavebního vývoje a života šlechty
Václav Chmelíř
Zámecké sídlo v Křimicích představuje zajímavou ukázku vývoje. Především stavebního, kdy se jde přes gotiku, na renesanci, ale hlavně vrcholný barok ve velmi zajímavé a kvalitní podobě. Sled zakončují klasicistní úpravy z počátku 19. století. S vývojem stavebním se snoubí posloupnost majitelů a proměny životního stylu šlechty, jenž se také odrazil v dochovaném inventáři zámku, především ve sbírce obrazů.
Dokumentování nemovitých památek prováděné památkáři
Ing.arch. Vít Jesenský
Shrnutí úkolů, které by v oblasti průzkumů a dokumentace nemovitých památek měli plnit a plní odborníci státní památkové péče a charakterizování specifik jejich pozice.
Referát vychází z autorových zkušeností praktického dokumentování v Památkovém ústavu středních Čech a závěrů jeho dalších badatelských aktivit v oblasti organizace a metodiky dokumentační činnosti v památkové péči.
Klenová – k poznání středověkých fortifikací
PhDr. Eva Kamenická
V posledních desetiletích došlo na hradě Klenová k rozsáhlým haváriím zdiva, jak v úseku torza hradní zříceniny, tak i v hradebním okruhu. Dále zanikají stopy stavebního vývoje bez dokumentace při drobných úpravách a údržbě vnitřního areálu (stopy kleneb, torza portálků, původní dlažby).
Při soustavných stavebních pracích SP Klatovy není zajištěno provedení SHP a tak bez historické dokumentace probíhá oprava renesanční budovy Purkrabství a jiné.
Po rozsáhlé havárii vnějšího SV úseku opevnění v r. 1995 bylo přikročeno k průběžné rekonstrukci, příp. konzervaci tohoto okruhu, projektová dokumentace je zpracovávána Ing. J. Vinařem.
Průběžně a před projektovou přípravou náročnějších míst také v předstihu probíhá na fortifikaci archeologický výzkum, na jehož výsledcích je projekt založen. Zdokumentován byl zásyp zeminy za úsekem rozpadlého zdiva, přiléhající okrouhlá bašta byla spárována a svislé trhliny zpevněny.
V r. 1999 pokročily konzervační práce až k Janovické vyhlídce; mohutné okrouhlé baště, která ukončovala SV oblouk vnějšího opevnění. Tam byl v létě 1999 proveden archeologický výzkum a současně popsán stavební vývoj tohoto úseku opevnění.
V r. 1998 byla zabezpečována nejohroženější část opevnění - systém arkád v severním parkánu hradu. Tento ojedinělý prvek v českých hradních fortifikacích byl zkoumán dlouhodoběji a mimo popisu stavebního vývoje a archeologických vrstev odtud pochází bohatá kolekce archeologických nálezů, potvrzující dobu vzniku tohoto prvku.
Současně byla prováděna drobná sondáž přiléhajícího parkánu, se závalem na S nároží hradu. Před zádlažbou prostoru jižního paláce před husitskou kaplí jsem byla vyzvána k průzkumu pod podlahou kaple. I tento prvek byl dříve baštou vnitřního okruhu, teprve později zde byla po ubourání zřízena kaple.
Při náhodných zjištěních při provádění kanalizace na spodním nádvoří bylo ověřeno několik zásadních situací, utvářející obrázek o průběhu fortifikace středověkého hradního areálu.
Tvrz ve Svinné – možnosti a výsledky hloubkového SHP
Tomáš Karel
Objekt čp. 2 ve Svinné (okr, Rokycany), zvaný "Starý zámek", je tradicí i literaturou označován za pozůstatek renesanční či ještě gotické tvrze.
Během oprav byla díky možnosti komplexního detailního průzkumu zjištěna řada nových informací ke stavebně historickému vývoji objektu, který byl mnohem složitější než se dosud předpokládalo, Především se podařilo zjistit nejstarší část objektu, kterou je torzo věžovité budovy, pravděpodobně gotické brány, pojaté do zdiva nižšího objektu při pozdně gotické přestavbě. Tento nález spolu s lokalizací sklepů dalších zaniklých objektů zcela mění dosavadní představy o stavebním vývoji tvrze. Ta měla zřejmě zpočátku, pravděpodobně v první pol. 15. stol., formu obdélného, kamennou hradbou a příkopem ohrazeného dvora s vetknutou věžovou bránou a blíže neznámou obytnou budovou. Podařilo se rozpoznat další stavební vývoj, který byl formován postupnými dostavbami a připojenou novostavbou renesančního dlouhého křídla. Zde se podařilo lokalizovat funkční rozložení obytných prostorů s prevety a renesanční kuchyní doloženou řadou detailů její podoby včetně zbytků příruční pícky, krbu a dymníku. Průzkum přispěl k detailnějšímu poznání drobnějšího šlechtického sídla, které se i přes poměrnou stavební náročnost po celou dobu své funkce nerozešlo s v podstatě venkovskou kulturou.
Nejstarší fáze hradu ve Skalné
Tomáš Karel, Vilém Knoll
Dvoudílný hrad leží na jihozápadním okraji městečka Skalná 10 km severně od Chebu na nevelkém žulovém ostrohu obtékaném potokem Sázek. Od plochy městečka ho odděluje příkop, za kterým leželo předhradí. Jeho plocha je zčásti zaplněna polozřícenou stavbou zámku a drobnou dodnes obydlenou budovou. Za předhradím je ostroh přetnut druhým příkopem, za kterým se rozkládá hradní jádro. Samotný hrad tvoří třípatrová kompaktní budova. Dnešní podobu nabyl během přestaveb v 15. až 18. stol. Tato přednáška je výsledkem opakovaných návštěv hradu autorem a Tomášem Karlem v letech 1998 – 1999. Během nich byl proveden základní výzkumu zaměřený na románskou podobu hradu. Při něm se podařilo rozlišit dvě základní fáze románského vývoje a několik dílčích přestaveb. Nejstarší fáze, postavená nejspíše Geroldem de Wildstein někdy po roce 1200, byla velmi jednoduchá. Mezi lety 1224-5 získal hrad Albrecht Nothaft, příslušník významného chebského ministeriálního rodu. Jeho nárokům hrad nevyhovoval a tak ho nechal rozšířit a přestavěli. Obranyschopnost posílil vybudováním věže, ke které připojil křídlo s kaplí, spuštěné, vzhledem k terénní konfiguraci, hluboko do svahu a byly přebudovány obytné budovy.
Celkově průzkum prokázal oproti dosavadním předpokladům složitější vývoj románského jádra hradu. Ve své původní podobě měl hrad ve Skalné (okr. Cheb) podstatně jednoduší skladbu. Hradní kaple představuje až závěrečnou etapu románské stavební fáze. Nově zjištěny byly románské stavební detaily a funkce některých prostorů.
Tvrz ve Volyni - k
problematice vztahů SHP
a archeologického výzkumu.
Ing. arch.František Kašička
Tvrz ve Volyni se nalézá v prostoru, osídleném již v mladší době hradištní. Archeologické výzkumy v obvodu dnešní tvrze zachytily fragmenty starší zástavby, výstavbu a středověké proměny souboru se však jimi nepodařilo přesněji časově zařadit. Současný stav po radikálních úpravách tu nadále dovoluje vyslovit pouze hypotetické závěry a bylo by patrně užitečné podrobnější seznámení s originálními nálezovými náčrty a zprávami.
Stavby na historickém fotomateriálu z muzejních sbírek
Mgr. Luděk Krčmář
V muzejních sbírkách se často nacházejí obsáhlé sbírky negativů, fotografií, diapositivů či dokonce kolorovaných diapositivů s tematikou stavební podoby měst, obcí, sakrálních staveb či panských sídel z přelomu 19. a 20. stol. a počátku 20. století. V příspěvku budou uvedeny dílčí výsledky zpracování těchto sbírek v ZČM v Plzni odd. novějších dějin ( část sbírek je zpracovávána i v rámci projektu vědy a výzkumu ).
Stavební dějiny kostela Všech svatých v Plzni.
Ing.arch. Antonín Macháček
Referát je pojednáním o významu řady průzkumových nálezů pro určení stavebně stratigrafických vztahů nynějšího presbyteria a sakristie kostela. Stručně budou zmíněny i nálezy v lodi, ale jen ve vztahu k základnímu tématu. Cílem je prokázat, že sakristie je nejstarší ze zachovaných staveb kostela Všech svatých nad Roudnou v Plzni
Některé metody k měření ve špatně přístupných dutinách a podzemních prostorách.
Antonín Majer
Moderně pojaté průzkumy stavebních a technických památek si někdy kladou za cíl mapovat i takové části staveb, jako vodovody, kanály a různé dutiny. Do nich je přístup většinou obtížný, nebezpečný, či pro malý průřez nemožný. Proto se autor v uplynulých letech zabýval vývojem vhodné přístrojové techniky a metod k jejich proměřování.
K přesnému mapování těchto prostor lze užít zejména metody diferenciální elektromagnetické indukce pro měření situační a hydraulické nivelace pro měření výškopisná, přitom je podmínkou možnost zasunutí samoindukční vysílací cívky a hydraulického čidla do takových prostor. Uvedené měřící prvky mohou být i velmi malých rozměrů, takže jimi lze měřit například i v zachovalých dutinách dřevěných vodovodů. Pro tyto vodovody byl také vyvinut detektor kovových spojek, umožňující proměřit délku trub zavedením přístroje do dutiny.
K mapování delších kanálků od šířky 25 cm a výšky 19 cm může být použit samohybný přístroj s průmyslovou televizí a výbavou pro úhlové a délkové měření, za samozřejmost se považuje hydraulické nivelační měření a upřesnění polohy dif. elmagn. indukcí.
Pro měření podzemních dutin přístupných úzkým otvorem (vrtem) ve stropu byla počátkem roku 2000 vyvinuta sonda s TV kamerou a laserem. Sonda má průměr 25 cm a měří metodou polárních souřadnic.
Středověké opevnění
královského města
Klatovy.
Ing. Pavel Mařík
Tématem mého příspěvku je opevnění královského města Klatovy, respektive ověření možnosti vodního příkopu v systému středověkého opevnění. Při práci na pasportizaci dochovaného opevnění Klatov jsem narazil na některé nesrovnalosti ohledně prameně uváděného vodního příkopu. Práce ukazuje rozsah vodního příkopu a hlavně podává důkazy o vodním náhonu, který musel být realizován, aby mohla být do příkopu opevnění přivedena voda. Toto vodní dílo bylo vytvořeno lidskou rukou pravděpodobně v průběhu dokončování základního městského opevnění, tedy v první polovině 14. století. Celková délka náhonu činila 2 600 metrů.
Ke stavebnímu vývoji domu čp. 46 v Žatci
Ing. Jiřina Muková
Dům čp.46 v Žatci je významnou součástí městské památkové rezervace s unikátními sklepy. Hlavní prostor má lomené křížové klenby, klenuté na střední pilíř, s povrchem stěn i kleneb intaktně zachovaným. Dochovaly se zde pozdně gotické portály.
Karel Nováček:
Příspěvek zkoumá možnosti datování cihel podle jejich metrických charakteristik. Východiskem je rozbor vzorku cca 200 cihel, získaného archeologickým a stavebně historickým výzkumem benediktinského kláštera v Klarubech, kde byly cihly užívány od 13. století.
Hrad Vlčtejn jeho stavební podoba, opevnění a romantické využití.
Milan Novobilský, Petr Rožmberský, Petr Nožička
Ač se jedná o výraznou a celkem dochovanou zříceninu hradu, nebyla Vlčtejnu zatím věnována větší pozornost z hlediska posouzení jeho dochovaných stavebních prvků. Prvotním počinem bylo přesné geodetické zaměření, které potvrdilo správnost Heberova plánu z 19. století a zároveň popřelo nepřesný plán Dobroslavy Menclové.
Značná pozornost byla zaměřena i na dochované stavební relikty, zejména vlastní palácové jádro. Detailně byly podchyceny romantické úpravy hradu v 19. století a bylo provedeno rozlišení a rozsah stavebních úprav z období 40. let 20. století, prováděných Spolkem pro záchranu Vlčtejna. Výsledkem této činnosti jsou zjištění, popírající některé dosavadní interpretace dochovaných reliktů jako středověké. Zejména otázka vstupu se projevila jako velmi problematická.
Výzkum se dotkl i otázky původní podoby hradu, jeho opevnění a přístupové komunikace. Pravděpodobná varianta se jeví jako kombinace starého bergfritového typu, odpovídající době založení (konec 13. století) a paláce jako převažující obranné a obytné stavby jádra hradu vzniklého pozdějšími rozsáhlými rožmberskými přestavbami v první polovině 14. století.
Domnělá tvrz v Plešnicích u Plzně
Milan Novobilský, Petr Rožmberský
Cílem stavebně historické analýzy stávajícího objektu sýpky hospodářského dvora v Plešnicích bylo prověřit, zda se nejedná o původní stavbu tvrze poprvé připomínané v průběhu první poloviny 16. století. Průzkumem byly objeveny zbytky renesančních sgrafitových rustik v části štítu krytém střechou sousední stavby. Dochovaný portál a původní zámek svlakových vstupních dveří, tak jako i podoba sgrafitových rustik řadí stavbu do období pozdní renesance, i když její datování je z hlediska dlouhodobého přežívání starších stylů ve vesnickém prostředí, při lapidárnosti architektonického vyjadřování, těžko stanovitelné. Orientačně na základě rozboru písemných zpráv a stavebně historického průzkumu můžeme vznik sýpky datovat před rok 1620.
Pozoruhodná je konstrukce stropu 1. patra se středním průvlakem podpíraným jediným mohutným pilířem a dřevěnými řezanými konzolami, který možná pochází ze stejného období. Absence jakýchkoli viditelných pozdějších stavebních úprav a existence poměrně slabých zdí, stojících na hranici pevnostních požadavků, naznačuje spolu s výše uvedeným, že plešnická sýpka se vší pravděpodobností není původní tvrzí. Záhadným se jevilo malé okénko střílnového typu, částečně zazděné ve štítě. Profil pískovcového ostění má stejnou velikost a jednoduché okosení jako ostatní větrací okna v přízemí a prvním patře. Jedná se bezpochyby o původní větrací okénko, které bylo zazděno po přistavění sousední budovy. Významný objev byl učiněn v nově objeveném sklepu, situovaném pod objektem přiléhajícím k sýpce, kde byl nalezen v nadpraží vstupu a levém ostění druhotně uložený pozdně gotický náročně profilovaný prvek někdejšího tříprostorového okna. Vzhledem k tomu, že není známa pozdněgotická přestavba nedalekého hradu Bubnu, odkud by mohl být po jeho zániku přivezen jako stavební materiál, ani místo, kde by mohl být na hradě osazen (vylámané okenní otvory paláce jsou menší než rozměr původního okna), zdá se, že se jedná o původní prvek plešnické tvrze. Pokud se toto prokáže, pak plešnická tvrz byla reprezentantem kamenné architektonicky náročně vybavené tvrze, jejíž stojící obdobu známe například z Tuchorazi a poukazuje na vyspělé ekonomicko společenské postavení tehdejších majitelů, kterými byli Chlumčanští z Přestavlk.
Problematika průzkumů stavebních celků
Ing. arch. Dana Novotná
Ve společenských vědách, kam se řadí i vědy historické, je jedním z nepříliš vědecky zdůvodněných postupů přejímání pramenů již interpretovaných, a to třeba i několikrát.
Jaký důsledek může taková praxe mít, je nejlépe vidět ze zákonitosti o přenosu informací: při každém přenosu se informace průměrně zkreslí o 50%.(Je nutno mít na mysli, že zkreslením informací je myšleno již přehození slovosledu nebo terminologická výměna). Je samozřejmě nutno rozeznávat případy, kdy původní pramen je již ztracen a nic jiného než jeho interpretace neexistuje, pokusím se však zaměřit se jen na ty případy, kdy původní prameny existují anebo nikdy neexistovaly v písemné podobě.
V praxi bádání o stavební historii jsou nejčastější případy přenosu informací přepisem či překladem původního písemného pramene a jeho další citací. Pokud se takový přenos informací týká velmi známého pramene, či pramene časově a významově vzdáleného předmětu bádání, téměř nikdy badatel nejde až k prameni původnímu. Další, eticko- společenskou stránkou takového fundamentalistického vědeckého přístupu může být obava z autority starších badatelů či z materiálu samotného.
V oboru stavebně-historických průzkumů jednotlivých staveb či jejich celků (stavebních souborů, areálů, domovních bloků, městských čtvrtí) se předmětem bádání stávají jednotlivé stavební objekty a jejich části a informace o celé lokalitě bývají právě těmi informacemi přejímanými, v rámci výzkumu neověřovanými. Takto přejatá ( a případně nepřesná informace) může být podkladem pro nepřesnou interpretaci vlastního nálezu, zvolení mylného směru bádání či zdánlivý nesoulad nalezených skutečností s očekávanými nebo s již dříve učiněnými a popsanými nálezy.
Při průzkumech jednotlivých městských domů v historickém jádru Jihlavy jsem na podobná dogmata občas narazila. Jedná se o příklady, které je možno zevšeobecnit do jisté míry i pro ostatní středověká královská města.
Několik poznámek ke studiu půdorysné struktury středověkých venkovských sídel na území Čech.
Ing. arch. Jan Pešta
Předmětem referátu je zhodnocení dosavadního vývoje studia půdorysné podoby vesnic v Čechách. Moderní literatura hodnotí problematiku především z pohledu archeologie a historie respektive historické geografie. Ucelený urbanistický pohled chybí. Největším problémem je absence vhodné a všeobecně platné typologie a terminologie. Stávající názvosloví a typologie vesnic je formálně založená a navíc není používána jednotně. Proto je potřeba, aby se pro oblast Čech vytvořila nová typologie, která by umožnila přehlednou klasifikaci sídel. K tomu je nejprve nutné rozvinout širokou mezioborovou diskusi.
Další otázkou probíranou v příspěvku je možnost datace existujících půdorysných struktur vesnických sídel na základě historických informací, výzkumu zaniklých vesnic či analogií. Zmíněny budou i další související nezodpovězené otázky – možnosti a limity poznání ideálních lokačních schémat, použití modulů atd.
Zaměřovací akce ČAVU a dokumentace lidového stavitelství na okrese Příbram
PhDr. Lubomír Procházka
Příspěvek pojednává o významu zaměřovací akce ČAVU, která byla realizována v l.1941 – 1946, a jejímž výsledkem je rozsáhlý fond plánované dokumentace, kreseb, písemného materiálu fotografií, uložených v dokumentační sbírce Etnologického ústavu AV ČR v Praze. Druhá část příspěvku bude zaměřena na zaměřování vybraných objektů lidového stavitelství na území bývalého okresu Březina v r.1943 a dále na další plánované dokumentace pořízené na území okresu Příbram, a to v obcích v okolí Rožmitálu pod Třemšínem. Zmínka bude též o jednotlivých autorech plánované dokumentace, z nichž mnozí působily v poválečném období jako renomovaní architekti a rovněž bude stručně zdůrazněn význam a využití tohoto fondu plánované dokumentace pro studium lidového stavitelství.
Zdeněk Procházka
Kostel sv. Jakuba Většího v Hostouni je v literatuře popisován jako poměrně nevýznamná barokní stavba. Průzkum kostela na přelomu roku 1999 – 2000 však prokázal, že celá stavba, především věž a loď, jsou původem gotické. Přítomnost středověkých konstrukcí je zde prokázána množstvím architektonických detailů, které výstavbu kostela datují nejpozději do závěru 14.století. Ke zcela ojediněle dochovaným architekturám patří kostelní věž s bývalou zvonicí osvětlenou třemi okny s gotickými kružbami. Pozoruhodné je rovněž umístění věže situované uvnitř západního průčelí lodi, které nemá v západních Čechách ani v přilehlém Bavorsku obdoby.
PhDr. Vladislav Razím
Loňská oprava velké věže hradu Valdeka (okr. Příbram) umožnila podrobný průzkum, během něhož bylo možno blíže se seznámit se stavební podobou a vývojem věže a zároveň prověřit některé otázky, které byly nastoleny předešlým bádáním. V poslední době byla diskuse zejména o stáří věže, resp. o jejím vztahu k dispozici hradu. Průzkum přinesl nová zjištění, která napovídají složitějšímu vývoji tělesa věže, absolutní (dendrochronologické) datování její části a umožnil seznámit se se zajímavými detaily technologie výstavby. Metodicky pozoruhodná je však zejména ukázka toho, že právě detailní průzkum přináší vedle řady nových pozitivních informací nemenší množství dalších otázek a může dokonce relativizovat předtím nezpochybňovaná fakta.
Panská sídla a kostely ve Velkém Boru u Horažďovic ve světle archivních pramenů
Josef Smitka
Hradní kostel sv. Buriana: Stav kostela v době stavby špitálu v roce 1765 podle soudobé plánové dokumentace.
(plán baumeistera Jakuba Havlasy, plán architectusa Venceslause Jarmaze, plány Josefa Vaněčka z roku 1854 a 1856 na stavební úpravy školy). Současný stav kostela, archeologické nálezy, hroby, fragment freskového nápisu.
Kostel sv. Jana Křtitele: Nové poznatky opravňující úvahu o hrazeném kostelu – starý plán hřbitova, sondy učiněné při kopání hrobů. Plán půdorysu a pohledu kostela s původní kopulí věže.
Existence panského sídla Elišky z Rýmberka ve Velkém Boru: Záznam z radního manuálu města Horažďovic.
Úvaha o půdorysném uspořádání hradiště ve Velkém Brodu – hrad, brána, branka, poloha města Boru.
Rekonstrukce zámeckého skleníku v Lednici na Moravě
Vlastimil Sochor
Příspěvek se zabývá přípravou a realizací rekonstrukčních a restaurátorských prací na konstrukci a vnitřním vybavení zámeckého skleníku v Lednici na Moravě. Zámecký skleník pochází z poloviny 19. století a je jedinečným dokladem tohoto typu architektury nejen u nás, ale i v celoevropském kontextu. Rekonstrukční a restaurátorské práce byly započaty projekční přípravou v roce 1995, vlastní realizace prací byla v roce 1997 zahájena rekonstrukcí topného systému včetně vybudování systému regulace mikroklimatu. V současnosti probíhá závěrečná fáze první etapy prací, která zahrnovala restaurování první třetiny skleníku a přinesla řadu nových zjištění a cenných zkušeností pro další etapy restaurování i pro rekonstrukce obdobných staveb na našem území.
Problematika průzkumu stavebních celků.Tři průzkumy kaplí
Ing. Jan Sommer
Nová zjištění ke gotické stavební podobě kaple ve Varvažově na Písecku. (spolu s Jiřím Frőhlichem). V průběhu opravy drobného sakrálního objektu byl urče rozsah středověké stavby, která měla loď čtvercového půdorysu, přecházející v nízkou věžovitou nástavbu ,a drobné presbyterium. V pozdějších dobách byla západní stěna přízemí věže vybourána a loď byla ve dvou etapách prodloužena západním směrem. Významné rozšíření dosavadních poznatků vyplynulo především z dílčího záchranného archeologického průzkumu a z doplňujícího stavebně – historického průzkumu, realizovaného v průběhu oprav omítek. Významně se přitom projevil zájem okresního úřadu i pracovníků stavební firmy.
Výsledky průzkumu románsko – gotického kostela v Čížové na Písecku (spolu s Janem Adámkem) Při postupně doplňovaných průzkumech v průběhu opravy exteriérových omítek bylo zjištěno, že kostel si zachoval svou středověkou dispozici. Ve velkém rozsahu byly dokumentovány středověké stavební konstrukce i architektonické články. Významně se přitom uplatnila koordinace průzkumných činností s orgány státní památkové péče a s pracovníky stavební firmy.
Východní část bývalé kaple sv. Kateřiny v Rožmberku nad Vltavou. Po zahájení opravy byly zjištěny v překvapivém rozsahu zachované pozůstatky kaple, která stála v areálu farního kostela. Dřívější průzkum sice naznačoval existenci zdiva zrušené kaple v konstrukcích obytného domu, avšak teprve stavební úprava poskytla možnosti získat rozsáhlejší poznatky o rozsahu a podobě stavby. Kapli tak bylo možno zařadit mezi výrazná díla rožmberské stavební huti 14. století. Konečné řešení některých otázek ovšem bude možné až po doplňkových průzkumech v sousedních stavbách.
Výsledky SHP feudálních sídel východních Čech
Ing.arch. Ladislav Svoboda
Výsledkem autorovy dvacetileté aktivity při průzkumu a dokumentaci feudálních sídel v Česku, včetně kompletních stavebně historických průzkumů, je mj. zjištění dosud neznámých gotických nebo renesančních fází řádově u půlstovky objektů. Shromážděný materiál je dále využíván ke studiu vývojových proudů a obecnějších jevů, z nichž byla zatím dopracována typologie monoblokových obytných staveb českých tvrzí. Práce navrhuje upřesnění typologie obytných staveb českých tvrzí na základe jejich dispozičního uspořádání, tj. počtu místností v jednom podlaží a jejich komunikačního schématu, a sleduje vývoj početnosti jednotlivých typů v čase i jejich rozměrové proměny v půdoryse i podlažnosti. Vzhledem k početnosti výskytu některých dispozičních schémat se navrhuje vedle jednoznačných typů jedno- a dvouprostorového typ trojprostorový (jednotraktové uspořádání tří prostor, tedy schéma 1-1-1), čtyřprostorový (2-1-1), pětiprostorový (2-1-2) a šestiprostorový (2-2-2). Závěrem bude podána stručná informace o proměnách předhusitské palácové tvrze, později barokního zámku a nyní zchátralé klasicistní sýpky v Dohalicích.
PhDr. Pavel Šebesta
V letech 1997 - 2000 byl v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí chebské hradní kaple proveden zatím poslední záchranný archeologický výzkum. Především v
dolní kapli sv. Martina bylo učiněno několik významných objevů, jež mění dosavadní názory a tradiční interpretaci této štaufské stavby.
Pod podlahou severní sakristie, jakož i severní části lodi, bylo odkryto neznámé základové zdivo starší sakrální stavby. Její datování však bude ještě předmětem diskuse.
Byla úspěšně určena doba větších stavebních úprav ve 14. století, při kterých byla přes původní litou maltovou podlahu položena keramická dlažba ze čtvercových topinek, po které se chodilo až do roku 1819.
Neméně důležité je zjištění, že schodiště, spojující v SZ koutě budovy obě kaple, považované v literatuře za dodatečně zabudované, bylo postaveno podle prvního plánu, a je tudíž stejně staré, jako celá stavba. Naopak předpokládané vřetenové schodiště v severní sakristii nikdy neexistovalo.
Dům čp. 126 v Plzni. Pokus o interdisciplinární průzkum památky.
Mgr. Radek Široký, Ing. Jan Anderle
Výsledky SHP a archeologického výzkumu plzeňského domu čp. 126, který se nachází na rohu Františkánské a Bezručovy ulice. Příspěvek je věnován problematice plzeňských nárožních domů, která byla do literatury uvedena již dříve. Oba průzkumy probíhaly během rekonstrukce objektu ve vzájemné vazbě a syntéza jejich výsledků umožňuje nahlédnout do vývoje domu již od počátků města.
Stavební vývoj Nového hradu u Olomučan
Jan Štětina
Referát se věnuje jak původnímu jádru hradu ze 14. století, tak podrobnější analýze stavebního vývoje dodnes zachovalého hradu z konce 15. století. Přináší nové poznatky ohledně vývoje hradního komplexu, které doposud nebyly publikovány. Nová fakta byla získána terénním průzkumem hradu v uplynulých letech. Výklad bude doplněn fotodokumentací hradu, analytickými půdorysy, nákresy architektonických prvků z hradu a kresebnými rekonstrukcemi památky v jednotlivých vývojových fázích. Výklad bude uzavřen informací o současném stavu necitlivé přestavby hradu.
Kostelec nad Vltavou, o. Písek
JUDr. Jiří Varhaník
Kostel Narození Panny Marie v Kostelci n. Vltavou pochází z doby před polovinou 14. století, přičemž gotická novostavba využila části zdiva staršího románského kostela. Venkovský kostel s poměrně složitou dispozicí s žebrově klenutým presbytářem a transeptem o obdélném křížení a přibližně kvadratických polích vykazuje v půdním prostoru neobvyklou anomálii. V úrovni koruny lomového zdiva závěrového polygonu vystupují z jeho líce směrem dovnitř, nad rub klenby, konzolovitě vyložené prvky různého tvaru, od poškozených (?) kvádrů až po téměř amorfní hrubě opracované kameny. Jsou situovány v koutech polygonu a uprostřed jeho stran a jejich horní strana ve všech případech výškově odpovídá úrovni koruny zdiva závěru.
Pavel Vařeka
Příspěvek shrnuje možnosti a limity archeologického poznání stavěného prostředí. Zaměřuje se na problematiku zánikových transformací a procesu archeologizace staveb. Poskytuje přehled základních druhů konstrukčních reliktů v archeologických pramenech a prezentuje metody archeologického výzkumu zaniklých i zachovaných objektů, možnosti postižení půdorysného uspořádání a funkční struktury staveb, konstrukce, druhu a umístění otopného zařízení apod. Zabývá se také prostorovými analýzami a vymezuje základní kategorie stavební kultury.
Záchrana a prezentace historických hornických staveb Okresním muzeem Příbram
PaedDr. Josef Velf
V popředí zájmu vědecko – výzkumné, badatelské, sbírkotvorné i prezentační činnosti Okresního muzea Příbram – Hornického muzea na Březových Horách se nachází problematika týkající se zdejšího hornictví a hutnictví. Mimořádnou úlohu zaujímají zejména záchrana a následná prezentace montánních památek. Hornické muzeum na Březových Horách patří k nejstarším a zároveň počtem expozičních objektů k největším hornickým muzeím v České republice i v Evropě a s touto prací má poměrně bohaté zkušenosti. V současné době provozuje pět samostatných historických staveb v areálu Ševčinské šachty - hlavní šachetní budovu, strojovnu, cáchovnu, objekt sypů a správní budovu, dále strojovnu a cáchovnu dolu Anna, hlavní šachetní budovu a strojovnu dolu Vojtěch (industriální architektura 19.století), Prokopskou štolu z r. 1832 a rovněž původní hornickou chalupu z přelomu 17. – 18.století. Muzeum usiluje získat pod svou správu, postupně rekonstruovat a prezentovat veřejnosti i některé další hornické a hutnické památky.
Barokní architektura v Karlových Varech
Lubomír Zeman
Karlovy Vary prodělaly na konci 19. a počátkem 20. století značně rozsáhlou přestavbu své historické zástavby, díky níž dnes patří k jedinečným sídelním celkům architektury historizujících slohů v České republice. Doposud se soudilo, že tato masivní přestavba města spolu se zhoubnými požáry, smetla veškeré stopy minulosti a že ze starších vývojových etap zástavby se až na Zámeckou věž a Dientzenhoferův chrám sv. Máří Magdalény toho příliš nedochovalo. V současné době se však terénními průzkumy, či přímo během stavebních úprav, odhaluje větší množství starších konstrukcí jednotlivých měšťanských domů, jež lze datovat do období baroka.
Po zhoubném požáru města roku 1604 musela být zástavba téměř zcela obnovena. Hrůzy třicetileté války se však Karlovým Varům, díky lázeňskému statutu, podařilo prožít poměrně v klidu. S postupným rozvojem lázeňství v barokním období pak město dostávalo více méně jednotnou architektonickou tvářnost - usměrňovala se hladina zástavby, vedle sedlových střech s mohutnými štíty kolmo k uliční frontě byly na základě protipožárních předpisů budovány střechy s hřebenem souběžným s ulicí, začínaly se uplatňovat i střech mansardové. Zajímavým fenoménem, takřka unifikujícím a zdůrazňujícím kompaktnost zástavby, bylo realizování střech se středními vikýři - střešními štítovými nástavci. Domy se stále stavěly zdejší tradiční technologií stavby - s užitím hrázděného zdiva. Postupně se však, v duchu barokní okázalosti, hrázděná průčelí zakrývala. Viditelné zůstávaly hrázděné konstrukce pouze u štítových stěn.
Nejvýznamnějšími příklady domů s objevenou či prokázanou hrázděnou konstrukcí v Karlových Varech patří domy "U krásné královny" (čp. 335/48) na Staré Louce s mimořádně dochovanou výmalbou interiérů, dům "Petr", původně zvaný "U zlatého vola" ve Vřídelní ulici, “pomerančovník” (dnes "Promenáda") a "Sedm planet" na Tržišti, dále dům "Maltézský kříž" (dnes dům "Heda"), dům čp. 54 "U melounu" a čp. 58 na Staré Louce. Hrázděnou konstrukci má i Helenin dvůr u sanatoria Imperiál a donedávna i výletní hostinec Malé Versailles. Nedávno byla hrázděná konstrukce objevena i v poměrně skromném domě v Moravské ulici č. 13.
Po sondážních průzkumech se tak odhalily závažné nové poznatky o vývoji barokního měšťanského domu. Svou celistvou hrázděnou konstrukcí patří uvedené domy k unikátním ukázkám městského hrázděného domu v Čechách.
Do uzávěrky
nebyly dodány anotace
následujících referátů
F.A.Heber a dokumentování hradů
PhDr. Irena Bukačová
Středověká tvrz Opálka u Strážova
Ing. Vít Červený
Nález Zbytku šíje románského domu č.p. 459/1 na Staroměstském náměstí.
PhDr. Zdeněk Dragoun
Poznámky k obsahové a formální stránce metodiky nedestruktivního SHP ve vztahu k digitálnímu vyhotovení elaborátů.
PhDr. Jan Eliáš
Doplňkové průzkumy při opravách
Ing. Arch. Petr Chotěbor
Horní hrad v Ratajích n. Sázavou ve světle předběžného SHP.
Miroslav Kovář, Vojtěch Vaněk
K významu stavebně historických průzkumů – příklady.
Ing. Petr Macek
Urbanistický a stavebně historický vývoj Netolic
Ing. Vlastislav Ouroda
Boží muka v pohraničí okresu Český Krumlov
Zdenka Žemličková