Žentourový mlýn na příkladu z černokosteleckého pivovaru
Jan Anderle
Žentourový mlýn je druhem výrobního objektu, který v našem prostředí nebyl výjimečný až do uplatnění parostrojních a následně také elektrických pohonů. Vzhledem ke specifickému využití síly tahounů bral na sebe podobu centrály, jejíž stavební vyjádření bylo v hlavní osnově víceméně dané a stabilní, jakkoli mohlo být ovlivněno volbou materiálů a případně také právě panujícím slohem. Sledovaný příklad pochází ze závěrečného období uplatnění tohoto stavebního druhu a představuje v dosud jen úzce poznaném materiálu stavebně rozvinutější variantu. Vznikl jako součást novostavby panského pivovaru v Kostelci nad Černými Lesy mezi léty 1839 a 1841, určen ke mletí sladu. Technologické zařízení mlýna zaniklo bez významnějších zjištěných stop, samotná stavba si však podržela dostatečně čitelný původní stav, včetně pozoruhodných konstrukcí.

Ještě bečovská šibenice
Jan Anderle

Dům čp. 1089/II v Soukenické 12, Praha 1 – Nové Město. Standardní stavebně historický průzkum domu a jeho plánovaná přestavba
Jan Beránek

Stopy po technologických krocích výroby a vztyčování středověkých krovů
Jiří Bláha
Interdisciplinární výzkumy dobře zachovaných středověkých krovových konstrukcí přinášejí nové informace o zapomenutých technikách a technologických postupech používaných tesaři. Výsledky mají význam nejenom pro teoretický výzkum vývoje stavebních řemesel, ale měly by být aktivně využity i při opravách historických stavebních či technických památek. Schopnost tradičně tesařsky zpracovaného dřeva uchovat a konzervovat i velice subtilní stopy po opracování a manipulaci je udivující. Rozpoznávání, dokumentace a interpretace těchto stop mohou být jednou z cest, jak lépe porozumět otázkám týkajícím se výroby a vztyčování složitějších dřevěných konstrukcí v minulosti nebo dokonce, jak odhalit některé znalosti, které se vytratily z praktického používání a nepovšimnuty teoretiky upadly v zapomnění. Konkrétní podobu historického krovu vždy ovlivňovaly různé, často lokálně determinované faktory – dostupný materiál, tradice a styl řemeslné výroby, potřeby a ambice investorů, náklady, konstrukční limity, požární bezpečnost a pod. Přes tuto různorodost okrajových podmínek lze vysledovat ve způsobu stavění krovů určitý vývoj. V tesařské praxi užívané v západní části kontinentální Evropy zaznamenáváme v období 13. až 15. století významný přechod od tzv. nízké práce, která se vyvinula z původně lesní technologie, kdy leží opracovávaná kulatina na zemi, resp. je podložena tak, že se nachází nejvýše v úrovni tesařových kolen, směrem k vysoké práci na tesařských kozách, kterou již označujeme za specializovanou technologii tesařského dvora. Analytická metoda založená na určování prostorového vztahu mezi primárními a sekundárními stopami po otesávání sekerou (sklony záštěpků a trasa tzv. líznutí ostřím sekery) nám pomáhá rozlišit mezi těmito dvěma elementárními způsoby. Uvedený kvalitativní posun s sebou přinesl řadu dalších souvisejících jevů, a to jak technického charakteru, jako je například specializace a diferenciace nástrojů či nárůst produktivity práce nebo i ekonomicko-společenských, kam zase patří rozvoj říční voroplavby nebo postupné formování tesařských cechů – sdružení řemeslníků pracujících pod ochranou hrazených měst. Přibližně ve stejném ještě středověkém období došlo i k významné inovaci ve způsobu tesařského vázání a vztyčování krovů větších rozměrů. Nejběžnější konstrukční typ střední a severní Evropy ve starším středověku – řadově uniformní krokevní krov s hambalky a šikmými vzpěrami v příčných vazbách – se ukázal pro stavby o větším rozpětí jako nedostačující. Nové krovy proto dostaly v podélném směru rozvinuté podélné vázání, které se skládalo ze středových nebo bočních sloupků či věšáků nesoucích podélné vaznice a ze systému ztužujících vzpěr v podobě šikmých pásků nebo ondřejských křížů. Princip a částečně i forma byly přeneseny z archaických krovů vaznicové soustavy běžných v jižní části Evropy, ale také například u nordických roubených staveb. Spojením obou elementárních konstrukčních systémů (na straně jedné princip podpor a architrávu – pasivně nesených vaznic a krokví coby šikmých nosníků a na druhé straně útvar krokví vzájemně vzepřených o sebe, tedy jakýsi prazáklad klenuté konstrukce, kde jsou do statické role aktivně zapojeny všechny členy) vznikly sofistikované prostorově vázané konstrukce, které od svých tvůrců vyžadovaly stále větší míru kreativity a schopnosti geometrické abstrakce. Podélně uspořádané rámy sloužily nejen jako prostředek k zabezpečení větší prostorové tuhosti, či k vynášení nesených prvků v mezilehlých vazbách a zrovna tak nebyly jen pouhým prostředkem podélného zavětrování střech. Jejich důležitou rolí bylo to, že během stavby usnadňovaly zvedání dlouhých krokví a vlastně veškerou manipulaci s prvky ve vyšších úrovních krovu. Právě vztyčení a usazení první příčné vazby bylo totiž u starších krovů postrádajících podélné vázání traumatickým bodem, tento důležitý moment stavby se většinou neobešel bez pomocných vzpěr, zápor či aplikace jeřábových konstrukcí. A právě po těchto dočasných prvcích je možné nalézt na konstrukcích stopy v podobě montážních otvorů, hřebů, latí, atp. Jiné stopy svědčí o tom, jak se tesaři v minulosti snažili omezit zkroucení trámů nebo redukovat rozvoj výsušných trhlin při sesychání dřeva, k němuž docházelo v naprosté většině případů až v hotové konstrukci. Na trámech bývají někdy patrné i pozůstatky svazovacích houžví nebo upevňovacích klínků, které i po otesání na požadovaný profil zůstaly zachovány jako doklady toho, že bylo dřevo přepravováno svázané do vorových pramenů. Na několika příkladech je předvedeno, kde se popsané stopy po technologických" úpravách nalézají, jakou mohou mít podobu a jak postupujeme při jejich interpretaci.

Výsledky architektonicko-historického výskumu r.k. kostola sv. Gála v Borčanoch, okr. Bánovce nad Bebravou.
Martin Bóna
V súvislosti s obnovou exteriérových a interiérových omietok stredovekého kostola bol vykonaný architektonicko-historický výskum,ktorý potvrdil ranogotický pôvod kostola, kompletnú zachovanosť jeho predstavanej veže a lode, ako aj mladšie barokové úpravy, spočívajúce v rozšírení objektu a v ďalších interiérových úpravách.

Stavebně historický průzkum fasády domu čp.90 ve Stříbře
Jaroslav Cígler
Jedná se o sondážní stavebně historický průzkum, který poslouží jako podkladový materiál pro obnovu fasády domu čp.90. Dům je umístěn v uliční řadě, která tvoří historické centrum města Stříbra. Ulice navazuje na náměstí a je v blízkosti radnice. Dům byl zcela přestavěn v duchu klasicismu. Obsahuje lodžii, která je zajímavě včleněna do uličního průčelí a spolu s ostatními architektonickými prvky vytváří neobvyklý a architektonicky velmi cenný vzhled průčelí.

Stavební vývoj areálu Plzeňských městských dopravních podniků v Cukrovarské ulici v Plzni
Pavel Domanický
Jedná se o středně velký průmyslový areál, situovaný jižně od centra města, mezi silnicí do Doudlevec a pravým břehem řeky Radbuzy. Na sklonku 19. století byl přeměněn na technické zázemí městské elektrické dráhy. Dosud slouží jako vozovna a dílny pro autobusy a trolejbusy městského dopravního podniku. Obsahuje soubor architektonicky hodnotných historických staveb, včetně objektů bývalého cukrovaru z roku 1869. Výhledově se předpokládá vybudování nového zázemí městského dopravního podniku na Borských polích a následné využití areálu v Cukrovarské služby pro bydlení, sport a služby, s využitím některých historických průmyslových staveb.

Ranně gotický a ještě raněji gotický suterén domu čp. 604/I na Staroměstském náměstí v Praze
Zdeněk Dragoun
Za zazděným portálem raně gotického sklepa byly odkryty zasypané prostory starší stavby, vykazující ale již rovněž raně gotické znaky.

Konkurs na Zemské stavební ředitelství roku 1806 aneb co musel stavitel umět.
Martin Ebel
Unikátně zachované konkursní spisy tří uchazečů (Heinrich Hausknecht, Johann Zobel a Markus Arlt) na obsazení uprázdněného místa zednického mistra u Zemského stavebního ředitelství z roku 1806 plasticky dokumentují nejen požadavky konkursní komise, průběh konkursního řízení, předkládané práce uchazečů a výsledek, ale především přesně ukazují celou škálu požadovaných dovedností stavitelů před dvěma sty let.

Laubovna – pozoruhodný dům čp. 31 v Amalíně na Křivoklátě. (Pohled na stavbu z hlediska historického a kulturně historického)
Markéta Hanzlíková , EvaVolfová
Demolice objektu v historické zástavbě Amalína přinesla nečekané poznatky. Referát bude věnován prezentaci historického a kulturně historického kontextu a měl by předcházet navazující zprávě Ing. arch. Jana Veselého: „Záchranná dokumentace roubeného domu č.p. 31 v Amalíně na Křivoklátě.“

Západní věž kostela sv. Jiří v Horním Slavkově.
Hana Hanzlíková
Stavební rehabilitace a konzervace této části kostela v létech 2004 a 2005 byla příležitostí k podrobné dokumentaci a hodnocení nálezových situací během prací. Součástí byla i etapa archeologického výzkumu. Akce přispěla k upřesnění představ o vývoji objektu, jeho podobě v jednotlivých fázích výstavby, technickém řešení hlavních charakteristických částí. Zásadně potvrdila dřívější hodnocení o současné postupné výstavbě věže a" lodi kostela a jejich pozdně středověkém charakteru. Datace identifikovaná na jižním líci okenního kamenného ostění zvonicového patra věže upřesňuje realizaci prací na stavbě ještě v 16. století.

Fázový operativní průzkum a dokumentace v památkové péči na příkladu zámku Nižbor
Vít Jesenský
Jednou z charakteristik v památkové péči stále systematičtěji vymezovaného a realizovaného operativního průzkumu a dokumentace (OPD) historických staveb je jeho omezenost a cílenost umožňující přizpůsobení se faktorům očekávatelných památkových hodnot a jejich ohroženosti v konkrétní situaci objektu. Takovou situací je nejčastěji stavební zásah, který na rozsáhlém areálu může probíhat v mnoha etapách, na něž reaguje OPD prováděný fázově. Jaké výhody, nevýhody a přínosy představuje užití OPD památkáři v takových situacích a jaké jsou potřebné podmínky pro dosažení žádoucí efektivnosti včetně kontinuity dokumentace a využitelnosti výsledků? Odpovědi jsou v referátu ukázány na příkladu zámku Nižbor (okr. Beroun), kde již 9 let probíhá postupná stavební obnova a paralelní dokumentace realizovaná autorem v rámci profesionální práce v Národním památkovém ústavu - územním odborném pracovišti středních Čech. Výsledky jsou zpracovávány v dosavadních 11 nálezových zprávách uložených v archivu pracoviště. Prezentace konkrétních nálezů a jejich dopadu na interpretaci stavebního vývoje objektu není cílem příspěvku, ale pouze prostředkem pro objasnění organizačně metodologických poznatků.

Pevná věž kostela v Seči (okr. Plzeň jih)
Tomáš Karel
Příspěvek nejen do diskuze o pevnostní, respektive obranné funkci kostelů v Čechách. Dokumentace renesanční věže kostela provedená během první etapy stavebního zajištění havarijních hrázděných a krovových konstrukcí. V této souvislosti byly zdokumentován pozůstatky původního krovu gotické konstrukce se šikmými zavětrovacími pásky, obezděná hrázděná konstrukce zvonového patra, zvonová stolice nesoucí dodnes původní zvony, všechny tyto dřevěné prvky byly dendrochronologicky datovány do doby po r. 1540. Dále byly sledovány etapy úprav otvorů s doklady původní obranné funkce spočívající ve střílnových oknech vybavených trámky pro zaklesnutí hákovnic. Byly ověřeny etapy omítkových úprav fasád, dochované souvrství barevných liček neslo doklady původní malované renesanční výzdoby. Zjištěn byl rozsah barokních úprav věže pro její zapojení do barokní novostavby kostela a dalších mladších komunikačních úprav.

Bylo v Dřenici (okr. Cheb) panské sídlo?
Tomáš Karel , Vilém Knoll
Příspěvek shrnuje nově zjištěné poznatky o historickém vývoji lokality, ve které jsou dochovány dosud nezařazené pozůstatky opevněného areálu v ostrožní poloze a doklady románského původu farního kostela. Vesnice z větší části zanikla stavbou přehrady. Přináší komplexní analýzu dostupných pramenů písemných a hmotných v kombinaci s analogiemi dle možných interpretačních schémat.

Kamenické značky na kostele Nanebevzetí Panny Marie v Plzni
Filip Kasl
V rámci dokumentace jižní stěny presbytáře byl zjištěn větší počet kamenických značek. Rozdílné druhy kamenických značek poukazují nejspíše na dvě stavební fáze.

Počátky a proměny feudálního sídla ve Vrchotových Janovicích
František Kašička
Jádrem dnešního zámku v novogotické úpravě z 19.stol. je středověká vodní tvrz. Pozdně gotická výstavba byla zde podniknuta za Vrchotů z Janovic, renesanční přestavba patrně za pánů z Říčan a mladší hrabaty z Vrtby. Ze středověkého stavu se dochovalo zdivo nárožních věží, paláce a klenby v suterénech a v přízemí. Půdorysný vývoj sídla v podstatě uzavřely stavební akce renesanční. Baroko a 19. století se tu uplatnily víceméně v detailu interiérů a na fasádách.

Sakrální architektura 13. století na území historického Loketska
Jan Konůpek
Příspěvek se zabývá základní typologií zdejších sakrálních staveb, pocházejících z uvedeného období, katalogizuje předmětný uměleckohistorický fond a formou komparativní analýzy popisuje vybrané stavby a jejich stavební vývoj.

Č.p. 41, Humenice, kú. Svébohy, Horní Stropnice (Vývoj usedlosti v katastrálních mapách a terénní průzkum)
Kateřina Kroulíková
Je zajímavé pozorovat vývoj umístění usedlosti č.p. 41 v Humenicích na mapách Stabilního katastru z roku 1827 se zakreslenými změnami. Usedlost se přemístila z tradičního umístění kolem návsi na parcele směrem do zahrady. Na mapách z roku 1890 již chybí původní usedlosti. Stávající objekt, který je postaven v jedné době, se zachoval s dvojím provedením topenišť. Ve vejminkářské části s černou kuchyní a v části pro hospodáře již z moderním sporákovým systémem topeniště.

Dendrochronologické datování krovu nad presbytářem kostela sv. Jakuba v Prachaticích (pouze poster)
Tomáš Kyncl
Nad presbytářem kostela sv. Jakuba v Prachaticích se dochoval pozoruhodný krov hambalkové soustavy s ležatými stolicemi dendrochronologicky datovaný do let 1509/10. Formou plakátu budou prezentovány základní informace získané při průzkumu krovu.

Příspěvek k poznání tzv. kolonizačních provizorií
Jan Musil
V nově kolonizovaných oblastech během 13.-14. stol. vznikaly jednoduše fortifikovaná drobná feudální sídla, která zajišťovala ochranu v nově osídlených oblastech. Tento typ drobných opevněných feudálních sídel byl vybaven jen omezenými funkcemi. Zpravidla existovala jen krátkodobě, poté byla opuštěna a záměrně zničena. Sídlo bylo současně přeneseno na jinou nedalekou lokalitu již s rezidenční funkcí.

Gotická věž tvrze na zámku v Kaceřově
Milan Novobilský
Do novostavby renesančního zámku byla pojata část původní pozdně goticky přestavěné tvrze, jejíž zbytky jsou rozlišitelné ve hmotě severního křídla zámku. Příspěvek řeší otázku podoby této věžové části tvrze a její vztah k dalším již neexistujícím středověkým stavbám a také její dochovanou stavební výbavu.

Způsob založení a konstrukční charakteristiky gotického mostu v Roudnici nad Labem
Michal Panáček , Michal Cihla
Zakládání a stavba mostů byla již ve středověku považována za jeden z největších stavebních a inženýrských výkonů. Poznání stavebně konstrukčních postupů provázejících tato výjimečná díla může zásadním způsobem přispět ke studiu středověkých stavebních technologií a materiálů a pomoci přesněji vymezit hranice technických možností limitujících tehdejší stavební produkci. Na základě aktuálně přístupných nálezů zbytků středověkého mostu v Roudnici nad Labem a údajů starší literatury lze velmi podrobně představit technologii založení mostu do říčního koryta, řešení jeho konstrukce i různé způsoby řemeslného zpracování použitých materiálů.

Příspěvek k historické topografii Svatopetrského vrchu v Brně
Marek Peška , DavidMerta

Vyměřovací soustavy některých zaniklých středověkých vesnic
Zuzana Pešková
U známé skupiny archeologicky zmapovaných zaniklých středověkých vesnic byl hledán jejich pravděpodobný zakládací modul.

Hospodářský dvůr u zámku v Dobrovici – několik obecných poznámek k dokumentaci hospodářských areálů
Jan Pešta
V sousedství známého renesančního zámku v Dobrovici na Mladoboleslavsku je situován hospodářský dvůr, založený současně se zámkem. Jádrem pozoruhodného a dosud blíže nezkoumaného areálu je obytná budova a zejména mohutná renesanční sýpka se zachovaným krovem. Dvůr byl obohacen mladšími barokními a klasicistními přestavbami. Na příkladu dokumentovaného areálu lze upozornit na hodnotu dosud neprávem opomíjených hospodářských dvorů, nezřídka budovaných současně s panskými sídly.

Známé i neznámé osudy domu čp. 2 v Merklíně
Šárka Plecitá
Dům byl kdysi součástí vrchnostenského pivovaru, posléze přestavěn na mlékárnu a hostinec. V průběhu doby měnil svou podobu pro rozličné funkce. Dnes se jedná o dům obytný.

Kaple a kapličky domažlického okresu
Zdeněk Procházka
Celkové vyhodnocení staveb 160 kaplí a kapliček na Domažlicku a Horšovotýnsku

Stavba špitálu v Kralovicích
Petr Rožmberský
Podařilo se nalézt pramen ze 60. let 17. století, zachycující rozhodnutí vystavět v městě Kralovicích špitál, sbírku na získání prostředků, dobrovolnické práce a výdaje na materiál a mzdy. Na základě výdajů lze špitál rekonstruovat jako trojdílný roubený přízemní dům se zděnou kuchyní a zjistit další zajímavé podrobnosti o stavbě.

Pozůstatek konstrukce bednění klenby v historické radnici čp. 35 v Toužimi.
Jiří Schierl
V jedné ze sklepních prostor nemovité kulturní památky - objektu historické městské radnice čp. 35 v Toužimi (okr. Karlovy Vary) - se dochovala část dřevěné konstrukce bednění klenby sklepa. Tento původní stavebně technologický prvek z doby výstavby objektu asi z konce 15. stol. je cenným dokladem klenební technologie, dnes je ohrožen nevhodnými stavebními úpravami při rekonstrukci objektu.

Stavební proměny kostela sv. Gotharda v Brozanech nad Ohří do pozdně gotické přestavby
Jaroslav Skopec
Organizmus kostela sv. Gotharda je výsledkem velmi složitého stavebního vývoje. Známy jsou slohové etapy románské až barokní s drobnými mladšími zásahy. Počátky kostela jsou svázány s existencí románského kostela, který se ve stávající dispozici částečně dochoval. Předně se zachovala západní věž do výše druhého patra, část západního a severního zdiva lodi. Jižní a východní část musely ustoupit rozšíření kostela v pozdní gotice. Do doby před touto přestavbou spadá ještě obdélná raně gotická kaple přistavěná k severní straně lodi, bylo vystavěno či přestavěno poslední patro západní věže a celý kostel byl patrně omítnut.

Co víme a nevíme o hradech v Příběnicích?
Michal Soukup
Příspěvek stručně shrnuje dosavadní literaturu o hradech Příběnicích a Příběničkách a zamýšlí se nad výpovědní hodnotou doposud zveřejněných informací. Na tomto základě se snaží upřesnit a doplnit stávající poznatky a nastínit perspektivy dalšího zkoumání.

Nové poznatky ke stavební historii kroměřížského zámku
Jan Štětina , Jiří Janál
Příspěvek rekapituluje nová zjištění o stavebním vývoji vstupního křídla kroměřížského zámku. Při stavebních úpravách v zimě 2005-2006 byly dokumentovány odkryté situace v přízemí a v 1. patře. V přízemí byla stanovena etapizace výstavby z období biskupa Karla Lichtenštejna a řada mladších úprav 18. - 21. století. Byl sledován též vývoj topenišť, přesuny dveřních otvorů, změny dispozic prostorů a povrchové úpravy. Dispozice 1. patra vznikla v dnešní formě patrně až koncem 18. století s využitím hrázděných příček a bedněných kleneb. V obou podlažích byly dokumentovány zásahy do násypů podlah. Dokumenační práce nezachytily relikty zdiv z období před polovinou 17. století ve zdivu vstupního křídla zámku.

Tesařská zápisná knížka Jana Čiháka
František R. Václavík
Příspěvek podává informaci o nalezeném archivním prameni – tesařské zápisné knížce tesařského mistra Jana Čiháka z Pardubic z doby kolem poloviny 19. století. Ta obsahuje velké množství původních schemat a plánů mající zřejmě v prvé řadě edukativní význam. Jadrným řemeslnickým slangem jsou popsány postupy rozvrhování a stavění tesařských konstrukcí. Po základním představení pramene je pozornost věnována popisům stavby ležaté a stojaté stolice.

Chórová věž na dřevěném roštu (K stavebním dějinám hradu ve Strakonicích)
Jiří Varhaník , Josef Kyncl
Horní část chórové věže kostela johanitské komendy na strakonickém" hradě je založena na dřevěném roštu, jehož dendrochronologická analýza umožňuje datování věže do 90. let 13. století.

Záchranná dokumentace roubeného domu č.p. 31 v Amalíně na Křivoklátě
Jan Veselý
Při provádění záchranné dokumentace demolovaného roubeného objektu klasicistního vzezření byly na části konstrukce zaznamenány velmi archaické detaily. Dendrochronoligické datování a následný drobný archeologický průzkum určily dobu vzniku nejstarší části domu do let 1504/05. Objekt se tak řadí k nejstarším datovaným roubeným stavbám na území Čech. Neméně zajímavé jsou však i jeho typologické souvislosti.

Vstupní věž hradu Křídlo – průzkum a památková obnova
Radim Vrla
Hrad Křídlo (KM) byl založen někdy v 1. polovině 14.století, ve 2. polovině následujícího století byla jeho existence násilně ukončena. Havarijní situace nadzemních pozůstatků zdiva hradu v roce 2005 stála u zrodu akce, jejímž cílem byly průzkum a následná konzervace torza vstupní věže. Příspěvek referuje o pozoruhodných výsledcích průzkumu a metodologicky zajímavém průběhu i provedení konzervace této části zříceniny.

Nové nálezy z gotického klášterního klášterního kostela cyriaků v Benátkách nad Jizerou
Eva Vyletová
Kostel Narození P. Marie v areálu zámku v Benátkách nad Jizerou byl vystavěn kolem poloviny 14. století jako součást kláštera cyriaků. O kvalitě původní architektury svědčí ušlechtilé detaily dochované v interiéru, k nimž patří zejména svazkové přípory s hlavicemi s vegetabilním ornamentem, sanktuárium s erbem pánů z Dražic i nově sondážně zjištěná část sedilie. Z původní gotické stavby se zachovalo obvodové zdivo zhruba po přístavby koutových schodišťových věží západního průčelí. Při průzkumu průčelí bylo zjištěno, že pouze východní polovina dnešní stavby byla původně členěna opěráky. V západní části obou podélných průčelí byly zjištěny pozůstatky a otisky zaniklých konstrukcí. Na jižní straně byl pravděpodobně umístěn vstup krytý předsíní, jak naznačují dochovaná část ostění a fragment svislého profilovaného článku, pravděpodobně přípory. Na severní straně přiléhal podle zjištěných otisků a nálezů ve zdivu nižší prostor s výklenkem nebo vstupem do kostela, sklenutý žebrovou křížovou klenbou.

Kostel sv. Jakuba v Ostrově ve světle nových poznatků.
Lubomír Zeman , Jiří Klsák
Hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího je nejstarší stavební památkou města Ostrova. Na základě již dříve známých skutečností je možné klást vznik kostela sv. Jakuba do druhé čtvrtiny 13. století. Je významným reprezentantem venkovské stavební produkce severozápadní skupiny pozdně románských kostelů. V roce 1994 vypracoval Ing. J. Anderle za spolupráce s PhDr. P. Zahradníkem stavebně historický průzkum objektu. Při současné opravě střechy kostela byla prováděna operativní dokumentace krovu i všech ostatních, dříve nepřístupných míst, čímž mohly být prohloubeny dosavadní znalosti standardního stavebně historického průzkumu. Současně probíhající archeologický výzkum odkryl základy kostela a prokázal řadu zajímavých stavebních souvislostí. Průzkum zpřístupněných částí obvodového pláště se omezil, pro zatímní neujasněnost navazujících oprav, pouze na narušená místa a zejména na zajímavý relikt niky se segmentovým záklenkem na vnější straně východního štítu mezi lodí a závěrem. Krov lodi - stojatá stolice se sloupky a hambalky - se zachoval v poměrně dobrém stavu, i když byl ve své historii několikrát opravován a upravován. Dendrochronologická analýza potvrdila nalezenou dataci na pozednici (1606) a vznik krovu lze tak klást k tomuto datu. Podle další datace v krovu lze datovat změnu zastropení s otočením původních profilovaných stropních trámů (dendrochronologicky datovaných k roku 1555) do roku 1737. Ze všech nálezů vyniká ovšem potvrzení existence chórové věže nad stávajícím presbytářem. Původní hmotové řešení, typické pro oblast Horní Falce a Horních Frank, u nás ale poměrně ojedinělé, má analogii v nedalekém městečku Hroznětín, kde se tato věž nad presbytářem kostela sv. Petra a Pavla dochovala dodnes. Kostel sv. Jakuba tak představuje další významný doklad stavebních vlivů proudících raně středověkou Evropou a svým významem značně překračuje regionální rámec Karlovarského kraje.

Některé poznatky z průzkumu hospodářských dvorů v severních Čechách
Jan Žižka
V roce 2005 byl v rámci výzkumného úkolu NPÚ prováděn oborový průzkum hospodářských dvorů na některých bývalých severočeských panstvích. Celkově byl proveden orientační průzkum cca osmdesáti. dvorů. Podařilo se zachytit několik dispozičně zajímavých dvorů, řadu typologicky pozoruhodných jednotlivých hospodářských budov i zajímavé konstrukce a detaily , a to z období od baroka po první polovinu 20. století. Byla získána určitá představa o stavební produkci na jednotlivých panstvích. V příspěvku bude tedy podána stručná informace o výsledcích tohoto průzkumu, ilustrovaná konkrétními příklady celků, budov i konstrukcí