Odkaz staveb zaniklých po roce 1945 ve vesnici Pořejov na Tachovsku
Radek Balý
Stručný nástin historie vesnice, rozbor vybraných staveb a statků. Stojící domy zachycené na fotografických pramenech a jejich současná podoba. Možnosti a přínos zkoumání vesnic zaniklých po roce 1945.

Technologické postupy přípravy, výroby a vztyčování středověkých krovů
Jiří Bláha
Přehled historických řemeslných postupů používaných v období středověku ke stavbě dřevěných krovových konstrukcí. Středověké projekční metody, geometrické vztahy a harmonická proporce díla. Příklady využití modulových kružnic při vytyčování konstrukcí " (metoda ""zarezlého kružítka""). Srovnáhí dobových kresebných vyobrazení s nálezy" na dochovaných konstrukcích - stopy po dopravě a opracování dřeva, montážní prvky a pomocné konstrukce, shrnutí dosavadních poznatků o využívání jeřábů a dalších mechanických zařízení při stavbě krovů.

Historie reklamních označení v Českém Krumlově
Jiří Bloch
V příspěvku je zachycen soubor českokrumlovských vývěsních štítů a ostatních firemních označení, zpracovaný na základě archivní fotodokumentace, nálezů na fasádách a dochovaných originálů ve zdejším Regionálním muzeu. Pro srovnání jsou uvedeny některé příklady z Prahy a ze zahraničí

Hrad Mladějov, okr. Svitavy
Miroslava Cejpová
V písemných pramenech nejsou o mladějovském hradě žádné zprávy. Mladějov leží na ostrožně, která na severní, jižní a východní straně straně strmě klesá, přístup byl od západu. Hrad chránil okružní příkop a vnější a vnitřní val. Prostor před hradem na západní, přístupové, nejvíce ohrožené straně je znejasněný a poškozený lomem. Lom byl hlubší než vlastní příkop, na jihozápadě byla část příkopu odtěžena. Příkop dále pokračuje na jižní straně, kde se dochoval nízký vnější val. Na zbývajících stranách již z příkopu zbyla jen terasa ve svahu. Vlastní hrad má podkovovitý tvar. Vnitřní val se dochoval na západě a jihu, původně asi obíhal celý obvod. Na povrchu hradu jsou dvě prohlubeniny, může se jednat o stopy objektů i mladší narušení. Archeologický výzkum zde dosud nebyl prováděn. Ze starých sběrů pochází keramika 13. – 14. století. Svou disposicí se Mladějov řadí ke skupině větších lokalit opevněných okružním příkopem a valem. Tyto lokality jsou dochované pouze v terénních reliktech bez viditelného zdiva, datované jsou do 2. poloviny a konce 13. století (např. Hrádek u Dlouhé Loučky, Moravskotřebovské hradisko okr. Svitavy, Kočičí Hrádek, lokalita Na Komárce okr. Chrudim, Vejrov u Nekoře a archeologicky zkoumaný Hlavačov, okr. Ústí n/O.). Typologicky se blíží hradům přechodného typu, jak je definoval T. Durdík.

Kostel sv. Petra a Pavla ve Svojšíně
Martin Čechura

Současný stav areálu bývalých kasáren ve Strašicích a možnosti využití historických objektů
Pavel Domanický
Stručné shrnutí okolností vzniku areálu kasáren ve 30. letech 20. století, jeho stavební vývoj v období po II. světové válce až do ukončení činnosti Armády ČR a převzetí do majetku Obce Strašice. Rozsah dochování původních objektů, popis jejich stavu a předpokládané využití ve spolupráci s Obecním úřadem ve Strašicích.

Venkovský tzv.podstávkový dům na česko-německo-polském pomezí
Tomáš Efler
Příspěvek ke studiu historického vývoje venkovského domu v česko-německo-polském pohraničí a informace o současných mezinárodních snahách o výzkum, záchranu, a " revitalizaci místní venkovské zástavby. www.umgebindeland.de"

Archeologizace domu č.p. 7 v zaniklé obci Bažantov na Tachovsku
Lukáš Funk
Čím je jedinečný výzkum obce zaniklé po roce 1945. Archeologizace a možnosti výzkumu domu č.p. 7. Využití písemných, hmotných a dalších, zejména pro archeologii netradičních pramenů, jako doklady jeho postupného zániku.

Příspěvek k poznání novověkých vodních mlýnů na Tachovsku, prezentovaný na konkrétním příkladu vodního mlýna - Maschamühle
Lucie Galusová
"Novověký vodní mlýn při obci Pořejov ve světle písemných a archeologických pramenů. Možnosti" a limity archeologického průzkumu, jež budou řešeny v rámci vybrané lokality.

Brána u kostela sv. Markéty ve Zlaté Koruně
Jarmila Hansová , Roman Lavička
Při nároží laického kostela sv. Markéty ve Zlaté Koruně byla počátkem 15. století zbudována vjezdová brána, kterou se vstupovalo do areálu zlatokorunského kláštera. Brána přežila nájezdy husitů a všechna následná nepříznivá období, avšak osudnou se bráně stala 60. léta 20. století, kdy rychlý rozvoj dopravy zapříčinil její náhlý zánik. Příspěvek se věnuje nejen významu a rekonstrukci podoby zlatokorunské brány, z níž zůstaly tři čtvrtiny kvádrů z jejího profilovaného ostění, ale především jejím dramatickým osudům v druhé polovině 20. století, které pokračují ještě na prahu třetího tisíciletí, kdy se rýsují možnosti její obnovy

Příspěvek k vývoji kostela sv. Mikuláše v Šitboři (okr. Domažlice)
Hana Hanzlíková
Objekt byl hodnocen v průběhu let 1996-2005 archeologickými a stavebněhistorickými " průzkumy. Zásadním přínosem je určení a hodnocení fází jeho vývoje od raného do" pozdního středověku. Zajímavé jsou i změny barokní a pozdější.

Zámek Týnec u Klatov - stavební vývoj čestného dvora
Jindra Hůrková , Jan Pícka
Stavební vývoj barokního čestného dvora na základě výsledků archeologického výzkumu, starší osídlení obce.

Dokumentace zdiva věže kostela sv. Prokopa v Záboří nad Labem při opravě
Karel Kibic
Románský kostel sv. Prokopa v Záboří nad Labem vyvolává delší čas diskuse mezi odborníky. Hypotéza románské patrové kaple s věží nad středem dispozice, obohacená krátce po výstavbě o rozlehlou předsíň, se jeví jako v mnoha ohledech sporná. V poslední diskusi bylo zpochybněno i románské stáří věže. Během opravy bylo zdivo věže odkryto a v mezích možností dokumentováno. Byly patrné známky několika přestaveb, základ zdiva však evidentně má románský charakter a výstavba věže jako celku v pozdějším období se jeví jako poněkud nepravděpodobná.

Nové poznatky k vývoji hradu Hartenberg v Hřebenech
Vilém Knoll , Tomáš Karel

Neznámá ikonografie zámku Bělá (okr. Plzeň-sever)
Pavel Kodera
Ve fondech Národního archivu byl nalezen dosud badatelsky nevyužitý plán dvora Bělá (s pohledovým zakreslením vsi a zámku) z r. 1755. Spolu s dalšími málo frekventovanými ikonografickými prameny může tento materiál výrazně poupravit dosavadní představy o vývoji hradu (následně zámku) Bělá.

Hranice plaského panství za opata Evžena Tyttla (1699-1738) a dokumentace jejích reliktů v krajině
Alžběta Kratochvílová
Příspěvek se zabývá identifikací hranice plaského panství na počátku 18. Století dle archivních pramenů a konfrontuje je s poznatky z terénního průzkumu. Výsledkem je dokumentace terénních reliktů hranice zjištěných na úseku mezi obcemi Hradecko a Mladotice

Krov nad Vladislavským sálem na Pražském hradě - dendrochronologické datování a předběžné výsledky průzkumu.
Tomáš Kyncl , Petr Měchura
Příspěvek přináší výsledky dendrochronologického datování, které stanovilo dobu kácení dřeva originálních prvků krovu do let 1580/81. Dále byla datována kompletní výměna vazných trámů (1858/59 - 1867/68) a zaslepení odstraněných vikýřů (1724/25 a 1789/90 - 1790/91). Presentovány budou také předběžné výsledky průzkumu krovu (stopy po vikýřích, rekonstrukce původního tvaru střechy).

K otázce věžových domů ve středověkém Brně
David Merta , Petr Holub
Na základě studia ikonografických, historických, stavebně-historických a archeologických pramenů se v posledním desetiletí v Brně „objevila“ skupina věžových domů. Stavby lze zařadit na přelom 13. a 14. století. Věžovým brněnským domům se dostalo pozornosti již v minulosti. V kontextu s městy v Podunají (Vídeň, Bratislava, Řezno) se nabízí několik možností, jak tento fenomén zasadit do daného kulturně společenského prostředí...

Příspěvek k lokalizaci Dolní brány v Chrudimi
Jan Musil
V souvislosti s rekonstrukcí Široké ul. V Chrudimi na přelomu srpna a září roku 2006 se podařilo odkrýt základy soustavy Dolní brány v Chrudimi, která doposud unikala našemu poznání. Na několika úsecích liniových staveb se podařilo učinit si obrázek o stavební podobě tohoto středověkého vstupu do města a zpřesnit lokalizaci jednotlivých věží této branské soustavy.

Dům čp. 88/X, Sokolovská 92, Praha 8 – Karlín. Stavebně historický průzkum a jeho plánovaná přestavba
Hedvika Nejedlá

Nový panský pivovar v Merklíně
Šárka Novobilská
Příspěvek se věnuje stavbě nového panského pivovaru v Merklíně, který vznikl roku 1903 těsně při Merklínském rybníku po zrušení starého panského pivovaru, který již kapacitně nevyhovoval. V archivních pramenech se nám dochovaly velmi kvalitní plány, které nám pomáhají rekonstruovat stavební vývoj pivovaru a jeho zařízení. V dnešní době je již pivovar zrušen a budova slouží jiným účelům.

Vývoj jádra hradu Švihova
Milan Novobilský
Vývoj centrální části vodního hradu je stále nedostatečně poznaný. Příspěvek řeší na základě výškového zaměření jádra a všech patrných konstrukcí zrušených a zazděných možnou původní podobu a rozsah předhusitského hradu včetně proměn na konci 15. a počátku 16. století.

K některým kolonizačním akcím stejných lokátorů
Zuzana Pešková
U osmi známých skupin českých sídel založených ve 12. až 14. století, jejichž lokátoři jsou známi, byla porovnávána urbanistická struktura a pravděpodobný způsob jejich založení.

Ke stavebnímu vývoji zámku v Černé Hoře do konce 16. století
Miroslav Plaček
Zjednodušený průzkum provedený v rámci výzkumného projektu MK ČR zjistil gotickou budovz ve východním cípu dispozice a rozsah zástavby v renesančním období. Z kombinace s ikonografií a historickými plány pak vychází pokus o rekonstrukci gotického hradu dvojdílné dispozice, a to bez příkopu mezi oběma částmi. Jádro zřejmě mělo hranolovou věž a není vyloučena existence druhé, čímž by se hrad podobal sídlu v nedaleké Lomnici. Dnešní předzámčí mohlo v jednoduché formě existovat už v pozdní gotice a zděnou podobu nabylo nejpozději v renesanci.

Vrapice - areál tvrze a sakrální stavby
Milan Procházka
Charakteristika podoby, vývoje a existence tvrze a kostela sv.Mikuláše ve Vrapících (okr.Kladno).

Technické památky Českého lesa a jejich zánik při nové kolonizaci příhraničního prostoru.
Zdeněk Procházka

Portál, který datuje stavbu kostela sv. Víta v Srbicích
Zdeněk Procházka

Kostel sv. Jana Křtitele v Kostelci
Zdeněk Procházka

Tvrz Rotenhof v Markvarticích na Děčínsku
Josef Rybánský , Jaroslav Skopec
Příspěvek představuje dílčí výstup výzkumu panských sídel a hospodářských dvorů v obcích Markvartice a Veselé na Děčínsku. Je zaměřen na stavební vývoj panského sídla Rotenhof v Markvarticích do pol. 17. st. a zároveň pojednává o majetkoprávním vývoji statku Dolní Markvartice, jehož majitelé do roku 1631 na tvrzi sídlili.

Vestavěné psí kotce v obytných staveních lidové architektury Toužimska a Chebska
Jiří Schierl , Lubomír Zeman
V několika lokalitách severozápadních Čech, v Nežichově a Třebouni na Toužimsku a v Salajně na Chebsku byl zjištěn výskyt neobvyklé stavební tradice, vestavěných psích kotců do obytných stavení lidové architektury z 18. a 19. století. V některých případech jsou vstupní otvory vybaveny prostými kamennými portálky z upravených, druhotně použitých mlýnských kamenů. Obdobná stavební tradice je známa z Broumovska, kde však jsou portálky pojaty náročněji, jako architektonicky řešené portálky. Otázkou je možný vztah obou oblastí výskytu a rozšíření tohoto netradičního stavebního řešení na širším území Čech a Evropy.

Problémy založení a stavebního vývoje domu čp. 126 v Hradci Králové
Jiří Slavík , Radek Bláha
Nárožní dům v sousedství Mýtské brány v komplikované poloze z hlediska urbanistického i geologického. V domě samotném jsou rozpoznatelné tři části: měšťanský dům v čele, za ním divadelní budova a torzo velké věže Mýtské brány. Stavební vývoj od gotické cihelné výstavby brány je složitý a při probíhající přestavbě byl dokumentován archeologicky a stavebně historicky.

Pokus o rekonstrukci stanové střechy kostela sv. Bartoloměje v Plzni
Jan Soukup
Při požáru farního kostela sv. Bartoloměje v Plzni v roce 1525 shořela jeho monumentální stanová střecha, která již nebyla obnovena. Na základě několika dobových vyobrazení a porovnávacích studií byl vytvořen model zaniklého zastřešení kostela z konce 14. století.

Nové poznatky o stavebním vývoji kláštera v Teplicích
Michal Soukup , Jaroslav Pachner
Příspěvek ve stručnosti předloží výsledky průzkumu zdiva tzv.Románského křídla teplického zámku, který proběhl v souvislosti s rekonstrukcí budovy. Podařilo se významně doplnit a rozšířit dosavadní stavebně historické analýzy a provést rekonstrukci vnějšího vzhledu stavby v průběhu vývoje, zejména pak románské fáze kláštera benediktinek.

Průzkum torza arkýřové hradní kaple na Cimburku u Koryčan
Petr Svoboda
Hradní kaple na Cimburku byla součástí honosné pozdně středověké přestavby, na níž se zřejmě podílela královská stavební huť. Trojlodní kaple probíhala v síle palácové zdi a její presbytář přesahoval na arkýři nad hradní parkán. Krátce po zbudování byl pozoruhodný architektonický skvost, pro nějž se jen těžko hledají analogie, zazděn. Probíhající konzervace této části hradu dovolila bližší poznání prostoru a výzdoby kaple, přesto zbývá celá řada otazníků.

Franc Bauruc, Philiph Ehrlich a Philipp Peche - tvůrci lidových staveb v Novém Boru
Jiří Škabrada , Martin Ebel
Pro pozoruhodné domy v Novém Boru, stavěné na přelomu 18. a 19. století se dochoval soubor původních stavebních plánů. Z nich je možné rozpoznat profily několika projektantů, tvořících v těsném kontextu s regionálním venkovským stavitelstvím.

Polní opevnění v 18.- 19. Století
Jiří Šlajsna
Polní opevnění z období tereziánských a napoleonských válek. Typy, význam, polohy, výzbroj a posádka. Dnešní stav polních opevnění, terénní příznaky v současné krajině.

Nález jizby v domě čp. 15 v Hořicích na Šumavě
Daniel Šnejd
Během stavebních prací na obnově objektu byl v přízemí učiněn nález jizby s třemi okenními otvory v trojúhelníkové kompozici. Horní okno zakrývá mladší, patrně barokní trámový strop. Za jizbou navazuje černá kuchyně se zaniklým dymníkem, který byl v souvislosti s rozšířením objektu východním směrem přesunut ke středu nově vzniklé dispozice. Za černou kuchyní objekt pokračuje sklepem jehož vstupní otvor měl patrně, podle dochovaných náběhů záklenku, tvar lomeného oblouku. Jádro objektu (jizba, černá kuchyně a sklep) má klasickou trojdílnou dispozici, ovšem s netradičním komunikačním schématem. Chybí zde vstupní síň, jizba a sklep byly přístupné přímo ze dvora, černá kuchyně pouze přes jizbu.

Ke stavebnímu vývoji zámku v Kvasicích (okr. Kroměříž)
Jan Štětina
V březnu 2007 započaté stavební práce v přízemí zámku v Kvasicích (okr. Kroměříž) odhalily četné stopy stavebního vývoje objektu. Po částečném odstranění novodobých obkladů a podlah postupně dochází k dokumentaci odkrytých stavebních a architektonických detailů, podstatně obohacující dosavadní představy zejména o přeměně gotického hradu v renesanční zámek. V severní polovině východního křídla byla potvrzena existence gotického palácového křídla. Jeho průčelí se v úrovni přízemí do nádvoří otevíralo okoseným okénkem, pod nímž se fragmentárně dochovalo ostění sklepního větracího otvoru. Pod mladší cihelnou plentou se na vnějším průčelí východního paláce objevila na kamenném zdivu nanesená kvalitní, dřevem utažená omítka. V navazujícím severním křídle byla identifikována gotická vstupní šíje, sestupující do valeně klenutého sklepa pod východním palácem. V mladší, patrně pozdně gotické stavební etapě došlo před jižním průčelím vstupní šíje k výstavbě mohutné trojosé arkády s cihelnými pasy. Arkáda patrně tvořila bázi nově budovanému druhému podlaží severního křídla, jehož datace se tedy posouvá již do období pozdně gotické stavební fáze. V rámci další rozsáhlé přestavby koncem 16. století došlo k dílčímu zazdění arkády, před níž vznikla pilířová arkáda renesanční, opatřená kvalitní kletovanou omítkou s rytým a vybarvovaným kvádrováním. Patrně až sekundárně bylo vystavěno západní a východní křídlo arkádové chodby, do kterého se přízemí paláce otevíralo renesančním portálkem. Další informace jsou postupně získávány nejen k upřesnění chronologie jednotlivých stavebních fází, ale např. i k vývoji otvorů v přízemí celého zámku apod. Dokumentace všech stavebních jevů je prováděna v rámci vědeckého úkolu č. 301 (Operativní dokumentace památek) a s postupem stavebních prací bude rozšířena na celý objekt.

Příčiny poškození Staronové synagogy v Praze (k praxi současné památkové péče)
Jiří Varhaník

Ke gotické podobě kostela ve Štěpánovicích, o. České Budějovice
Jiří Varhaník

Poznámky ke stavebnímu vývoji hradu Brníčko
Radim Vrla
Hrad založený v 1. polovině 14. století, na počátku 16. století již pustý, dochován v podobě výrazných zřícenin, ze kterých lze vyčíst některé zajímavé, dosud nepovšimnuté detaily: postupná výstavba hradního paláce s pravděpodobnými odchylkami od původního záměru, zajímavý detail parkánové hradby (otisky poprsní zídek, …). Článek obsahuje některé nové postřehy, které bude možno využít při budoucím zevrubném průzkumu lokality.

Soupis epigrafických památek horního hradu v Bečově nad Teplou
Marie Wasková , Radek Široký
Zpráva o výzkumu nápisového fondu dochovaného na interiérových zdech horního hradu v Bečově, jeho průběhu a možnostech využití epigrafiky k doplnění poznatků o stavební historii a prostorové analýze objektu

Specifický vývoj mikrobních vlastností pískovcových bloků Karlova mostu po povodni v roce 2002
Richard Wasserbauer , Eva Burgetová
Příspěvek popisuje výsledky stavebně technického průzkumu konstrukce Karlova mostu v letech 1994-2004. Současně analyzuje vliv povodně v roce 2002 na salinitu a mikroflóru povrchových vrstev pískovcových bloků mostu. Přechodné zaplavení kamene způsobilo výrazný pokles hodnot pH a následně vyústilo jak v chemickou, tak i mikrobiální denitrifikaci pískovce.

Roubený dům východních Krkonoš
Lukáš Wondráček
Referát bude pojednávat o historických konstrukcí a konstrukčních detailech lidových staveb ve východních Krkonoších. Konkrétně o stavbách na luční enklávě Šímovy chalupy v Malé Úpě. Architektura roubených domů v této části Krkonoš nebyla do této doby popsána. Účastníky konference by měl referát seznámit dosavadními výsledky práce a nastínit cestu, kterou se výzkum bude zabývat dále.

Klasicistní lázeňské domy v Karlových Varech a Mariánských Lázních
Lubomír Zeman
Srovnání na příkladu lázeňského domu Krásná Královna v Karlových Varech a domu Split (Zelený kříž) v Mariánských Lázních. Jednu z vrcholných etap klasicistní či neoklasicistní architektury u nás představují na počátku 19. století především stavby v lázeňských městech. Prosazovaným ideálem v umění, tedy i v architektuře, se stala prostá čistota forem, zosobněná antikizujícími schématy řeckých chrámů a dlouhých kolonád s majestátním sloupořadím. Lázeňské sloupové stavby začínají posléze vytvářet jednotnou formu a stylový charakter. I stavby lázeňských domů měly být racionální a levné, měly mít záměrně jednoduché tvary, málo zdobná průčelí, ale jasné dispozice. Hlavní estetická přesvědčivost tedy spočívala v jednoduchosti. Tak tomu bylo i v Karlových Varech a Mariánských Lázních.

Výsledky doterajších výskumov šlachtického sídla v Markušovciach
Henrieta Žažová , Mário Bielich
Autori sumarizujú výsledky archeologického, archívneho a architektonického výskumu šľachtického sídla v Markušovciach (okres Spišská Nová Ves, SR). Podávajú ucelený pohľad na architektonicko-historický vývoj objektu od stredoveku do 20. storočia na základe záverov, ktoré priniesli archeologické sondy a výskum zachovaných architektonických prvkov v objekte, rovnako ako aj bádanie zachovaných písomných prameňov v archívoch.