Nálezy z kostela sv. Jana Křtitele ve Velkých Albrechticích (NJ)
Lucie Augustinková
Informace získané operativním průzkumem v exteriéru ze zdiva partikulárně zbaveného
omítek a interepretované v kontextu dalších nálezových situací velmi podstatným
způsobem osvětlily starší etapy stavebního vývoje kostela. Gotické architektonické
články sekundárně použité ve zdivu barokní věže se zde dochovaly včetně povrchové
úpravy, a přispívají tak ke znalosti barevného ztvárnění kamenných prvků středověkého
sakrálního interiéru. Nálezy z věže zase dokládají povrchové exteriérové úpravy
v pozdní gotice a rané renesanci.
Dům čp. 54 ve Velenovech na Klatovsku.
Radek Balý , Hana Přerostová
Příspěvek je zaměřen na dokumentaci stávajících reliktů obytné jednotky a přilehlé
hospodářské zástavby usedlosti čp. 54. Zjištěná data jsou srovnávána s vývojovými
trendy vesnické zástavby v 19. – 20. stol.
Výsledky výskumu južného úseku opevnenia mesta Trenčín
Martin Bóna
Povrchový výskum autenticky a ucelene zachovaného úseku mestského opevnenia uskutočnený
v roku 2006 priniesol nové upresnenia o pôvodnej podobe, stavebnom vývoji a rámcovom
chronologickom zaradení pamiatky. V 1. etape z 2. tretiny 15. storočia vznikla kamenná
hradba zakončená ochodzou a predprsňou so širokými cimburiami, ktorú na konci stredoveku
doplnili o sústavu predstúpených obranných arkierov. V 3. etape okolo polovice 16.
storočia došlo k zamurovaniu cimburií a úprave starších strieľní, striedaných novými
smolnými nosmi.
Průzkum kostela sv. Jiljí v Milevském klášteře
Eva Burgetová
Hrad Blatník
MiroslavaV Cejpová
Lokalizace a popis zaniklého hradu podle historických map a literatury.
Zaniklý větrný mlýn na předměstí Nového Strašecí
Lukáš Funk , Lucie Galusová
Příklad technické stavby 19. století na Rakovnicku. Seznámení s neobvyklým technickým
řešením větrného mlýna.
Přestavba kostela sv. Jiří v Plzni – Doubravce v letech 1912 – 1914
Jan Hajšman
Jméno kostela sv. Jiří v Plzni – Doubravce bylo dosud skloňováno prakticky pouze
v souvislosti s jeho možným svatovojtěšským založením, vlastnímu složitému stavebnímu
vývoji kostela však dosud nebyla věnována odpovídající pozornost. Jádrem příspěvku
je rozbor poslední velké přestavby kostela v letech 1912 – 1914. Na základě studia
archivních pramenů se zabývá jednak důvody vedoucí k přestavbě a zejména pak způsobem
jejího provedení. V závěru bude nastíněn předpokládaný stavební vývoj objektu od
nejstarší fáze po současnost.
Vchynicko tetovský plavební kanál a režim vedení vody pro vodní elektrárnu Vydra na Čeňkově pile (okr. Klatovy)
Hana Hanzlíková
Informace o výsledcích SHP stavby z r. 2007, jejím výchozím koncepčním a konstrukčním
uspořádáni, funkcích a vazbách v 19. stoleti. Režim vedení vody pro vodní elektrárnu
Vydra, jeho součástí se kanál stal v 1. polovině 20.století. Tehdejší řešení v
rámci začlenění stavby, úpravy.
K prvotní zástavbě Havelského Města v Praze
Milena Hauserová , Kovář
Jde o pozůstatky domů, které vypadají jako románské kvádříkové stavby ,ale jsou to
zřejmě součásti rozlehlejších řadových domů městského typu.
Kostely s chórovou věží na Kutnohorsku
Milena Hauserová
Příspěvěk navazuje na téma kostelů s chórovou věží předvedených zaměřeními a půzkumy
K. Kibice. Shnuje poznatky o proměně typu kostela s chórovou věží z původně vlastnického
rozšířeného zejména v Podunají na typ farního kostela užívaného na kolonizačních
územích západně a severozápadně od našich hranic.Výskyt typu na Kutnohorsku již
dříve oprávněně spojovaný s mladší vlnou kolonizační aktivity sedleckého kláštera
v druhé polovině 13.stol., poodkrývá poněkud detailněji, než obvykle hmotné prameny
tohoto druhu dovolují, některé z konkétních rysů kolonizačního procesu.
Olomouc - Denisova 33, stavebně-historický průzkum domu
Petr Holub , Pavel Borský
Relikty vitriolového průmyslu na severním Plzeňsku
Jakub Chaloupka
Příspěvek je věnován převážně drobným chemickým podnikům, které v průběhu devatenáctého
století fungovaly na severním Plzeňsku. Podrobněji budou představeny relikty podniků,
nacházející se na území dnešního přírodního parku Rohatiny. V těchto podnicích probíhala
těžba pyritonosných břidlic a jejich následné zpracování na vitriolový kámen, z
nějž se v tzv. olejnách vyráběla dýmavá kyselina sírová. Tato činnost zanechala
četné stopy, včetně reliktů technických staveb. Především ty budou předmětem následujícího
příspěvku.
Co skrývá nádvoří kroměřížského zámku
Jiří Janál , Jan Štětina
V listopadu roku 2007 byly v souvislosti s rekonstrukcí elektroinstalace odkryty
relikty dosud neznámých zdiv v prostoru zámeckého nádvoří. Cca 40 cm pod povrchem
zámeckého nádvoří se objevila koruna mohutné kamenné zdi, orientované přibližně
rovnoběžně s dvorním lícem jihozápadního (tj. vstupního křídla), od nějž bylo zdivo
vzdáleno asi 7 m. Zdivo, odhalené v délce téměř 20 m, vzniklo ve dvou stavebních
fázích. Do líce byla zavázána dvojice mohutných, rovněž celokamenných dělicích zdí
o šířce přibližně 200 cm, odkryta byla i subtilní zdiva šachty neznámého účelu a
fragmenty dvojice kamenných záklenků. Odkryté relikty předběžně interpretujeme jako
pozůstatky předbarokní zástavby (snad palácového traktu?) kroměřížského hradu; přesnější
interpretace zatím není možná.
Dochované středověké konstrukce městského hradu v Třeboni
František Kašička
Předpokládá se, že městský úřad v Třeboni vyrostl na místě feudálního dvorce až po
r.1366, kdy panství získali Řožmberkové. Z předhusitského období se ve hmotě dnešního
zámku dochovaly pravděpodobně konstrukce dvou palácových budov. Dílem pozdní gotiky
" byl pak zvl?aW tzv. Velký Ťom"" a dvorní arkáda. Podrobnější zjištění čekají na"
výsledky výhledového hloubkového archeologického výzkumu.
Venkovské kostely sedleckého kláštera na Kutnohorsku
Karel Kibic
Sedlecký klášter na Kolínsku a Kutnohorsku vlastnil rozsáhlý pozemkový majetek, který
koncem 13. století rozšiřoval a zceloval. Při kolonizace lesa Boru na ústí Doubravy
do Labe byly okolo roku 1300 založeny tři nové vesnice – Svatá Kateřina, Svatý Mikuláš
a Rohozec. Tyto vesnice mají obdobný půdorys; vždy uprostřed obdélné návsi stojí
kostel, který obtéká potok. Všechny kostely jsou nevelké a mají pravoúhlé kněžiště.
Nejlépe je dochován kostel ve Svaté Kateřině, nad jehož presbytářem stojí věž. Pozůstatky
chórové věže jsou překvapivě dochovány i nad presbytářem kostela v Rohozci. Tento
atypický prvek se uplatnil i nad dalších venkovských kostelích sedleckého kláštera.
Podrobný průzkum prokázal, že cisterciácké stavby přes nevelký rozměr provázela
jasná koncepce, kladoucí důraz především na obranná hlediska.
Proměna konstrukce krovu nad lodí kostela sv. Martina v Buchlovicích, aneb jak se dělá mansarda
Tomáš Kyncl
Konstrukce krovu zhotovená ze dřeva káceného v letech 1638 – 1641 byla později upravena.
Pří této úpravě byl změněn tvar střechy na mansardový. Příspěvek přináší výsledky
průzkumu krovu a popis poměrně zajímavého způsobu provedení této úpravy.
Výsledky záchranného archeologického výzkumu v kostele sv. Josefa v Chrudimi
Jan Musil
Záchranný archeologický výzkum v kostele sv. Josefa při kapucínském klášteře byl
vyvolán plánovanou rekonstrukcí na víceúčelové kulturní zařízení. Kostel sv. Josefa
byl založen po roce 1656 do prostoru druhého městského příkopu, který vznikl v 15.
" století. Stavba kostela byla dokoŮena roku 1659.
Ve spolupráci s firmou GEOTERRA"
byla pomocí georadaru prozkoumána oblast krypty a tzv. Božího hrobu. Tato prospekce
měla ověřit existenci hrobů a staršího drenážního systému. Jako nejvýraznější se
ukázala liniová anomálie, kterou jsme předběžně interpretovali jako torzo staršího
drenážního systému. Sondy byly vedeny tak, aby došlo k protnutí této anomálie. Celkem
bylo vyměřeno 5 sond – dvě v exteriéru a tři v interiéru stavby. Výzkum přinesl
zásadní poznatky o založení stavby. V severní části byly registrovány torza starších
středověkých situací, na dalších místech byly veškeré starší terény odebrány a skalní
podloží bylo otesáno do roviny. Na takto upraveném podkladě bylo postaveno základové
zdivo. Poté došlo k vyrovnání terénu zbylým materiálem s vysokým podílem opuky.
Teprve poté bylo budováno nadzemní zdivo, o čemž nás informuje shodná niveleta maltových
nálitků v interiéru a v exteriéru. V sondě 3 se podařilo odkrýt zděnou příčku přiloženou
k obvodové zdí kostela, která není na plánu kostela ze 17. století zakreslena. Jde
patrně o nějakou anomálii ve stavebním záměru. Ani mikrosondáži v oblasti tzv. Božího
hrobu a v bývalé kryptě se nepodařilo doložit existenci lidských ostatků. Nicméně
nebylo z časových a finančních možností reálné, abychom prozkoumali všechny anomálie
" zjuaWné georadarovým pUozkumem.
Druhou etapu záchranného představovalo hloubení"
sond v klenebních zásypech nad kryptou a v oblasti Lorety. Jak jsme zjistili v první
etapě byly veškeré starší terény související s městským příkopem a Novoměstským
předměstím odebrány a skalní podloží bylo otesáno do roviny. Na takto upraveném
podkladě bylo postaveno základové zdivo. Při výzkumu klenebních zásypů v Loretě
bylo registrováno značné množství sekundárně uložené keramiky a zlomků kachlů z
přelomu 15. a 16. století. Ve 30. letech 16. století podlehla většina města včetně
již zmiňovaného Novoměstského předměstí velkému požáru. To mimo jiné dokládají četné
nálezy strusky a uhlíků z klenebního zásypu. Při hloubení základů pro klášterní
budovy bylo získáno velké množství zeminy. Pochopitelně vyvstala před stavebníkem
otázka co s tímto materiálem. Jako nejekonomičtější se jevilo zbavit se jí ve formě
klenebního zásypu.
Střešní krytina románského kladrubského kláštera
Karel Nováček
Při výzkumech v letech 1995 – 2000 byl v kladrubském klášteře získán pozoruhodný
soubor střešní krytiny, jejíž nejstarší skupinu lze spojit s počáteční etapou výstavby
kláštera ve 12. století. Detailní studium těchto artefaktů přineslo řadu poznatků
o použité surovině a o výrobních postupech, nepřímo lze rekonstruovat i umístění
krytiny na střechách. V kontextu současných znalostí o počátcích středověké keramické
krytiny v západní části střední Evropy se kladrubský soubor jeví jako výsledek přímého
technologického importu z prostředí jihoněmeckých klášterů hirsauského okruhu.
Pozdně středověké jádro usedlosti č.p. v Mirkovicích
Vlastislav Ouroda
Stručná informace o roubené obytné místnosti a dvojici zděných špýcharů dochovaných
v nejrozsáhlejší zemědělské usedlosti ve VZP Mirkovice (okr. Č. Krumlov)
Nová zjištění k nejstaršímu stavebnímu vývoji kláštera dominikánů v Č. Budějovicích
Petr Pavelec
Během restaurování ambitu kláštera dominikánů v Č. Budějovicích v letech 2006-2007
se podařilo lokalizovat nezachovanou kapitulní síň kláštera a objevila se řada nových
informací k nejstarším stavebním dějinám kláštera.
Koexistence klasicizujícího a dynamického principu barokního na jedné stavbě a v jednom prostoru architekta J.B. Santiniho
Milan Pavlík
Délo J.B. Santiniho je považováno za svébytné v celém proudu vrcholněbarokní architektury.
Na stavbě konventu Plasy použil oba principy (konvex konkávní a klasicizující) v
jednom prostoru.
Mauzoleum rodiny Dittrichů v Krásné Lípě - ojedinělá stavba architekta berlínského dómu v Čechách.
Jan Peer , Tomáš Brož, Lucie Radová, Jaroslav Skopec
Na hřbitově v Krásné Lípě (okres Děčín) stojí neoklasicistní centrální stavba z roku
1889. V nedávné době bylo překvapivě zjištěno, že tuto drobnou stavbu navrhl významný
německý architekt Julius Carl Raschdorff (1823 - 1914). Jedná se o jednu ze dvou
dochovaných funerálních staveb tohoto architekta a zároveň o jeho jediné dílo v
České republice.
Stavby typu „kamenate“ v prostředí vrcholně středověkého Brna
Marek Peška , David Merta
V posledním desetiletí proběhlo v historickém jádru Brna větší množství výzkumů,
které se mimo jiné dotknuly i měšťanské zděné i nezděné architektury ze 13. a počátků
14. století. Právě pro přechod od nezděné architektury k architektuře zděné, v období
někdy kolem roku 1300, představují podle našeho mínění významný prvek stavby typu
„kamenate, steinwerk, domus lapidea etc.“ Stopy takovýchto staveb pak vedou i k
některým dalším typům nejstarších zděných domů městského prostředí.
Zahradní domky na Jemništi a Komorním Hrádku: stejné stavby – různá funkce
Jan Pešta
Stručný příspěvek k typologii „zahradních domků“ v zámeckých areálech na příkladech
podrobně zkoumaných objektů na Jemništi a Komorním Hrádku (okres Benešov). Přes
formální podobnost se jedná o stavby s různorodou funkcí a typologií.
Drobnosti k poznání hradů rakouského Podyjí
Miroslav Plaček
Referát se zabývá třemi hrady rakouského horního Podyjí a do jisté míry doplňuje
informace poslední publikace G. Reichhaltera a K. a T. Kühtreiberových (Burgen Waldviertel
und Wachau, St. Pölten 2001). Povrchový průzkum pozůstatků hradních zřícenin Gilgenberg,
Neuhaus (Hohenwartstein) a Tyrnau přinesl poznatky o rozvrhu těchto významných lokalit.
Z nich pouze Neuhaus je jednodílný, nebereme-li v potaz obezděný štítový val. Dvojdílný
Gilgenberg byl mj. pozoruhodný tím, že ženy z rodu jeho majitelů se provdaly za
muže předních moravských rodů (Pernštejnů, Kunštátů). Komplikovanou skladbou se
vyznačoval rozlehlý hrad nad Unterthürnau poblíž Drosendorfu, což dokládá moc rodu
stavebníků, z něhož pravděpodobně pocházela manželka moravského markraběte Vladislava
Jindřicha. Bohužel stav dochování všech dotčených hradů neumožňuje bez archeologických
výzkumů detailněji určit jejich dispozici, ale jen základní rysy.
Stavební vývoj chalupnického domu č.p. 34 v Knínicích u Boskovic
Jiří Pokorný
Objekt č.p. 34 v Knínicích u Boskovic je jedinou podobně dochovanou menší zemědělskou
" usedlostí lidové architektury Malé Hané.
Jde o původně drobný roubený chalupnický"
dům trojdílné dispozice z 18. století orientovaný okapovou stranou do ulice. V průběhu
19. století se k drobnému domku přistavělo ve dvorní části hospodářské křídlo, a
vznikl současný půdorys stavby do úhlu, který počátkem 20. století získal na zdánlivé
rozlehlosti přímým navázáním kůlny a stodoly pokračujících v podélné ose trojdílného
obytného domu s nímž jsou pod jednou střechou. Celý soubor domu s hospodářskými
stavbami se dochoval v neporušeném stavu v autentické podobě i s vnitřním vybavením
" s mimůYádnou vypovídající hodnotou.
Poslední majitelka Marie Hrouzová, která se"
v domě narodila, zůstala po celý život svobodná, a z úcty ke svým předkům odmítala
jakékoliv zásahy do stavby, včetně civilizačního pokroku. Marie Hrouzová zemřela
ve svých 84 letech v roce 2006 a ojedinělý památkově chráněný objekt koupil ve velmi
" sťalém stavu sowasný majitel a autor tohoto ŰYísŰvku.
Do té doby odborníkům"
značně nepřístupný dům v sobě skrývá původní jádro domu z 18. století s trojdílnou
dispozicí a velmi názorně lze sledovat vývoj celého chalupnického stavení až v menší
hospodářskou usedlost. V domě se dochovaly zbytky původního topeniště a jeho různé
vývojové stupně.
Feudální sídla Buštěhradska
Milan Procházka
Příspěvek si klade za cíl seznámit s mírou poznání a současným stavem drobných feudálních
sídel v regionu Buštěhradska
Vrchnostenský dvůr Harrach-Hof ve Veselém na Děčínsku
Josef Rybánský , Jaroslav Skopec, Václav Zeman
Z horního dílu Markvartic a z části sousedního Veselého byl počátkem 16. století
pro Friedricha z Lutic vyčleněn samostatný statek Horní Markvartice. Panské sídlo
se dvorem bylo nazýváno horním Favoritenhofem, později Harrach-Hofem (toto pojmenování
se udrželo do 1. poloviny 20. století). Hospodářské zázemí sídla tvořil pivovar,
sladovna a ostatní drobné hospodářské stavby. Příspěvek se zaměřuje jak na historický
vývoj dvora (zejm. popis z roku 1671), tak na dokumentaci a stavební průzkum dochovaných
objektů, z nichž největší pozornost je věnována budovám sladovny, sýpky a myslivny.
Tvrz v Týnci nad Labem
Michael Rykl , Petr Horský
zašle mailem
Měřická dokumentace historických objektů – společná výuka Fakulty stavební a Fakulty architektury ČVUT v Praze
Michael Rykl , Jindřich Hodač
Příspěvek se zabývá popisem společného výukového projektu pracovníků dvou fakult
ČVUT. Cílem tohoto projektu je vytvoření nového předmětu ,,Měřická dokumentace historických
objektů“. Tento nový předmět bude zařazen jako povinně volitelný do dvou stávajících
magisterských studijních programů realizovaných na obou fakultách. Jde o studijní
programy ,,Geodézie a kartografie“ (FSv) a ,,Architektura a urbanismus“ (FA). Studenti
obou studijních programů se mohou s danou tematikou setkat fragmentárně již v rámci
některých stávajících předmětů. Nově vytvářený předmět však tuto tématiku pojímá
komplexně a do větší hloubky. Hlavní důraz je přitom kladen na získání praktických
zkušeností a dovedností při zpracování reálného projektu dokumentace. Studenti obou
specializací se při společné práci v týmech seznámí s přístupem, potřebami a možnostmi
partnerské odbornosti (vztah geodet - architekt, památkář). Získané zkušenosti a
návyky budou moci zúročit ve své budoucí praxi.
Plzeňská „spravedlnost“. Lokalizace a proměny zaniklé městské stavby.
Petr Sokol , Jan Hajšman
Příspěvek se zabývá přesnou lokalizací zaniklé plzeňské šibenice na základě ikonografických
a kartografických podkladů a starších archeologických nálezů. Dosavadní tradice
místa plzeňské šibenice se v důsledku nových poznatků jeví jako nepřesná. Součástí
příspěvku je i nástin proměn, jakými tato městská stavba a její lokalita ve své
historii prošla, a důvodů, které daly vzniknout tradici nepřesné lokalizace.
Katedrála sv. Martina v Spišskej Kapitule – architektonicko-historický výskum krovov
Ľubor Suchý , Peter Glos
Príspevok sa venuje architektonicko-historickému vývoju krovových konštrukcií na
mimoriadne významnej národnej kultúrnej pamiatke – Katedrále sv. Martina v Spišskéj
Kapitule, ktorá je súčasťou svetového kulturného dedičstva zapísaného v Zázname
UNESCO (Spišský hrad a pamiatky jeho okolia). Zároveň poukazuje na unikátný nález
zachovanej časti neskorostredovekej podpornej rámovej konštrukcie, na ktorú bol
primárne vztýčený tzv. veľký krov katedrály. Deväť historických krovov, ktoré sú
dodnes na skúmanom objekte zachované (vrátane krovov - podporných konštrukcií murovaných
helmíc veží), pochádzajú z druhej polovice 14., 15. storočia, 18. storočia a 2.
polovice 19. storočia.
Středověká věž kostela sv. Máří Magdalény v Rousínově (okr. Vyškov)
Lenka Šabatová
Do kostela nově vystavěného kolem roku 1700 byla začleněna věž původního farního
kostela. Její dochované konstrukce a prvky viditelné v interiéru věže byly dokumentovány,
dendrochronologické datování ukázalo, že věž byla postavena na konci 70. let 15.
století.
Johann Benesch a zednická rodina Mayerů – tvůrci lidových staveb na panství Malá Skála
Jiří Škabrada , Martin Ebel
Jeden ze severočeských archivních fondů, v němž se zachoval větší počet pozoruhodných
projektových plánů pro vesnické stavby z 1. poloviny 19. století, se týká stavební
agendy panství Malá Skála. Dochované plány se vesměs nevztahují k zemědělským usedlostem,
nýbrž k drobnějším objektům v sociální kategorii chalupy či domku, což jistě souvisí
především s tehdejším regionálním rozvojem specializované řemeslné, zejména sklářské
výroby. Pro referát byly zvoleny ukázky z tvorby nejplodnějších autorů. Pod jménem
Antona Mayera se však zřejmě skrývají nejméně dva lidé, jejichž autorské rozlišení
je zatím obtížné. Jméno vrchnostenského stavitele Johanna Benesche bylo dosud známé
pouze z jeho autorství urbanistického plánu městečka Jablonce nad Nisou, založeného
na počátku 19. století.
SHP domu čp. 7 a historie školy v Rožmberku nad Vltavou
Daniel Šnejd , Jarmila Hanzová
Škola při faře v Rožmberku n. Vltavou byla založena již ve středověku. Informace
z tohoto období jsou však velmi sporé a její osudy lze sledovat v archivních pramenech
soustavněji až od 2. pol. 19. století. Otázku vzniku domu čp. 7 tak mohl řešit až
stavební průzkum, jež ji klade do období renesance, kdy byla vestavěna do proluky
mezi hřbitovní kaplí sv. Kateřiny a farou. Z původních konstrukcí se dodnes dochovalo
obvodové zdivo, vnitřní dispozice zanikla během úprav v závěru 20. století. O její
podobě nás však dobře informují nerealizované stavební plány z 19. století.
Shrnutí nových poznatků o vývoji hradu Kunětická hora
František R. Václavík
Probíhající revize staršího SHP hradu (Dr. M. Vilímková, Dr. M. Heroutová, Dr. D.
Líbal, SURPMO 1972) doplněná poznatky rozsáhlých, leč málo publikovaných archeologických
výzkumů a podrobnou rešerší ikonografického materiálu, přinesla řadu podnětných
zjištění o vývoji jádra hradu i předhradí. Některá zjištění jsou opřena o nové průzkumy,
zvláště v oblasti bývalé tzv. Dvořanské světnice přiléhající k 6. bráně, jiná jsou
na úrovni pracovních hypotéz a jsou předkládány k posouzení a k diskuzi. Mezi dobře
dokumentované nálezové situace patří bezpochyby zachycení stop po rozsáhlém srubu,
který předcházel celozděné formě Dvořanské světnice, a který pro svou prahovou část
využil substrukci velké válcové věže. Předkládané teze se dále budou týkat vývoje
severního paláce a jeho postavení v rámci předpokládané dispozice jádra hradu.
Středověké neomítané interiéry
Jiří Varhaník
Příspěvek upozorňuje na některé středověké interiéry, u nichž byly líce z lomového
zdiva ponechány bez jakékoli další povrchové úpravy.
Barokní a klasicistní malované fasády z moravské části Slezska
Tomáš Vítek
V příspěvku jsou prezentovány objevené malované fasády z období 17. – 19. století
na objektech z Jesenicka. Jedná se o zámek Jánský Vrch, kapli sv. Rocha ve Zlatých
Horách a měšťanský dům ve Vidnavě. Ve všech případech byla malba odkryta ve dvou
různých stylových vrstvách.
Raněgotická brána hradu Lukov
Radim Vrla
Stavební průzkum a sanace jedné z částí hradu Lukov – objekt, který prošel složitým
stavebním vývojem od vstupní věže, po mohutný rizalit palácového křídla.
Okno ve dvorním průčelí severního paláce hradu Šaumburka
Radim Vrla , Jan Štětina
V úrovni 1. nadzemního podlaží severního paláce hradu Šaumburku (k.ú. Rajnochovice,
okr. Kroměříž) bylo archeologickým výzkumem dr. J. Kohoutka v 80. letech 20. stol
odkryto ostění raně gotického okna, děleného středním sloupkem a završeného dvojicí
trojlaločných obloučků – tzv. „jeptišek.“ V rámci konzervace okenního torza byl
v letech 2006 a 2007 proveden průzkum prvků okenního ostění a související niky,
který doložil další, dosud neznámé, ovšem mimořádně zajímavé funkční detaily okna.
Jedná se zejména o pozůstatky železných závěsů okenních křídel, vetknuté do parapetního
kvádru a zřejmě zbytek závory, ve formě kapes fragmentárně dochované ve zdivu špalet
těsně za interiérovým lícem okenního ostění. Dalším nově zjištěným prvkem je negativ
výdřevy horizontální kapsy, procházející vyzdívaným parapetem okenní niky. Kapsa,
interpretovaná jako pochva zasouvací závory však nenáležela k oknu, ale k nově zjištěnému
dveřnímu (?) otvoru, prostupujícímu zdivem palácového průčelí asi o 180 cm západněji.
Říhovský dům v Plzni. Výsledky nejnovějšího archeologického výzkumu a revize písemných pramenů
Marie Wasková , Kateřina Postránecká
Na základě archeologického výzkumu v prvních sklepích na městišti jednoho z nejvýznamnějších
zaniklých gotických domů v Plzni mohla být upřesněna datace jeho vzniku a stavební
podoba; zároveň byly získány doplňující informace k vývoji plzeňského náměstí Republiky.
Lázně Kyselka, aneb Mattoni už opravdu není.
Lubomír Zeman
Kyselka leží 11 kilometrů severovýchodně od Karlových Varů, v lesnatém údolí řeky
Ohře. Lokalita je známá především svými lázněmi. První zmínka o vývěru tzv. Bukové
kyselky pochází z roku 1522 z balneologického spisu Dr. Václava Payera, lázeňského
lékaře z Karlových Varů. Pod Bukovou skálou (Buchstein) vznikla malá ves, která
postupným vývojem získala označení Puchstein, a protože patřila ke Kysiblu (dnes
Stružná), byla označována Giesshübl-Puchstein či Giesshübl-Sauerbrunn. Již kolem
roku 1790 byla Buková kyselka zásluhou tehdejšího majitele kysibelského panství
hraběte Heřmana Jakuba Černína stáčena. Pravidelný export posléze zavedl nový držitel
panství, hrabě Johann Josef Stiebar z Buttenheimu v roce 1793. Wilhelm von Neuberg
poté, co v roce 1829 získal kysibelské panství, založil u zdejšího jímání pramenů
malé lázně. Byly zde postaveny objekty lázeňského domu, syrovátkové léčebny, kolonády
a lázeňské restaurace. Největší lékařskou autoritou a propagátorem Kyselky v 19.
století byl vynikající balneolog dr. Josef Löschner. Na počest návštěvy řeckého
krále Otty I., který přijel dne 23. srpna 1852 z Karlových Varů do Kyselky, bylo
hlavní zřídlo se souhlasem panovníka nazváno jeho jménem - „pramen krále Otty“.
Nejvýznačnější vývoj nastal roku 1867, poté co si prodej kysibelské kyselky pronajal
od hraběte z Neubergu obchodník s karlovarskou minerální vodou Heinrich Mattoni
(1830-1910). V roce 1873 Mattoni celé panství zakoupil od hraběte Černína
a současně se zvýšením vývozu zahájil novou velkorysou výstavbu. Z původně
malých empírových lázní se staly velkolepé lázně s proslavenou minerální stolní
vodou „Mattonkou“ doslova po celém světě. Mattoniho kyselka se stala jednou z nejpopulárnějších
minerálek v celém Rakousku-Uhersku a vyvážela se jak do celé Evropy, tak i do Ameriky
a Austrálie. Lázeňské a provozní budovy jsou dosud unikátním celkem dokumentujícím
éru vrcholného rozkvětu Lázní Kyselka v letech 1880-1900 a s nimi i celého západočeského
" lázťHství. Na jejich vzniku se podílelaGYada významných architekWo a staviteUo.
Po"
znárodnění provozu po 2. světové válce byla stáčírna provozována jako pobočka karlovarského
závodu Západočeská zřídla a lázně sloužily od roku 1970 již jen jako dětská léčebna
pro děti a mládež z těžebních oblastí severních Čech. Po roce 1989 byly bývalé Mattoniho
závody přeměněny na akciovou společnost s názvem Karlovarské minerální vody. Ale
lázeňský areál se po nešťastné privatizací lázní v roce 1992 postupně dostával na
samý pokraji zkázy. Přes nutnost urgentního zásahu nebyla prováděna základní údržba,
jednotlivé objekty chátraly a byly totálně zdevastovány. Dnes se již budovy nacházejí
ve značném „analytickém“ stavu, který zároveň odhalil řadu nečekaných nálezů a situací.
"
V současné době se připravují podklady pro záchranu areálu. Ale žádný nový Heinrich"
Mattoni už opravdu není, a tak je otázkou, zda se tento pátý pokus již skutečně
podaří realizovat.
Kostel sv. Maří Magdalény v Boru u Ostrova
Lubomír Zeman , Jiří Klsák, Jan Konůpek
příspěvek připravují
Shrnutí dosavadních terénních poznatků o skružových konstrukcích krovů
Jan Žižka
Poznatky o dochovaných skružových konstrukcích krovů, z výsledku terénních průzkumů
hospodářských dvorů , byly již stručně zmíněny v kontextu jiných referátů. V
tomto příspěvku bude podán souhrnný přehled typů těchto konstrukcí z 19. století
a jejich detailů, použitých zejména na hospodářských, ale i obytných budovách.
Pozornost bude věnována i pozoruhodnému výskytu těchto konstrukcí ve 20 století.