Využití ikonografie k poznávání stavebního vývoje zaniklé budovy na příkladu městské školy v Plzni.
Jan Anderle , Marie Wasková
Torzo Santy Casy v kontextu vývoje areálu Lorety ve Fulneku
Lucie Augustinková
V roce 2007 byly archeologickým výzkumem (PhDr. E. Grepl) odkryty repliky Svaté chýše
na nádvoří objektu známého jako vila Loreta, přestavěného z loretánského poutního
místa spravovaného kapucíny ze sousedního kláštera. I když její nadzemní části zanikly
již na počátku 19. století, představuje Santa Casa jako jediný hmotný relikt svatyně
loretánského kultu na území Moravskoslezského kraje.
Středověká podoba střechy kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře – limity ikonografických pramenů
Jan Beránek
V rámci probíhajícího stavebně historického průzkumu far-ního kostela sv. Jakuba
v Kutné Hoře, prováděného v rámci NPÚ, ú.p., byly v podkroví nad lodí objeveny a
zdokumen-továny fragmenty středověkého krovu, datovaného do roku 1459 (T. Kyncl).
Skrovné pozůstatky by neumožnily rekon-strukci jeho středověké podoby, avšak shodou
okolností se dochovalo zaměření tohoto středověkého krovu, pocházejí-cí z doby po
požáru města v roce 1823, dosud bez povšim-nutí považované za plány stávajícího
klasicistního krovu (uloženo v SOkA Kutná Hora). Dva příčné řezy a půdorys odpovídají
dochovaným fragmentům středověkého krovu, přičemž tak jednoznačně dokládají existenci
vysoké valbo-vé střechy nad síňovým trojlodím, jež zde existovalo v rozmezí let
1459 – 1823, zachycené na několika vedutách města ze 17. a 18. století. Tato zjištění
jsou však v rozporu se zobrazením v iniciále tzv. Kutnohorského graduálu, da-tovaného
uměleckohistorickou literaturou do počátku 90. let 15. století (ÖNB ve Vídni). Miniatura
zachycuje dvou-věžové průčelí kostela sv. Jakuba ve stávající podobě s výrazně převýšenou
severní hranolovou věží a nedostavě-nou jižní polygonální věží. Zobrazení však především
do-minuje vysoká stanová střecha, zakončená sanktusníkem. Odborná literatura až
dosud považovala existenci stanové střechy za bezproblémovou, i s ohledem na výskyt
dalších stanů v Kutné Hoře u chrámu sv. Barbory a kostela P. Ma-rie Na Náměti, ostatně
též doložených na barokních vedu-tách města. V době, kdy vznikl zmiňovaný graduál
s miniaturou zobrazující kostel sv. Jakuba se stanovou stře-chou, však již byl kostel
po třicet let završen vysokou val-bovou střechou. Nabízí se zde několik více či
méně pravdě-podobných interpretací v rovině hypotézy, které jsou i předmětem referátu.
Výsledky architektonicko-historického výskumu fasád kostolov v Demandiciach a miestnej časti Hýbec
Martin Bóna , Vladimíra Kotruszová
Prispevok referuje o výsledkoch výskumov dvoch stredovekých kostolov uskutočnených
počas obnovy ich fasád a nadväzuje na archívne zistenia prednesené v prípsevku
Mgr. H. Žažovej. Vrcholnogotický kostol sv. Michala Archanjela v Demandiciach si
ucelene zachoval pozdĺžnu loď, ktorá bola v baroku doplnená o vežu a nové presbytérium.
Neďaleký kostol sv. Heleny v mietnej časti Hýbec má románsky pôvod a jeho staticky
narušená kosnštrukcia bola čiastočne zahrnutá do mladšej a rozsiahlejšej neskorogotickej
stavby.
Operativní průzkum zámku ve Zboží (Havlíčkův Brod)
Miloš Buroň , Jiří Slavík
V průběhu rekonstrukce jsme byli přizváni k provedení operativního průzkumu hlavní
zámecké budovy, při níž byla odkryta patrová roubená stavba nejstarší výstavby pravděpodobně
z počátku 18. století. Fragmentární stav neumožnil úplnou rekonstrukci dispozičního
řešení této stavby, umožnil však základní hmotovou rekonstrukci. Dále byly dokumentovány
mladší stavební zásahy z dosud přesně neurčeného časového období.
Hrad Hradce (Věžiště, Hrádek)
Miroslava Cejpová
Lokalita není v písemných pramenech výslovně uvedena. Nachází se na k.ú. Ostřetín,
na jihozápadním konci široké nepravé ostrožny nedaleko kóty 335 m v poloze označené
na mapách Na Hradcích. Zhruba rovný prostor s oválnou prohlubní (jámou) na jihovýchodním
konci využíval na západní a jihozápadní straně příkrých stěn ostrožny. Na východě,
kudy vedl přístup po ostrožně, a na severu, kde široká ostrožna jen pozvolna klesala,
byl hrad chráněná vnějšíma vnitřním valem a příkopem mezi nimi. Na jihovýchodě opevnění
zabíhá do svahu, kde ve svahu končí. Není jisté, zda v tomto místě je situace původní
nebo výsledkem mladších zásahů. Na severozápadě opevnění vyznívá na hraně svahu.
Opevnění se dobře dochovalo na východě, na severu je přerušeno. Vnější i vnitřní
val je rozvezený, příkop je z větší části zasypaný. S největší pravděpodobností
zde byl vybudován přístup na vnitřní plochu lokality, která je součástí lesních
porostů. Velikost lokality, mohutnost opevnění a umístění na nepravé ostrožně, díky
kterému muselo být mohutnější opevnění, tedy musel být větší rozsah zemních prací,
i absence písemných pramenů svědčí pro větší stáří lokality.
Nález krypty pod kostelem Panny Marie Sedmibolestné v Rabštejně nad Střelou
Martin Čechura
Při stavebních pracích kolem kostela Panny Marie Sedmibolestné v roce 2002 došlo
k narušení dvouprostorivé krypty. Část krypty se nachází pod kostelam, část zasahuje
mimo půdorys stavby. V jižní části krypty je uloženo celkem 8 rakví dospělých i
nedospělých jedinců. Některé z rakví jsou bohatě zdobeny, na jedné je vymalován
er Šebestiánů z Pöttingu.
Nově nalezené gotické fragmenty filiálního kostela Nalezení sv. Kříže ve Staříči
Andrea Čeplá
V rámci úprav ohradní zdi hřbitova při kostele Nalezení sv. Kříže ve Staříci byly
pod omítkou nalezeny a později vyjmuty fragmenty polychromovaných žeber, kružeb
a portálu, které náležely původnímu kostelu přestavěnému v polovině 18. století.
Nalezené fragmenty mohou sloužit k bližšímu poznání vývoje středověké architektury
na hukvaldském panství.
Hrádek Lišice
Jan Hajšman
Příspěvek přináší informace o povrchovém průzkumu téměř neznámé lokality, hrádku
v Lišicích na jižním Plzeňsku. Hrádek zřejmě v historii regionu nehrál pouze epizodickou
roli, jak se dosud předpokládalo.
Technické řešení konstrukce přístupového mostu zámku Hradiště v Blovicích (okr. Plzeň jih).
Hana Hanzlíková
Současný přístupový most do budovy zámku Hradiště v Blovicích, z doby kolem poloviny
" 19. století, průael
v r. 2008 opravou. Díky ní je možno, na základě podrobného"
výzkumu, vysvětlit veškeré technické principy jeho výchozího řešení.
Románský kostel sv. Jiří na Přimdě
Eva Kamenická
Příspěvek představuje dosud nepublikované výsledky výzkumu z roku 1989. V r. 1989
bylo přikročeno k obnově kostela po poválečné provizorní opravě (v dubnu 1945 bylo
náměstí v Přimdě bombardované a kostel vyhořel). Bylo odbouráno havarijní vřetenové
schodiště na severu, obnoveny omítky, vznikl záměr instalovat podpodlažní vytápění.
Teprve po vytrhání podlah a odstranění zásypů byli kontaktováni památkáři a archeolog
PÚ. V r. 1972 byl vypracován historickoarchitektonický průzkum kostela (SÚRPMO Praha),
nalezeno malé románské okénko v severní stěně (předpoklad apsidy). Výzkum trval
od 7-10/1989. Po začistění kamenného základu se rýsoval v gotickém presbytáři čtvercový
základ románského závěru, narušený několika hroby a hrobkou. Dvěma řezy v ose presbytáře
byla dokumentována stratigrafie a získán nálezový materiál, který umožnil datovat
dobu vzniku kostela.¨Byly odkryty základy románského kostela po obvodu, včetně západního,
zaniklého po přístavbě věže v gotice. Další nálezy ve věži upřesnily datování přístavby
presbytáře a věže do období vrcholné gotiky. Doplňující stavebně historický průzkum
Ing.arch. Jana Muka osvětlil další stavební vývoj kostela sv. Jiří.
Zámek v Kopaninách u Aše zbořený nezbořený
Tomáš Karel , Vilém Knoll
Ves je doložená od roku 1315 v rukou různých držitelů, od roku 1413 ji spolu s Podhradím
vlastnili Zedtwitzové. Ti zde někdy před rokem 1537 vybudovali své sídlo v areálu
po-plužního dvora. K zásadním změnám došlo po roce 1767, kdy byla část areálu zbořena,
zbytek byl opuštěn po polovině 20. století a postupně demolován. Zachována zůstala
" jediná vyhůYelá budova, která bývá interpretována velmiGairoce od tvrze š~ po seník!
Průzkumem"
bylo prokázáno, že v jádře obsahuje torza dvou pozdněgotických rezidenčních objektů.
Tato tvrz posléze prošla velmi složitým stavebním vývojem, který se autoři pokusí
rekonstruovat. Renesanční dostavba byla realizována Zedtwitzy dle dochované části
nejpozději počátkem 17. stole-tí. Měla výrazné řešení budovy s věžovými rizality
ve všech nárožích. Vzhledem k poškozením během Třicetileté války byla provedena
v letech 1677 až 1678 rozsáhlá rekonstrukce a přistaveno nové křídlo zvané Nový
dům. K tomuto období je zachován zcela unikátní velmi podrobný popis areálu a je-ho
" vybavení.
K zásadním změnám došlo na počátku a kolem poloviny 19. století, kdy"
byl areál přestavěn a klasicistně rozšířen o nový zámecký objekt doplněný do dvora
o romanticky pojatý stře-dový věžový rizalit. Tato nejmladší budova získala sídelní
funkci. Když byla posléze demolována, povědomí o zámku již bylo spjato právě s ní.
Její starší předchůdce, ač dosud sto-jí, proto unikal pozornosti a tak se stalo,
že zámek v Kopaninách je zbořený – nezbořený.
Neznámý hrad v k.ú. Kamenec u Radnic
Tomáš Karel
Ke stavební historii kostela Navštívení Panny Marie na Vysoké, okres Kutná Hora
Karel Kibic
Kostel Navštívení Panny Marie na Vysoké, okres Kutná Hora, je složitěji uspořádanou
středověkou stavbou s věží a sakristií na severní straně. Kostel již delší čas poutá
pozornost odborníků, neboť jeho apsidou uzavřená sakristie je často považována za
starší, snad ještě předrománský kostelík. Přesné zaměření půdorysu a průzkum interiéru
kostela a věže však tyto úvahy nepotvrzuje, takřka s jistotou lze říci, že výstavba
kostela včetně sakristie proběhla v jedné stavební etapě. Kostel je však velmi autenticky
dochovanou raně gotickou stavbou s řadou původních detailů, svědčících o postupu
výstavby. Podrobný průzkum objektu a dendrochronologické datování dřevěných prvků
věže zpřesňuje naše úvahy o stavební historii památky.
Zamyšlení nad dílčími průzkumy u měšťanských domů č. p. 44 a 45 v Příboře
Jana Koudelová , Antonín Kaniová, Šimčík
V současnosti spojené měšťanské domy č. p. 44 a 45 na náměstí Sigmunda Freuda v Příboře
patří k nejhodnotnějším historickým budovám městské památkové rezervace vyhlášené
roku 1989. Přestože u domů byla dlouhodobě zanedbávána běžná údržba a v nedávné
minulosti zde došlo k realizaci necitlivých stavebních úprav, zachovaly si obě budovy
ve své autentické hmotě cenné doklady bohatého stavebně historického vývoje. Během
zpracovávání stavebně historického průzkumu těchto objektů se uskutečnilo několik
dílčích průzkumů, které vždy souvisely s odběrem vzorků, vesměs z již poškozených
míst. Jednalo se o průzkum stratigrafie barevných vrstev a mikropetrografický rozbor
omítek, dendrochronologický průzkum krovové konstrukce a trámových stropů a průzkum
stratigrafie barevných vrstev dřevěných výplní v interiéru druhého patra domu č.
p. 44. Výsledky uvedených průzkumů byly podrobeny jednak vzájemné komparaci a jednak
srovnání se závěry provedeného archivního průzkumu. Některá zjištění vykazovala
shodu, některá nikoliv. O jejich zevrubnou interpretaci se pokusí avizovaný příspěvek.
Zámek v Nečtinech – a co se ze stavebněhistorických průzkumů většinou nedozvíte!?
Květa Křížová
Historie zámku v Nečtinech z pohledu památkářské praxe. S promítáním historických
dokumentů.
Ruský komín. Příspěvek k možné genezi tahového komínu.
Karel Kučera
Příspěvek se zabývá možným objasněním vzniku a geneze pojmu 'ruský komín'. První
vlna tahových komínů u nás měla přídomek 'ruský'. tento příspěvek nabízí možné vysvětlení
proč tomu tak bylo. Zároveň přináší hypotézu, kde se tento fenomén mohl zrodit.
Nové poznatky z průzkumů hradu Rokštejn
Tomáš Kyncl , Lenka Šabatová
Operativní dokumentace horního paláce a věže doplněná dendrochronologickým datováním
dřevěných konstrukčních prvků upřesnila stavební historii této zdánlivě detailně
poznané stavby.
Ke stavebním dějinám biskupského dvora v Brně
David Merta , Marek Peška
Biskupský dvůr představuje svébytný stavební celek v historickém jádru města Brna.
První známá písemná zmínka pochází z roku 1306. Archeologické výzkumy v kontextu
blízkého nejstaršího brněnského náměstí (Zelný trh) nás odkazují ke starším obdobím
– před polovinu 13. století. V komplexu dosud existujících budov jsou zakomponovány
stavby z období pozdní gotiky a renesance. Areál je zachycen na vedutách města ze
17. a 18. století. Příspěvek se pokusí shrnout naše dosavadní znalosti
Rekonstrukce přemyslovského hradu Plzeň
Radek Míka
V r. 2008 ve spolupráci s archeolog. oddělením Moravského zemského muzea (Doc. PhDr.
L. Galuška) vznikla modelová rekonstrukce zaniklého komplexu staveb z 9. stol. -
církevního okrsku v Sadech u Uherského Hradiště. Model v měřítku 1:25 bude prezentován
"
v rámci konference. Po dohodě s magistrátem města Plzně a Kr. úřadem Plzeňského"
kraje připravujeme obdobnou formou rekonstrukci hradského komplexu v lokalitě Hůrka
ve Starém Plzenci. Jde o „hypotetickou“ vizualizaci nejstarší historie Plzně jako
významného střediska přemyslovské hradské soustavy na základě současného stavu znalostí
a dosavadních výzkumů, aplikovanou do podoby „realistického“ modelu. Příspěvkem
bychom rádi oslovili odborníky a přizvali je ke spolupráci, současně odprezentujeme
" nšai hypotézu
o urbanistickém řešení zaniklé hradištní lokality."
Nové poznatky k technice štukové výzdoby lidové architektury na příkladech z Vysočiny
Ivan Minář
S nástupem zděné lidové architektury začátkem 19. století je spojen i rozvoj venkovského
štukatérství, těžícího jak z bohaté tradice měšťanské architektury, tak i z lidového
umění. V prostoru dnešního kraje Vysočina dosáhla úroveň štukatérství vysoké kvality,
zejména podél hranice okresů Pelhřimov a Jihlava a na dalších místech, kde působili
schopní venkovští fasádníci. V příspěvku budou prezentovány poznatky z autorova
terénního průzkumu zděné lidové architektury na Vysočině, při kterém se podařilo
zdokumentovat některá štukově zdobená průčelí v torzálním stavu, který umožnil srovnat
jejich skutečný stav se svědectvím pamětníků o způsobu provádění výzdoby.
Nedělní odpoledne ve Znojmě (například v roce 1848)
Dana Novotná
V roce 1710 město Znojmo získalo celou plochu předhradí Znojemského hradu do vlastnictví.
Zatímco severní část u hradeb zaujal pivovar se sladovnou, jižní část zůstala dlouho
nezastavěná. V 19.století zde byl zřízen veřejný park se dvěma kuželnami, zahradní
restaurací, vyhlídkovou terasou. Kuželna jako typ sportovní stavby.
Nová zjištění při rekonstrukci dlažeb v trojlodí farního kostela sv. Jakuba v Jihlavě
Michal Patrný
V létě roku 2008 byla pokládána nová dlažba trojlodí farního kostela sv. Jakuba Většího
v Jihlavě. Po odstranění cementové dlažby z počátku 20. století byly v trojlodí
zjištěny rozsáhlé relikty původních dlažeb, mezi nimiž se nacházelo více než 100
historických náhrobních desek a epitafů z 15. – 18. století. Ve spolupráci s archeology
z Muzea Vysočiny byl nález zdokumentován a zakreslen.
Malé kastelologické překvapení aneb dvě neznámá vyobrazení českých hradů
Zdeněk Procházka
Neznámá vyobrazení ze Schmidtova herbáře
Kostel v Dubci, výsledky průzkumu 2008
Zdeněk Procházka
Kostel sv. Archanděla Michaela v Dubci byl prozatím považován za barokní novostavbu
vystavěnou na místě středověkého kostela zmiňovaného od roku 1357. Průzkumem stavby
bylo prokázáno, že zdivo současného kostela obsahuje téměř kompletně dochované stavební
konstrukce gotického kostela s pravoúhlým závěrem. Omezený archeologický výzkum
datoval tento původní kostel do období kolem roku 1250.
Měla Plzeň stínadla? Interpretace dosud neznámé městské stavby
Petr Sokol
Na několika vedutách Plzně ze 17. století je zachycen atypický objekt, unikající
dosud jakékoli pozornosti. Objekt se typologicky vymyká běžné obytné zástavbě a
neodpovídá ani známým stavbám technického charakteru. Na základě vzhledu a prostorového
kontextu zobrazeného objektu je v příspěvku poukázáno na nápadnou shodu se specifickými
stavbami, jakými byla raně novověká městská stínadla, na analogie a problematiku
těchto objektů a jejich výskytu v pramenech písemné, ikonografické a kartografické
povahy. Stranou nezůstává ani význam stínadel pro město a jejich vnímání ze strany
jeho obyvatel.
Nálezy na železničním nádraží v Chocni
Michal Soukup
Prieskum krovových konštrukcií na sakrálných stavbách Turca
Ľubor Suchý
Témou príspevku je minuloročný prieskum krovových konštrukcií na sakrálných stavbách
(okrem krovov veží), nachádzajúcich sa v regióne Turca, v Žilinskom kraji. Celkove
bolo zdokumentovaných (texty, fotografie, grafika) 48 kostolov, prevažne národných
kulturných pamiatok. Okrem tohoto regiónu bola čiastočne zmapovaná – terénny prieskum,
vrátane škíc krovov aj Orava, ktorá na severe susedí s územím Turca. Na vybraných
konštrukciách (asi tretine) bol vykonaný dendrochronologický prieskum. Krovy na
sakrálných stavbách Turca sú z rôzneho časového obdobia. Nejstaršie krovy sú zo
záveru 14. storočia a začiatku 15. storočia – hambálkové s pozdĺžným viazaním hrebeňovou
stolicou, ale aj bez pozdĺžneho stuženia. Zriedkavo sú zachované konštrukcie zo
16. a 17. storočia. Obdobie 18. storočia je zastúpené krovmi s ležatými stolicami
na dvoch kostoloch. Silnú skupinu tvoria krokvové konštrukcie s hambalkami a stojatými
stolicami 19. storočia. Rovnako väznicové krovy, prevažne kleštinové zo záveru
19. storočia, ale predovšetkým z 1. polovice 20. storočia. Výsledkom minuloročného
prieskumu je nedávno vydaná publikácia s priloženým DVD „Historické krovy sakrálnych
stavieb Turca“, ktorej vydanie podporilo Ministerstvo kultúry SR z grantu Obnovme
si svoj dom, rovnako ako celý vyššie uvedený projekt podaný Žilinskou univerzitou
(Katedra pozemného staviteľstva a urbanizmu).
Nejširší studna v Českých zemích – Mělník, Náměstí Míru
Jana Svpbodová
Studna na Náměstí Míru v Mělníce je středověkého původu a díky svému průměru je nejširší
zatím zjištěnou středověkou studnou v Čechách. Cílem příspěvku je seznámit účastníky
konference s její podobou.
František Roubal – tvůrce puristických staveb na Blatech
Jiří Škabrada , Martin Ebel
Jihočeská zděná lidová architektura z 19. století je v obecném povědomí známa spíše
podle typického provedení průčelí s opožděně barokními štíty a bohatou štukovou
výzdobou. Většina tvorby z této doby je však odlišná – ve výtvarném výrazu až puristicky
jednoduchá, s minimem výzdobných prvků. Takovou charakteristiku má i většina dochovaných
" projekWo z tohoto období.
K nejzajímavějším, zjevně programovým představitelům"
tohoto puristického proudu patřil podle zachovaných plánů dosud neznámý projektant
František Roubal. Působení tohoto autora v oblasti soběslavsko – veselských Blat
na jižním Táborsku dokládají projekty ze šedesátých let 19. století, zachované ve
fondech okresních úřadů Soběslav a Veselí nad Lužnicí ve Státním okresním archivu
v Táboře.
Krovy na budovách provozní části pražského Masarykova nádraží
Jiří Škabrada
Ve východní části areálu pražského Masarykova nádraží se zachovaly objekty jeho někdejší
dílenské části, vystavěné pro zahájení provozu na první železniční trati v Čechách
v roce 1845 a doplňované dalšími stavbami v průběhu 3. čtvrtiny 19. století. Mezi
zajímavými konstrukcemi těchto budov zasluhují pozornost zvláště krovy, mezi nimiž
převažují v této době velmi progresivní vaznicové a zejména vazníkové typy.
K soudobým dějinám Karlova mostu
Jiří Varhaník
Referát sumarizuje zjištění z kontroly obnovy národní kulturní památky Karlova mostu,
prováděné Památkovou inspekcí v roce 2008 a analyzuje příčiny zjištěných nedostatků
Torzo hutní budovy sklárny v Poustkách u Žihle (Plzeň - sever)
Eva Volfová , Vojtěch Volf
Příspěvek má za úkol prezentovat unikátní objekt, torzo hutní budovy sklárny, jež
se až do počátku roku 2007 dochovalo coby stodola v Žihli- Poustkách( k. ú. Žihle,
okr. Plzeň-Sever). Sklárna pracovala v letech 1822-1882. Přízemní zděná budova s
vysokou sedlovou střechou v sobě ukrývala část původní dispozice, trojici komor
při štítové stěně, ve kterých se v dobách provozu sklárny balilo a zušlechťovalo
sklo, sloužily ale také jako mezisklad výrobků, nebo se tam mísil sklářský kmen.
Ještě důležitější je, že krov stavby byl původní, trámy nesly výrazně patrné stopy
očazení splodinami ze sklářské pece. Podařilo se zde zdokumentovat možná poslední
dochovaný krov sklárny, jejíž tavicí pec fungovala ještě na přímý otop dřevem a
dým z ní unikal volně do krovu, kde sloužil k dosoušení zde uskladněného palivového
dřeva.
Předhradí hradu Křídlo
Radim Vrla
Problematika v půdoryse obdélného, přesně vyměřeného opevněného útvaru se vstupní
věže v ose kratší strany a s poměrně bohatou škálou dalších fortifikačních prvků
– informace o současném stavu poznání, pokus o interpretaci.
Novoklasicistní hrobky v Čechách, vybrané příklady
Jindřich Záhorka
Předmětem referátu jsou sepulkrální stavby vzniklé mezi lety 1780-1860. Jedná se
o hrobky a hrobní kaple šlechty, vzniklé jako odpověď na nové zákony o pohřbívání
vydané Josefem II. Na vybraných příkladech staveb bude představena jejich základní
typologie a problematika jejich možných průzkumů. Prostřednictvím původních plánů
bude ukázáno jejich dispoziční uspořádání. Jedná se o objekty v Nových Dvorech u
Kutné Hory, Čimelicích, Budenicích, Veltrusech, Horšovském Týně, Pohledu, Písečné,
Žlebech a dalších.
Velké lázeňské domy typu „Kurhaus“ v západočeských lázních.
Lubomír Zeman
V 19. století vycházelo řešení koupelového provozu v západočeských lázních plně z
předloh a principů velkých samostatných lázeňských domů obsahujících prostory pro
léčebné procedury. I u nás se obecně označovaly německým pojmem Kurhaus. Po vzoru
antických therm obsahovaly takové stavby účelně rozvržené prostory pro léčebné procedury,
případně bazény, oddělené pro muže a ženy. Kolem vnitřních nádvoří probíhaly chodby,
z nichž byly přístupné jednotlivé místnosti s předsíňkou a vanami, většinou přiléhajícími
k hlavnímu průčelí. Identická řešení dispozic velkých lázeňských domů se uplatňovala
kromě samotné Itálie také v Německu, Francii, a dokonce i v podobě dřevěných kabinek
a koupelen v anglických a italských přímořských lázních. Starší dispoziční řešení
bylo dvoutraktové, od druhé poloviny 19. století se prosazovaly dispozice trojtraktové
se střední chodbou a koupelovými kabinkami po obou stranách. Toto dispoziční schéma
bylo uplatněno také v Karlových Varech (Kurhaus, nynější Lázně III, Císařské Lázně),
v Mariánských Lázních (Centrální, Slatinné a Nové lázně), i ve Františkových Lázních
(Loimannovy, Cartellieriho i Císařské lázně).
Obytný dům čp. 87 v Lokti
Luboš Zeman , Jiří Klsák
Dům čp. 87 na třídě T.G.Masaryka se nachází v centru města Lokte, poblíž hlavní brány.
Dům je v současné době prázdný a delší dobu neužívaný. Vnitřní omítky jsou z větší
části poškozené a historické konstrukce stavby jsou tak odhalené a dostatečně čitelné.
Před započetím projektových prací byla provedena fotodokumentace a zhodnocení stávajícího
stavu. Součástí přípravných prací je i předstihový archeologický výzkum. Uvedený
dům je jednopatrový se štítem do ulice i do dvora. Z terénního ohledání se jeví,
že dům je v jádru gotický s valeně klenutými sklepy ve dvou podlažích pod sebou
a zadní komorou (typické i pro ostatní domy v této ulici a na jižní frontě náměstí).
Přízemí je plochostropé s trojtraktovou dispozicí vyčleňující střední chodbu a po
stranách dvě místnosti. Severní místnost (vlevo od vstupu) je zastropena barokním
trámovým stropem s podélným průvlakem a na ni navazující konstrukce bývalé černé
kuchyně jsou ještě gotické, upravované renesančně. Střední chodba zastropená opět
barokním trámovým stropem s průvlakem ústí do síňky zaklenuté stoupající českou
plackou, jejíž pokračování je již v jižní místnosti (napravo od vstupu) a klenbu
tak rozděluje pouze dodatečná vyzdívka oddělující příčky. Jižní obvodová stěna je
ze smíšeného zdiva, strop zde ještě v době průzkumu kryl bedněný podhled. Po čtyřech
stupních s betonovou vysprávkou se vstupuje do přilehlé komory s mohutným komínem.
Střední chodba pokračuje podél vstupu do suterénu do hlouby dispozice domu, kde
je zaklenuta trojicí menších placek. Po pěti kamenných schodišťových stupních se
vstupuje do plochostropého dvorního traktu. Za gotickou černou kuchyní se nalézá
druhá komora s otiskem odstraněného tělesa pece. Ve zdivu severní obvodové stěny
se zachovaly druhotně použité pískovcové bloky. Podél střední zdi pak stoupá schodiště
do patra, odkud jsou přístupné dvě místnosti předního a dvě místnosti zadního traktu.
Přední trakt vydělují příčky z hrázděné konstrukce s cihelnými vyzdívkami, dveře
byly dle zachovaných výžlabků osazeny při vstupu z chodby, přičemž byly vstupní
otvory dodatečně zvětšeny. V předním traktu je zděnou příčkou vydělena větší severní
a menší jižní místnost. Starší hrázděná příčka byla podle zachovaného čepu na stojce
dřevěné zárubně vsazena těsně u vstupních dveří. Jižní obvodová stěna je vyzdvižena
z hrázděné konstrukce, která je ale starší než hrázděná konstrukce vydělující přední
trakt. V mase vyzdívky ze smíšeného zdiva se nacházejí i glazované střepy keramiky
a torza kachlů. Ve středním traktu, horní síni, se původně chodba rozdvojovala a
podél přístupového schodiště a širokého průlezného komína vedla do dvou místností
dvorního traktu. V předním traktu jsou osazena novodobá dvoukřídlá okna, ve dvorním
traktu pozdně klasicistní, čtyřkřídlá, špaletová okna členěná ve spodních křídlech
na 6 tabulek (celkově 8). Velmi zajímavým prvkem v horní síni je světlík, přivádějící
světlo z prostoru podkroví šikmo bedněnou konstrukcí. Krov je stojaté stolice, dosud
zachován systém sedlové střechy s hřebenem kolmým k průběhu ulice, rozšířený po
postavení bočních zdí sousedních domů. Archeologický výzkum byl prováděn za účelem
ověření starších konstrukcí objektu, úpravy terénu ve sklepích a odhalení nálezových
situací, které by přispěly k historii vývoje objektu. Z tohoto hlediska byly nejzávažnější
situace a nálezy uskutečněny ve sníženém zadním přízemí, přiléhajícím bezprostředně
k městským hradbám, kde byla nalezena výrazná požárová vrstva z přelomu 15. a 16.
století a pod ní zachyceny starší situace této provozní části. V nálezech se objevuje
četná vrcholně středověká kuchyňská keramika, i s druhotným přepalem z doby požáru,
kuriózní je nález zlomku drobné plastiky, hlavičky ženy v renesančním zpodobnění.
Sakrálne stavby v Demandiciach vo svetle archívnych prameňov
Henrieta Žažová
Autorka na základe výskumu archívneho materiálu uloženého v Maďarskom krajinskom
archíve v Budapešti a Primaciálnom archíve v Ostrihome dokladá architektonicko-historický
vývoj dvoch sakrálnych stavieb nachádzajúcich sa v katastri Demandíc na juhozápadnom
Slovensku (okr. Levice). V strede obce je situovaný rímskokatolícky, pôvodne gotický
kostol sv. Michala Archanjela. Druhý objekt sa nachádza v miestnej časti Hýbec.
Ide o rímskokatolícky románsky kostol zasvätený sv. Helene.