desta09 - Anotace referátů

Poslední aktualizace : 17.3.2009

Využití ikonografie k poznávání stavebního vývoje zaniklé budovy na příkladu městské školy v Plzni.
Jan Anderle , Marie Wasková

Torzo Santy Casy v kontextu vývoje areálu Lorety ve Fulneku
Lucie Augustinková
V roce 2007 byly archeologickým výzkumem (PhDr. E. Grepl) odkryty repliky Svaté chýše na nádvoří objektu známého jako vila Loreta, přestavěného z loretánského poutního místa spravovaného kapucíny ze sousedního kláštera. I když její nadzemní části zanikly již na počátku 19. století, představuje Santa Casa jako jediný hmotný relikt svatyně loretánského kultu na území Moravskoslezského kraje.

Středověká podoba střechy kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře – limity ikonografických pramenů
Jan Beránek
V rámci probíhajícího stavebně historického průzkumu far-ního kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře, prováděného v rámci NPÚ, ú.p., byly v podkroví nad lodí objeveny a zdokumen-továny fragmenty středověkého krovu, datovaného do roku 1459 (T. Kyncl). Skrovné pozůstatky by neumožnily rekon-strukci jeho středověké podoby, avšak shodou okolností se dochovalo zaměření tohoto středověkého krovu, pocházejí-cí z doby po požáru města v roce 1823, dosud bez povšim-nutí považované za plány stávajícího klasicistního krovu (uloženo v SOkA Kutná Hora). Dva příčné řezy a půdorys odpovídají dochovaným fragmentům středověkého krovu, přičemž tak jednoznačně dokládají existenci vysoké valbo-vé střechy nad síňovým trojlodím, jež zde existovalo v rozmezí let 1459 – 1823, zachycené na několika vedutách města ze 17. a 18. století. Tato zjištění jsou však v rozporu se zobrazením v iniciále tzv. Kutnohorského graduálu, da-tovaného uměleckohistorickou literaturou do počátku 90. let 15. století (ÖNB ve Vídni). Miniatura zachycuje dvou-věžové průčelí kostela sv. Jakuba ve stávající podobě s výrazně převýšenou severní hranolovou věží a nedostavě-nou jižní polygonální věží. Zobrazení však především do-minuje vysoká stanová střecha, zakončená sanktusníkem. Odborná literatura až dosud považovala existenci stanové střechy za bezproblémovou, i s ohledem na výskyt dalších stanů v Kutné Hoře u chrámu sv. Barbory a kostela P. Ma-rie Na Náměti, ostatně též doložených na barokních vedu-tách města. V době, kdy vznikl zmiňovaný graduál s miniaturou zobrazující kostel sv. Jakuba se stanovou stře-chou, však již byl kostel po třicet let završen vysokou val-bovou střechou. Nabízí se zde několik více či méně pravdě-podobných interpretací v rovině hypotézy, které jsou i předmětem referátu.

Výsledky architektonicko-historického výskumu fasád kostolov v Demandiciach a miestnej časti Hýbec
Martin Bóna , Vladimíra Kotruszová
Prispevok referuje o výsledkoch výskumov dvoch stredovekých kostolov uskutočnených počas obnovy ich fasád a nadväzuje na archívne zistenia prednesené v prípsevku Mgr. H. Žažovej. Vrcholnogotický kostol sv. Michala Archanjela v Demandiciach si ucelene zachoval pozdĺžnu loď, ktorá bola v baroku doplnená o vežu a nové presbytérium. Neďaleký kostol sv. Heleny v mietnej časti Hýbec má románsky pôvod a jeho staticky narušená kosnštrukcia bola čiastočne zahrnutá do mladšej a rozsiahlejšej neskorogotickej stavby.

Operativní průzkum zámku ve Zboží (Havlíčkův Brod)
Miloš Buroň , Jiří Slavík
V průběhu rekonstrukce jsme byli přizváni k provedení operativního průzkumu hlavní zámecké budovy, při níž byla odkryta patrová roubená stavba nejstarší výstavby pravděpodobně z počátku 18. století. Fragmentární stav neumožnil úplnou rekonstrukci dispozičního řešení této stavby, umožnil však základní hmotovou rekonstrukci. Dále byly dokumentovány mladší stavební zásahy z dosud přesně neurčeného časového období.

Hrad Hradce (Věžiště, Hrádek)
Miroslava Cejpová
Lokalita není v písemných pramenech výslovně uvedena. Nachází se na k.ú. Ostřetín, na jihozápadním konci široké nepravé ostrožny nedaleko kóty 335 m v poloze označené na mapách Na Hradcích. Zhruba rovný prostor s oválnou prohlubní (jámou) na jihovýchodním konci využíval na západní a jihozápadní straně příkrých stěn ostrožny. Na východě, kudy vedl přístup po ostrožně, a na severu, kde široká ostrožna jen pozvolna klesala, byl hrad chráněná vnějšíma vnitřním valem a příkopem mezi nimi. Na jihovýchodě opevnění zabíhá do svahu, kde ve svahu končí. Není jisté, zda v tomto místě je situace původní nebo výsledkem mladších zásahů. Na severozápadě opevnění vyznívá na hraně svahu. Opevnění se dobře dochovalo na východě, na severu je přerušeno. Vnější i vnitřní val je rozvezený, příkop je z větší části zasypaný. S největší pravděpodobností zde byl vybudován přístup na vnitřní plochu lokality, která je součástí lesních porostů. Velikost lokality, mohutnost opevnění a umístění na nepravé ostrožně, díky kterému muselo být mohutnější opevnění, tedy musel být větší rozsah zemních prací, i absence písemných pramenů svědčí pro větší stáří lokality.

Nález krypty pod kostelem Panny Marie Sedmibolestné v Rabštejně nad Střelou
Martin Čechura
Při stavebních pracích kolem kostela Panny Marie Sedmibolestné v roce 2002 došlo k narušení dvouprostorivé krypty. Část krypty se nachází pod kostelam, část zasahuje mimo půdorys stavby. V jižní části krypty je uloženo celkem 8 rakví dospělých i nedospělých jedinců. Některé z rakví jsou bohatě zdobeny, na jedné je vymalován er Šebestiánů z Pöttingu.

Nově nalezené gotické fragmenty filiálního kostela Nalezení sv. Kříže ve Staříči
Andrea Čeplá
V rámci úprav ohradní zdi hřbitova při kostele Nalezení sv. Kříže ve Staříci byly pod omítkou nalezeny a později vyjmuty fragmenty polychromovaných žeber, kružeb a portálu, které náležely původnímu kostelu přestavěnému v polovině 18. století. Nalezené fragmenty mohou sloužit k bližšímu poznání vývoje středověké architektury na hukvaldském panství.

Hrádek Lišice
Jan Hajšman
Příspěvek přináší informace o povrchovém průzkumu téměř neznámé lokality, hrádku v Lišicích na jižním Plzeňsku. Hrádek zřejmě v historii regionu nehrál pouze epizodickou roli, jak se dosud předpokládalo.

Technické řešení konstrukce přístupového mostu zámku Hradiště v Blovicích (okr. Plzeň jih).
Hana Hanzlíková
Současný přístupový most do budovy zámku Hradiště v Blovicích, z doby kolem poloviny " 19. století, průael v r. 2008 opravou. Díky ní je možno, na základě podrobného" výzkumu, vysvětlit veškeré technické principy jeho výchozího řešení.

Románský kostel sv. Jiří na Přimdě
Eva Kamenická
Příspěvek představuje dosud nepublikované výsledky výzkumu z roku 1989. V r. 1989 bylo přikročeno k obnově kostela po poválečné provizorní opravě (v dubnu 1945 bylo náměstí v Přimdě bombardované a kostel vyhořel). Bylo odbouráno havarijní vřetenové schodiště na severu, obnoveny omítky, vznikl záměr instalovat podpodlažní vytápění. Teprve po vytrhání podlah a odstranění zásypů byli kontaktováni památkáři a archeolog PÚ. V r. 1972 byl vypracován historickoarchitektonický průzkum kostela (SÚRPMO Praha), nalezeno malé románské okénko v severní stěně (předpoklad apsidy). Výzkum trval od 7-10/1989. Po začistění kamenného základu se rýsoval v gotickém presbytáři čtvercový základ románského závěru, narušený několika hroby a hrobkou. Dvěma řezy v ose presbytáře byla dokumentována stratigrafie a získán nálezový materiál, který umožnil datovat dobu vzniku kostela.¨Byly odkryty základy románského kostela po obvodu, včetně západního, zaniklého po přístavbě věže v gotice. Další nálezy ve věži upřesnily datování přístavby presbytáře a věže do období vrcholné gotiky. Doplňující stavebně historický průzkum Ing.arch. Jana Muka osvětlil další stavební vývoj kostela sv. Jiří.

Zámek v Kopaninách u Aše zbořený nezbořený
Tomáš Karel , Vilém Knoll
Ves je doložená od roku 1315 v rukou různých držitelů, od roku 1413 ji spolu s Podhradím vlastnili Zedtwitzové. Ti zde někdy před rokem 1537 vybudovali své sídlo v areálu po-plužního dvora. K zásadním změnám došlo po roce 1767, kdy byla část areálu zbořena, zbytek byl opuštěn po polovině 20. století a postupně demolován. Zachována zůstala " jediná vyhůYelá budova, která bývá interpretována velmiGairoce od tvrze š~ po seník! Průzkumem" bylo prokázáno, že v jádře obsahuje torza dvou pozdněgotických rezidenčních objektů. Tato tvrz posléze prošla velmi složitým stavebním vývojem, který se autoři pokusí rekonstruovat. Renesanční dostavba byla realizována Zedtwitzy dle dochované části nejpozději počátkem 17. stole-tí. Měla výrazné řešení budovy s věžovými rizality ve všech nárožích. Vzhledem k poškozením během Třicetileté války byla provedena v letech 1677 až 1678 rozsáhlá rekonstrukce a přistaveno nové křídlo zvané Nový dům. K tomuto období je zachován zcela unikátní velmi podrobný popis areálu a je-ho " vybavení. K zásadním změnám došlo na počátku a kolem poloviny 19. století, kdy" byl areál přestavěn a klasicistně rozšířen o nový zámecký objekt doplněný do dvora o romanticky pojatý stře-dový věžový rizalit. Tato nejmladší budova získala sídelní funkci. Když byla posléze demolována, povědomí o zámku již bylo spjato právě s ní. Její starší předchůdce, ač dosud sto-jí, proto unikal pozornosti a tak se stalo, že zámek v Kopaninách je zbořený – nezbořený.

Neznámý hrad v k.ú. Kamenec u Radnic
Tomáš Karel

Ke stavební historii kostela Navštívení Panny Marie na Vysoké, okres Kutná Hora
Karel Kibic
Kostel Navštívení Panny Marie na Vysoké, okres Kutná Hora, je složitěji uspořádanou středověkou stavbou s věží a sakristií na severní straně. Kostel již delší čas poutá pozornost odborníků, neboť jeho apsidou uzavřená sakristie je často považována za starší, snad ještě předrománský kostelík. Přesné zaměření půdorysu a průzkum interiéru kostela a věže však tyto úvahy nepotvrzuje, takřka s jistotou lze říci, že výstavba kostela včetně sakristie proběhla v jedné stavební etapě. Kostel je však velmi autenticky dochovanou raně gotickou stavbou s řadou původních detailů, svědčících o postupu výstavby. Podrobný průzkum objektu a dendrochronologické datování dřevěných prvků věže zpřesňuje naše úvahy o stavební historii památky.

Zamyšlení nad dílčími průzkumy u měšťanských domů č. p. 44 a 45 v Příboře
Jana Koudelová , Antonín Kaniová, Šimčík
V současnosti spojené měšťanské domy č. p. 44 a 45 na náměstí Sigmunda Freuda v Příboře patří k nejhodnotnějším historickým budovám městské památkové rezervace vyhlášené roku 1989. Přestože u domů byla dlouhodobě zanedbávána běžná údržba a v nedávné minulosti zde došlo k realizaci necitlivých stavebních úprav, zachovaly si obě budovy ve své autentické hmotě cenné doklady bohatého stavebně historického vývoje. Během zpracovávání stavebně historického průzkumu těchto objektů se uskutečnilo několik dílčích průzkumů, které vždy souvisely s odběrem vzorků, vesměs z již poškozených míst. Jednalo se o průzkum stratigrafie barevných vrstev a mikropetrografický rozbor omítek, dendrochronologický průzkum krovové konstrukce a trámových stropů a průzkum stratigrafie barevných vrstev dřevěných výplní v interiéru druhého patra domu č. p. 44. Výsledky uvedených průzkumů byly podrobeny jednak vzájemné komparaci a jednak srovnání se závěry provedeného archivního průzkumu. Některá zjištění vykazovala shodu, některá nikoliv. O jejich zevrubnou interpretaci se pokusí avizovaný příspěvek.

Zámek v Nečtinech – a co se ze stavebněhistorických průzkumů většinou nedozvíte!?
Květa Křížová
Historie zámku v Nečtinech z pohledu památkářské praxe. S promítáním historických dokumentů.

Ruský komín. Příspěvek k možné genezi tahového komínu.
Karel Kučera
Příspěvek se zabývá možným objasněním vzniku a geneze pojmu 'ruský komín'. První vlna tahových komínů u nás měla přídomek 'ruský'. tento příspěvek nabízí možné vysvětlení proč tomu tak bylo. Zároveň přináší hypotézu, kde se tento fenomén mohl zrodit.

Nové poznatky z průzkumů hradu Rokštejn
Tomáš Kyncl , Lenka Šabatová
Operativní dokumentace horního paláce a věže doplněná dendrochronologickým datováním dřevěných konstrukčních prvků upřesnila stavební historii této zdánlivě detailně poznané stavby.

Ke stavebním dějinám biskupského dvora v Brně
David Merta , Marek Peška
Biskupský dvůr představuje svébytný stavební celek v historickém jádru města Brna. První známá písemná zmínka pochází z roku 1306. Archeologické výzkumy v kontextu blízkého nejstaršího brněnského náměstí (Zelný trh) nás odkazují ke starším obdobím – před polovinu 13. století. V komplexu dosud existujících budov jsou zakomponovány stavby z období pozdní gotiky a renesance. Areál je zachycen na vedutách města ze 17. a 18. století. Příspěvek se pokusí shrnout naše dosavadní znalosti

Rekonstrukce přemyslovského hradu Plzeň
Radek Míka
V r. 2008 ve spolupráci s archeolog. oddělením Moravského zemského muzea (Doc. PhDr. L. Galuška) vznikla modelová rekonstrukce zaniklého komplexu staveb z 9. stol. - církevního okrsku v Sadech u Uherského Hradiště. Model v měřítku 1:25 bude prezentován " v rámci konference. Po dohodě s magistrátem města Plzně a Kr. úřadem Plzeňského" kraje připravujeme obdobnou formou rekonstrukci hradského komplexu v lokalitě Hůrka ve Starém Plzenci. Jde o „hypotetickou“ vizualizaci nejstarší historie Plzně jako významného střediska přemyslovské hradské soustavy na základě současného stavu znalostí a dosavadních výzkumů, aplikovanou do podoby „realistického“ modelu. Příspěvkem bychom rádi oslovili odborníky a přizvali je ke spolupráci, současně odprezentujeme " nšai hypotézu o urbanistickém řešení zaniklé hradištní lokality."

Nové poznatky k technice štukové výzdoby lidové architektury na příkladech z Vysočiny
Ivan Minář
S nástupem zděné lidové architektury začátkem 19. století je spojen i rozvoj venkovského štukatérství, těžícího jak z bohaté tradice měšťanské architektury, tak i z lidového umění. V prostoru dnešního kraje Vysočina dosáhla úroveň štukatérství vysoké kvality, zejména podél hranice okresů Pelhřimov a Jihlava a na dalších místech, kde působili schopní venkovští fasádníci. V příspěvku budou prezentovány poznatky z autorova terénního průzkumu zděné lidové architektury na Vysočině, při kterém se podařilo zdokumentovat některá štukově zdobená průčelí v torzálním stavu, který umožnil srovnat jejich skutečný stav se svědectvím pamětníků o způsobu provádění výzdoby.

Nedělní odpoledne ve Znojmě (například v roce 1848)
Dana Novotná
V roce 1710 město Znojmo získalo celou plochu předhradí Znojemského hradu do vlastnictví. Zatímco severní část u hradeb zaujal pivovar se sladovnou, jižní část zůstala dlouho nezastavěná. V 19.století zde byl zřízen veřejný park se dvěma kuželnami, zahradní restaurací, vyhlídkovou terasou. Kuželna jako typ sportovní stavby.

Nová zjištění při rekonstrukci dlažeb v trojlodí farního kostela sv. Jakuba v Jihlavě
Michal Patrný
V létě roku 2008 byla pokládána nová dlažba trojlodí farního kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě. Po odstranění cementové dlažby z počátku 20. století byly v trojlodí zjištěny rozsáhlé relikty původních dlažeb, mezi nimiž se nacházelo více než 100 historických náhrobních desek a epitafů z 15. – 18. století. Ve spolupráci s archeology z Muzea Vysočiny byl nález zdokumentován a zakreslen.

Malé kastelologické překvapení aneb dvě neznámá vyobrazení českých hradů
Zdeněk Procházka
Neznámá vyobrazení ze Schmidtova herbáře

Kostel v Dubci, výsledky průzkumu 2008
Zdeněk Procházka
Kostel sv. Archanděla Michaela v Dubci byl prozatím považován za barokní novostavbu vystavěnou na místě středověkého kostela zmiňovaného od roku 1357. Průzkumem stavby bylo prokázáno, že zdivo současného kostela obsahuje téměř kompletně dochované stavební konstrukce gotického kostela s pravoúhlým závěrem. Omezený archeologický výzkum datoval tento původní kostel do období kolem roku 1250.

Měla Plzeň stínadla? Interpretace dosud neznámé městské stavby
Petr Sokol
Na několika vedutách Plzně ze 17. století je zachycen atypický objekt, unikající dosud jakékoli pozornosti. Objekt se typologicky vymyká běžné obytné zástavbě a neodpovídá ani známým stavbám technického charakteru. Na základě vzhledu a prostorového kontextu zobrazeného objektu je v příspěvku poukázáno na nápadnou shodu se specifickými stavbami, jakými byla raně novověká městská stínadla, na analogie a problematiku těchto objektů a jejich výskytu v pramenech písemné, ikonografické a kartografické povahy. Stranou nezůstává ani význam stínadel pro město a jejich vnímání ze strany jeho obyvatel.

Nálezy na železničním nádraží v Chocni
Michal Soukup

Prieskum krovových konštrukcií na sakrálných stavbách Turca
Ľubor Suchý
Témou príspevku je minuloročný prieskum krovových konštrukcií na sakrálných stavbách (okrem krovov veží), nachádzajúcich sa v regióne Turca, v Žilinskom kraji. Celkove bolo zdokumentovaných (texty, fotografie, grafika) 48 kostolov, prevažne národných kulturných pamiatok. Okrem tohoto regiónu bola čiastočne zmapovaná – terénny prieskum, vrátane škíc krovov aj Orava, ktorá na severe susedí s územím Turca. Na vybraných konštrukciách (asi tretine) bol vykonaný dendrochronologický prieskum. Krovy na sakrálných stavbách Turca sú z rôzneho časového obdobia. Nejstaršie krovy sú zo záveru 14. storočia a začiatku 15. storočia – hambálkové s pozdĺžným viazaním hrebeňovou stolicou, ale aj bez pozdĺžneho stuženia. Zriedkavo sú zachované konštrukcie zo 16. a 17. storočia. Obdobie 18. storočia je zastúpené krovmi s ležatými stolicami na dvoch kostoloch. Silnú skupinu tvoria krokvové konštrukcie s hambalkami a stojatými stolicami 19. storočia. Rovnako väznicové krovy, prevažne kleštinové zo záveru 19. storočia, ale predovšetkým z 1. polovice 20. storočia. Výsledkom minuloročného prieskumu je nedávno vydaná publikácia s priloženým DVD „Historické krovy sakrálnych stavieb Turca“, ktorej vydanie podporilo Ministerstvo kultúry SR z grantu Obnovme si svoj dom, rovnako ako celý vyššie uvedený projekt podaný Žilinskou univerzitou (Katedra pozemného staviteľstva a urbanizmu).

Nejširší studna v Českých zemích – Mělník, Náměstí Míru
Jana Svpbodová
Studna na Náměstí Míru v Mělníce je středověkého původu a díky svému průměru je nejširší zatím zjištěnou středověkou studnou v Čechách. Cílem příspěvku je seznámit účastníky konference s její podobou.

František Roubal – tvůrce puristických staveb na Blatech
Jiří Škabrada , Martin Ebel
Jihočeská zděná lidová architektura z 19. století je v obecném povědomí známa spíše podle typického provedení průčelí s opožděně barokními štíty a bohatou štukovou výzdobou. Většina tvorby z této doby je však odlišná – ve výtvarném výrazu až puristicky jednoduchá, s minimem výzdobných prvků. Takovou charakteristiku má i většina dochovaných " projekWo z tohoto období. K nejzajímavějším, zjevně programovým představitelům" tohoto puristického proudu patřil podle zachovaných plánů dosud neznámý projektant František Roubal. Působení tohoto autora v oblasti soběslavsko – veselských Blat na jižním Táborsku dokládají projekty ze šedesátých let 19. století, zachované ve fondech okresních úřadů Soběslav a Veselí nad Lužnicí ve Státním okresním archivu v Táboře.

Krovy na budovách provozní části pražského Masarykova nádraží
Jiří Škabrada
Ve východní části areálu pražského Masarykova nádraží se zachovaly objekty jeho někdejší dílenské části, vystavěné pro zahájení provozu na první železniční trati v Čechách v roce 1845 a doplňované dalšími stavbami v průběhu 3. čtvrtiny 19. století. Mezi zajímavými konstrukcemi těchto budov zasluhují pozornost zvláště krovy, mezi nimiž převažují v této době velmi progresivní vaznicové a zejména vazníkové typy.

K soudobým dějinám Karlova mostu
Jiří Varhaník
Referát sumarizuje zjištění z kontroly obnovy národní kulturní památky Karlova mostu, prováděné Památkovou inspekcí v roce 2008 a analyzuje příčiny zjištěných nedostatků

Torzo hutní budovy sklárny v Poustkách u Žihle (Plzeň - sever)
Eva Volfová , Vojtěch Volf
Příspěvek má za úkol prezentovat unikátní objekt, torzo hutní budovy sklárny, jež se až do počátku roku 2007 dochovalo coby stodola v Žihli- Poustkách( k. ú. Žihle, okr. Plzeň-Sever). Sklárna pracovala v letech 1822-1882. Přízemní zděná budova s vysokou sedlovou střechou v sobě ukrývala část původní dispozice, trojici komor při štítové stěně, ve kterých se v dobách provozu sklárny balilo a zušlechťovalo sklo, sloužily ale také jako mezisklad výrobků, nebo se tam mísil sklářský kmen. Ještě důležitější je, že krov stavby byl původní, trámy nesly výrazně patrné stopy očazení splodinami ze sklářské pece. Podařilo se zde zdokumentovat možná poslední dochovaný krov sklárny, jejíž tavicí pec fungovala ještě na přímý otop dřevem a dým z ní unikal volně do krovu, kde sloužil k dosoušení zde uskladněného palivového dřeva.

Předhradí hradu Křídlo
Radim Vrla
Problematika v půdoryse obdélného, přesně vyměřeného opevněného útvaru se vstupní věže v ose kratší strany a s poměrně bohatou škálou dalších fortifikačních prvků – informace o současném stavu poznání, pokus o interpretaci.

Novoklasicistní hrobky v Čechách, vybrané příklady
Jindřich Záhorka
Předmětem referátu jsou sepulkrální stavby vzniklé mezi lety 1780-1860. Jedná se o hrobky a hrobní kaple šlechty, vzniklé jako odpověď na nové zákony o pohřbívání vydané Josefem II. Na vybraných příkladech staveb bude představena jejich základní typologie a problematika jejich možných průzkumů. Prostřednictvím původních plánů bude ukázáno jejich dispoziční uspořádání. Jedná se o objekty v Nových Dvorech u Kutné Hory, Čimelicích, Budenicích, Veltrusech, Horšovském Týně, Pohledu, Písečné, Žlebech a dalších.

Velké lázeňské domy typu „Kurhaus“ v západočeských lázních.
Lubomír Zeman
V 19. století vycházelo řešení koupelového provozu v západočeských lázních plně z předloh a principů velkých samostatných lázeňských domů obsahujících prostory pro léčebné procedury. I u nás se obecně označovaly německým pojmem Kurhaus. Po vzoru antických therm obsahovaly takové stavby účelně rozvržené prostory pro léčebné procedury, případně bazény, oddělené pro muže a ženy. Kolem vnitřních nádvoří probíhaly chodby, z nichž byly přístupné jednotlivé místnosti s předsíňkou a vanami, většinou přiléhajícími k hlavnímu průčelí. Identická řešení dispozic velkých lázeňských domů se uplatňovala kromě samotné Itálie také v Německu, Francii, a dokonce i v podobě dřevěných kabinek a koupelen v anglických a italských přímořských lázních. Starší dispoziční řešení bylo dvoutraktové, od druhé poloviny 19. století se prosazovaly dispozice trojtraktové se střední chodbou a koupelovými kabinkami po obou stranách. Toto dispoziční schéma bylo uplatněno také v Karlových Varech (Kurhaus, nynější Lázně III, Císařské Lázně), v Mariánských Lázních (Centrální, Slatinné a Nové lázně), i ve Františkových Lázních (Loimannovy, Cartellieriho i Císařské lázně).

Obytný dům čp. 87 v Lokti
Luboš Zeman , Jiří Klsák
Dům čp. 87 na třídě T.G.Masaryka se nachází v centru města Lokte, poblíž hlavní brány. Dům je v současné době prázdný a delší dobu neužívaný. Vnitřní omítky jsou z větší části poškozené a historické konstrukce stavby jsou tak odhalené a dostatečně čitelné. Před započetím projektových prací byla provedena fotodokumentace a zhodnocení stávajícího stavu. Součástí přípravných prací je i předstihový archeologický výzkum. Uvedený dům je jednopatrový se štítem do ulice i do dvora. Z terénního ohledání se jeví, že dům je v jádru gotický s valeně klenutými sklepy ve dvou podlažích pod sebou a zadní komorou (typické i pro ostatní domy v této ulici a na jižní frontě náměstí). Přízemí je plochostropé s trojtraktovou dispozicí vyčleňující střední chodbu a po stranách dvě místnosti. Severní místnost (vlevo od vstupu) je zastropena barokním trámovým stropem s podélným průvlakem a na ni navazující konstrukce bývalé černé kuchyně jsou ještě gotické, upravované renesančně. Střední chodba zastropená opět barokním trámovým stropem s průvlakem ústí do síňky zaklenuté stoupající českou plackou, jejíž pokračování je již v jižní místnosti (napravo od vstupu) a klenbu tak rozděluje pouze dodatečná vyzdívka oddělující příčky. Jižní obvodová stěna je ze smíšeného zdiva, strop zde ještě v době průzkumu kryl bedněný podhled. Po čtyřech stupních s betonovou vysprávkou se vstupuje do přilehlé komory s mohutným komínem. Střední chodba pokračuje podél vstupu do suterénu do hlouby dispozice domu, kde je zaklenuta trojicí menších placek. Po pěti kamenných schodišťových stupních se vstupuje do plochostropého dvorního traktu. Za gotickou černou kuchyní se nalézá druhá komora s otiskem odstraněného tělesa pece. Ve zdivu severní obvodové stěny se zachovaly druhotně použité pískovcové bloky. Podél střední zdi pak stoupá schodiště do patra, odkud jsou přístupné dvě místnosti předního a dvě místnosti zadního traktu. Přední trakt vydělují příčky z hrázděné konstrukce s cihelnými vyzdívkami, dveře byly dle zachovaných výžlabků osazeny při vstupu z chodby, přičemž byly vstupní otvory dodatečně zvětšeny. V předním traktu je zděnou příčkou vydělena větší severní a menší jižní místnost. Starší hrázděná příčka byla podle zachovaného čepu na stojce dřevěné zárubně vsazena těsně u vstupních dveří. Jižní obvodová stěna je vyzdvižena z hrázděné konstrukce, která je ale starší než hrázděná konstrukce vydělující přední trakt. V mase vyzdívky ze smíšeného zdiva se nacházejí i glazované střepy keramiky a torza kachlů. Ve středním traktu, horní síni, se původně chodba rozdvojovala a podél přístupového schodiště a širokého průlezného komína vedla do dvou místností dvorního traktu. V předním traktu jsou osazena novodobá dvoukřídlá okna, ve dvorním traktu pozdně klasicistní, čtyřkřídlá, špaletová okna členěná ve spodních křídlech na 6 tabulek (celkově 8). Velmi zajímavým prvkem v horní síni je světlík, přivádějící světlo z prostoru podkroví šikmo bedněnou konstrukcí. Krov je stojaté stolice, dosud zachován systém sedlové střechy s hřebenem kolmým k průběhu ulice, rozšířený po postavení bočních zdí sousedních domů. Archeologický výzkum byl prováděn za účelem ověření starších konstrukcí objektu, úpravy terénu ve sklepích a odhalení nálezových situací, které by přispěly k historii vývoje objektu. Z tohoto hlediska byly nejzávažnější situace a nálezy uskutečněny ve sníženém zadním přízemí, přiléhajícím bezprostředně k městským hradbám, kde byla nalezena výrazná požárová vrstva z přelomu 15. a 16. století a pod ní zachyceny starší situace této provozní části. V nálezech se objevuje četná vrcholně středověká kuchyňská keramika, i s druhotným přepalem z doby požáru, kuriózní je nález zlomku drobné plastiky, hlavičky ženy v renesančním zpodobnění.

Sakrálne stavby v Demandiciach vo svetle archívnych prameňov
Henrieta Žažová
Autorka na základe výskumu archívneho materiálu uloženého v Maďarskom krajinskom archíve v Budapešti a Primaciálnom archíve v Ostrihome dokladá architektonicko-historický vývoj dvoch sakrálnych stavieb nachádzajúcich sa v katastri Demandíc na juhozápadnom Slovensku (okr. Levice). V strede obce je situovaný rímskokatolícky, pôvodne gotický kostol sv. Michala Archanjela. Druhý objekt sa nachádza v miestnej časti Hýbec. Ide o rímskokatolícky románsky kostol zasvätený sv. Helene.