Průzkum čp.67 v Plzni na Vinicích. (jen poster)
Jakub Anderle

Kostel Narození Panny Marie ve Starém Plzenci, aktuální stav průzkumu.
Jan Anderle

Operativní průzkum Starého zámku č.p. 92 v Chocenicích (Plzeň-jih)
Alena Aubrechtová , David Tůma, Jana Domanická
Příspěvek se zabývá výsledky operativního průzkumu úřednického domu č.p. 92 v Chocenicích, nazývaného Starý zámek. Ojedinělý objekt s roubeným patrem a dochovanými černými kuchyněmi vznikl zřejmě na přelomu 17. a 18. století. Havarijní stav většiny konstrukcí neumožňuje jejich zachování. Proto je součástí průzkumu také dendrochronologické datování dřevěných prvků, které může přinést nové informace o stavebním vývoji objektu.

Souhrn poznatků k areálu tvrziště „Ve valech“ v Neumětelích (jen poster)
Radek Balý
Představení záměru projektu sondování středověkého tvrziště, vyvolaného na základě vyprahlostních příznaků.

Vznikající depozitář stavebních prvků v Muzeu hlavního města Prahy
Jana Bělová
Příspěvek je věnován zámkům, jejich příslušenství a dveřnímu a nábytkovému kování ze sbírek Muzea hlavního města Prahy, která je součástí většího celku zaměřeného na řemeslnou a umělecko - řemeslnou výrobu na území Prahy i mimopražských oblastech. Tvůrcem nejzásadnější části sbírek Muzea hlavního města Prahy a mezi jiným také souboru zámků a kování byl Břetislav Jelínek, od roku 1883 kustod a od roku 1895 ředitel muzea. Sbírka zámků a kování obsahuje cca 1300 zpracovaných kusů zámků a kování. V současné době tvoří velkou část nově vznikajících depozitáře stavebních prvků, vznikajícího v Muzeu Hlavního města Prahy. V depozitáři však budou zastoupeny další historické stavební prvky, zejména okenní a dveřní konstrukce, topná tělesa, sanitární a vodovodní systémy a samozřejmě stavební materiál.

Bývalá prelatura sázavského kláštera - výsledky doplňkového průzkumu
Jan Beránek

Nově zjištěné poznatky ke stavebním dějinám tzv. Horního zámku ve Fulneku
Andrea Čeplá
Předmětem průzkumu, který byl realizován v roce 2009 z důvodu započaté rekonstrukce, bylo torzo bývalého hradu ve Fulneku, dnes označovaného jako tzv. Horní zámek. Původně se jednalo o jednokřídlý dvoupodlažní hrad, který byl koncem 15. století za Jana Bohatého ze Žerotína zvýšen nejméně o jedno patro. K renesančním úpravám a ke vložení velkolepých renesančních kleneb do sálů v 1. NP došlo kolem roku 1570 za Švajniců z Pilmsdorfu, monumentální renesanční arkáda je dílem přestavby Václava Bruntálského z Vrbna kolem roku 1630. Již v té době byl hrad minimálně trojkřídlý a třípatrový s atikovým polopatrem a vysokou věží. V roce 1801 postihl hradní komplex ničivý požár, v jehož důsledku musely být strženy tři křídla horního zámku a zbývající východní křídlo bylo klasicistně upraveno. K posledním větším zásahům především do vnitřních dispozic došlo na přelomu 80 a 90. let 20. století, kdy byl zámek upravován " na hotel. Zachovanou první gotickou fázi původního hradu klademe do první poloviny" 14. století. Objekt byl jednokřídlý, minimálně jednopatrový, částečně podsklepený. V severozápadní části, vlevo od stávající věže se nacházela věž původní. V jihovýchodní části je rozsah hradního tělesa ohraničen zachovaným nárožním armováním s kamenickou značkou. Do této fáze můžeme zahrnout obvodové zdivo hradu do výšky 1. NP, zachovaný portál ze železitého slepence a střílnové okénko původní věže v suterénní místnosti č. 0.7 a zazděné štěrbinové okno v 1. NP v m. č. 1.3. Druhou, pozdněgotickou fázi lze spojit s přestavbou hradu na konci 15. století za Jana Bohatého ze Žerotína. V té době bylo do přestavované hmoty hradu zakomponováno mnoho kamenných tesaných prvků, objekt byl zvýšen minimálně o jedno podlaží. Ze žerotínského období pochází zazděný okenní otvor se zachovaným kamenným ostěním a dva portály v m.č. 1.8 nebo zazděná lomeně zakončená arkáda v m. č. 2.8. Také došlo k rozšíření sklepních prostor jižním směrem. K renesanční přestavbě došlo kolem roku 1570 za Švajniců z Pilmsdorfu. Do této doby můžeme vročit především hřebínkové klenby s geometrickými obrazci a s erby Švajniců a Sedlnických z Choltic včetně profilovaných říms v nadpraží nyní osekaných portálů. V této době rovněž předpokládáme rozšíření hradní dispozice na trojkřídlou či čtyřkřídlou s mohutnou branskou věží na severní straně. Částečně je zachován také portál do m. č. 1.9, který je však nově přeskládán. Druhou renesanční fází byla přestavba hradu ve 30. letech 17. století Václavem Bruntálským z Vrbna. V té době byla přistavěna hranolová věž a došlo k otevření m.č. 1.8 renesanční monumentální arkádou do nádvoří. Rovněž byly v této místnosti osekány prahy kamenných portálů díky snížení úrovně podlah o cca 1 metr. Objekt byl v té době třípodlažní s atikovým polopatrem, na vedutě kolem roku 1700 je zachycen s cimbuřím. Z renesančního období pochází řada zazděných kamenných profilovaných prvků včetně reliéfu s florálním motivem a patka balustrády v m. č. 2.8. Při úpravách v 18. století byl zámek na jihu rozšířen o jedno křídlo a došlo k zazdění renesanční arkády a její náhrady za novou, nižší barokní arkádu, která obíhala všechna čtyři křídla zámku. V roce 1801 byl zámecký komplex zachvácen ničivým požárem, po kterém bylo nutné odstranit tři zámecká křídla a zůstalo zachováno pouze křídlo východní. Toto křídlo bylo klasicistně upraveno, především fasády – byl upraven exteriér, provedena nová krovová konstrukce a mansardová střecha se šindelovou krytinou. Opěrák v severovýchodním rohu byl přeměněn na terasu a před rizalitem věže byl představěn portikus. Na přelomu 80. a 90. let 20. století byla započata úprava zámeckého objektu na hotel. V interiérech došlo k prosekání nových dveřních otvorů, částečnému vybourání komínových těles a vestavbě výtahové šachty.

Schwarzenberský velkostatek ve Vinařickém údolí
Miroslav Černý
Velká část území severozápadních Čech se v 19. a první polovině 20. století nacházela v majetku Hlubocko-krumlovské větve rodu Schwarzenberků. Správu území patřícího tomuto šlechtickému rodu zajišťovaly velkostatky. Podoba ani funkce schwarzenberských velkostatků nejsou dosud podrobně popsány (=ani všeobecně známy). Terénní průzkum přeživších staveb velkostatku Cítoliby v povodí Smolnického potoka, který je prováděn od roku 2007, vnesl do studia schwarzenberských staveb nová důležitá zjištění. K nimž lze řadit v širším pojetí funkce, význam a postupný vznik celého hospodářského kolosu ve sledované oblasti či jen v pojetí užším stavební vývoj jedné samostatné organizační jednotky velkostatku, jakou je kupříkladu hospodářský dvůr v obci Brodec (okr. Louny). Tato zmíněná stavba někdejšího zámku (tvrze) není dnes evidovaná jako památka, ale i přes to má velikou vypovídající hodnotu nejen pro dějiny daného regionu..

Stavebne-historicka analyza mlyna Koda v Ceskem krasu
Václav Fanta
Stavebne-historicka analyza a celkove poznani unikatni technicke stavby Ceskeho krasu - mlyna v osade Koda pobliz obce Srbsko pod vedenim doc. Michaela Rykla.

Zámek v Českém Rudolci na Slavonicku (jen poster)
Lukáš Funk
Nové poznatky ke stavebnímu vývoji v současné době chátrajícího novogotického zámku v Českém Rudolci. Záchrana artefaktů z nelegálních výkopů v zámeckém areálu.

Český Krumlov. 3D rekonstrukce hradu jako metoda k poznání stavebního vývoje objektu
Zlata Gersdorfová
Příspěvek pojednává o otázce 3D rekonstrukce hradu nejen jako o atraktivním způsobu prezentace památky veřejnosti, ale též jako o tvůrčím procesu, který, vzniká-li ve spolupráci a vzájemné konfrontaci s výsledky restaurátorských akcí a průzkumů, je samostatnou kapitolou k poznání stavebního vývoje objektu. Tím se 3D-model stává velmi cenným prostředkem nejen k ověření výsledků dosavadních průzkumů, ale zároveň umožňuje i nový způsob kladení otázek a nabývá tak hodnoty nejen v rámci zprostředkování odborných poznatků veřejnosti, nýbrž je velmi důležitým kamenem do mozaiky poznání celkového vývoje objektu, zvláště pojímá-li zkoumaný objekt jako průsečík interdisciplinárního přístupu. Konkrétním případem, který bude diskutován, je objekt SHZ Český Krumlov.

Zděná boží muka v jižních Čechách – typologie a historický vývoj
Pavel Hájek
Na základě výzkumného úkolu vznikla vývojová typologie zděných božích muk na území Jihočeského kraje. Výzkum shromáždil fotografickou dokumentaci, archivní a jiné prameny a základní historické údaje, které posloužily jako výchozí materiál pro analýzu a posléze syntézu typologie a vývoje jednotlivých typů božích muk. Základním hlediskem typologie je stavební typ ve vazbě na historické okolnosti jejich vzniku a lokální umístění. Překvapivým momentem je národnostní hledisko a inspirace okolními stavbami.

Využití fotogrammetrických metod při dokumentaci památkových objektů s extrémním umístěním
Pavel Hlavenka
Příspěvek se zabývá využitím fotogrammetrických metod dokumentace památkových objektů. Na základě praktických zkušeností shrnuje zakladní orgnizační a technické řešení dokumentace extrémně položených hradních zřícenin (Rafenstein a Festenstein v jižním Tyrolsku) a první poznatky s uplatněním laserového skenování DMT (hrad Kalich).

Loket čp. 87 - nové poznatky ze stavebně historického vývoje (jen poster)
Jakub Chaloupka , Filip Prekop
V roce 2009 byly na konferenci v Nečtinech prezentovány dílčí poznatky z prováděného archeologického průzkumu objektu čp. 87 v Lokti. Poster předkládá nové poznatky ze stavebněhistorického vývoje objektu získané v rámci probíhající rekonstrukce.

Identifikace drobných opevněných lokalit z Chebska a Karlovarska na základě srovnání map a terénu.
Tomáš Karel , Vilém Knoll
Plošný průzkum pozůstatků panských sídel na území Karlovarského kraje byl proveden v letech 2008-2009 kolektvem autoru ve složení T. Karel, V. Knoll a L. Krčmář. Výzkum byl přednostně zaměřen na získání podkladů ke knize Panská sídla západních Čech - Karlovarsko, která vyšla v nakladatelství Veduta v roce 2009. Při průzkumu byla však získána celá řada dalších dílčích poznatků, které nebylo možno vzhledem k omezenému rozsahu publikace presentovat. Tyto dílčí výstupy budou postupně po zpracopvání publikovány. Vedle podrobnějšího poznání jednotlivých lokalit je hlavním přínosem identifikace dosud neznámých drobných fortifikací v mapových dílech a jejich konfrontace s terénním výzkumem. Vzhledem k plošnému charakteru výzkumu, kdy byly kompletně posouzeny všechny císařeské otisky stabilního katastru a mapy 1-3 vojenského mapování pro území kraje, je možné také vyslovit některá zobecnění. ta se týkají výskytu těchto lokalit, jejich umístění v rámci sídel, vazby na dochované písemné prameny a možností zachycení mapovými díly. Jak je obvyklé, přinášejí kromě odpovědí také mnohé další otázky a budou jistě platformou pro další, zpřesňující výzkum.

Průzkum fasád severního paláce hradu Švihova
Tomáš Karel
Operativní dokumentace fasád severního paláce hradu Švihova Probíhající oprava fasády byůa využita pro podrobný průzkum a dokumentaci této části hradního jádra. Byly dále upřesněny výsledky předchozích průzkumů a dokumentována řada nálezových situací. Bylo prokázáno, že pozdně gotický palác vznikl na troskách starší budovy shodného půdorysu a to ve třech fázích. Byly zjištěny dolady starší podoby fasád, jejich detailů a způsob provedení velkorysé pozdněgotické obnovy včetně kamenických prvků a omítkové úpravy.

Bor, kostel sv. Máří Magdaleny - nové poznatky ze stavebně historického vývoje (jen poster)
Jan Konůpek , Daniela Staňková
V roce 2009 byly na konferenci v Nečtinech prezentovány dílčí poznatky z probíhajícího operativního a archeologického průzkumu románsko-gotického kostela sv. Máří Magdalény v Boru u Karlových Varů. Při restaurátorské prohlídce kostela v dubnu 2008 byla na místech, kde opadala omítka objevena řada polychromovaných historických omítkových vrstev (nejstarší pravděpodobně již kolem roku 1400). V návaznosti na objevené malby byl v presbytáři kostela proveden plošný restaurátorský průzkum, jehož výsledky ovlivnily rovněž dosavadní představy o stavebním vývoji kostela. Cílem této presentace je předstvit nově objevené skutečnosti.

Vyvěšování vazných trámů krovů v západních Čechách (jen poster)
Tomáš Kyncl
V západních Čechách jsou používány poměrně unikátní systémy vyvěšování vazných trámů prostřednicvím věšáku a dřevěné trámové vložky procházející otvorem ve vazném trámu nebo průvlaku. V příspěvku budou presentovány nalezené příklady tohoto řešení, pokrývající období od počátku 16. po začátek 19. století.

Konkrétní architektonické prvky z hlediska symboliky, času a prostoru.
Kristýna Kysilková , Milena Hauserová
Příspěvek bude zaměřen na rozbor specifických architektonických prvků – provazů a větví, které jsou sice typické pro období pozdní gotiky, ale cílem přednášky bude poukázat i na jejich průběžný výskyt v různých časových obdobích i geografických oblastech. Nedílnou součástí bude i zhodnocení symboliky daných prvků a její zasazení do ideového kontextu středověku.

Archeologický výzkum novověkého vodního mlýna čp. 17 v obci Homole u Panny
Galusová Lucie
Relikty bývalého vodního mlýna čp. 17 se nacházejí na jihovýchodním okraji vesnice, ve svahu na pravém břehu Homolského potoka v obci Homole u Panny (okres Ústí nad Labem). Z důvodu uvažované likvidace mlýnské stavby došlo již v roce 2005 ke transferu chátrajících roubených konstrukcí do expozice Muzea lidové architektury v Zubrnicích. V září roku 2009 byla lokalita upravena pro archeologický výzkum. Archeologické práce se zaměřily na otázky související s technickými pozůstatky vodního díla a stáří objektu.

Stavební keramika v architektuře středověkého Brna
David Merta , Marek Peška, Petr Holub
Při záchranných archeologických výzkumech i stavebněhistorických průzkumech v Brně se mnohdy daří dokumentovat relikty staveb a stavebních konstrukcí ze stavební keramiky. Doposud není zcela jasné, v kterém časovém horizontu se objevují první cihelné profánní stavby. V církevním prostředí je cihla běžně používána od druhé třetiny 14. století (cisterciačky na Starém Brně, augustiniáni u sv. Tomáše). V konfrontaci církevních staveb s dochovanými relikty, zmíněnými archeologickými nálezy a písemnými zprávami bychom se pokusili tuto problematiku shrnout a časově jednotlivé stavby, respektive stavební horizonty zařadit.

Domy na Masarykově náměstí č. 15 a 16 v Jihlavě, poznámky ke stavebnímu vývoji.
David Merta , Marek Peška
Uvedené domy představují velmi dobře dochované stavby, které nebyly v uplynulých desetiletích zásadněji rekonstruovány. Na základě stavebněhistorického průzkumu, v kontextu s dřívějšími SHP a záchrannými archeologickými výzkumy v MPR Jihlava jsme se pokusili postihnout stav poznání o stavebním vývoji středověkých měšťanských domů v Jihlavě, jež zmíněná dvojice významně reprezentuje.

Stavební podoba zaniklého benediktinského kláštera v Podlažicích
Jan Musil , Jan Frolík, Petr Netolický
Na základě záchranných archeologických výzkumů v letech 2003 až 2008 byly získány poznatky ke stavební podobě kláštera v době románské, raně a vrcholně gotické. V ploše bývalého hospodářského zázemí kláštera byl zřízen renesanční pivovar.

Funkcionalistický byt plzeňského továrníka Oskara Semlera.
Milan Novobilský
Loosovo působení v Plzni je známé. Loosology je však poněkud opomíjena částečná funkcionalistická adaptace domu z roku 1923 na byt pro továrníka Semlera. Oskar Semler byl členem kartelového spolku plzeňských železářů, z nichž většina vlastnila byty navržené samotným Loosem. Zde je i původ Loosova působení v Plzni. Loos však nestačil zakázku pro Semlera plně realizovat pro pokročilou nemoc. Dílo v principech Loosových osobitě dotvořil jeho žák Heinrich Kulka. Přes různé peripetie se interiér Semlerova bytu zachoval včetně dalších zajímavých detailů v téměř původním stavu, byť je účelově zcela pozměněn a částečně degradován. Zajímavé uplatnění Raumplanu v již stojícím objektu je důkazem architektonické invence realizátorů přestavby. Za zmínku stojí, že náklady na tuto stavbu byly srovnatelné se stavbou Müllerovi vily v Praze a stavbu řídil sám Dr. Müller. Dům je v majetku města Plzně a budoucí zhodnocení tohoto jedinečného skvostu bytové kultury z poloviny 30. let minulého století není zatím zřejmé. Autor předkládá 3D vizualizace původní podoby bytu včetně filmové animace prohlídky přízemí.

Zcela opomenuté pozůstatky tvrze a zaniklý zámek v Bezděkově u Lnář.
Milan Novobilský
Velmi zajímavé pozůstatky sklepení někdejší bezděkovské tvrze zatím nebyly nikdy publikovány, přesto že se jedná o výraznou lokalitu s částečně dochovaným vodním opevněním. Na základě dílčích cedulí z roku 1559, ve kterých je zmíněno rozdělení tvrze mezi bratry Jana a Jaroslava Řesanského se autor pokouší o reálnější hmotovou rekonstrukci někdejší podoby tvrze, jež rozlohou patřila mezi výstavnější. V ranném baroku byl areál tvrze a část tvrze využity pro novostavbu zámku, z něhož se do dnešních časů nedochovalo nic. Přesto známe jeho podobu z vyobrazení na malované mapě lnářského panství z konce 17. století. Vzhledem k realistické podobě objektů na zmíněné mapě byl vytvořen pokus o nastínění stavební podoby zámku včetně výtvarně architektonického zhodnocení. Obě rekonstrukce budou prezentovány mimo jiné ve filmové animaci.

Stavební vývoj někdejšího konventu klarisek v Panenském Týnci
Michal Patrný
Dějiny a stavební vývoj areálu někdejšího konventu klarisek v Panenském Týnci, který je znám svým nedokončeným gotickým chrámem s monumentálním jižním portálem. Přilehlé budovy někdejšího konventu, zrušeného roku 1782 a přestavěné na hospodářské budovy velkostatku, nebyly doposud podrobněji zkoumány. Stavebně historický průzkum, zpracovaný oddělením SHP NPÚ – ÚP, částečně poodhalil stavební vývoj konventu, mnohé nejasnosti však nadále zůstávají.

Hradební věž Kaplanka v Nymburce (příspěvek ke stavebním dějinám městského opevnění v Nymburce)
Jan Pešta
Hradební věž Kaplanka je součástí nejzachovalejšího úseku městských hradeb v Nymburce. Tento úsek byl na počátku 20. století pronikavě restaurován a dostavěn. Jak však ukázal podrobný průzkum věže a navazujícího objektu tzv. Starého děkanství, sama věž Kaplanka nebyla restaurováním prakticky vůbec zasažena a zachovala se v podobě po posledních úpravách z doby po třicetileté válce. Pozoruhodná cihelná architektura, vzniklá během několika stavebních etap od 13. do poloviny 17. století, patří k nejzajímavějším příkladům městských fortifikačních staveb na území středních Čech.

Počátky feudálních sídel na Buštěhradsku
Milan Procházka
Příspěvek seznamuje s počátky feudálních sídel na základě pramenů a výsledků archeologických výzkumů vybraných lokalit.

Nejmladší bergfrit ve střední Evropě
Zdeněk Procházka
Česká republika vlastní opět jeden primát. Na jejím území stojí nejmladší známá stavba bergfritového typu ve střední Evropě. Stavební podstata, využití a lokalizace tohoto pozoruhodného objektu bude z taktických důvodů odhalena až při jeho prezentaci v sále nečtinského zámku.

Příchod nebo pobyt? K výpovědi portálů při studiu přístupové analýzy.
Michal Rykl

Zámek v Toužimi. Nová zjištění ve světle pokračujícího zániku památky.
Jiří Schierl
Pokračující devastace objektů zámku v Toužimi (okr. Karlovy Vary) vede k nechtěnému uplatnění destruktivních metod stavebně historického průzkumu. Tento samovolný pasivní stavebně historický průzkum odhaluje nové informace o stavebně historickém vývoji této památky, které by měly být impulsem k zintenzivnění úsilí o její záchranu.

Vojtěch Pazderník a Karel Follpracht – projektanti selského baroka v Lišově
Jiří Skabrada , Martin Ebel
Mezi zachovanými historickými stavebními plány jihočeské provenience existuje zajímavý konvolut projektů z městečka Lišova z 1. poloviny 19. století. Mezi těmito plány se zachovaly i projekty domů vesnického typu od Vojtěcha Pazderníka a Karla Follprachta. Jimi projektované domy se vyznačují charakteristickými štíty, typickými pro časově následující tvorbu tzv. selského baroka.

Problematické okno kostela sv. Anny ve Starých Bukách (okr. Trutnov)
Jiří Slavík , Jan Falta
V roce 2006 byl zpracován standardní stavebně historický průzkum neužívaného kostela. Přitom byly zaznamenány zbytky ryté a malované výzdoby průčelí středověkého stáří. Posléze bylo dokumentováno kružbové okno ve východní stěně presbytáře. Pokusy o jeho geometrickou interpretaci prozatím končí na polovině cesty.

Zámek Jeřice (okr. Jičín)
Jiří Slavík , Miloš Buroň
V roce 2009 byl zpracován standardní stavebně historický průzkum na pohled nepříliš zajímavé zámecké stavby. Současně proběhla akce operativní dokumentace. Potvrzeny byly již dříve zveřejněné názory L. Svobody na stavební vývoj objektu, archivní rešerše však přinesla nová zajímavá zjištění o dispozičním řešení. Nové poznatky k dispozici, technickým aspektům založení a k dosud opomíjené stavební etapě z 2. pol. 19. století vyplynuly mimo jiné při dokumentaci odhalených konstrukcí v přízemí.

Krovné konštrukcie nad historickými objektmi v rámci regiónov Oravy a Kysúc
Lubor Suchý , Karol Ďurian, Peter Krušinský, Zuzana Grúňová
V roku 2009 získala Stavebná fakulta Žilinskej univerzity ďalší grant Ministerstva kultúry Slovenskej republiky z programu Obnovme si svoj dom, na základný prieskum a dokumentáciu krovových konštrukcií na území Oravy a Kysúc. Cieľom bolo ucelené zdokumentovanie krovových konštrukcií na historickej architektúre v týchto regiónoch. Ide o pokračovanie systematického dokumentovania krovových konštrukcií na národných kultúrnych pamiatkach a iných historických stavbách, v rámci vyššieho územného celku Žilinského samosprávneho kraja. V roku 2008 bol realizovaný výskum v regióne Turca, z čoho bola vydaná publikácia „Historické krovy sakrálnych stavieb Turca“.

Brána usedlosti čp. 13 v Přerově nad Labem a další selské brány v jejím okolí
Jana Svobodová
Na jaře roku 2009 se uskutečnila obnova brány usedlosti čp. 13 v Přerově nad Labem (okr. Nymburk), během níž byl z lešení proveden průzkum členění fasády. Průzkum prokázal, že původní podoba brány byla zásadně odlišná od stávajícího stavu, výrazně se však lišila také od dalších selských bran dochovaných v této oblasti. Odhalení a obnovení původní podoby členění fasády brány potvrzuje důležitost provádění předběžných a operativních průzkumů i ve zdánlivě samozřejmých případech.

Dokumentace budovy sýpky na hradě Pernštejn (jen poster)
Lenka Šabatová

Nové poznatky ke středověké usedlosti čp. 1 v Mirkovicích (okr. CK)
Daniel Šnejd , Vlastislav Ouroda, Michaela Špinarová
Díky možnosti vstupu do objektu bylo pokračováno v dokumentaci průzkumu započatému roku 2007. Pozornost byla zaměřena na obytnou část a samostatně stojící špýchar, bylo doplněno zaměření o svislé řezy a odebrány vzorky pro dendrochronologické datování. Objekt byl obecně považován za značně starý, vzhledem k analogiím dalších špýcharových domů v nedaleké oblasti nazývané Kouty se předpokládalo, že také spadá do období pozdního středověku na přelomu 15. a 16. století. Dendrochronologická analýza roubení světnice však přinesla překvapivé výsledky.

Nová zjištění k podobě zámku v Holešově před barokní přestavbou
Jan Štětina
Dnešní podobu zámku v Holešově (okr. Kroměříž) určila raně barokní přestavba, provedená podle plánů architekta Filliberta Lucheseho pro moravského zemského hejtmana Jana z Rottalu po roce 1650. Operativní průzkum, realizovaný v letech 2008-2009 v rámci dokumentace části zámku v průběhu oprav, přinesl, společně s archeologickým výzkumem, podstatné informace k doposud celistvě nepoznanému předbaroknímu stavebnímu vývoji objektu. V severozápadním zámeckém příkopu se podařilo zachytit relikty obvodové zdi a navazující zástavby, rovněž ve sklepech severozápadního křídla zámku byla dokumentována starší zdiva nekorespondující s dispozicí barokního zámku. Byly zachyceny také relikty příčných zdí v prostoru dvorní arkády při dvorním průčelí vstupního, jihozápadního křídla zámku a pozůstatek zasypaného suterénu v jižním rohu dvora, které naznačují zaniklou zástavbu tohoto prostoru. Západní cca 2/3 vstupního křídla dnešního zámku obsahují až do výšky 1. patra dochované zdivo mohutného paláce s krátkým bočním křídlem. Interiér suterénů tohoto paláce s torzem valené klenby pod bočním křídlem si dochoval i okosený pískovcový portál se segmentovým nadpražím, datující výstavbu palácového traktu do konce 15. nebo na počátek 16. století. V dispozici jižních suterénů zámku zůstala dochována i spodní partie hranolového rizalitu, vystupujícího z bočního průčelí paláce. Zejména ve zdivu suterénů jsou zazděny druhotně použité architektonické články – dílce okenních a dveřních ostění, datovatelné rámcově do závěru 15. a průběhu 16. století. Další pozůstatek předbarokní zástavby areálu představuje valeně klenutý suterénní prostor v předpolí zámku pod příjezdní komunikací, dodatečně upravený v souvislosti s vedením komunikace k portálu barokního zámku. Získané poznatky umožňují pracovní hypotézu stavebního vývoje hradu v Holešově před raně barokní přestavbou. Patrně nejstarší dispozici náleží pozůstatky oble vedené obvodové hradby, z vnitřní strany postupně doplňované zděnou zástavbou, nalezené před severozápadním průčelím zámku. Vůči obvodové hradbě patrně dodatečně bylo zbudováno dlouhé jednotraktové křídlo v místech dvorní arkády vstupního, jihozápadního křídla raně barokního zámku. Nejmladší (a dosud nejlépe dochovanou) částí předbarokního sídla je rozměrný pozdně gotický jihozápadní palác, vysunutý před linii starší zástavby do hradebního příkopu. Přestože poznání složitého středověkého a raně novověkého vývoje holešovského hradu nemůže být v současnosti zdaleka komplexní, získané poznatky svědčí o velmi komplikovaném stavebním růstu tohoto důležitého sídla moravských Šternberků.

Střílny v kurtinách kestřanských tvrzí
Jiří Varhaník
U Horní a Dolní tvrze ve Starých Kestřanech se intaktním způsobem dochovaly v kurtinách ohrazení oboustranně špaletované střílny o malé světlosti, kterým dosavadní literatura nevěnovala bližší pozornost. Jde o zřídka se vyskytující typ střílen a jeho aplikace v hradbě obou tvrzí přináší nový aspekt k dosavadním úvahám o chronologii stavebního vývoje těchto sídel.

Povrchová úprava trámového stropu ve světnici čp. 14 v Sedleci u Vysokého Mýta
Zuzana Vařeková
Operativní dokumentace stropu doplněná dendrochronologickým datováním a rozborem povrchové úpravy.

Novověká cihelna v Prosmykách na Litoměřicku (poster)
Martin Volf
V roce 2006 probíhal rozsáhlý záchranný archeologický výzkum polykulturní lokality na k.ú. Prosmyky na Litoměřicku. Nejmladší zjištěnou komponentou byl téměř intaktně dochovaný areál novověké cihelny, který se skládal ze dvou zahloubených komorových pecí. Podle nálezů v zásypu pecí lze provoz datovat na přelom 18. a 19. století. Během následného zpracování výsledků výzkumu jsme se soustředili na možnost prokázat, zda byla cihelna dodavatelem stavebního materiálu při výstavbě pevnosti v Terezíně.

Ohrožená svítidla v interiérech památek, na příkladu skleněného ověskového lustru z kostela ve Veclově, okr. Rakovník
Eva Volfová
Historická osvětlovací tělesa většinou padnou za oběť při nutné rekonstrukci elektrických rozvodů stavby. Jen zcela výjimečně jsou součástí evidovaného mobiliáře. Ohrožené jsou zejména ty, které osvětlují interiéry sakrálních staveb. Právě venkovské kosteIy stále ještě ukrývají pestrou škálu historických lustrů. Čím starší, tím méně vhodné pro renovaci a požadavky současného praktického využití. A tak na místě secesních a mnohdy ještě starších lustrů najdeme po rekonstrukci buď nejlevnější reflektory, nebo zcela nevkusná svítidla. Podrobně představen bude barokní skleněný ověskový lustr z kostela ve Veclově na Rakovnicku, který jen zázrakem přečkal dodnes v neúplné, leč dostatečně vypovídající podobě. Kostel dosud nemá přípojku elektrického proudu, lustr byl určen pouze pro svíčky.

Nové poznatky ze stavebních dějin hradu Nového Světlova
Radim Vrla
V rámci probíhajících stavebních prací byl na N.Světlově (okres Uherské Hradiště) proveden dílčí průzkum, který přinesl nové informace o stavební podobě hradu v 15., 16. a 17. století.

Hrad Komňa
Radim Vrla , Dalibor Janiš
V rámci záchranných prací na zříceninách hradu Komňa (okres Uherské Hradiště) bylo zjištěno, že hrad byl vybaven okrouhlou věží o vnějším průměru 12,5m, dále na věži zjištěny vnitřní a vnější omítky a další technické detaily.

„Bazén“ v severním křídle jezuitské koleje v Kutné Hoře
Jindřich Záhorka
V přízemí severního křídla byly při posledním stavebně-historickém průzkumu ( M. Horyna, L. Lancinger, J. Muková a V. Bláha, 1999) odkryty větší části, pod úroveň podlahy zapuštěné, nádrže či bazénu. Bohužel tento nález zatím nenalezl oporu v pramenech. V bezprostřední blízkosti je místnost sloužící původně jako jezuitská lékárna. Po zrušení Tovaryšstva byl v celém severním křídle zřízen vojenský lazaret. Příspěvek nabízí možné výklady užití tohoto zajímavého nálezu.

Měšťanské lázně v Lokti ?
Lubomír Zeman
Zcela nedávno, v roce 2009, byl v rámci Operativní dokumentace zkoumán v západočeském městě Loket, velmi zajímavý nález, který by mohl svědčit o zachovaných pozůstatcích měšťanských lázní. V suterénu domu čp. 10 přístupném původně přímo z náměstí, se odhalil zapuštěný bazének, vyzděný po bocích cihlami a doplněný upraveným sedacím kamenem. V koutě klenutého sklípku byly nalezeny i stopy po topeništi. Ve své první fázi pochází prostor nepochybně ještě z období 14.-15. století, a to včetně odvodu kouřových spalin z topeniště. Podobné lázeňské komory jsou známé z německých příkladů tzv. Badstube. V Lokti, který býval správním centrem Loketského kraje, máme řadu měšťanských lázní doloženu písemnými zprávami, ale žádné se nedochovaly. A nebo jsme je zatím nebyli schopni identifikovat? Jednalo by se tak o jeden z nejstarších zachovaných prostorů veřejných lázní na území České republiky.