Činnost vídeňského atelieru Fellner & Helmer v Žinkovech a okolí
Alena Aubrechtová
Poster přiblíží existující i nerealizované stavby navržené vídeňským ateliérem Fellner & Helmer v Žinkovech a jejich blízkém okolí.

Zajímavé nálezy z operativního průzkumu Karlova mostu
Jan Beránek
Při poslední opravě mostovky a parapetů Karlova mostu v létech 2009 – 2010 došlo k významnému nálezu raně barokního příkopu, jenž přetínal mostní pole před západním průčelím Staroměstské mostecké věže. Příkop byl zbudován již před obléháním Starého Města švédskými vojsky v roce 1648. Po skončení třicetileté války byla opravena věž a zároveň i příkop, jenž fungoval až do roku 1688, kdy byl zazděn. Další nález mimořádné důležitosti přinesl průzkum klasicistní přizdívky pod východním obloukem mostu, za níž se zachoval původní kvádrový líc, nesoucí kamenické značky. Stejné kamenické značky se pak nalézají i na vlastní věži. Z toho vyplývá, že přinejmenším nejstarší východní část Karlova mostu spolu se Staroměstskou mosteckou věží na prvním pilíři stavěla stejná stavební huť.

Jihozápadní část středověkého opevnění Hradce Králové
Radek Bláha , Jiří Slavík
V posledních pěti letech bylo v souvislosti s přestavbou pivovaru a přípravou obnovy hradebních teras za kanovnickými domy uskutečněno několik stavebně historických průzkumů, archeologických průzkumů a operativních dokumentací. Při nich byly zdokumentovány zbytky horní, parkánové i dolní hradby (městské zdi) včetně fragmentů věží, bašt a Kozí branky.

Výsledky architektonicko-historického výskumu fasád r.k. Kostola sv. Mikuláša biskupa v Sazdiciach
Martin Bóna , Miroslav Matejka
Príspevok približuje výsledky pamiatkového výskumu exteriéru stredovekého kostola uskutočneného v roku 2010 a nadväzuje na príspevok H. Žažovej zameraný na archívne pramene k dejinám kostola. Konfrontáciou s archívnymi prameňmi a výsledkami reštaurátorského výskumu interiéru uskutočneného V. Úradníčkom sa snaží ucelene podať aktuálne poznatky o stavebných dejinách tejto pamiatky.

Archeologický výzkum u kostela sv. Jana Křtitele v Ostrovci (okr. Plzeň-sever)
Martin Čechura
Drobný archeologický výzkum u kostela sv. Jana Křtitele, vyvolaný výkopy pro uzemnění hromosvodu, zachytil několik zdí dnes zaniklých přístavků. Některá zdiva patří zaniklé barokní sakristii. Dokumentace obvodového zdiva naznačuje složitější vývoj stavby.

Ke stavebnímu vývoji kostela v Lubojatech
Andrea Čeplá
Kostel sv. Jiří byl dlouho považován za jednu z nejstarších sakrálních staveb na území okresu Nový Jičín. Vznik presbytáře včetně dvou konzol nesoucích křížovou žebrovou klenbu v podobě lidských hlav byl badateli kladen do sedmdesátých let 13. století. V loňském roce stavba prošla stavebními úpravami, kdy v souvislosti se sanačními pracemi došlo k odstranění interiérových a exteriérových omítek lodi a věže do výšky cca 80 cm. Při úpravách podlahy v podvěží byl odhalen středověký náhrobník nesoucí erb pánů z Bítova, nápis se dvěma neúplnými letopočty a monogramem PH ve čtyřech rozích. Tyto nově vzniklé situace si vyžádaly nutnost operativního průzkumu podpořeného průzkumem archivním. Výsledky tohoto průzkumu budou součástí avizovaného příspěvku.

Typologie a charakter zástavby na předhradí hradu ve Veselí nad Moravou
Miroslav Dejmal , David Merta
Příspěvek se zabývá pozůstatky dřevěné zástavby z 2. poloviny 13. století, kterou se podařilo odkrýt při záchranném archeologickém výzkumu na zámku ve Veselí nad Moravou.

Nové poznatky ke stavebnímu vývoji kostela sv. Štěpána v Malešovicích
Petra Dohnalová , Miroslava Novotná

Příspěvek k poznání stavební podoby zaniklé tvrze v Třebověticích (okr. Jičín).
Pavel Drnovský
Příspěvek seznámí s poznatky vzniklými zpracováním archeologického výzkumu zaniklé tvrze v obci Třebovětice (okr. Jičín). Výzkum tvrze vyvolaly úpravy koryta potoka ve 20. letech 20. století. Práce vedl prof. Emil Dufek, který na svou dobu pořídil kvalitní dokumentaci výkopových prácí, včetně pořízení několika fotografií. Z důvodu nedostatku financí, však výzkum nebyl dokončen, a odkryta tak byla jen část stavby. Přesto jeho zpracování přineslo řadu nových poznatků týkající se způsobu založení nosných konstrukcí do podmáčeného terénu. Tvrz byla postavena ve středu obce při hraně potoka, tedy místech, kde zdivo muselo být založeno na mohutných dřevěných pilotách a trámech. Dochovaný odřezek jedné z pilot umožnil dendrochronologickou analýzu. Na závěr budou uvedeny další sídla nižší šlechty z blízkého okolí, kde bylo zaznamenáno použití pilotáže.

Konstrukční zajímavosti posledních roubených sýpek na severním Benešovsku
Ernest Fábik
Příspěvek představí výsledky diplomové práce, která se zabývala dokumentací posledních roubených staveb na severním Bemešovsku. V oblasti se v největším počtu zachovaly právě roubené sýpky, na kterých jsou patrné zajímavé detaily a konstrukce. V příspěvku budou zmíněny tesařské značky na stěnách sýpek, točnicové dveře, dřevěné a železné zámky a závírání. Zajímavým typem zavírání jsou jednoduché „šroubové zámky“, které doposud pravděpodobně unikaly pozornosti.

Pařížov, aneb konstrukční principy při výstavbě románské věže
Milan Falta

Zaniklé stavby na vodní pohon na Hamerském potoce (okr. Tachov)
Lucie Galusová , Lukáš Funk
Příspěvek přibližuje vybrané zaniklé a zanikající stavby na vodní pohon, nacházející v blízkosti Hamerského potoka, severozápadně od města Planá u Mariánských Lázní. Základní metodou je nedestruktivní archeologický výzkum.

Nejstarší stavebně historický průzkum tzv. Horního hradu v Českém Krumlově
Zlata Gersdorfová
Poster představí nejstarší stavebně historický průzkum českokrumlovského zámku, který pochází zřejmě z prvního desetiletí 20. století a otevírá tak diskusi i drobné zamyšlení nad dějinami oboru.

Príspevok k typológii vinohradníckych stavieb
Martin Guldan , Katarína Oravcová
Príspevok sa zaoberá mapovaním vinohradníckych objektov na Slovensku, s regionálnymi variáciami. Prezentácia sa skladá z fotografickej dokumentácie a základných historických údajov.

Nové výsledky archeologického výskumu na hrade Šariš
Peter Harčar , Marián Uličný
Predložený príspevok sumarizuje nové poznatky získané sondážnym výskumom v polohe veže č. 9, nachádzajúcej sa v obvodovej hradbe dolného opevnenia hradu Šariš. Výskum zdokumentoval značné terénne úpravy súvisiace so založením obvodovej hradby dolného hradu, posunul datovanie hradby před 15. storočie, preukázal dodatečné založenie veže na počiatku novoveku. Z plochy bola získaná mimoriadne veľká kolekcia hnuteľných nálezov, v ktorej dominuje keramika a železné predmety.

Průzkum hradní studny v Nových Hradech
Jiří Havlice
V roce 2010 proběhl archeologický výzkum a dokumentace středověké studny na nádvoří hradu Nové Hrady, okr. České Budějovice. Tato studna hluboká 35 m je unikátním technickým dílem s dvěma technickými úrovněmi – její svrchní patro tvoří obdélná šachta, jejíž půdorys se postupně mění na kruhový. Sedimenty ukládané ve studni přinesly početný soubor nálezů od pozdního středověku až do 20. století.

Záhadná fortifikace u Bochova
Josef Hložek , Tomáš Karel, Vilém Knoll, Jiří Klsák
Okolí města Bochova patři k významným kastellologickým územím. Kromě starší hradní lokality Hungerberg má zásadní význam hrad Hartenštejn, situovaný na výrazném návrší jižně od města. Nad jihozápadním úpatím tohoto návrší byla před nedávnem zjištěna dosud neznámá fortifikovaná lokalita, která však nebyla dále podrobněji vyhodnocena. Autoři příspěvku se po zjištění, že místo je ohroženo terénními sjezdy a úpravou cesty, ujali tohoto vyhodnocení formou koncipované jednodenní dokumentační akce. Akce byla zaměřena na získání maximálního množství poznatků o lokalitě co nejefektivněji a v co nejkratší době. Během ní došlo k fotodokumentaci, zaměření a posouzení terénních reliktů příkopu a náspů, které vymezují oválnou plochu v nevýrazné ostrožní poloze. Dále byly položeny dvě drobné archeologické sondy a provedena obhlídka širšího okolí. Získané výsledky umožňují konstatování, že v okolí Bochova je dochována další fortifikovaná lokalita, využívaná v pozdním středověku, situovaná v místě s doklady intenzivní těžby. Pro lokalitu je díky provedené akci zároveň k dispozici poměrně spolehlivá základní dokumentace.

Technologie tvorby fotoplánů a možnosti využití free software SIMphoto
Jindřich Hodač
Software SIMphoto byl vyvinut Ing. Davidem Čížkem v rámci jeho diplomové práce. Tvorba tohoto typu software byla inspirována zkušenostmi autora příspěvku s využitím jednosnímkové fotogrammetrie pro účely dokumentace v oblasti památkové péče. Tato metoda je hojně využívána a její výstupy (tj. fotoplány) jsou nejčastějším fotogrammetrickým produktem, se kterým je možné se v dané oblasti setkat. Postupy, které se při vytváření fotoplánů používají, jsou však z hlediska fotogrammetra často spíše pseudofotogrammetrické. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je absence jednoduchého nástroje pro jejich tvorbu. Softwarů, s jejichž pomocí je možné fotoplán vytvořit, je celá řada. Většinou jsou však s ohledem na svoji cenu špatně dostupné a jejich funkcionalita je buď silně nadbytečná, nebo naopak nedostačující. Vyvinutý software je šit přímo na míru potřebám památkové péče a byl vytvořen jako open-source. Systém je tedy otevřen dalšímu vývoji a je volně šiřitelný. Příspěvek se soustředí na představení základní funkčnosti software při tvorbě fotoplánu v rámci dokumentace objektů a zároveň ukáže obecné postupy, jak je možné kvalitní fotoplán vytvořit.

Stavebně historický vývoj mlýna v Nezabudicích
Olga Humlíčková , Hana Nezvedová
Stavební vývoj pozoruhodného objektu v blízkosti Berounky v rámci semestrální práce.

Nálezy z raně gotické fáze chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně nad Labem
Jan Hýbner , Jan Beránek
Předmětem příspěvku je prezentace výsledků operativního průzkumu a dokumentace prováděných při stavebních pracích v interiéru kostela. Byly objeveny fragmenty podlahy síňového trojlodí při severní i jižní řadě pilířů síňového trojlodí. Zásadním příspěvkem pro poznání raně gotické podoby kostela byl nález základového zdiva původního severního bočního chóru, zřejmě trojboce zakončeného. Založení stavby na skalním výchozu i tvar závěru bylo možné pozorovat v prostoru barokní hrobky, která svým západním čelem přiléhá k původnímu vnějšímu líci zaniklého chóru. V rámci dokumentace byl " zpracován trojrozurný model spodní partie kostela, jeŮ~ umožňuje lepší představu" prostorových vztahů stavebních konstrukcí různého stáří.

Stavebně historický vývoj na faře čp. 37 v Bosni
Filip Chmel , Adéla Jelínková
Fara v Bosni stála na svém místě od nepaměti, tak je alespoň psáno v kostelních knihách. " Do roku 1702 byla fara roubená, poté dostala novou barokní podobu od stavitele" " Mikul?ae Raymundiho, která se více méŮ dochovala dodnes. Podrobný stavebně-historický" " pUozkum je zauěYen nejen na budovu samotnou, ale i na celý areál s hospodářskými" staveními, jakož i na rozličné funkce přístavků farních.

Českobudějovické hradby mezi Biskupskou ulicí a Solnou brankou
František Kašička
Uvedený úsek hradeb Českých Budějovic představuje nejlépe dochovaný ucelený díl středověké fortifikace historického jádra města. Současně dokládá tři základní fáze výstavby hradeb. Dominujícím článkem je věž Železná panna ze 14. století, ve druhém plánu pak věž Otakarka z počátku budování městského hrazení. Do obrazu hradeb významně zasáhla i pozdní gotika, zejména vybudováním zdvojeného parkánu s dělovými baštami.

Operativní průzkum a dokumentace kvádrového zdiva baziliky v Tismicích
Karel Kibic
Během opravy románské baziliky Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích (okres Kolín) byla příležitost sledovat z lešení její kvádrové zdivo. Bazilika v Tismicích je příkladem románské stavby, která v pozdější době sice doznala podstatné úpravy, ovšem vždy byl ctěn „románský“ charakter s kvádrovým zdivem. Operativní dokumentace dovolila identifikovat kvádrové zdivo z jednotlivých stavebních etap. Přezděný je vnější líc celého západního dvouvěží; úprava snad časově souvisí s gotickým přetínavým portálem na jižní straně, ovšem poslední podlaží jižní věže je minimálně pozdně barokní. Průzkum ale také potvrdil, že části zdiva jsou původní, románské. Zachovaná okna všech lodí, stejně jako obloučkový vlys apsid a jeho náběh na severní boční lodi v podstatě dokládají, že tyto části kostela byly později upravovány jen dílčím způsobem.

Minulost a současnost zámku Dolní Břežany
Veronika Kucrová
„Mít tak poklady břežanského zámku, koupil bych za ně půl světa.“ Na místě nynějšího zámku stávala ve 14. století tvrz přestavěná na přelomu 16. a 17. století na renesanční sídlo využívané později pražskými arcibiskupy. K jednoduché dvoupatrové stavbě čtvercového půdorysu byla v 80. letech 19. století ještě přistavěna kaple sv. Máří Magdaleny. Příspěvek vychází z popisu tvrze z konce v 16. století, z mladších popisů panství a konfrontuje je se situací v době znárodnění a se současným stavem. Kromě samotného zámku je věnován prostor také přilehlým hospodářským objektům a parku.

K málo známým stavebním dějinám premonstrátského kláštera v Brně - Zábrdovicích
David Merta , Marek Peška, Václav Kolařík
V posledním desetiletí se v areálu bývalého premonstrátského kláštera uskutečnilo několik drobnějších archeologických akcí, které přinesly nové, mnohdy zásadní informace k dějinám kláštera. Premonstráti do Brna přišli před rokem 1209, území pro založení kláštera jim poskytl Lev z Klobouk, který jim přenechal i vlastnickou kapli sv. Kunhuty. Někdy před polovinou 13. století byl již postaven nový kostel a kvadratura. Po roce 1600 došlo k raně barokní přestavbě celého areálu včetně novostavby kostela. Klášter byl zásadně přestavěn ještě po polovině 18. století. Za josefínských reforem došlo k jeho zrušení. Areál byl předán armádě, která v něm zřídila vojenskou nemocnici. Kostel se stal farním. Tento stav zůstal dodnes.

Stavební vývoj tzv. Trčkovského paláce na hradě Lipnici
David Merta , Petr Holub
V roce 2004 byla realizována dílčí stavební dokumentace v interiéru tzv. Trčkovského paláce na hradě Lipnici. Stalo se tak před rekonstrukcí tohoto objektu. K dokumentaci jsme tehdy mimo jiné využili 3D skener. Příspěvek bude informovat o stavebním vývoji v prostoru paláce, což je důležité i vzhledem k vývoji zástavby samotného hradu.

Hrad Košumberk a Družstvo na záchranu hradu Košumberka
Jan Musil
V roce 1921 zahájilo svou činnost Družstvo na záchranu hradu Košumberka, které splynulo s dřívějším muzejním spolkem a převzalo jeho sbírky. V roce 1922 Thurn-Taxisové hrad s přilehlými pozemky Družstvu na záchranu hradu Košumberka hrad věnovali. Družstvo pod vedením někdejšího konzervátora Václava Vladislava Jeníčka zahájilo hned na přelomu května a června 1922 sanační práce na hradě. Šlo zejména o vyklízení suťových kuželů v prostoru nového paláce, tzv. starého hradu, bašty č. I, a v úseku severních hradeb. Nálezy pochopitelně nebyly stratifikovány, pouze místně lokalizovány. Předběžně můžeme konstatovat, že se jedná zejména o kuchyňský a stolní odpad z konce 15. – poloviny 17. století, tedy z doby největšího rozkvětu hradu za Slavatů z Chlumu. Archeologické nálezy, které byly při těchto stavebních pracích získány, měly posloužit jako exponáty pro zdejší hradní muzeum, které Václav Vladislav Jeníček uspořádal. Část předmětů se skutečně do expozice dostalo, ale většina zůstala ve stavu v jakém byla vyzvednuta a byla nevyhovujícím způsobem uložena na nepřístupné půdě budovy purkrabství. Bedny byly místy popsány a očíslovány římskými číslicemi modrou křídou, ale jejich seznam bohužel nebyl doposud nikde nalezen. Podle smlouvy s památkovým ústavem měl Václav Vladislav Jeníček jako konzervátor zasílat pravidelně seznam nálezů na někdejší Státní památkový úřad, ale toho nebylo zřejmě striktně dodržováno, neboť v jeho korespondenci, ani v archívu památkového úřadu nebyly nalezeny. V SOkA v Chrudimi a ve SOA v Zámrsku byla objevena nepočetná stavební dokumentace, kde je zaměřen stav hradu před zahájením stavebních úprav, dále početná fotografická dokumentace stavu po výkopových pracích a stavební deník z roku 1922.

Výzkum městského opevnění v Chrudimi v roce 2009
Jan Musil
Díky plánovaným stavebním aktivitám jsme měli možnost provést několik záchranných archeologických výzkumů, které se dotknuly především druhého pásma hradebního opevnění města Chrudimi. Navázali jsme tak na výzkumy Jana Frolíka, které zde byly prováděny v letech 1999 – 2001. Výzkum přinesl četné poznatky o založení stavby v proměnlivém terénu na úpatí městské ostrožny, statických poruchách a době založení. Překvapením bylo objevené torzo příkopu slezskoplatěnické kultury z pozdně halštatského období a pravděpodobný relikt hradební bašty. Mimo to byl v řezu prozkoumám i druhý městský příkop, jehož vývoj byl patrně složitější než jsme se doposud domnívali.

Předběžný stavebně-technický průzkum stavu krovů dómu sv. Martina v Bratislavě
Miroslav Navrátil , Renáta Korenková, Peter Krušinský
Krovy dómu sv. Martina patří mezi největší krovové konstrukce ve středoevropském regionu. Pro účely posouzení úplného technického stavu krovu je zapotřebí zpracovat údaje o několika tisících prvků. Poškození jednotlivých částí krovů nad dómem je značně rozdílné, nicméně největší poškození je jednoznačně v části krovu na presbytářem. Masivní plošné poškození dřevokazným hmyzem bylo hlavním předmětem předběžného průzkumu uskutečněného v lednu 2010. Na vytipovaných místech byla provedena měření vlhkosti dřeva, dále měření rychlosti průchodu ultrazvuku přes vybrané dřevěné prvky a měření fyzikálních vlastností prostředí krovu. Dále bylo provedeno vizuální zhodnocení poškození prvků a tyto údaje byly zaznamenány do databáze, umožňující v budoucnu sledování jejich dalšího vývoje a případnou aktualizaci v případě pokračujícího poškození. Systémy databázového sledování technického stavu památky tak mohou otevřít nové možnosti prevence poškození historických krovových konstrukcí.

Aktuální poznatky o vývoji premonstrátské kanonie v Teplé
Karel Nováček , Radek Široký
Předběžné seznámení s výsledky výzkumu, který předchází obnově prelatury a konventu v Teplé. První etapa výzkumu byla realizována v letech 2009 a 2010 formou stavebně historického průzkumu, rešerše bohaté historické ikonografie, geofyzikální prospekce a zjišťovací archeologické sondáže v jižní polovině klášterního areálu (74 sond o celkové ploše 434 m2). Výzkum přinesl první soustavná data o geomorfologickém vývoji klášteřiště a o základových poměrech barokních konventních budov. Byly získány opory pro částečnou rekonstrukci půdorysu středověké ambitové chodby a jižní fortifikované hranice klášterního areálu.

Co na sebe prozradila chalupa či. 29 ve Strašínu?
Jiří Novák
Uprostřed návsi v šumavském Podlesí ve vsi Strašín stojí bývalé chalupnické stavení, v současnosti „jen“ rekreační objekt a kulturní památka. Možná i díky svému umístění na hranici bývalých okresů, dnes krajů, unikala tato stavba detailnějšímu zájmu odborníků. Příspěvek se ale nechce na památku dívat jen jako na relikt lidové architektury. Mottem referátu je myšlenka, že „Osud domu je stejně zajímavý jako osud člověka“. S pomocí archivních (pozemkových knih) a kartografických (mapy a mapování) pramenů se snaží přiblížit historii objektu, upozornit na jeho význam a zamyslet se nad několika zajímavostmi z jeho historie (Mohl být objekt rychtou? Jaká náhoda způsobí to, že se nám zachoval do současnosti? Jaké jsou dnešní možnosti využití zachovalé lidové architektury?). S historií domu č. p. 29 souvisí i historie vsi Strašín, jejíž dějiny jsou v příspěvku též zmíněny.

Zpráva o městě, které nebylo postaveno
Dana Novotná
Snem každého architekta je stvořit ideální sídlo pro ideální společnost. Takovým zhmotněným snem měla být umělecko-řemeslná osada, v níž rodina Fuchsova hrála roli zadavatele, architekta i uživatele, umístěná do poměrně pustého místa nedaleko Tišnova. Z původního záměru se díky poválečnému vývoji dochovalo jen torzo.

K dějinám a stavebnímu vývoji kostela sv. Haštala v Praze
Michal Patrný
Farní kostel sv. Haštala na Starém městě Pražském je jedním z nejstarobylejších kostelů v Praze, přesto mu až doposud nebyla věnována rozsáhlejší ucelená pozornost. Do aktuálně prováděného stavebně historického průzkumu byly zapojeny výstupy archeologického průzkumu, prováděného v roce 1993.

Odraz počátků školní výuky v dispozici vesnických staveb na příkladech ze severních Čech
Ivan Peřina
Příspěvek se věnuje otázce ovlivnění dispozice vesnického domu při zřízení školy mezi zavedením povinné školní docházky v roce 1774 a reformou školství v 70. letech 18. století.

Architekt Max Fleischer a jeho stavby, zejména na území města Prostějova
Vlastimil Rudolf , Daniel Zádrapa
Vídeňský architekt Max Fleischer se narodil v Prostějově v roce 1841, právě letos tedy uplyne 170 let od jeho narození. Zamýšlený příspěvek hodlá přiblížit některé jeho městské realizace, zejména na území Prostějova.

Průvodce po pražských fondech historických stavebních plánů
Kateřina Samojská
Příspěvek podává přehled a charakteristiku jednotlivých archívních zdrojů spolu s praktickými údaji pro badatele. Klade si za cíl seznámit zájemce s úskalími interpretace historických stavebních plánů a zdůraznit, že by měly být vždy chápány a studovány v rámci svého písemného kontextu, protože jen tak je jejich vypovídací hodnota maximální. Závěrem jsou předloženy možné způsoby vyhodnocení historických stavebních plánů pro účely archeologického a stavebně historického průzkumu.

Stavebno – historický prieskum krovov nad dómom sv. Martina v Bratislave
Lubor Suchý , Peter Glos, Karol Ďurian, Peter Krušinský
Dóm sv. Martina patrí k najvýznamnejším sakrálnym stavbám na území Slovenska a v minulosti aj Uhorska. O dejinách a histórii tejto stavby bolo publikovaných množstvo správ. Žiaľ, keďže donedávna boli tesárske konštrukcie – hlavne krovy na okraji záujmu, nielen laickej, ale hlavne odbornej verejnosti, poznatky o nich sú nedostatočné. Rovnako ani v tomto objekte dosiaľ nikto nevenoval výraznejšiu pozornosť krovovým konštrukciám. Všeobecne sa predpokladalo, že krovy na dóme sú z obdobia neogotickej prestavby, vedenej Ignácom Feiglerom starším. Už ich prvá obhliadka v roku 2004 malou skupinou pracovníkov, ktorí sa špecializujú na výskumy krovových konštrukcií v Čechách a na Slovensku, predpokladala, že v podkroví sa ukrývajú z historicko-typologického hľadiska ojedinelé konštrukcie. Na základe podpory grantu Ministerstva kultúry Slovenskej republiky „Obnovme si svoj dom“, sa podaril zrealizovať podrobný stavebno-historicky " prieskum krovových koŮatrukcií. Samotný prieskum krovových konštrukcií, vrátane" dendrochronologického výskumu, ktorý vykonal Ing. Tomáš Kyncl z Brna, bol zameraný na krovy nad postrannými kaplnkami pri veži dómu, trojlodím halového typu a svätyňou ukončenou na východnej strane polygonálnym záverom. Výsledky prieskumu sú významným doplnením súčasného poznania stavebného vývoja objektu a zároveň priniesli vo viacerých rovinách prekvapivé výsledky, ojedinelé nielen vo vzťahu k nášmu regiónu. Zároveň sú aj istým potvrdením známych písomných prameňov k histórii dómu.

Svažité pavlače Mladoboleslavska
Jana Svobodová
Pavlače patrových lidových domů v oblasti kolem Bělé pod Bezdězem jsou situovány na dvorních stranách domů a mají funkci komunikace mezi jednotlivými prostory patra. Většinou je podlaha pavlače vodorovná, v některých případech se ale nad hospodářskou částí svažuje. Proč?

Joseph Köcher – projektant na panství Ploskovice v 1. polovině 19. století
Jiří Škabrada , Martin Ebel
Lidová architektura na území východního Litoměřicka se vyznačovala značnou velikostí domů a náročností jejich provedení již ve starším období dřevěné výstavby. Tato tradice pokračovala i po přechodu ke zděným stavbám, mj. díky nabídce zednických pracovních sil, vyškolených při výstavbě terezínské městské pevnosti. Této situaci odpovídají i soudobé projekty pro objekty vesnických stavebníků. Výjimečné postavení mezi zdejšími projektanty zaujímá Joseph Köcher, který dokázal při koncipování velkých i skromných budov vždy harmonicky skloubit typologické, konstrukční i výtvarné řešení včetně regionálně specifických i autorských prvků.

Poznámky k publikaci o Holašovicích
Jiří Škabrada
Těsně před konáním konference vyjde (doufejme) iniciativou agentury Foibos publikace kolektivu autorů Holašovice / vesnická památková rezervace. Díky edici, která představuje naše památky pod patronací UNESCO, tak vychází naše první odborná monografie o chráněném souboru vesnických staveb. Na konferenci bude pravděpodobně přítomno více spoluautorů. V příspěvku (nebo při křtu knížky v rámci večerního programu) představí editor koncepci a specifika práce na této publikaci.

Nové poznatky o stavebním vývoji zámku Preitenstein.
Jan Štěpánek
Ke stavební historii zámku Preitenstein (dnes Nečtiny) bylo vypracováno již několik stavebně–historických průzkumů. Dosavadní poznatky však vycházely především z odhadů a nezohledňovaly původní dokumentační materiál, který se v archivu samotného velkostatku nezachoval. Potřebné informace je tak nutné hledat v jiných, druhově spřízněných fondech, v nichž se nalézá velké množství dodnes opomíjených pramenů. Příspěvek je vedlejším výstupem z autorova disertačního výzkumu rodu Lažanských a jeho obsahem jsou nově nalezená vyobrazení sídla před jeho radikální novogotickou přestavbou. Jedna z větví rodu Lažanských, která vlastnila Preitenstein v 1. třetině 19. století, totiž na zámku nejen prokazatelně žila, ale zanechala své stopy v archivních fondech několika proveniencí, jejichž průzkumem byla učiněna zajímavá zjištění o stavební genezi zámku.

Stavební vývoj domu čp. 1477 v Podzámecké zahradě v Kroměříži
Jan Štětina
Příspěvek podává souhrnnou informaci o stavebních proměnách tzv. zahradníkova domu v Podzámecké zahradě v Kroměříži, v roce 2010 zmapovaných stavebně – historickým průzkumem. Objekt vznikl po polovině 18. století jako nevelká přízemní stavba, krytá dvojicí souběžných sedlových střech. V posledním desetiletí 18. století, v době episkopátu arcibiskupa Colloredo – Waldsee, byl dům přestavěn - došlo k přeřešení dispozice zčásti klenutého přízemí, zvýšení domu o první patro a jeho zastřešení vysokou mansardovou střechou. Fasády zdobila malovaná imitace cihlového zdiva, která prozrazuje inspiraci holandskou domovní architekturou. Dům byl zapojen do intimního prostoru nově zřízené tzv. Holandské zahrádky, z prostoru Podzámecké zahrady vyděleného zdí s pilířovými branami. Stupně schodiště na půdu a vaznice krovu mansardové střechy byly vytesány z jedlového dřeva, smýceného v 80.- 90. letech 18. století (vaznice krovu dendrodatována 1791). Další stavební etapa domu ze 40. let 19. století je spojena se jménem arcibiskupa Sommerau-Beeckh a projekční účastí architekta Antona Archeho. Mansardovou střechu nahradila nízká střecha valbová; stromy využité pro zhotovení trámů krovu byly poraženy v letech 1833 – 38. Na exteriéru stále zůstala zachována fasáda s iluzivním cihlovým zdivem, i když Holandská zahrada byla zrušena. V 80.-90. letech 19. století dům prošel další úpravou, realizovanou podle projektu arcibiskupského architekta Antona Kybasta. Byla provedena nová fasáda, exteriér domu doplnily dřevěné pergoly a balkony se zajímavým orientálním dekorem. V této podobě zůstal domek zachován až do 60. let 20. století, kdy si havarijní stav objektu vyžádal celkovou rekonstrukci. Ta sice zachránila dům před demolicí, ale znamenala i likvidaci historické dispozice prvního patra a zjednodušení fasád. V podobě, určené rekonstrukcí z první poloviny 60. let 20. století a další obnovou v roce 1990, zůstal dům zachován dodnes.

Ohrožený areál lesoparku Prašivice u Nalžovských Hor
David Tuma , Michal Rys, Veronika Zelinková
Poster: Smyslem příspěvku je prezentovat formou posteru historii i současný stav lesoparku na vrchu Prašivice u Nalžovských Hor (okres Klatovy). Areál vznikl z iniciativy irského rodu Taaffe, tehdejších majitelů panství Nalžovy, jako komponovaná krajina (umělá hradní zřícenina Ballymote, fantaskní skulptury, altán, zaniklé vodní plochy), která navzdory své mimořádné hodnotě zatím není dostatečně badatelsky doceněna. Provedení terénního průzkumu a shromáždění archivního materiálu umožní jak popis jednotlivých partií lokality (vč. zaměření umělé hradní zříceniny Ballymote a altánu), tak zhodnocení lesoparku z hlediska přírodně krajinářského v kontextu dobových romantizujících tendencí (např. srovnání s podobnými areály v našem prostředí, dále stanovení míry analogie mezi umělou zříceninou a jejím předobrazem, středověkým hradem Ballymote v Irsku).

K počátkům hradu Lemberka
Jiří Varhaník
Příspěvek obsahuje některá nová pozorování k otázce stavebního vývoje bergfritu.

Dva příklady patrových domů smíšené konstrukce na Vysokomýtsku
Zuzana Vařeková

Hospodářský trakt na hradě Lukově
Radim Vrla
V roce 2010 proběhl archeologický a návazně i stavebně-historický výzkum traktu, který přiléhá k východní hradbě jádra hradu Lukova. Zmíněným výzkumem se podařilo zjistit zajímavé skutečnosti z doby před vznikem tohoto traktu i 2 zásadní stavební fáze, které v 16. století určily jeho podobu.

Palác princů – Bádenský zámek v Ostrově. Operativní průzkumy v součinnosti s archeologickým výzkumem.
Lubomír Zeman , Jiří Klsák
V letech 2009-2010 mohla v rámci přestavby objektu Bádenského zámku, nazývaného Palácem princů, v areálu zámku v Ostrově, v okrese Karlovy Vary, proběhnout podrobná operativní dokumentace (OPD), která vzhledem k rozsahu stavebních prací nabyla hloubkových průzkumů. Souběžně byl prováděn archeologický výzkum Muzea Karlovy Vary. Při těchto průzkumech byla uskutečněna řada nových zjištění předchozích objektů, stojících na místě dnešní zámecké budovy, z počátků stavby samé, ale i původního technického vybavení objektu. Bádenský zámek – Palác princů byl postaven za markraběte Ludwiga Wilhelma Bádenského v letech 1693-1696 v prostoru staršího hospodářského dvorce, zvaného Bílý dvůr, dvorním stavitelem Johannem Sockhem podle návrhu významného francouzského architekta Jeana Treheta. S výstavbou zahradního křídla začal však již vévoda Julius František Sasko-Lauenburský v roce 1685. Po požáru v roce 1795 bylo sneseno západní křídlo objektu, spojující Palác princů komunikační chodbou se zámkem. Tím se jeho nádvoří zcela otevřelo do prostoru parku. Palác pak sloužil již jen jako skladiště. Stejně jako prostory v zámku byl Palác princů do nedávné doby využíván Střední průmyslovou školou strojní v Ostrově. V současné době se provádí jeho adaptace na městskou knihovnu.

Kostol sv. Mikuláša biskupa v Sazdiciach vo svetle archívnych prameňov
Henrieta Žažová
Autorka na základe výskumu stredovekých listín, kanonických vizitácií a korešpondencie pamiatkových orgánov rekonštruuje architektonicko-historický vývoj gotického kostola sv. Mikuláša biskupa v Sazdiciach (okr. Levice, SR). Interiér rímskokatolíckeho kostola je zdobený figurálnou výmaľbou neznámeho talianskeho umelca zo 14. storočia, vďaka ktorej patrí tento sakrálny objekt k výnimočným vidieckym architektúram.