desta12 - Anotace referátů

Poslední aktualizace : 21.3.2012

Dvě soukromé kaple při vesnických kostelích na Plzeňsku
Jan Anderle , Zdeněk Procházka
Příspěvek pojednává o gotické kapli, později sakristii kostela v Nezdicích u Přeštic (PJ) a renesanční kapli, následně sakristii u kostela v Blížejově (DO).

Krov fary v Konici
Ondřej Belšík
Ke stavebním dějinám římskokatolické fary v Konici není v současné době k dispozici mnoho relevantních informací. V souvislosti s plánovanou obnovou krovu její mansardové valbové střechy se při rámcovém operativním průzkumu a dokumentaci této konstrukce podařilo získat přesnější údaj, dokládající buď dobu vlastní výstavby fary, anebo významnější stavební úpravy, která se v podstatě odráží v její dnešní podobě. Dendrochronologickým datováním bylo zjištěno, že k sestavení krovu fary došlo patrně v polovině třicátých letech 18. století. Tato skutečnost je de facto v souladu s rozsáhlou stavební aktivitou, kterou v Konici během první poloviny daného století rozvinuli noví majitelé zdejšího panství, premonstráti z (Klášterního) Hradiska u Olomouce. Ti totiž brzy poté, co v roce 1699 získali konický statek, provedli přestavbu místního kostela Narození Panny Marie, a to v letech 1702 až 1704. V letech 1705 až 1706 přestavěli v jeho těsné blízkosti stojící objekt tvrze či zámku na reprezentativní rezidenci a v první polovině čtyřicátých let 18. století zbudovali nedaleko od rezidence špitál s kaplí. Výstavba či přestavba konické fary, situované v popisovaném okrsku církevních objektů, do této stavební činorodosti premonstrátů zapadá příznačným způsobem. Samotný krov fary lze rozdělit na dvě části, a to na konstrukci hambalkového krovu podélně vázaného ležatou stolicí nad hlavní částí objektu a na jednoduchou konstrukci prostého hambalkového krovu nad jihovýchodním (schodišťovým) rizalitem. Krov je zajímavým dokladem ranější realizace tzv. nepravé mansardové střechy, na níž se ve srovnání s vyspělejším řemeslem dané doby uplatňuje řada „archaických“ prvků a množství nedůsledností a odchylek od standardního provedení. Konstrukce s totiž jeví, jakoby byla sestavena zčásti za použití starších prvků a zčásti z nových, přičemž by bylo možné usuzovat na tři stavební fáze, na její druhotné úpravy nebo doplnění. Na základě výsledků dendrochronologického datování je však třeba uvažovat pouze o jediné stavební akci. Zmiňované odlišnosti v krovu je tedy možné interpretovat jako výsledek neschopnosti provádějících tesařů zadanou zakázku úspěšně splnit rutinně zvládnutým způsobem. Přes skutečnost, že se nejedná o špičkové řemeslo své doby, je tato konstrukce jedinečným dokladem proměny výstavby krovu v jedné stavební etapě na jednom objektu, obtíží, před něž byli řemeslníci při budování nového krovu mansardové střechy postaveni a taktéž úskalí, se kterými se stavební historik může potýkat při interpretaci zdánlivě jednoznačných nálezových situací.

Zámek v Telči – některé významné poznatky z praktické aplikace historické trasologie
Jiří Bláha
Pro praktické použití trasologických resp. mechanoskopických analýz mají zcela zásadní a ničím nenahraditelný význam intaktní nálezové situace s dochovanými původními povrchy, tedy takovými, kterých se nikdy nedotkla ruka restaurátora. Zámek v Telči poskytuje takovýchto příležitostí celou řadu. Vedle jedinečných kolekcí renesančních krovů, stropů a kamenných ostění jsou to především náročnější úpravy omítek z 50. a 60. let 16. století. Postupná realizace přestavby starého hradu pánů z Hradce na rezidenční a reprezentační zámecké sídlo způsobila to, že některé omítkové plochy nedlouho po dokončení skryly mladší střechy. Díky tomu máme dnes k dispozici jedinečný zdroj informací o velmi subtilních detailech uměleckořemeslné tvorby. Nejde přitom jen o poznatky výrobně technické povahy. V širším kontextu jsou tyto poznatky důležité i pro úvahy o vývoji výtvarného cítění tvůrců a požadavků zadavatele. Jde nám i o identifikaci jednotlivých skupin řemeslníků, určení provenience a vystopování přenosu použitých technik na další srovnatelné lokality. Díky letopočtům na portálech a výsledkům dendrochronologického datování krovů můžeme časovou posloupnost výstavby jednotlivých úseků sledovat téměř rok po roce. Cílem příspěvku nicméně zatím není podat vyčerpávající interpretaci nálezů, ale spíše naznačit možnosti, které v sobě podrobná trasologická analýza popsaných artefaktů skrývá.

Ivanitská poustevna u kostela P. Marie Pomocné v Teplicích nad Metují
Miloš Buroň , Jiří Slavík
Poustevna představuje barokní stavbu postavenou z nadání pražského doktora medicíny a filosofie Jana Maxmiliána Peitersberga v letech 1753 – 1754 společně s poutním kostelem Panny Marie Pomocné. V současné době se, minimálně v regionu východních Čech, jedná o jednu z mála dochovaných pousteven. Referát se zabývá zejména stavební podobou poustevny ovlivněnou jednak dobovými stavebními zvyklostmi, jednak požadavky předem určenými k životu ivanitské kongregace. Mimo stavební podoby objektu se dotkne také života mimořádně dobře nadaných teplických poustevníků a osudu poustevny po zrušení kongregace.

Archeologický výzkum zaniklého kostela sv. Wolfganga v Chudenicích
Martin Čechura
V roce 2011 proběhl nevelký archeologický výzkum v místech zaniklého poutního kostela sv. Wolfganga v Chudenicích. Výzkum byl součástí širšího záměru, jehož cílem je rekonstrukce rozhledny (bývalé kostelní věže), sousedních staveb a celkové úpravy poutního místa. V průběhu výzkumu byly nalezeny skrovné zbytky základového zdiva.

Co skrývá torzo kaple na hradě Veveří
Petra Dohnalová
V roce 2011 proběhl poslední z řady průzkumů hradní kaple zrušené v 90. letech 19. století. V rámci průzkumu se podařilo zjistit zajímavé skutečnosti jednak z doby vzniku kaple, ale i z období barokní přestavby.

Historické krovy Liptova
Karol Ďurian , Ľubor Suchý, Peter Krušinský, Daniela Zacharová
Ďalším územím, ktorý nadviazal na zdokumentované regióny Turca, Oravy a Kysúc v rokoch 2008 - 2010 v oblasti systematického prieskumu historických krovov Slovenska bol región Liptova. Celkovo bolo v regióne Liptova preskúmaných 77 objektov - krovových konštrukcií. Realizácia bola rozdelená do dvoch etáp. V prvej etape išlo o predbežný terénny prieskum regiónu, na základe ktorého bolo stanovené, ktoré krovové konštrukcie sa budú podrobnejšie skúmať a dokumentovať. V druhej etape sa realizoval terénny výskum vybraných krovov (objektov), vrátane spracovania ich dokumentácie. Z prieskumu a zdokumentovania predmetných regiónu Liptov spolu s dendrochronologickým výskumom realizovaným Ing. Tomášom Kynclom, ako aj kapitoly týkajúcej sa biotického poškodenia krovových konštrukcií, vrátane zhrnutia ich aktuálneho stavebno-technického stavu v skúmaných oblastiach sú vypublikované monografie s názvami „Historické krovy sakrálnych stavieb Liptova“ a „Historicke krovy v regione LIptova II.“, v ktorej sú odprezentované jednotlivé kostoly spolu so základným prieskumom krovov s príslušnou grafickou, fotografickou a textovou prílohou. Výsledky sú postupne zverejňované na adrese http://timber.uniza. sk, vrátane aktuálne ukončených výskumov krovových konštrukcií a vyššie spomínanej publikácie, voľne dostupnej v PDF formáte.

Čelákovice, úkryt nebo útočiště? - poster
Milan Falta
Autorská dokumentace provedená při terénním průzkumu kostela Nanebevzetí Panny Marie v Čelákovicích klade důraz především na vztah západního štítového průčelí k přisazenému tělesu věže. Pozornost je věnována zejména střední části věže, kde se zachovala valeně sklenutá kobka, nacházející se dílem v západní štítové stěně a dílem ve východní stěně věže. Funkce této prostory je spojována s určitým refugiem nebo úkrytem cenností. V projektu je sledována i etapizace výstavby vrchních pater věže a jsou vyhodnocovány veškeré možné stopy po starším (provizorním) završení věže.

Archeologický výzkum zaniklého vodního mlýna Touchořiny čp. 40
Lucie Galusová
Archeologický výzkum vodního mlýna zaniklého ve 20. století na katastrálním území obce Lovečkovice (okres Litoměřice) přinesl zajímavé skutečnosti týkající se kontinuity mlýnské stavby v této poloze až do pozdního středověku.

K interpretaci účtů novohradského purkrabí Jana Zúbka ze Semosol
Zlata Gersdorfová
Příspěvek pojednává o interpretaci účtu novohradského purkrabí Jana Zúbka z období pololetí 1390-1391 na základě čehož vznikla hmotová rekonstrukce hradu reflektující nejnovější výzkumy.

Sázava – klášterní pivovar, původní založení pivovaru na pilotách. (Poster)
Michaela Glosová
V r. 2010 se při bagrování náhonu pro malou vodní elektrárnu v areálu kulturní památky Sázavský klášter, který probíhá těsně vedle budovy bývalého klášterního pivovaru objevilo, že budova pivovaru byla založena na dubových pilotách. Tato technicky i historicky zajímavá skutečnost nebyla dosud známá.

Zřícenina na Babě – zbytky barokního letohrádku?
Václav Hájek
Zřícenina na Babě v pražských Dejvicích bývá v literatuře často pokládána za zbytky viničního lisu, kaple nebo barokního letohrádku. Původní účel této stavby tak není zcela jasný. V místech, kde dnes zřícenina stojí bývala od roku 1540 vinice. V roce 1650 získal vinici Servác Engel z Engelflussu a krátce po té zde nechal vybudovat malý letohrádek. Z bývalé, zřejmě dvoupatrové, budovy se dochovala pouze část půdorysu do úrovně druhého patra s velkým oknem v jihovýchodní zdi poskytujícím výhled na panorama Pražského hradu. Západní nároží zcela chybí. Přesto si ale lze o její podobě udělat celkovou představu. Z rozboru dispozice vyplývá, že zřícenina na Babě je pravděpodobným pozůstatkem barokního letohrádku, jehož výstavba byla zřejmě odezvou na potřebu representace movitého a později i nobilitovaného měšťana.

Stavební výkony při kostele sv. Jiří v Plzni-Doubravce ve druhé polovině 18. století
Jan Hajšman , Petr Rožmberský
Příspěvek se zabývá stavebními výkony z let 1755 - 1793, zaznamenanými v knihách zádušních počtů kostela sv. Jiří v Plzni-Doubravce. Přináší nové informace nejen k průběhu barokní přestavby kostela, ale i k souvisejícím stavbám v jeho blízkosti, dnes již převážně zaniklým.

Archeologický výzkum na hradě Šariš
Peter Harcar
V minulom roku pokračoval ďalšia sezóna archeologického výskumu na Šarišskom hrade. Výskum je realizovaný v súvislosti s obnovou hradu a jeho výsledky primárnym podkladom pre samotnú realizáciu obnovy. Minuloročná sezóna bola sústredená na obnovu bastiónu a jednotlivých úsekov hradbového múru na severozápadnej strane opevnenia. Sondažný výskum priniesol ďalšie dôležité poznatky jednak k počiatkom hradu Šariš, aj k samotnému objektu bastióna.

Kostel v Dolních Chabrech - záměna srovnávacího materiálu
Milena Hauserová
V literatuře se běžně setkáváme se srovnáním románských kostelů v Řečanech a nedávno znovu archeologicky zkoumaného v Dolních Chabrech. Je vítané zejména proto, že kostel v Řečanech je dobře datován. V příspěvku bude upozorněno na to, že dosavadní výklad řečanského kostela může být vzat v pochybnost. Zpochybnil by se tak i sled na něj navazujících paralel. K dataci nejmladší románské fáze kostela v Dolních Chabrech však bude nabídnuta zatím neuvažovaná jiná paralela. Paradoxně však nedojde k přílišnému posunu datace. Náhodou.

Tvorba detailních digitálních 3D modelů na podkladě fotografických snímků
Jindřich Hodač
Metoda laserového skenování je již dnes všeobecně známa. Primárním výstupem dokumentace touto metodou je mračno zaměřených bodů. Dalším zpracováním mračna vzniká detailní 3D model dokumentovaného objektu či jeho části. Trendem poslední doby je ve fotogrammetrii tvorba stejného typu výstupu (tj. mračna) na podkladě vhodně pořízených fotografických snímků. Jednotlivé body mračna jsou vyhledávány metodou tzv. obrazové korelace. Základní výhodou této technologie je, že oproti laserovému skenování jsou náklady na pořízení potřebného vybavení (software) zlomkové. Příspěvek podrobněji představí tuto technologii, uvede získané zkušenosti a poukáže na její výhody i nevýhody.

Grotta – lázeň zámecké zahrady ve Valči
Tomáš Karel , Lubomír Zeman
V rámci stabilizace svahů nad vstupy do tzv. Pivovarských sklepů v zámeckém parku ve Valči došlo v roce 2010-11 k opravě drobné související stavby, která prozatím unikala pozornosti. V kamenné tarasní zdi s náznaky architektonického členění je ve středové ose umístěn vstup do kruhového prostoru, jehož obvodové zdivo z lomového kamene je zapuštěno do svahu. Stěny jsou na bocích pročleněny nikami ukončenými konchami, na jejichž stěnách jsou dodnes patrné zbytky velmi hrubé omítky, které vytvářejí dojem krápníků. Podle náběhu a archivních zpráv byl celý prostor završen kupolí s volným centrálním otvorem. V čele zadní části, přiléhající ke skále, je druhotně rozšířený vstup vedoucí do labyrintu Pivovarských sklepů. Podle celkového architektonického řešení i nálezů, umožňujících uvažovat o umělé krápníkové dekoraci lze danou stavbu označit za grottu. Grotty, uměle vytvořené jeskyně, byly obvyklou součástí vybavení zámeckých zahrad od 16. do 18. století. Často bývaly realizovány buď ve formách výklenků ve skalním masivu či tarasní zdi, nebo v přízemních prostorách zámeckých sídel jako sala terrena. Prostor byl vždy pokryt umělou krápníkovou výzdobou či dalšími prostředky imitujícími skalnatý povrch přírodní jeskyně. Grotta ve Valči však představuje svým architektonickým řešením naprosto mimořádný příklad samostatného grottového pavilonu. Svým čistým kruhovým půdorysem, nikami a kupolí s možným volným vrchlíkem – okulem, navazuje jednoznačně na klasická lázeňská zařízení antického Říma, kruhová frigidaria. Jediným známým zástupcem takovéhoto typu grottového pavilónu v českých zemích byla doposud Rudolfova grotta, vybudovaná v letech 1592-1594 v areálu Císařského mlýna v Královské oboře, Zadním Ovenci, dnes pražském Bubenči. Ivan Muchka upozornil ve své diplomové práci již v roce 1969 na možné předobrazy Rudolfovy grotty v antických caldariích. I přestože byla Rudolfova grotta v roce 1705 výslovně označena jako lázeň, naše uměnovědná obec tuto skutečnost nepřijala a protože se zde nenašlo zařízení pro ohřev vody, v objektu hledala řadu jiných funkcí. V základním bodě však došlo k neporozumění funkce „lázně“. Přestože se tak prostor nazýval, nemusel ještě nutně sloužit k přímé očistě těla. Navíc takovýto prostor nenapodoboval caldaria, kde bývala teplá voda, ale frigidaria, která sloužila ve starých římských lázních jako lázeň se studenou vodou. A z těchto důvodů zde také nemusíme žádné zařízení pro ohřev vody hledat. A přesto se může jednat o lázeň. A stejným typologickým druhem takovéto stavby je také doposud tajemný objekt v zámecké zahradě, dnes zámeckém parku ve Valči. Zdejší dispoziční, půdorysné i architektonické řešení stavby téměř opakuje příklad Rudolfovy grotty. I ve Valči se tak mohlo s velkou pravděpodobností jednat o romantickou evokaci antické lázně. Vedle Rudolfovy grotty představuje valečská grotta pro uvedený stavební druh jednu z nejčistších citací předloh Sebastiana Serlia v Čechách. A z těchto hledisek si valečská grotta zaslouží nesporně větší pozornost.

Hrad Neuberg v Podhradí u Aše.
Tomáš Karel , Vilém Knoll, Jakub Chaloupka
Příspěvek přináší výsledky revize dosavadních průzkumů lokality se zaměřením na dochovanou gotickou věž –bergfrid. Hrad je východiskem jednoho z významných ministeriálních rodů, na základě archeologických nálezů lze jeho počátky klást na přelom 12. a 13. století, ovšem poprvé se jeho jméno objevuje roku 1288. Konrád z Neubergu se dostal do sporů s městem Chebem, což vedlo i k dobytí hradu v roce 1324. Od roku 1333 byl hrad přímým českým lénem. V souvislosti s vymřením Neubergů v roce 1395 vyženil jejich panství Konrád z Zedtwitz. Pro spory Zedtwitzů s městem Chebem byl hrad před rokem 1483 opět dobyt, což si vyžádalo jeho rekonstrukci. Po vybudování nového sídla byl hrad pravděpodobně užíván již jen okrajově, v roce 1610 vyhořel a nebyl již obnoven.V průběhu 16. století byl v jeho předpolírodem Zedtwitzů vybudován pohodlnější zámek, zvaný později Horní.K jeho výstavbě byl zřejmě užit materiál z rozebraného zdiva hradu, v jehož prostoruzůstala zachována pouze výrazná válcová věž. Po roce 1750 pak byl na terase pod Horním zámkempostaven Janem Krištofem z Zedtwitzještě Dolní zámek.Také mladší sídla stihl podobný osud jako hrad, Horní zámek vyhořel v roce 1902 a následně po provizorní úpravě od roku 1945 spolu s Dolním zámkem chátral. Dnes jsou obě budovy již jen zříceninami. Radikální úpravy terénu pro obě zámecké budovy zásadně proměnily podobu předpolí hradu, původní předhradí tak již nelze rekonstruovat. Dnes na ploše mezi v jádře gotickým kostelem a hradem stojí v bývalém parku zříceniny zámků. Samotné hradní zříceniny zaujímají úzký skalní blok vydělený od stoupajícího svahu roklí, využitou jako příkop, do níž byly vestavěny pivovarské sklepy. Malé jádro bylo uskupeno kolem skalky, na které stojí dobře dochovaná štíhlá válcová věž, dnes obtížně přístupná původním vstupem v patře. Věž představuje nejvýznamnější pramen pro poznání stavební podoby hradu, a proto byla podrobena podrobnému průzkumu. Z dalších budov, odhalených zčásti archeologickým výzkumem v 70.tých letech 20. století, jsou zachovány jen základy, přitesané skalní stěny a otisky střech na věži.Tyto doklady umožňují alespoň dílčím způsobem rekonstruovat podobu hradu, představující pozoruhodnou dispozici ministeriálního sídla, výrazně determinovanou přírodními podmínkami.

Čtyři (pozdně) středověké kostelní věže na Kutnohorsku
Karel Kibic
Příspěvek by chtěl upozornit na zajímavou problematiku středověkých kostelních věží. K tomu je třeba říci, že předhusitské venkovské kostely, vyjma kostelů románských, alespoň ve sledovaném regionu věže většinou neměly. Pozdně středověké věže jsou tedy většinou dodatečné přístavby. Zatímco stavba věže po jižní straně lodi kostela ve Zbraslavicích byla zahájena snad ještě v předhusitské době, západní věž kostela v Solopyskách patrně datuje letopočet 1492 a stejně položená přístavba věže v Košicích pochází z roku 1563, ovšem předcházela jí věž starší; kostel v Chlístovicích pochází včetně jižní věže z doby po roce 1490. Kostelní věže sloužily jako zvonice, dominanty a útočiště (úložiště). Dá se říci, že věže v Solopyskách, v Košicích a snad i v Chlístovicích naplňovaly všechny tyto účely, věž ve Zbraslavicích patrně jen první dva. Tato věž byla dodatečně zvyšovaná, patrně ve snaze učinit z ní skutečnou dominantou městečka. Klenutá podvěží kostelů v Solopyskách, v Chlístovicích a v Košicích sloužily jsko podvěžní předsíně, patra byla v těchto případech přístupná z lodi. Valeně klenuté patro v Košicích sloužilo zřejmě jako depozitář, nad ním byl prostor přístupný pouze zvenčí s prahem ve výšce téměř 9 m nad terénem. Při opravě vnějších omítek zaujaly stopy po třech trámových konzolách pod tímco vstupem. Podobná situace byla i při opravě zachycena i pod severním oknem věže kostela ve Zbraslavicích.

Unikátní skružový krov kaštelu v Hubicích
Tomáš Kyncl
Hambálkový krov kaštieľa zhotovený ze dřeva káceného v letech 1828 - 1830 využívá jako hlavního nosného prvku deskové skruže eliptického tvaru. V příspěvku budou dále presentovány publikované příklady podobných konstrukcí.

Architektura ateliéru Fellner a Helmer (zámek Žinkovy)
Dana Linhartová
Přehled architektonických děl tohoto vídeňského ateliéru na našem území na přelomu 19- a 20. stol. a některá nová zjištění (se zaměřením na průzkum a původní PD zámku Žinkovy)

Valeč – tvrz, zámek, hotel…
David Merta , Marek Peška
Zámek ve Valči u Třebíče patří k renesančním zámkům, jež byly přestavěny z drobnějšího středověkého šlechtického sídla. Valeč se připomíná roku 1294 v držení Oldřicha z Hradce, po polovině 14. století pánů z Meziříčí. Předpokládá se, že nové sídlo nechal vystavět po roce 1534 Smil Osovský z Doubravice. Po válce byl zámek v držení zemědělského družstva. Po roce 1989 se stal předmětem nevydařených spekulací. Od roku 2011 probíhá adaptace na hotel. Rekonstrukce směřující k využití stavby pro potřeby hotelu umožnila v rámci archeologického výzkumu a dokumentace konstrukcí nahlédnout do dějin stavby a doplnit některé jinak nezjistitelné informace.

Kostel sv. Máří Magdalény v Lužanech (okr. Jičín) – výstavba kostela na sklonku 18. století a jeho další osudy
Eliška Nová
Farní kostel sv. Máří Magdalény v Lužanech byl postaven na sklonku 18. století jako novostavba na místě starší zchátralé a kapacitně nedostatečné stavby. Bohatá pramenná základna umožňuje sledovat vývoj projektu kostela ve schvalovacím procesu i jeho další stavební osudy.

Stavby, které nezanechávají stopy
Dana Novotná
Takovými stavbami jsou úpravy okolí větších obytných staveb, jako různé skleníky, altány pro okrasu nebo užitek nebo úpravy plochy zahrad, ke kterým se těžko hledají jakékoli podklady v archivech a často i v terénu.

Dům č.p. 356 v Žatci – bývalá renesanční sladovna
Miroslav Nový
Dům č.p. 356 v Žatci, nacházející se na ploše bývalého Pražského předměstí, v sobě ukrývá výrazné pozůstatky objektu původem renesanční sladovny, dendrochronologicky datované do 70. let 16. století. Na počátku 19. století byl tento výrobní objekt přeměněn v obytný dům, který v průběhu tohoto století doznal řady stavebních úprav. Nové poznatky o této velmi zajímavé stavbě byly získány při hloubkovém SHP v souvislosti s rekonstrukcí objektu a značně tak rozšířily dosavadní poznání (SHP Ebel – Muk 1991).

Komplexní metodika pro výběr a řemeslné zpracování náhradního kamene pro opravy kvádrového zdiva historických objektů
Michal Panáček
Příspěvek představí projekt, který bude řešen v letech 2012-2015 na území České republiky ve spolupráci pracovníků ze stavební fakulty ČVUT, UTAM a NTM. Jeho praktické části počítají se širokým zapojením poznatků ze stavební historie, historických řemeslných technologií a památkových postupů. Cílem projektu je vytvoření komplexní metodiky pro průzkumy a opravy kvádrového lícového zdiva historických objektů tvořeného sedimentárními horninami. Metodika přehledně shrnující technické, technologické a památkové požadavky bude zaměřena především na definování a praktické ověření souborných kritérií výběru nejvhodnějšího typu nového kamene určeného pro stavební a restaurátorské zásahy při opravách kvádrového zdiva historických objektů a nejvhodnější postup řemeslného zpracování, s důrazem na respektování maximální autentičnosti a specifických charakteristik dané památky. S pomocí této metodiky bude možné provést adekvátní stavebně-historické, technologicko-řemeslné a stavebně-technické průzkumy a následně navrhnout optimální postup při obnově konkrétního historického objektu.

Objekt neznámej funkcie v južnom krídle kaštieľa v Seredi
Rastislav Petrovič
V archeologickej sonde situovanej v južnom krídle Kaštieľa v Seredi bol pod úrovňou podlahy objavený murovaný nízky valcovitý objekt s dvomi vetrákmi a vstupnou predsieňou. Novoveký objekt sa pôvodne nachádzal v tmavej chodbe (bez okien), vedľa bývalej schodiskovej haly. Do chodby sa vstupovalo z exteriéru, z južnej časti parku. Hoci od nálezu objektu v tomto roku uplynie už štvrťstoročie, jeho funkcia je stále neznáma.

Knínice čp. 112. Komplexní výzkum selské usedlosti před jejím transferem do muzea v přírodě.
Jiří Pokorný , Miroslav Dejmal, Michal Rybníček, Hynek Zbranek
Jedna z nejstarších lidových staveb Malé Hané na Boskovicku, bývalý čtvrtlán v městyse Knínicích u Boskovic čp. 112, musela v roce 2011 ustoupit nové výstavbě. Dochovaný roubený dům v kožichu s komorovou částí datovanou do konce 17. století, se podařilo místnímu Živému muzeu vykoupit a společně s archeology a etnology jej velmi podrobně zdokumentovat. Archeologický plošný průzkum pod stojícím obytným domem přinesl zajímavé poznatky o vývoji zástavby od středověku až po současnost, následný stavebně historický průzkum stojícího objektu a dokumentace (včetně trojrozměrného skenu objektu) při jeho transferu do muzea pak poskytla řadu poznatků ke starým stavebním tradicím vesnice, potažmo městečka Knínic.

Vodní tvrz v Jeseníku a farní kostel ve Zlatých Horách: přínos průzkumu krovových konstrukcí pro osvětlení stavebního vývoje historických objektů – z průzkumu terénního památkáře
Eva Pulkrtová
Průzkumy krovů Vodní tvrze v Jeseníku a kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Zlatých Horách zásadně ovlivnily dosavadní pohled na stavební vývoj obou objektů. Každý průzkum historického objektu přispívá také k poodhalení historie dalších souvisejících objektů v kraji. Historické souvislosti s každým průzkumem postupně vyplouvají z temnoty zapomnění. Výpověď špatně dostupných a nepřístupných konstrukcí může zásadně upravit dosavadní názor na stavební vývoj historické budovy i přes to, že se o ni zajímali po dlouhá léta zapálení badatelé hledající informace převážně v literatuře a archivních spisech. Skvělou ukázkou je snad každý objekt, kde průzkumy probíhají, taky zámek – tvrz v Jeseníku a farní kostel ve Zlatých Horách. U Vodní tvrze průzkum krovu upřesnil podobu barokní fáze objektu a snad i původních dvorních arkád. U farního kostela ve Zlatých Horách se podařilo v krovu vysledovat 100letou postupnou barokní až klasicistní přestavbu staršího kostela – zřejmě pozdně středověkého, postaveného v místě staršího kostela. Podle průzkumů obě budovy byly založeny ve středověku, nově vystavěny na zřícenině původního objektu v pozdním středověku a přestavěny po ničivém požáru v 18. století do reprezentační barokní podoby. Barokní přestavba obou objektů byla poznamenána slezskými válkami i 7letou válkou.

Příspěvek ke stavebně-historickému poznání tvrze Slavkov - poster
Michal Rykl a kol. , Václav Fanta
Prezentace závěrů SHP tvrze Slavkov u Českého Krumlova, prováděného skupinou studentů pod vedením doc. Michaela Rykla, sumarizace diplomové práce Ing. arch. Kláry Peškové. Mimořádně zajímavé a subtilní konstrukce topeniště.

Hrady doby husitské (zpráva o projektu)
Milan Sákora
Příspěvek předkládá nové pohledy na podobu hradů doby husitské v Čechách a na Moravě. Vychází především z probíhajících průzkumů několika klíčových lokalit, jako např. Kalich, Litýš, Panna, Ostromeč, Ostrý nebo Sion. Jako zcela unikátní se ukazují nově zjišťované formy opevnění. Zároveň byly učiněny i zásadní poznatky, které mění doposud zažité představy o událosteh či aktérech husitských válek.

Stavební vývoj Petrovy boudy ve Špindlerově Mlýně a některé konstrukční zajímavosti
Jiří Slavík , Miloš Buroň
Nedávno shořelá Petrova bouda byla zajímavým příkladem horské chaty s bouřlivým stavebním vývojem v období let 1887-1929 s progresivními a v regionu dosud neregistrovanými typy konstrukčních a materiálových řešení. Obsahem příspěvku bude jednak stavební vývoj této významné horské boudy, jednak seznámení s dílčími stavebními prvky a konstrukcemi.

Obytná budova Panina dvora
Jana Svobodová
Pokus o vysvětlení stavebního vývoje jednoho ze dvou roubených objektů bývalého valdštejnského 'Panina dvora' u Bělé pod Bezdězem, datovaných do roku 1680.

KasparKautzner, Karl Gschier a Adam Kirschneck – projektanti vesnických staveb na Chebsku na počátku 19. století
Jiří Škabrada , Martin Ebel
Ve fondech městského archivu v Chebu se zachoval z doby stavební jurisdikce města nad okolními vesnicemi pozoruhodný konvolut plánů z období přechodu od tradičních roubených a hrázděných staveb ke stavbám zděným, tedy ze závěru vrcholného řemeslného vzepětí zdejší lidové architektury.

Předpecní jámy
Jiří Škabrada
Málo známé jednoduché zařízení, které doprovázelo tělesa pecí v určitých situacích v tradičních dymníkových kuchyních i po přechodu na tahový provoz.

Skalní sklípky v Dubé – severočeská Kellergasse
Daniela Štěrbová
V návaznosti na prohlášení areálu skalních sklípků v Dubé za kulturní památku byly zpracovány rozsáhlé průzkumy, jejichž výsledkem se stal návrh obnovy areálu. V příspěvku budou prezentovány poznatky o vzniku a stavebním vývoji rozsáhlého souboru sklepů a představena problematika zkoumání tohoto specifického odvětví lidového stavitelství.

Aktuální poznatky z tvrze v Kurovicích
Jan Štětina
Příspěvek seznamuje s aktuálním stavem poznání mimořádně zachovalé, původně středověké tvrze v Kurovicích na Kroměřížsku. V současné době tvrz prochází postupnou opravou, sledovanou v rámci operativního průzkumu. Při statickém zabezpečení tvrze došlo na podzim roku 2011 k průzkumu jižní a části východní fasády, při kterém byla dokumentována řada nepřístupných, ale i doposud nepovšimnutých detailů (pozdně gotická a renesanční okenní ostění, zbytky pozdně středověkých omítek, pozůstatky neznámých dřevěných konstrukcí ve vrcholu hranolové věže). Dendrochronologie rovněž velmi přispěla k poznání stavebních počátků stávající tvrze, neboť se podařilo datovat stropy původního paláce a některé dřevěné prvky, primárně vsazené do obvodového zdiva hranolové věže. Postupně shromažďované poznatky z různých částí tvrze umožňují soudit, že její stavební vývoj byl zjevně daleko komplikovanější, než stačily naznačit dosud provedené analýzy.

K fenoménu gotických omítek na renesanční stavbě zámku v Brtnici
Lumír Tejmar
Příspěvek je zaměřen na známý, ale málo připomínaný fenomén omítek gotického provedení na vyspělé renesanční novostavbě zámku v Brtnici. Vznese námitky vůči vysvětlení, že tento archaický projev byl důsledkem odchodu domácích dynchéřů z hradeckých a rožmberských panství po návratu Zachariáše a Viléma z jejich italské cesty v letech 1551-1552 do služeb brtnických Valdštejnů. Budou uvedeny příklady používání sgrafita před touto cestou a používání gotických technik omítek po ní současně se sgrafitem na dalších reprezentativních panských stavbách v kraji, sídlo Zachariáše z Hradce v Telči nevyjímaje. Autor upozorní na potřebu rozlišovat gotické techniky tváření omítek od techniky sgrafita, potřebu důkladného poznání originálu včetně stop po nástrojích, kterými byl povrch utvářen. Rovněž poukáže na velmi závažné důsledky nedostatečného poznání či nerespektování výtvarné a technické struktury originálu při obnovách omítek z renesančního období v Telči.

Lovecké sídlo Otěšín – Sedlečko u Nalžovských Hor (okr. Klatovy) - poster
David Tuma
Lovecká sídla představují významnou kategorii stavebních památek. Lokalita Otěšín - Sedlečko ležící cca 400 metrů jihozápadně od obce Otěšín (okr. Klatovy) v osadě zvané Bahno, představuje zajímavou ukázku loveckého sídla na panství irského rodu Taaffe. Sídlo tvoří dva objekty, administrativní a hospodářský. Objekty vznikly po roce 1764 se specifickým účelem k přenocování lovců během vodních lovů divokých ptáků, o čemž vypovídá i horní patro administrativní budovy, které tvoří pouze jediná místnost s fragmenty nástěnných maleb (krajinomalby) blízké stylu malíře Antonína Tuvory. V letech 1807-33 sloužily stavby jako obydlí panského cihláře a později jako obydlí tzv. „lukaře”. Do roku 2010 se jednalo o jednu z nejohroženejších památek na Horažďovicku. Příspěvek se pokusí tuto památku nejen zdokumentovat, ale rovněž nastíní její účel, funkci a možné analogie s dalšími podobnými lokalitami.

Zámek v Seči (CR) - východočeská Kratochvíle
František Václavík
Příspěvek shrnuje závěry stavebněhistorického průzkumu, který díky nálezu starší plánové dokumentace přinesl nový pohled na tuto opomíjenou stavbu postavenou či upravenou Karlem Zárubou z Hustířan na přelomu 16. a 17. století. Naznačený kontext s rožmberskou Kratochvílí uvozuje úvahy o typologických souvislostech i otázky fungování stavby v rámci rezidenční sítě.

Nástěnná malba průčelí domu č.p. 35 v Nedvědici (okr. Žďár nad Sázavou) a její historický a konfesijní kontext
Zdeněk Vácha
V roce 2008 došlo v souvislosti s probíhající opravou domu č.p. 36 v centru městyse Nedvědice (okr. Žďár nad Sázavou) k nálezu nástěnné malby na jeho uličním průčelí. Dům se nachází v bezprostřední blízkosti místního kostela sv. Kunhuty a patří nesporně k nejstarší vrstvě zástavby sídla. Příspěvek se zabývá především ikonografií figurální malby a možným okruhem zadavatele, tedy vlastníka domu. Na základě ikonografické analýzy malby je též proveden exkurs do konfesijních poměrů na pernštejnském panství. Příspěvek se také především z pohledu ikonografie pokouší poukázat na dobové analogie v českých zemích i v cizině.

K podobě vertikální komunikace v románských kostelech
Jiří Varhaník
Příspěvek se zabývá různými variantami komunikace mezi emporou a lodí vesnických románských kostelů.

Využití fotoplánů při dokumentaci historického zdiva
Jiří Vidman
Příspěvek rozebírá možnosti, výhody a omezení dokumentace pomocí fotogrammetricky určených fotoplánů a dokumentuje jejich užití na konkrétních lokalitách, zpracovávaných v průběhu posledních tří let v ČR i v zahraničí (Hrad Karlštejn, Bečov nad Teplou, Kostomlaty pod Milešovkou, kostel sv. Jakuba v Železném Brodě, Burg Rafenstein, Festenstein, Schloss Volders a další).

Tvrz v Hlubanech na Podbořansku
Martin Volf
V roce 2009 proběhla v Hlubanech na Podbořansku rekonstrukce ruiny sýpky, která v sobě skrývá intaktně dochované konstrukce středověkého šlechtického sídla, dodnes obklopeného vodním příkopem. Tvrz byla sídlem rytířského rodu doloženého v písemných pramenech od 14. století, a ztrácí svoji rezidenční funkci ve století 17. Tématem příspěvku budou výsledky záchranného archeologického výzkumu vyvolaného zemními pracemi souvisejícími s opravou objektu. Podařilo se při něm rozpoznat starší horizont osídlení sídla a proměnu jeho terénní konfigurace.

Císařský dvůr v Unhošti
Eva Volfová
Součástí historické zástavby města Unhoště ještě donedávna byl rozlehlý komplex budov bývalého císařského dvora, nověji státního statku. Monumentální patrové budovy tvořily výraznou pohledovou dominantu východního okraje historického jádra města. Minulost dvora sahá do 16. století, kdy nadprůměrně velkou parcelu vlastnily, po několik generací, známé šlechtické rodiny. Největší rozkvět dvora nastal v 18. a 1. polovině 19. století. Demolice dvora probíhala postupně od r. 2009 až prakticky do současnosti. Předmětem výkladu bude seznámení se stavebním potenciálem nejzajímavějších budov.

Nové poznatky ke stavebnímu vývoji hradu Brníčko
Radim Vrla , Tomáš Kyncl
Na základě dendrochronologické expertízy dochovaných dřevěných prvků ve zříceninách hradního paláce je možno upřesnit časovou posloupnost postupné výstavby hradu ve 14. a 15. století. Na bočním průčelí paláce byly navíc zjištěny stopy po uložení prvků středověkého krovu. Tyto detaily jsou významným přínosem pro poznání stavební podoby hradu v době jeho výstavby (1. polovina 14. století).

Krov farského kostola sv. Mikuláša v Trnave
Daniela Zacharová
Trnava ako sídlo Ostrihomského arcibiskupstva (presťahovaného sem v dôsledku akútneho tureckého ohrozenia v 16.stor.) sa stala centrom rekatolizácie krajiny a miestom nástupu nových slohových tendencií. Nie je preto prekvapujúce, že práve tu bola dokumentovaná v rámci Slovenska najstaršia baroková krovová konštrukcia.

Rašelinový pavilón - provozní zázemí císařských lázní v Karlových Varech
Lubomír Zeman
Varech. Nové rašelinové lázně byly postaveny na místě barokního pivovaru v letech 1893–1895 podle plánů známé dvojice vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Okázalá budova v historizujícím stylu francouzské neorenesance v sobě skrývá skvostné interiéry s neobvyklým komfortem a tehdejším nejmodernějším vybavením. V předním traktu se nacházely salony, čekárny, kde lázeňští hosté čekali na procedury a odpočívárny po absolvovaných procedurách. V půlkruhovém zadním traktu byl situován věnec lázeňských kabin obepínající centrální atrium. V 1. patře se ve středním rizalitu nachází velký sál zvaný Zanderův, kde stála tělocvičná zařízení pro švédskou gymnastiku podle dr. Zandera. Dispozice lázeňského provozu byla naprosto jedinečná. Celkem tu bylo 120 koupelen. Nejcennější a nejhodnotnější lázeňskou koupelnou je Císařská lázeň (Fürstenbades) pro významné hosty, nacházející se v přední části pravého traktu. Součástí této lázně s exkluzivní výzdobou byla i převlékárna (toaleta) a odpočinkový salón. Každá z ostatních koupelen přízemí i 1. patra obsahovala převlékárnu a kabinu.