Loubí na Žlutickém náměstí?
Jan Anderle
Průzkum Radničního bloku na Velkém náměstí ve Žluticích přinesl závažné indicie, že zde mohlo v období do obnovy města po husitských válkách existovat loubí.

Biskupský hrad v Červené Řečici; rozsah - funkce - typologie
Jan Beránek
Příspěvek shrnuje dosavadní výsledky stavebněhistorického průzkumu zámku v Červené Řečici a zaměřuje se na nejstarší stavební dějiny objektu, původně hradu vystavěného pražskými biskupy v průběhu 2. poloviny 13. století jako centrum správy pelhřimovského zboží. Cílem příspěvku je otevřít otázky rozsahu původního založení, funkce a typologických souvislostí.

Zámek v Telči – další poznatky z praktické aplikace historické trasologie
Jiří Bláha
Přehled dalších zjištění z trasologických rozborů autenticky dochovaných povrchů, které se nacházejí v areálu telčského zámku. Většinou jde o exteriérové úpravy omítek, které se díky tomu, že byly záhy po svém dokončení překryty střechou, zachovaly ve stavu své prvotní úpravy a až do dnešní doby nebyly restaurovány ani konzervovány. Díky tomu jsou pro nás nejen jedinečným zdrojem informací o subtilních detailech řemeslného zpracování, ale také asi jediným přímým zprostředkovatelem výtvarného názoru příslušné doby. Význam těchto nálezových situací vynikne především ve srovnání se sgrafitovými průčelími slavonických a telčských renesančních měšťanských domů, které prokazatelně vznikly ve stejné době, nicméně jejich dnešní podoba je výsledkem řady pozdějších restaurátorských zásahů.

K vývoji zahrady benediktinského kláštera v Broumově
Miloš Buroň
Příspěvek je shrnutím výsledků SHP provedeného v létě 2012. Ve stručnosti shrne postupný vývoj klášterní zahrady jako celku, využití jejích dílčích částí i vývoj a využití jednotlivých dosud existujících i zaniklých staveb.

Záchranný archeologický výzkum hradu Žumberk, okr. Chrudim, 2011, 2012
Miroslava Cejpová
V souvislosti se zajišťovacími pracemi, které provádí majitel hradu Městys Žumberk, proběhly dva malé záchranné archeologické výzkumy v místech, kde bylo nutné zasáhnout pod úroveň stávajícího terénu nebo do koruny zdiva. Podařilo se objevit dosud neznámé okenní otvory a na ně navazující konstrukce, dodatečně vložené do staršího zdiva.

Archeologický výzkum zaniklého kostela sv. Prokopa v Prášilech
Martin Čechura
Příspěvek je informací o první etapě zjišťovacího archeologického výzkumu zaniklého kostela sv. Prokopa v Prášilech (okres Klatovy). Na místě malé kaple z roku 1756 byl v letech 1802-1803 postaven zděný kostel sv. Prokopa, s obdélnou plochostropou lodí, půlkruhově uzavřeným presbytářem se sakristií a západní hranolovou věží. Po roce 1952 se obec stala součástí vojenského újezdu Dobrá Voda a původní obyvatelé byli vysídleni. Kostel byl využíván armádou jako kulturní dům, hostinec a taneční sál. V roce 1979 bylo rozhodnuto o jeho demolici a v roce 1979 byl odstřelen. V současné době vyvíjí obec Prášily iniciativu k pietní úpravě místa bývalého kostela. V rámci přípravných prací byl proveden zjišťovací archeologický výzkum, při kterém byla odkryta podstatná část presbytáře a ověřen průběh zdí věže, lodi a sakristie.

Dokumentace lidové architektury etnografického regionu Kozácko (Táborsko) nejen ve stavebních plánech
Zuzana Čermáková
"Pronikání prvuo ""selského baroka"" z jižně položených Blat do srdce kozácké zástavby" můžeme sledovat i v dnešní době na průčelích jednotlivých usedlostí. Podoba lidového stavitelství Kozácka se dochovala nejen v terénu, ale také ve stavebních plánech z poloviny 19. století.

Kostel sv. Jiljí v Našiměřicích, nové poznatky ke stavebnímu vývoji
Petra Dohnalová , David Humpola
Příspěvek shrnuje dosavadní výsledky archeologického výzkumu a operativního průzkumu a dokumentace. Kostel sv. Jiljí v Našiměřicích byl vystavěn před polovinou 14. století a je zde autenticky dochována řada architektonických detailů svědčících o původní podobě stavby.

Prostorové metody pro stavební dokumentaci historických staveb.
Tomáš Dolanský , Jana Štronerová
Při dokumentaci prostorové skladby historických staveb se používá celá řada metod od klasických geodetických, přes fotogrammetrii po dnes nejmodernější a zcela jistě nejefektivnější laserové skenování. Příspěvek pojednává o záchranném skenování na zámku v Červené Řečici, kde některé části jsou v naprosto havarijním stavu. Speciální důraz při dokumentaci je kladen na krovy, které jsou v kritických částech průběžně sanovány. Jejich dokumentace je přitom nejsložitější, pokud je požadavkem věrné zachycení aktuálního stavu. Výsledkem všech provedených technických prací (laserového skenování, geodetických prací a fotodokumentace) je podrobný prostorový popis stavu objektu, který je vhodný i pro studium stavebních detailů z historického hlediska.

Průzkum horských obranných věží v gruzínské Tušetii
Václav Fanta
Příspěvek se zabývá ne příliš často zkoumanou problematikou kavkazských obranných věží. Tento fenomén, který tvoří jeden z národních symbolů Gruzie, byl v odlehlé horské oblasti Tušetie podroben rychlému operativnímu průzkumu a zaměření. Budou též prezentovány některé poznatky o historickém osídlení tamější krajiny. Nabízí se srovnání s věžovou architekturou Evropy.

Průzkum českých kolonizačních vesnic v rumunském Banátu
Václav Fanta , Jakub Čermák, Adéla Poubová, Markéta Šantrůčková
Příspěvek se zabývá zajímavou problematikou novověké kolonizace odlehlé části tehdejší rakouské monarchie a dnešního obrazu tamějších vesnic. Oblast Banátu byla osídlená ve 20. letech 19. století kolonisty z různých koutů Čech. Dnešní podoba sídel a okolní krajiny je velice autenticky dochovaná s nesmírnými památkovými a ekologickými hodnotami, od poloviny 19. století nedošlo k žádným výrazným změnám. Bohužel některé současné tendence hrozí tento stav narušit. Příspěvek nastíní množství dalších otázek k výzkumu.

Líšina čp. 46. Dokumentace statku za etnickou hranicí.
Karel Foud
Obec Líšina leží v krajině jižně od Stodu za pomyslnou etnickou hranicí. Poválečné dějiny zdejšího kraje jsou poznamenány vysídlením německého etnika. Obměna obyvatelstva se promítla i do technického stavu celé řady staveb, líšinský dvůr čp. 46 nevyjímaje. Během orientačního průzkumu lokality byly v areálu zvolna zanikajícího statku čp. 46 identifikovány dvě sýpky s dvojitým krovem a roubená chalupa. Ve snaze uchovat informace o jejich existenci byla provedena dokumentace staveb a průzkum, který rozšiřuje dosavadní znalosti o stavební produkci venkova v severozápadní až západní části okresu Plzeň – jih.

Zahradní pavilón chotěšovského kláštera. Dokumentace nálezových situací.
Karel Foud
Nevelká, přesto velmi rozmanitá stavba dotvářející neopakovatelné prostředí kláštera premonstrátek v Chotěšově, prochází v posledních letech stavební obnovou. V průběhu obnovovacích prací bylo dokumentováno několik zajímavých nálezových situací, které poodhalují dosavadní znalosti o vývoji této pozdně barokní budovy. Kromě malovaného záklopového stropu, jehož pozůstatky byly ve stavbě identifikovány, poutá zaslouženou pozornost např. vstupní portál opatřený výzdobou, která musela být upravena přímo na stavbě z důvodu patrně chybně vyměřeného stavebního otvoru. Mohlo to ale být i jinak.

Koleč – proměny podoby feudálního sídla
Zlata Gersdorfová , Milan Procházka
Příspěvek poukazuje na nová zjištění vyplývající z poznatků archeologického výzkumu a stavebně-historického poznání současné budovy zámku a bezprostře