Konstrukční a jiné zajímavosti broumovské skupiny kostelů
Miloš Buroň , Václav Girsa, Dagmar Michoinová
Broumovská skupina kostelů patří nejen díky autorství otce a syna Dientzenhoferů a jejich předchůdců k předním stavbám českého baroka. Jejich uměleckohistorická hodnota je všeobecně známá a často publikovaná. Jak však ukazuje průběžná aktualizace jejich stavebněhistorického průzkumu, skrývají v sobě i řadu dosud neobjevených zajímavostí a stavebních anomálií. Příspěvek seznámí posluchače s technickým řešením dílčích stavebních konstrukcí a prvků jako jsou schodiště, stropy, krovy, ostění a další. Neopomene ani barevnost omítek a ve zkratce i okolnosti financování těchto významných staveb.

Kostel svatého Vojtěcha a farní komplex ve Vejprnicích
Martin Cikán
Příspěvek se zabývá shrnutím dosavadních poznatků o výše zmíněném komplexu a přilehlé faře s hospodářskými objekty, které byli předmětem stavebně historického průzkumu. V rámci této práce bylo také pořízeno geodetické zaměření za účelem zhodnocení možnosti existence středověké tvrze či zeměpanského objektu v blízkosti kostela.

Archeologický výzkum středověkého mostu v Kaznějově
Martin Čechura
V průběhu úprav tzv. náměstí v Kaznějově (okres Plzeň-sever) byl nalezeny a částečně prozkoumány pozůstatky kamenného mostu. Z konstrukce mostu se dochoval pouze vlastní mostní oblouk, mostovka a parapety byly již v minulosti odstraněny. Nálezy dvou atypických zlomků pozdně středověké keramiky v maltě mostu naznačují dataci konstrukce do období pozdního středověku až raného novověku. Most pravděpodobně souvisí s trasou hlavní komunikace z Plzně na Plasy, Kralovice a Žatec.

Zedničtí mistři Táborska a okolí
Zuzana Čermáková
Nové poznatky k vesnickému domu na Táborsku (Kozácku) a okolí dle plánové dokumentace z poloviny 19. století. Lokace působení zednických mistrů (Kincl, Burian, Hammer, Straka a další), jejich charakteristické prvky i podoba některých domů dnes.

Průzkum hradu Dalečína
Miroslav Dejmal , Grünseisen, Miroslav Plaček, Vágner
V roce 2013 byl v rámci projektu „NAKI Historické využívání krajiny Českomoravské vrchoviny v pravěku a středověku“ realizován průzkum hradu Dalečína (okr. Ždár nad Sázavou). Ten sestával s geodetického zaměření, geofyzikální prospekce a operativního průzkumu. Kombinace těchto metod vedla k novým zjištěním o jeho prostorovém členění a utváření.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Oleksovicích
Petra Dohnalová
Příspěvek shrnuje dosavadní výsledky operativního průzkumu a dokumentace. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Oleksovicích (okr. Znojmo) je stavbou se středověkým jádrem z druhé poloviny 13. století, postupně rozšiřovanou, přestavěnou kolem roku 1576 a poznamenanou pozdějšími úpravami. Dochovala se celá řada architektonických detailů svědčících o původní podobě stavby.

Nová metodika geodetické dokumentace památkových objektů
Tomáš Dolanský
Geodetické zaměření staveb v současné době prochází velmi podstatnými technologickými změnami a velmi obtížně se aplikují principy z klasických metod. Ve spolupráci soukromé firmy a vysoké školy tak vzniká nová metodika, která má za cíl představit jednotlivé varianty geodetického zaměření staveb (zejména historických) a na konkrétních ukázkách demonstrovat správná řešení jak fyzického zaměření tak i kresby ve výkresové dokumentaci.

Změny v českých vesnicích v rumunském Banátu za posledních 50 let na srovnávacích fotografiích
Václav Fanta , Alena Rákosníková, Vojtěch Ružbatský
České vesnice v Banátu prodělaly za poslední půlstoletí závažné změny ekonomického, společenského i fyzického charakteru. Díky tomu, že prostředí vesnic bylo fotograficky dokumentováno v 60. letech etnografy z Akademie věd, můžeme nyní na srovnávacích fotografiích nahlédnout změny fyzického prostředí: vlivem společenských a ekonomických procesů dochází k odlivu obyvatel, opouštění či zániku staveb, zarůstání polí náletovou vegetací a pustnutí krajiny.

Dendrochronologie jako neocenitelný pomocník při datování staveb z okruhu památek lidového stavitelství aneb jak vyzrát na „1. polovinu 19. století“
Karel Foud
Památky z okruhu tzv. lidové architektury patří k dokladům vývoje historického stavebního fondu zkoumaného regionu. Pozornost jim začala být ve velké míře věnována od 2. poloviny 20. století, kdy také mnohé z dochovaných budov získaly statut kulturní památky. Popisy objektů, u kterých nejsou věrohodné podklady pro jejich datování, často operují s termínem vzniku stavby „1. polovina 19. století“. S rozvojem dendrochronologie a zpřístupněním tohoto vědního oboru široké veřejnosti se pomyslně otevírají dveře na cestě za poznáním skutečného stáří mnohých památek a to i roubených venkovských staveb. V r. 2013 byla v Plzeňském kraji realizována tzv. dendrodatace u několika dřevěných chalup, přičemž stáří dochovaných roubených konstrukcí v některých případech bylo skutečně úctyhodné. Příspěvek má za cíl ve stručnosti připomenout úskalí při obecném datování (době vzniku) zkoumaných budov.

Geometrická kvalita fotografických snímků a její vliv na přesnost fotoplánů
Jindřich Hodač
Pro tvorbu fotoplánů se v současné době využívají především snímky pořízené běžnou digitální fototechnikou. Použití přesných měřických kamer je již téměř minulostí. Geometrická kvalita snímků je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících přesnost veškerých fotogrammetrických výstupů. V tomto příspěvku jsou souhrnně prezentovány a hodnoceny výsledky testování vlivu různých způsobů odstranění zkreslení objektivů (tzv. distorze) na celkovou přesnost fotoplánů. Část příspěvku se také zabývá problematikou hledání ,,ještě použitelné“ konfigurace vlícovacích bodů. Prezentované výsledky jsou výstupem prací provedených v rámci diplomové práce Bc. Martina Tröstla.

Fasáda paláce hradu Liebestein v Libé
Tomáš Karel
Příspěvek je věnován detailnímu poznání vývoje fasád jižního paláce a přilehlého křídla brány významného hradu Chebska. Průzkum v rámci OPD byl realizován NPU, ÚOP v Lokti (T. Karel, J. Chaloupka) během opravy omítek v letech 2012- 2013. Byly zachyceny významné doklady gotické podoby fasády tvořené monochromní červenou barevností na hrubých omítkách a také starší řešení brány. Prokázán byl jak rozsah gotických fází výstavby paláce, tak i následný velmi rasantní zásah do tohoto gotického obvodového zdiva během barokní úprav. Tehdy byla vybourána většina zdiva v okenních osách a nadezděna koruna. Z tohoto důvody téměř nezůstaly zachovány starší okenní otvory. Barokní řešení sjednotilo fasádu a dodalo ji výraznou vertikalitu pomoci jen mírně plastického lesenového řádu. Mimořádně zajímavá bohatá iluzivní výmalba barokní fasády byla bohužel dokumentována pouze v drobných fragmentech. Torzální stav zachování byl způsoben poslední opravou na počátku 20. století, která přinesla monochronní okrovou barevnost a ve zbytcích byla dochována do zmíněné obnovy.

Soubor dymníkových kuchyní domu čp. 72 v Jáchymově
Alžběta Kratochvílová , Lubomír Zeman
Dům čp. 72, známý jako staré děkanství či Zeileisenský dům, stojí v západní frontě horní části města náměstí Republiky. Dodnes vyniká svou mohutnou hmotou, převyšující ostatní řadové domy v sousedství. Původně asi nebyl měšťanským domem, dle pramenů byl až do roku 1722 tzv. desátkovým domem (Zehenthaus), tedy objektem který plnil funkci úřadu a obydlí výběrčího desátku z dolů. Základem dispozičního schématu domu je příčný dvojtrakt a hloubkový trojtrakt. Krajní severní hloubkový trakt, který probíhá od náměstí až po dvůr, tvoří síň, odkud stoupá schodiště do patra a ze zadní části schodiště do suterénu. Uliční trakt tvořily ve zvýšeném přízemí tvoří dvě klenuté místnosti, které sloužily jako úřední prostory, kanceláře desátkového úřadu. K nim přináležela ve dvorním traktu kuchyně s navazující spíží. Dispozice prvního a druhého patra v podstatě opakuje dispozici přízemí – v předním traktu jsou dvě (již plochostropé) místnosti a do dvorního traktu do středu je umístěná dymníková kuchyně. Kuchyně jsou osvětlené v Jáchymově tradičním způsobem velkým oknem do dvora. Prostor kuchyně byl zaklenut valenou klenbou s lunetami a nad topeništěm byl vyzdvižen zděný mohutný dymník. Na tento dymník ve zvýšeném přízemí se pak napojovaly dymníky v dalších patrech. Kuchyně byly vždy doplněny nezbytným kvelbem (spižírnou). Svými architektonickými prvky, stavebními detaily i celkovou vnitřní dispozicí se souborem dymníkových kuchyní je Zeileisenský dům čp. 72 naprosto mimořádným příkladem jáchymovského úředního domu s obytným druhým patrem.

Ideální hmotová rekonstrukce zaniklého cisterciáckého kláštera Pomuk
Jakub Krček , Milan Novobilský
Pozůstatky středověkého kláštera cisterciáků založeného krátce před polovinou 12. století, které se nalézají v obci Klášter u Nepomuku (okr. Plzeň-jih), přitahují již po staletí pozornost badatelů z řad (stavebních) historiků i archeologů. Za tu dobu vznikla celá řada prací, které se snaží seriózně rozklíčovat pozici jednotlivých klášterních objektů v rámci současné vesnické zástavby, jež se na místě po husitských válkách zaniklého kláštera rozvíjí kontinuálně od 16. století, ale i takových, jejichž interpretace lze odkázat do sféry bájesloví. Zásadní exaktní poznatky přispívající k lokalizaci kostela, kvadratury i dalších částí zaniklého klášterního komplexu přinesly až výzkumy provedené ve 40. letech minulého a na samém počátku tohoto století. Příspěvek nejenže představí ideální hmotovou rekonstrukci klášterního areálu ve formě digitální 3D vizualizace, ale přiblíží také proces jejího vzniku a podá stručnou informaci o široké pramenné základně, na níž byla tato rekonstrukce vystavěna.

Geometria a harmónia gotických a renesančných krovov v regióne Turca
Peter Krušinský , E. Caplová, Z. Grúňová, M. Holešová
Príspevok sa zaoberá geometrickou analýzou historických krovov z obdobia gotiky a renesancie na sakrálních objektoch v regióne Turca. Tak ako spodná časť stavby bola navrhovaná na základe dokonalých proporcií. V prípade krovov sa dá predpokladať, že boli používané podobné proporčné a geometrické princípy. Podľa mnohých autorov sa pri navrhovaní stredovekých a neskôr aj renesančných stavieb používali okrem princípov triangulácie a kvadratúry aj tzv. hudobné pomery (musical ratios). V literatúre sa s nimi stretneme už v diele Archytasa, ktorý definuje tri základné pomery, ktoré v súčasnosti nazývame aritmetickým, geometrickým a harmonickým pomerom. V jednom z najznámejších Platónových dialógov Timaios vysvetľuje, akým spôsobom sa duša sveta delí pomerom siedmich základných dielov, dvoma geometrickými radami so spoločným začiatkom. Už Vitruvius, vo svojej knihe odporúča pri stavbe použiť na zistenie šírky a dĺžky hudobné pomery 3:5 alebo 2:3, prípadne iracionálnu proporciu 1:?2. Podobne Andrea Palladio na určenie výšky miestnosti, ak poznáme jej šírku a dĺžku, odporúča sedem tvarov miestností, v ktorých sú využité hudobné pomery ako aj iracionálna proporcia: kruhová alebo štvorcová miestnosť, obdĺžnikové miestnosti s pomerom šírky a dĺžky: 1:?2, 3:4, 2:3, 3:5 a 1:2. Tak ako pri spodnej stavbe obdobne sa nám podarilo identifikovať spomínane pomery pri geometrickej analýze gotických a renesančných krovov zatiaľ z regiónu Turca.

Historické krovy v regióne Žiliny
Peter Krušinský , Ľubor Suchý, Karol Ďurian, Daniela Zacharová
Výskum historických krovov primárne sakrálnych stavieb nachádzajúcich sa v regióne Žiliny nadväzuje na plošné výskumy v regiónoch Turca, Oravy, Kysúc a Liptova. Tímto posledným regiónom bol ukončený plošný výskum v Žilinskom samosprávnom kraji. Výbraté boli primárne objekty od stredoveku až po začiatok II. sv. vojny (vybrané prípady). V skúmaných sakrálnych a profánnych objektoch v Žilinskom a Bytčianskom okrese sú zachované krovy rôznych konštrukčných systémov. Zväčša sa skúmali sakrálne objekty, čo bolo podmienené sprístupnením objektov vlastníkmi. Aj keď sa dochovali románske a ranogotické stavby s úpravami v rôznom rozsahu, drevené konštrukcie , vzhľadom na dejinné udalosti datujeme až od polovice 16. storočia.

K fenoménu kamene při řešeni barevnosti průčelí staveb
Klára Michalicová , Hana Nezvedová, Lumír Tejmar
Památková inspekce Ministerstva kultury při své kont-rolní činnosti zjišťuje závažné nedostatky v přístupu k obnově povrchových úprav průčelí staveb. Zjištěné ne-dostatky se týkají zejména průčelí. která vznikala od kla-sicismu po secesi, průčelí „kamenných“, monochrom-ních. Příspěvek připomene známou skutečnost, že na území ČR je málo případů, kdy se na stavbách pohledo-vě uplatňoval kámen. Zato v naprosté většině případů byl kámen napodobován. a to počínaje obdobím gotiky přes renesanci až po baroko. S nástupem klasicismu na přelomu 18. a 19. století končí převládající tendence dvojbarevných či vícebarevných řešení a monochroma-tická řešení průčelí naprosto převládají i v secesi.

Knížka stavitelských návodů a úloh Josefa Vonky, stavitele v Křinci
Eliška Nová
Nevelká rukopisná knížka vzniklá nejspíše ve 3. čtvrtině 19. století obsahuje stručné návody pro zhotovování stavebních konstrukcí, zakládání a provádění různých typů staveb, poučení o stavebních hmotách atd. Velkou část rukopisu zaujímají rozličné početní úlohy. Příspěvek si klade za cíl seznámení s tímto pramenem a jeho autorem a hledání odpovědí na otázky účelu a zdrojů tohoto rukopisu.

Mauzoleum rodiny Schrollů na Hradeckém kopci u Srdova
Miroslav Nový
Předmětem příspěvku je zděná stavba mauzolea, nacházející se na zalesněném Hradeckém kopci, na katastru obce Srdov (LT, Ústecký kraj). Jedná se o centrální novorenesanční objekt s kamennými fasádami, postavený na půdorysu rovnoramenného kříže. Jednotlivá ramena vybíhají ze středového oktogonu. Stavba je dvoupodlažní (přízemí a suterén). V přízemí se nachází klenutá prostora kaple, zasvěcená sv. Josefu. V suterénu je pak samotná klenutá hrobka, určená k uložení ostatků stavebníka a jeho dalších rodinných příslušníků. Stavebníkem objektu byl velkoprůmyslník Josef Schroll, původem z Broumovska, majitel liběšického panství, povýšený roku 1871 do šlechtického stavu. Autorem stavby byl významný vídeňský architekt své doby Ludwig Zettel. Zettel nakreslil plány ke stavbě roku 1878. Se stavbou se pak započalo o dva roky později, tj. roku 1880. Stavbou mauzolea byl pověřen litoměřický stavitel Alois Mytteis. Ačkoliv stavba samotná byla vyzdvižena v rychlém tempu, její kolaudace proběhla až po dlouhých 20 letech, tedy roku 1900.

Obnova Květné zahrady v Kroměříži v rámci projektu Národního centra zahradní kultury.
Jan Obšívač
Převážná část finančních prostředků, hrazených z IOP, je investována do obnovy vybraných částí Květné zahrady. Obnova zahrady je prováděna postupně již od padesátých let 20. století, ale vzhledem ke světové unikátnosti a vysoké umělecké hodnotě se jedná o odborně i finančně náročný úkol. V rámci projektu NCZK dochází především k památ-kové obnově dnes nepřístupných částí – tzv. Holandské za-hrady a Menažérie - zahrnující prostory zahradnictví, Králi-čího kopce a Ptáčnice. Navazuje obnova Pstružích rybníků ve Štěpnici, ošetření části vysokých živých tvarovaných stěn a obnova části mlatových cest v zahradě. Základním cílem vzorové obnovy zahrady je rehabilitace do původní podoby z konce 17. století (podle dostupné ikonografie z r. 1691 a současného stavu poznání) s komunikačním sché-matem podle pozdějších úprav architekta Antona Archeho. V detailu pak budou ponechány úpravy architekta Pavla Janáka z poloviny 20. století. Během předprojektové pří-pravy i v rámci samotné obnovy byla odkryta řada zajíma-vých a unikátních stavebních detailů, jejichž výběr formou posterů (pro zájemce případně i formou PP prezentace s komentářem).

Využitie leteckej fotografie a fotogrametrie na tvorbu 3D počítačových modelov historických stavieb.
Josef Ornth
Využívanie UAV snímkovania aa pozemného snímkovania na vytváranie presných a podrobných modelov torzálnej architektúry. Skúsenosti z digitalizácie hradných komplexov v rámci digitalizácie kultúrneho dedičstva v Slovenskej republike s využitím fotogrametrických metód. Dosahovaná presnosť u väčších objektov a areálov, možnosti výstupov z 3D modelov.

Příspěvek k obnovování slunečních hodin na pevných stanovištích
Patrik Pařízek
Příspěvek představí ukázky nevhodných restaurátorských zásahů při obnovování slunečních hodin na našem území. Autor na základě pravidel konstruování zmíněného typu hodin upozorní na nevhodné postupy a úpravy, jež vedou ke znehodnocení i k případnému poškození takovéto památky.

Kostel sv. Martina v Očihově (okr. Louny)
Vojtěch Peksa
Příspěvek shrnuje prvotní výsledky výzkumu středověkého osídlení Podbořanska. Pozornost je věnována mimo jiné i kostelním stavbám, u nichž je především snaha zapojit je do sídelně-historických souvislostí. Kostel sv. Martina v Očihově je jedna z nejvýznamnějších památek na Podbořansku, neboť patří mezi tři zde doložené románské kostely.

Arnoštova leštírna - výsledky terénního a archivního výzkumu z roku 2013
Zdeněk Procházka
Průmyslový provoz Ernest Polir (Arnoštova leštírna) stával na katastrálním území České Vsi nedaleko Lesné na Tachovsku. Leštírna byla založena krátce po polovině 19. století v souvislosti s rozvojem blízké sklárny na ta-bulové sklo v Nové Knížecí Huti. Oba provozy ležely na panství Waldheim (Zahájí), které v té době vlastnili Ma-lovcové z Malovic. V letech 1910–1913 byla leštírna zmodernizována a doplněna strojním vybavením firmy Schifauer z Klatov. V 50. letech 20. století byla leštírna, " polů~ená v hranu ním pásmu, zbůYena. V roce 2013 byl prostor, v Ůu~ se nacházel""" unikátní leštírenský a brusí-renský stroj, zbaven destrukce a vyčištěn. Při té příleži-tosti bylo nalezeno i zachovalé podzemí se strojovnou, která byla přes 50 let zasypaná a nepřístupná. Odhalená technická památka bude v nejbližší době zastřešena a zapojena do sklářské naučné stezky.

Zpráva z průzkumu hospodářského dvora při tvrzi ve Velkých Horkách na Mladoboleslavsku
Alena Rákosníková
Hospodářský dvůr, přimykající se k tvrzi ve Velkých Horkách, dosud neprošel podrobnějším zkoumáním. Navazuje na sídlo drobné lokální šlechty, které má svůj původ již ve středověku. Autorka v rámci přípravy své diplomové práce provedla zaměření hospodářských budov, zjednodušenou stavebně – historickou analýzu a analýzu hospodářského provozu dvora. V rámci stavebně – historické části diplomové práce pak probíhá hlubší zpracování dílčího výřezu areálu – cílem je postihnout stavební vývoj bývalé ratejny. V rámci tvorby výše zmíněných výstupů byla využita také obsáhlá rešerše dějin areálu , zpracovaná Mgr. Eliškou Novou.

Stavba mlýna v Dobřívě roku 1725
Petr Rožmberský
V Dobřívě (okr. Rokycany) býval mlýnec v držení zdejších hutníků. Za třicetileté války zanikl. Roku 1725 byl vystavěn nový císařský mlýn. K jeho stavbě se dochovalo několik archiválií, především velmi podrobný rozpočet, členěný podle jednotlivých řemesel, která se na stavbě podílela. Jsou jmenováni řemeslníci, jejich tovaryši, vykonané práce, mzdy, spotřebovaný materiál a jeho ceny. Na základě těchto údajů lze podobu mlýna rekonstruovat. Mlýn později vyhořel, byl radikálně přestavěn a poté zde byla celní škola.

Kaplička v Jezné (okr. Plzeň-sever)
Michal Rykl , Aneta Hlaváčková, Helena Cuřínová
Průzkum a dokumentace stávajícího stavu kapličky v bývalé farní zahradě v obci Jezná v Plzeňském kraji. Návrhy možné opravy poškozených částí.

Radarová ústředna Engerling v Přílezích
Jiří Schierl
Příspěvek upozorňuje na zapomenutou a bohužel nedávno odstraněnou vojenskou památku - komplex bývalé německé radarové ústředny I. řádu Engerling v Přílezích u Toužimi (okr. Karlovy Vary).

Středověký hrad v Hradci Králové
Jiří Slavík , Radek Bláha
Stavebněhistorické a archeologické průzkumy a operativní dokumentace v průběhu přípravy a realizace stavebních zásahů posledních 15 let dovolily nahlédnout do organismu budov, vyrostlých na troskách významného středověkého královského hradu, zaniklého v průběhu husitských válek. Z nadzemního zdiva hradu se dochoval úsek obvodové zdi na severozápadní straně, pravděpodobně části palácového vícepatrového stavení. Další stavby podivuhodně korespondovaly s půdorysem dnešní školní budovy čp. 230. Ikonograficky a archeologicky doložená válcová věž na západním okraji areálu zřejmě náleží až pohusitským stavebním aktivitám. Vznik dalších staveb v areálu lze položit až do renesančních zásahů v 16. století. Tehdy vznikla i dodnes dochovaná hradební zeď na východním obvodu. V průběhu 2. a 3. čtvrtiny 19. století se stavební vývoj areálu uzavřel výstavbou budovy berního úřadu čp. 90, zmíněné budovy čp. 230 a okresního hejtmanství čp. 91. Stavbu čp. 230 na svou dobu podrobně dokumentoval Moriz Lüssner.

K podobě románského donjonu hradu Přimdy
Petr Sokol
Hrad Přimda je spojován ve svých počátcích především s vězením využívaným pro členy vládnoucí dynastie. Lokalizaci tohoto vězení komplikuje zánik všech hradních budov vyjma vlastního donjonu. Obsahem příspěvku je pokus o identifikaci tohoto vězení v rámci donjonu ve vazbě na jeho komunikační uspořádání a základní předpokládanou podobu a vypořádání se s názory na situování vězení, tradované v literatuře.

Nové poznatkyo hradech doby husitské
Milan Sýkora
Příspěvek pojednává o nových zjištěních učiněných při výzkumu hradů doby husitské. Významný prostor bude věnován stavebním aktivitám Jakoubka z Vřesovic ve Žluticích, zejména hradům Mazanec a Nevděk. Dále budou prezentovány nové poznatky o hradech Blansko, Himlštejn, Ostrý (u Milešova) či Sion. Pozornost bude věnována i zahraničním stavbám husitských oddílů ve Slezsku a Horních Uhrách.

Barokní krovy konventu a prelatury premonstrátské kanonie v Teplé
Radek Široký , Michal Panáček, Tomáš Kyncl
V rámci projektu „Vzorová obnova NKP Klášter premonstrátů Teplá“ byl proveden podrobný průzkum krovů nesoucích střechy nad konventem a prelaturou, které byly nově postaveny v rámci velké barokní přestavby v letech 1690 – 1725 podle projektu Kryštofa Dietzenhofera. Tesařské konstrukce podélně vázané ležatými stolicemi svými dendrochronologickými datacemi potvrzují a upřesňují postupnou chronologii vzniku jednotlivých křídel stavby.

Poznámka k problému šetrnosti dendrochronologických odběrů
Jiří Škabrada
S tím, jak se množí počet dendrochronologických odběrů i jejich aktérů, se můžeme setkat i s problematickými dopady takových zásahů do autentičnosti zachovaných dřevěných konstrukcí. Situace si bezpochyby žádá odbornou diskusi, která by měla vyústit do vymezení určitých etických pravidel.

Průzkum sklepů zámku v Kroměříži
Jan Štětina
Průzkum složitého organismu kroměřížských zámeckých sklepů přinesl důležitá zjištění ke stavebnímu vývoji celého zámku. V severovýchodním křídle se podařilo rozpoznat suterény předbarokního paláce kroměřížského biskupského sídla. Pozoruhodné informace o předchůdci barokního zámku si uchovalo i horní podlaží sklepů. Konfrontace nových zjištění s historickou ikonografií umožňuje reálnou představu o utváření severní části kroměřížského zámku v 16. – 1. polovině 17. století. Zásadní přestavba zámku proběhla v době biskupa Karla z Liechtenstein – Castelcorna (1664 – 1695). Zčásti ponechané suterény staršího paláce pohltily velkoryse koncipované prostory barokních sklepů, doplněné zcela novým, vnějším traktem se sala terrenou. Další podzemní prostory pod nově vybudovaným jižním rizalitem využily bývalého příkopu a integrovaly i suterén ponechané zámecké věže. Mimořádný rozsah barokní výstavby již v úrovni suterénů zpochybňuje uvažované významnější využití nadzemních zdiv při velkorysé Lichtensteinově přestavbě.

Mizející tradiční zástavba venkovského charakteru okrajových částí našich předměstí na příkladu objektu čp. 91/III v Hluboké ulici v Sušici
David Tuma
Sledovaný objekt se nachází na Hořejším předměstí města Sušice, na pravém břehu řeky Otavy, jihovýchodně od historického jádra města. Tato část předměstí vznikla kolem bývalé vsi Nuželice nacházející se v okolí kostela Nanebevzetí Panny Marie. Původně v daném místě končila rozvolněná předměstská zástavba vesnického typu a začínala volná krajina. Dnes je lokalita zastavěna převážně novodobými rodinnými domy, které expandují všemi směry a pohlcují starší historickou zástavbu. Studovaný objekt je situován na výrazné terénní vyvýšenině nad Hlubokou ulicí v Sušici. Objekt leží mimo plošně chráněné památkové území. S ohledem na výhledový zánik stavby i na fakt, že k žádosti o její odstranění nebyl majitel nucen předložit zaměření objektu, bylo přistoupeno k provedení operativního průzkumu a dokumentace (dále OPD) celého domu se sledováním souvisejících dílčích nálezových situací (hodnotné stavební prvky, krovová konstrukce, detaily roubení) včetně památkového vyhodnocení objektu.

Vývoj zámeckého návrší v Litomyšli – rekonstrukční hypotézy klíčových vývojových fází areálu
František Radek Václavík , Bohdan Šeda
Příspěvek shrnuje průběh práce na vzniku rekonstrukčních modelů klíčových fází vývoje zástavby Zámeckého návrší v Litomyšli, které jsou připravovány pro novou expozici regionálního muzea. Jedná se o čtyři hlavní vývojové fáze: Premonstrátský klášter – okolo roku 1200, Biskupství – okolo roku 1400, Kostkovské Horní město – okolo roku 1540, Zámek a piaristická kolej – okolo roku1700. Hypotetické dispoziční rekonstrukce jsou založeny na rozboru archivních pramenů, výsledcích proběhlých stavebněhistorických a archeologických průzkumů a analogiích srovnatelných lokalit. Vzhledem k torzálnosti současného poznání je míra hypotetičnosti značná stejně jako podíl autorské licence. Pracovní výsledky jsou předkládány jako podklad pro hlubší odbornou diskusi.

Břitová věž hradu Zvíkova
Jiří Varhaník
Břitová věž hradu Zvíkova zaujímá nejvyšší místo hradní ostrožny za úzkou šíjí, jíž je hrad přístupný od jihu. V dosavadní literatuře jí byla věnována jen minimální pozornost. Zdivo věže je lomové, břit je vyzděn z rozměrných, pečlivě opracovaných kvádrů. Věž je klasickým bergfritem – původní vstup je v úrovni 1. patra, dále stoupá schodiště v tloušťce zdiva s pravoúhlými portálky na obou koncích. Nad úrovní podlahy 3. patra věž obíhá věnec krakorců někdejšího ochozu, který zčásti spočíval na ústupku zdiva. Poněkud překvapující je poměrně pozdní původ věže oproti předpokladům dosavadní literatury, stejně jako množství dochovaných dřevěných prvků. Poslední patro s klenutým obydlím hlásného je z roku 1554 a obsahuje části krokví krovu ze 40. let 15. století.

Arkádové nádvoří hradu Orlíka nad Vltavou
Jiří Varhaník
Nejstarší rozpoznanou stavební etapou na lokalitě je nevelký královský hrad bergfritové dispozice z 2. pol. 13. století s okrouhlou věží ve smyčce hradby. Ve 14. století hrad obklopila parkánová hradba a byl rozšiřován palác na jihovýchodní straně, z něhož se dochoval rozměrný interiér o dvou polích křížové žebrové klenby v přízemí. Čelní opevnění se štítovou zdí a bateriovou věží vzniklo patrně v 2. desetiletí 15. století za Petra Zmrzlíka ze Svojšína. O století později za Švamberků byl zastavěn novým křídlem parkán na severozápadní straně. Severovýchodní, jihovýchodní a částečně též jihozápadní stranu nádvoří lemují v úrovni přízemí hrotité arkády. Při odstranění omítek v r. 1991 bylo zjištěno, že pilíře arkád v jihovýchodním křídle vykazují dvě gotické stavební etapy, jejichž zdivo se odlišuje výškou použitých cihel. Starší etapu s pilíři původně kvadratického půdorysu lze řadit pravděpodobně ještě do vrcholné gotiky, mladší náleží první švamberské přestavbě hradu.

Kostel sv. Jakuba Většího v Srbči, okres Rakovník
Eva Volfová
Stavba kostela prošla v závěru 19. století velkou přestavbou, při níž byla zbořena a opětovně vystavěna nová kostelní loď. Ze starší stavby zůstal zachovaný presbytář a mohutná věž. Zaměření celku staršího kostela před částečnou demolicí se nedochovalo. Příspěvek se bude věnovat pozoruhodným detailům stojící stavby a pokusu o rekonstrukci předchozího objektu.

Stavební průzkum zámku ve Zlíně
Radim Vrla
V roce 2014 byl dokončen standardní SHP zlínského zámku. V rámci průzkumných prací se podařilo doplnit a zpřesnit znalosti o stavebním vývoji původní tvrze, založené v závěru 15.století i pozdějšího zámku, který prošel významnými přestavbami v 18. a 20.století. Dále zde došlo k nálezu pozoruhodných renesančních, exteriérových úprav omítek.

Nově odkryté historické konstrukce v areálu zámecké jízdárny v Lednici
Hynek Zbranek
Příspěvek prezentuje odkryté středověké a novověké historické konstrukce ze záchranného archeologického výzkumu při přestavbě zámeckých jízdáren v Lednici. Jedná se o suterény dřevo-hliněných domu, základová zdiva staršího hospodářského dvora, a také o doklady projektových změn při stavbě jízdárny a během jejího využívání.

Kostel sv. Kateřiny v obci Křižovatka (okres Cheb)
Lubomír Zeman , Filip Prekop
Příklad součinnosti archeologického výzkumu a stavebně historického průzkumu. Ve dnech 15. února - 22. února 2013 provedl Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti, ve spolupráci s organizací ZIP o.p. s. a v součinnosti se stavebníkem, firmou Terrigena Art s.r.o., terénní část záchranného archeologického výzkumu podlah kostela sv. Kateřiny, v obci Křižovatka. V průběhu provádění stavby došlo k odhalení neznámých konstrukcí a doposud nedokumentovaného terénu v ploše interiéru kostela. Výzkum tak konfrontoval svá zjištění s dříve vypracovaným stavebně historickým průzkumem (Wasková-Zeman 2009). Odhalení plošného rozsahu západního průčelí, které zde bylo před přestavbou kostela v roce 1813, souvisí se zdivem datovaným stavebně historickým průzkumem do 13. století. Nalezená mince švábského hallu dokládá, že objekt kostela zde existoval již v průběhu 13. století. Půdorys kostela v tomto období není zcela jasný. Pravděpodobně dosahoval stejné šířky jako nyní. Odhalenou základovou konstrukci v západní čtvrtině hlavní lodi můžeme bezpečně považovat za západní průčelí kostela. Stále však neznáme půdorysný rozsah presbytáře a jeho návaznost na hlavní loď. Vzhledem k tomu, že v jihovýchodním koutu presbytáře byla nalezena kamenná výlevka, můžeme se domnívat, že presbytář nemusel být odsazen, jak to předpokládal stavebně historický průzkum.

Archeologický výskum mestského opevnenia v areáli Kláštora františkánov v Bardejove
Peter Harčar
V juhozápadnej časti mesta Bardejov sa nachádza Kláštor františkánov, ktorého dnešný areál je čiastočne aj na ploche mestského opevnenia. Archeologický výskum realizovaný v hradobnej priekope a na plochách zaniknutých častí opevnenia priniesol nové poznatky k vývoju fortifikácie v tejto časti mesta.

Bývalá rychta v Sebranicích čp. 36, aneb co ukázal prohloubený SHP a záchranný archeologický výzkum.
Václav Kolařík , David Merta, Jiří Pokorný
Památkově chráněná usedlost v Sebranicích č.p. 36 (okr. Blansko) je pro mnohé známá z odborné literatury jako reprezentant malohanáckého domu, u něhož se dochoval i jediný roubený žudr z let 1737–38. V rámci probíhající obnovy objektu a díky velmi úspěšné spolupráci s novým majitelem domu – ten jej koupil od původních majitelů vlastnící usedlost po uplynulých téměř tři sta let – se podařilo zjistit mnohé a doposud neznámé o stavebním vývoji usedlosti, potažmo o podsednické usedlosti na moravské vesnici. U tohoto tříbokého objektu se dochovaly roubené konstrukce u žudru a ve větším celku u obvodových stěn světnice. Dendrodata datují konstrukci světnice do konce druhé dekády 18. století, čímž řadí tuto stavbu mezi nejstarší doposud známé objekty regionu. Vzhledem k plánované obnově a adaptaci objektu pro trvalé bydlení, si některé stavební kroky vyžádaly zásahy i do podzemních konstrukcí a vrstev. V souvislosti s obnovou deskové podlahy světnice byl proveden záchranný archeologický výzkum, který v současné chvíli doložil starší podlahové úrovně stojícího domu i několik starších stavebních fází předcházejících objektů, zaniklých v několika případech požárem. Nejstarší sídlištní vrstvu pod podlahou světnice lze klást do 1. poloviny 13. století. Sonda z prostoru dvora potvrdila zkulturněný půdní typ s ojedinělými nálezy keramiky z přelomu 12. a 13. století. Příspěvek prezentuje dosavadní zjištění z komplexního výzkumu usedlosti a ukazuje na nezbytnost interdisciplinární spolupráce stavebních historiků, archeologů a etnologů, což dokládají i jiné podobné výzkumy z vesnického prostředí z nedávné minulosti. V rámci systematické obnovy objektu v Sebranicích se předpokládá získání komplexnějších poznatků o osídlení parcely od středověku po současnost v kontextu poznání stavebního vývoje středověkého a raně novověkého vesnického domu v prostoru severozápadní Moravy.

Typologie a příklady nerealizovaných staveb v metropoli v období socialismu
Jakub Železný
Příspěvek přináší příklady nerealizovaných staveb v Praze v době socialismu, které zároveň rozčleňuje do tří kategorií: 1. Projekty, na jejichž plánovaném místě vznikly jiné stavby, 2. Projekty, z jejichž realizace zcela sešlo přes jejich reálnost, 3. Projekty, testující meze architektury, u nichž byla pro jejich specifičnost malá naděje na realizaci. Příspěvek nahlíží problematiku ze stavebně-historického hlediska, ale zasazuje ji i do společensko-politického kontextu období existence komunistického režimu.

Archeologický výzkum opevnění města Teplá
Filip Prekop , Jan Vladař
V roce 2012 proběhl předstihový archeologický výzkum v ploše plánované výstavby garáže, který odhalil zbytky konstrukcí, jež je možné interpretovat jako relikty opevnění města Teplá. Kromě představení výsledků výzkumu, příspěvek představí další pozorovatelné relikty, které by bylo možné stejně interpretovat, a to společně s dostupnými historickými vyobrazeními známé podoby opevnění.

Příběh domu usedlosti čp. 22 v Lezníku u Poličky
Jiří Škabrada
Díky již v minulosti zjištěné a publikované historii usedlosti podle písemných pramenů a operativní možnosti dendrochronologického datování mohlo vést jinak vcelku náhodné a krátké seznámení s nenápadným tradičním vesnickým domem k dosti zajímavým poznatkům o stavebních dějinách domu v průběhu více než tří posledních staletí. Pozoruhodná je informace o výstavbě nového domu vrchností ve 2. polovině 17. století i způsob použití materiálu z tohoto objektu při pozdější přestavbě.

Možnosti úprav novověkých vesnických domů
Martin Cikán
Novověký vesnický dům patří mezi mizející objekty, na něž se mnohdy nevztahuje památková ochrana. Obdobný osud potkal také dům na st. p. 14 ve Zhůři. Zde bylo zpracováno SHP a výsledný stav byl porovnán s rekonstruovaným domem čp. 30 v Klenčí pod Čerchovem. Cílem příspěvku je srovnání dvou odlišných případů z prostředí lidové architektury. Cílem případné diskuze může být zhodnocení rentability SHP u památkově nechráněných objektů a možnostech památkové péče v oblasti lidové architektury. Dále je ukázána možnost kvantifikace dat a popisné statistiky v rámci SHP na příkladu zmíněného domu ve Zhůři. Předlohou jsou data získaná rozložením kontextu pomocí programu Autocad LT 2007. Takto pořízená data mohou posloužit jakožto exaktní podklad k dalším analýzám.

K možnostem poznání funkčního uspořádání vrcholněstředověkého měšťanského domu (na příkladu Brna, Jihlavy a Znojma)
David Merta , Marek Peška
Více než desetiletý výzkum v oblasti vrcholněstředověké měšťanské architektury nás dovedl k pokusům o typologii uspořádání a funkcí jednotlivých dílů domu. Impulsem se stalo především zpracování výsledků stavebněhistorického průzkumu a archeologického výzkumu v domech na Masarykově nám. 15 a 16 v Jihlavě. Příspěvek si klade za cíl na příkladě zkoumaných domů z Brna (Dominikánská 1-3; Jakubská 7, Orlí 16, Petrov 1 a 4, Radnická 6 a 8, Starobrněnská 2-4), Jihlavy (Lazebnická 1 a 3, Masarykovo nám. 1-4, 15, 16 a 60) a Znojma (Zelenářská 5 a 15) prezentovat naše dosavadní představy.

Průzkum a zaměření sklepů v Sušici
Tomáš Dolanský , Jana Marešová, Jaroslav Pavlovič
Poloha města Sušice, které prakticky celé se nachází v inundační oblasti řeky Otavy, znemožnila budování klasických měšťanských sklepů pod stavěnými domy. Rozsáhlejší sklepy jsou proto budovány na vyvýšených místech dále od řeky v předměstských částech města. Představeny budou sklepy na pravém břehu Otavy v části Hořejší předměstí. Na poměrně malém prostoru jsou zachyceny 3 sklepní soubory, které jsou dnes samostatné, ale pověsti mezi lidmi stále hovoří o tom, že byly kdysi propojené. Základní otázka sklepů; proč a kdy vznikly, je stále nezodpovězena. V rámci průzkumů proto bylo provedeno podrobné zaměření sklepů a vyhotovena dokumentace včetně znázornění vzájemných poloh chodeb nad katastrální mapou.

Pradla a prádelny
Petr Mikota
Příspěvek se věnuje zařízením na praní prádla tzv. pradlům. Na rozdíl od prádelen, kde je otopné zařízení k výrobě horké vody, jsou pradla jednoduché stavby někdy zastřešené, jindy bez střechy, využívající k praní studenou vodu. Stavební podoba začíná u kvalitních staveb s okny a dveřmi, pokračuje přes nekryté kamenné bazénky a končí u jen částečně opracovaných kamenů na břehu vodního zdroje. Autor představí několik staveb v různých místech Evropy a potom se zmíní o situaci v našich zemích.

Co mají společného Brtnice a Jičín
Dana Novotná
Pro obě města patrně nejvýznamnější stavební činnost probíhala v době třicetileté války, velkorysé plány na přestavbu nebyly ani v jednom případě dokončeny; mezi oběma záměry je mnoho souvislostí historických, architektonických i osobních.

Nové německé divadlo v Praze aneb pohnuté osudy jednoho divadelního domu
Zlata Gersdorfová , Michal Patrný
Příspěvek pojednává o vybraných kapitolách z dějin divadelní budovy Nového německého divadla v Praze, dnes známého jako Státní opera.Divákovi bude nabídnut exkurz do dějin velmi opěvované, ale přesto dosud málo probádané realizace dvojice Fellner-Helmer. Příspěvek vychází z výsledků stavebně-historického průzkumu.

Goethova vyhlídka Karlovy Vary a její areál.
Hana Hanzlíková
Budova byla postavena na vrcholu výšiny Věčného životav krajinném uspořádání lesů v blízkosti lázní Karlovy Vary. Akce byla uskutečněna na počest korunní princezny Stefanie v letech 1888-1889 podle projektu kanceláře Fellner a Helmer z Vídně jako vyhlídková věž s restaurací. Bezprostředně bylypřipojeny další objekty areálu a zajištěno jeho zpřístupnění. Stavba se honosí promyšleným a důmyslným technickým i dispozičním řešením. Působivá je modelace vnějšího uspořádání hmot objektu s efektní kombinací materiálů použitých na jejím vnějším plášti. Technická provozní výbava hlavní budovy byla v době její výstavby na vysoké úrovni. Organizace provozu areálu cíleně propojila turistické využití s odpočinkem v lázeňském pojetí.

Obchodní domy Baťa v Praze – novostavby v historickém prostředí
Adéla Dorňáková
Příspěvek se zabývá osmi obchodními domy Baťa (Domy služby), které vznikly na území Prahy. Tento unikátní soubor staveb, nacházejících se v rozdílných urbanistických kontextech, umožňuje sledovat jejich vývoj i specifika, která je odlišují od mimopražských Domů služby Baťa. Zároveň se dotýká zajímavé otázky památkové péče o architekturu 20. a 30. let 20. století.

Domy hotelového typu jako aktualizace myšlenky kolektivního bydlení v 60. letech 20. století
Lenka Kužvartová
Příspěvek se bude věnovat tzv. domům hotelového typu, které se začaly objevovat v československé architektonické diskuzi na počátku 60. let jako nadstandardní druh bydlení pro jednotlivce a bezdětné páry. V mnoha ohledech se jednalo o pokračování myšlenky kolektivního bydlení, jež byla v československém prostředí přítomná od přelomu 20. a 30. let, především zásluhou Karla Teigeho. Tato myšlenka však prošla změnami danými zkušenostmi s poválečnými realizacemi rodinných kolektivních domů ve Zlíně a Litvínově. Přesto si udržovala ambici architektonickými prostředky utvářet nové formy společného soužití obyvatel. Bude představena typologie hotelových domů a konkrétní realizace stavěné od 60. až do počátku 90. let v celé zemi. Výzkum domů hotelového typu, jehož výsledky budou prezentovány, se uskutečnil v rámci Vnitřního grantu FF UK jako projekt s označením VG 096.