Vodárna na nádraží Praha Vršovice
Jan Anderle
Stavba je jednou z mnoha budov ze 2. poloviny 19. století, které jsme zvyklí vídat podél našich železnic. Ne každý dosud nahlédl do některé z nich. Příspěvek k tomu dává příležitost.

Biskupská 7 v Brně, dějiny domu a místa
Pavel Borský , David Merta, Marek Peška, Antonín Zůbek
V letech 2014 až 2015 proběhla důkladná rekonstrukce domu Biskupská 7 v Brně. Pro potřeby projektanta byl zpracován stavebněhistorický průzkum. V průběhu rekonstrukce se uskutečnil záchranný archeologický výzkum. Na základě těchto výzkumů se podařilo v hrubých obrysech objasnit dějiny místa, které začínají archeologizovanými pozůstatky osídlení někdy kolem roku 1200 a dějiny domu a jeho předchůdců od poloviny 13. století.

Šamorín – reformovaný kostol – výsledky výskumu ranostredovekého kostola
Andrej Botek , Róbert Erdélyi, Pavol Paulíny, Barbora Vachová
Kostol v Šamoríne nebol doposiaľ komplexne skúmaný. Je to pomerne známa stavba, strediskový kostol Žitného ostrova, ktorý bol podľa tradície založený sv. Štefanom. Doposiaľ však prebiehali len čiastkové výskumy, resp. nedošlo k syntéze čiastkových poznatkov (komplexné reštaurovanie v 50. rokoch 20. storočia). Doteraz najkomplexnejší pohľad na vývoj podal Dr. Z. Vácha, ktorý spolupracoval pri ostatnom reštaurovaní, vedenom prof. Úradníčkom. Architektonicko historický výskum realizovaný v rokoch 2014-2015 (za podpory čiastkového archeol. výskumu) vyvrátil mnohé predpoklady o najstarších etapách stavebného vývoja tohto kostola, pričom rozlíšil viac ako 15 stredovekých etáp. Mnohé výsledky sú prekvapivé a znamenajú novú kvalitu poznania vývoja sakrálnej architektúry najstarších období v našom priestore.

Hmotová rekonstrukce mlýna Hutmühle, co se dá dělat s jednou ruinou.
Martin Cikán
Metodický příspěvek, jehož cílem je prezentovat možnosti nízkorozpočtové rekonstrukce zpracované pomocí freewaru a zdarma dostupných mapových zdrojů. Jako příklad posloužila lokalita Hutmühle zdokumentovaná v rámci disertační práce Lucie Galusové.

Nástěnné malby v podvěží kostela Nanebevzetí Panny Marie v Holubicích
Vojtěch Černý , Barbora Schmidová
Středověkým nástěnným malbám v podvěžním prostoru kostela Narození Panny Marie v Holubicích u Prahy bylo od jejich objevení v 50. letech 20. století věnováno několik studií. Autoři příspěvku v současné době znovu prochází dosavadní postřehy badatelů a konfrontují je s vlastním poznáním situace. Snahou je přehodnotit a shrnout výsledky poznání v přehledné podobě tak, aby byly použitelné pro další bádání a případné úvahy o stavebním a funkčním vývoji vymalovaného prostoru.

Kostel sv. Kateřiny v Ketkovicích
Petra Dohnalová
Příspěvek představuje nové poznatky o stavební historii kostela sv. Kateřiny v Ketkovicích (okr.Brno-venkov) zjištěné při dokumentaci v průběhu oprav.

Ondrejovce, Kaplnka Navštívenia Panny Márie – Identifikácia odtlačku románskeho krovu
Karol Ďurian , Michaela Kalinová
Obec Ondrejovce sa rozprestiera na rovinatom teréne cca 9 km západne od mesta Levice. V jej miestnej časti Malé Ondrejovce, ktorá bola pôvodne samostatnou obcou sa nachádza románska Kaplnka Navštívenia Panny Márie, ktorej výstavbu môžeme podľa súčasných poznatkov zaradiť do 1. polovice 13. storočia. Dispozíciu kaplnky vybudovanej z plevových tehál tvorí pozdĺžne jednolodie polkruhovým víťazným oblúkom otvorené do polkruhovej svätyne zaklenutej konchou. Románske tehlové murivo kaplnky je zachované aj v úrovni strešných štítov, kde boli identifikované ako primárne štyri symetricky umiestnené kapsy. Príspevok sa bude zaoberať hypotézou nakoľko môžu byť tieto kapsy stopami po pôvodných drevených prvkoch kotviacich krovovú konštrukciu alebo stopami po trámovom strope.

Rybník – komplexný výskum kostola v Rybníku nad Turcom
Róbert Erdélyi , Andrej Botek, Michal Pleidel
Doteraz neprebádaný stredoveký kostol v Rybníku nad Turcom (región Gemer) bol opradený mnohými legendami. Aj ked archívny výskum tieto legendy nateraz nepotvrdil, priniesol ďalšie otázky. Mnoho otázok k histórii tejto lokality, ako aj k vývoju kostola priniesol aj architektonicko-historický výskum realizovaný v roku 2014 a reštaurátorský v roku 2015. Výskumy odhalili neočakávané riešenie južnej fasády a načrtli prekvapivé riešenie jej predpolia, ktoré zatiaľ nemajú v našom prostredí analógiu.

Roubený dům na Holýšovsku ve světle nových poznatků
Karel Foud
Holýšovsko (okres Domažlice, částečně též okres Plzeň – jih) je územím, kde v období druhé poloviny až první třetiny 20. století proběhla takřka celoplošná náhrada do té doby dřevěného stavebního fondu za zděný. V poslední době se podařilo získat nové poznatky o některých z dochovaných roubených staveb, především jejich stáří, určeném pomocí dendrodatace. Jmenovitě jde o roubenou světnici obytného stavení usedlosti čp. 18 v Holýšově (okres Domažlice) nebo roubenou sýpku ze dvora čp. 2 v Neuměři (okres Domažlice).

Mladší osudy rotundy Narození P. Marie v Holubicích
Milena Hauserová , a kolektiv
Kostel v Holubicích náleží k proslulým reprezentantům stavebního typu rotundy. Literatura ji řadí k nejmladší vrstvě těchto raměstředověkých centrál a spojuje její vznik s pozdními ohlasy stavební činnosti v nedalekém doksanském klášteře. Příspěvek se zaměřuje na mladší proměny této stavby, a nabízí pokus o jejich interpretaci. Kulturní kontext úprav stavby v období středověku zásadním způsobem určila příslušnost Holubic k majetku svatovítské kapituly. Intelektuální prostředí vysokého kléru v době lucemburské může napomoci porozumět drobným, ale významným projevům, které zatím zůstaly bez bližší pozornosti. Příspěvek shrnuje výsleky kolektivní práce početnější skupiny studentů a doktorandů Fakulty architektury ČVUT v Praze. Navazují na něj panelové prezentace autorské dvojice B. Schmidové a V. Černého věnované nástěnným malbám v podvěží kostela a J. Šelerové podrobně sledující varianty komunikačních vazeb v členitém půdorysu stavby.

Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století
Jindřich Hodač , Ludmila Hůrková
Příspěvek si klade za cíl seznámit odbornou veřejnost s cíly a náplní právě začínajícího grantového projektu NAKI (2016-20). Na řešení projektu se podílejí pracovníci Akademie věd a Fakulty stavební. Hlavním cílem projektu je prezentace nezvratných a v současnosti často ohrožených historických a uměleckých hodnot venkovské architektury jako národního dědictví. Projekt je založen na výzkumu zabývajícím se proměnou venkovské architektury, a to s důrazem na vývoj v druhé polovině 19. a 20. století. Je to období specifické svými intenzivními sociálními a ekonomickými změnami a zatím málo prozkoumané z uměleckohistorického hlediska. Výzkum je zaměřen nejen na jednotlivé vybrané domy venkovských regionů, ale také na vývoj urbanismu vybraných obcí jednotlivých krajů ČR. Výsledky projektu budou přístupné jak odborné tak široké veřejnosti a studentům (výstavy/katalogy + workshop).

Realizace expozic kovovýroby v CSD. Příprava prostoru, příběh exponátů.
Václav Holásek
Hodinová exkurze v dílně s původním vybavením klempířské dílny rodiny Fousků z Městce Králové.

Kostel v Olešce – příklad pozdně gotického historismu ?
Karel Kibic
Kostel Všech sv. v Olešce v Kostelce nad Černými lesy (okr. Kolín) má obvyklý půdorys gotického venkovského kostelíka s polygonálním kněžištěm s jedním polem žebrové klenby. K severní straně presbytáře přiléhá věž s podvežní sakristií. Kostel byl protažen k západu, na portálu novorománského průčelí nalezneme letopočet 1888. Rozsah původního kostela rozlišíme podle nepravidelného, do výšky se zužujícího zdiva. Masivní žebra klenby působí archaicky, tvar konzol a náběžních štítků však vyvolává otázky. Vedle toho zaujme rozpor mezi archaickým tvarem žebrové klenby prebytáře a pravoúhlým až téměř renesančním tvarem portálku do sakristie. Nabízí se otázka, zda žebrová klenba nepředstavuje určitý historismus 1. pol. 16. století. Sakristie totiž podle tloušťky zdiva působí jako současná se zdivem presbyteria. Situaci komplikuje druhý vnější portál do sakristie, který má hrotitý záklenek. Příspěvek zvažuje obě varianty a uvádí příklady sakrálních staveb v okolí, které vyvolávají podobné pochybnosti.

Stavební dějiny fary v Doubravníku
Václav Kolařík , David Merta, Pavel Staněk
V letech 2012 až 2015 proběhla rekonstrukce bývalé fary v Doubravníku. V její blízkosti pak byly nově položeny inženýrské sítě za doprovodu archeologického výzkumu. Barokní fara se středověkým jádrem byla stavebně i archeologicky zkoumána. V kontextu s minimem historických pramenů k zaniklému klášteru, jehož byla fara v jisté době součástí, se podařilo vzhledem k současnému stavu poznání doplnit zásadním způsobem dějiny této stavby právě na základě archeologických zjištění.

Nové poznatky ke kostelu svaté Apoleny (okr. Tachov)
Martin Kolovský
Příspěvek obsahuje nové poznatky o stavební historii kostela svaté Apoleny u Málkova, které vyšly z průzkumu stavby. Budou představeny nerealizované plány, možná podoba zaklenutí kostela a kaple Panny Marie Pomocné.

Zjištění dílčích historický stavebních úprav kostela P.Marie v Luži na Chlumku (okr.Chrudim).
Slavomír Kudláček
Kostel je stavbou z let 1691 až 1696, v roce 1702 doplněno bohaté vnitřní dřevěné vybavení (zpovědnice a deštění a nábytek 2 sakristií). Kostel byl navržen jako zjednodušená variace známého kostela Jména Ježíše v Římě stavitelem B.Minellim z Hořic, brzy však vedení stavby převzal a stavbu upravil P.I.Bayer, známý mimo jiné svou frekventovanou prací pro Jezuity. V poledních letech probíhá rozsáhlé restaurování a opravy veškerého vnitřního vybavení chrámu. V roce 2015 byly v souvislosti s dočasným vyklízením mobiliáře objeveny zajímavé doklady koncepčních změn organizace prostoru bočních kaplí a objeveny v současné době neznámé prostory pod podlahou dvou z těchto kaplí a v sakristii. Příspěvek se pokouší tato zjištění posoudit a interpretovat v rámci známého stavebního vývoje poutního kostela.

Dlouhé nápisy na vesnických stavbách z 19. století v okolí Litomyšle
Pavlína Kutová
Příspěvek shrnuje dosavadní stav poznání nápisů na vesnických stavbách na Litomyšlsku.

Architekt Jiří Kroha a Mladá Boleslav
Dana Linhartová
Architekt Jiří Kroha (1893 - 1974) patří mezi naše významné architekty, vycházel z expresionismu, dále prošel kubistickým i konstruktivistickým obdobím, purismem i funkcionalismem a jeho tvorba skončila v projevu socialistického realismu. V meziválečném období ovlivnil vzhled hned několika měst naší republiky a patří mezi ně i Mladá Boleslav a její nejbližší okolí. Ve 20. letech 20. století zde navrhl několik zajímavých staveb, mezi opravdu mimořádné stavby na našem území obecně patří zejména jeho zemská průmyslová škola, dále je zde skupina sociálně zaměřených staveb (Masarykův dům sociálních služeb, okresní nemocenská pojišťovna, domy vojenských gážistů), ale stavěl zde i vilky, státní obytné domy, obchodní dům Gellnerův a zajímavá byla i jeho přestavba Grandhotelu Věnec. Některé z těchto staveb prodělaly změny a přestavby, přesto má soubor Krohových staveb v Mladé Boleslavi ojedinělou hodnotu v rámci našeho architektonického dědictví.

Zděné věžové holubníky
Petr Mikota
V řadě regionů v Evropě i v arabských zemích se používaly a někde stále používají velké zděné holubníky ve tvaru věží. Jsou určeny pro stovky i tisícovky ptáků. Známmé jsou např ve Francii. Tyto stavby bývaly často součástí hradů a zámků, protože chov holubů byl vyhrazen jen pro vrchnost. V zámcích se využívaly nikoli pro maso, ale k produkci holubího trusu, který sloužil jako hnojivo pro zámecké zahrady. Mnoho holubníků jsem viděl v Itálii v kraji Cilento v Kampanii, kde jsou ovšem součástí jak panských sídel, tak i běžných domů. Není mi ale známo, zda byly jako holubníky budovány již při jejich stavbě nebo později. Smyslem presentace není podrobná informace o těchto stavbách, protože jsem neměl možnost se do nich dostat. Chci tohoto fóra využít k tomu, abych se zeptal, zda znáte něco podobného z českého prostředí, např. v souvislosti s projekty zámků.

Jak se z profánního stalo sakrální aneb o neobyčejném vzniku jednoho obyčejného kostela
Eliška Nová , Miroslav Nový
Je všeobecně známo, že v minulosti byla hmotná substance stavby v mnohem větší míře než dnes využívána k novému účelu. Příspěvek prezentuje příběh jedné pozoruhodné funkční konverze historického objektu.

Morová rána na tělech měst
Dana Novotná
V souvislosti se zpracováním průběhu morové rány v roce 1715 v městečku Brtnici a zrekonstruováním staveb a prostorů, které souvisely s karanténou a dalšími nutnými úkony při překonávání epidemie bude představen širší pohled na tuto problematiku.

Historický obraz krajiny na příkladu Černokostelecka
Jitka Poláková , Milena Hauserová
Poster zaměřený na téma převodu písemného popisu krajiny z historických pramenů do mapového podkladu, který by byl obrazem krajiny, ještě před zahájením jejího soustavného mapování v 18. století pro vojenské účely. Na referenčním území Černokosteleckého panství chceme otevřít diskuzi, zda je takový přístup vůbec možný a jaké jsou přínosy i úskalí této metody.

Webové mapové služby a jejich publikování v odborné literatuře
Zdeněk Poloprutský
Cílem tohoto příspěvku je shrnout obecné podmínky, za nichž je možné využít webové mapové služby, v originálu Web Map Service (dále WMS), které jsou bezplatně dostupné v prostředí Internetu, k publikování v odborné literatuře zaměřené na stavebněhistorický průzkum apod. WMS je standard vyvinutý a dále rozšiřovaný v rámci Open Geospatial Consortium (dále OGC). WMS pracuje na principu klient-server. Umožňuje klientovi sdílení geografických informací, tzv. geodat, ve formě rastrových map v obrazových formátech, např. JPEG, TIFF, PNG aj. Rastrové mapy zobrazují tematické geografické informace ve formě tematické mapy, resp. vrstvy, nebo mohou být výsledkem překrytu více vrstev, tzn. mapové kompozice. Rastrové mapy jsou georeferencovány do jednoznačně daného referenčního souřadnicového systému, což umožňuje jejich správnou prezentaci. V prostředí Internetu jsou WMS využívány v rámci geoportálů, které poskytující uživateli geodata jednotnou formou, přestože mohou pocházet z různých zdrojů. Geoportál umožňuje jejich vyhledávání, zobrazení, tvorbu mapových kompozic, popř. i analýzu. V tomto příspěvku budou prezentovány geoportály, jejichž obsah se podrobněji věnuje České republice.

Zmizelý špitální kostel svatého Antonína Paduánského v Domažlicích
Zdeněk Procházka
Nejstarší písemné zprávy o domažlickém špitálu, při kterém stával i kostel sv. Antonína, se vztahují k roku 1331. Na místě gotického kostela byl mezi roky 1696–1699 vystavěn kostel barokní. V roce 1911 byl tento kostel vystavěný na půdorysu rovnoramenného kříže po komplikovaných jednáních zbořen, aby ustoupil rozšiřující se komunikaci. Na místě kostela stojí dnes pomník Svobody umístěný naproti Muzeu Jindřicha Jindřicha. V archivech se podařilo nalézt stavební dokumentaci kostela, která byla do doby sepisování příspěvku neznámá.

Talíře a terracotty – dvakrát k reliéfní keramice na fasádách
Eliška Racková
Náplní příspěvku jsou dvě zastavení nad používáním dvou různých keramických prvků na fasádách v Čechách a v severní Itálii. Prvním se věnuje „architektonickému talíři“ a jeho formám, druhé terracottovým reliéfním ostěním a to především jejich typu s rovným překladem.

Sýpka hospodářského dvora ve Lhoticích
Alena Rákosníková , Lenka Zikmundová
Poznatky z prováděné dokumentace pozoruhodné stavby, ohrožené bezprostředním zánikem.

Kostely druhé třetiny 15. století v severozápadních Čechách
Jaroslav Skopec
Příspěvek je zaměřen na kostely, které byly vystavěny, či podstatně přestavěny v průběhu 30ti až 40ti let po skončení husitských bouří. Těmto kostelům prozatím nebyla věnována větší pozornost, neboť jsou v drtivé většině dosavadní literaturou pokládány za vrcholně gotické, vzniklé v předhusitském období. Je to dáno tím, že jejich architektura je zcela poplatná předhusitské tradici se shodně pojatou kamenickou prací a jsou tak obtížně rozpoznatelné. O jejich mladším zařazení rozhodují mnohdy pouze detaily, které budou v rámci příspěvku představeny. Nejedná se však o představení výsledků cíleného výzkumu uvedené problematiky, ale pouze o namátková zjištění učiněná v rámci dokumentace prezentovaných lokalit.

Opevnění severní strany Broumova v pozdním středověku
Jiří Slavík
Ve 2. polovině 15. století došlo k významné přestavbě opevnění východočeského města Broumova. Před starou hlavní hradbu byl zřízen parkán se zděnou hradbou a nejméně dvěma polygonálními baštami. Zachovala se spodní část nárožní bašty u kláštera a podle měřické dokumentace z archivu NPÚ lze uvažovat o podobě bašty před Horní branou, ve které se od počátku nacházela kaple sv. Vavřince. V baroku byla kaple přestavěna, po josefinských reformách změněna v hostinec a v r. 1964 byla její nadzemní část nesmyslně zdemolována.

Kostol sv. Mikuláša v Stročíne – výskum a obnova
Ĺubor Suchý , Dominik Sabol, Ĺubica Viničenková, Lenka Ďurčeková
V roku 2015 bol pred obnovou kostola v Stročíne (okr. Svidník) realizovaný architektonicko-historick ý výskum, ktorý objasnil stavebný vývoj objekt a boli objavené viaceré cenné architektonické prvky zo stredoveku (rebrá gotickej klenby, portál, okno atď.) a 19. storočia (napr. nika pre sochu svätca). Pri následnej obnove boli nálezy priznané a kostol obnovený do podoby spred nevhodnej úpravy z 20. storočía.

Dokumentace budovy sýpky na hradě Pernštejn
Lenka Šabatová
Po požáru budovy sýpky na hradě Pernštejn v roce 2005 byla v průběhu její rekonstrukce provedena podrobná dokumentace exteriéru i interiéru sýpky a dendrochronologické datování zbývajících dřevěných prvků. Důsledkem havárie bylo odkryto především mnoho pozoruhodných situací, které vypovídaly o postupném stavebním vývoji objektui podobě a vybavení vnitřních prostor.Poster presentuje výsledky provedené dokumentace - vypracované analytické pohledy na jednotlivé části objektu a vyhodnocení nálezových situací v kontextu stavebněhistorickéhovývoje této části hradu.

Storchova vila na Zbraslavi – poznámky ke složitějšímu stavebnímu vývoji zdánlivé secesní novostavby
Bohdan Šeda
Poznámky k několika zajímavým zjištěním stavebněhistorického průzkumu secesní rodinné vily dokončené roku 1908 podle. Na složitější stavební vývoj objektu, který při prvotní obhlídce působil jako jednolitá novostavba s vysokou autenticitou výplňových prvků, upozornily až překvapivé výsledky základního archivního průzkumu. Aneb: To co myslíme, bývá většinou chybné, ale co víme, bývá správné.

www.vodnimlyny.cz - myšlenka, realizace, výsledky
Rudolf Šimek
Webové stránky www.vodnimlyny.cz vznikly před třemi lety jako nástroj pro komplexní poznání a zdokumentování vodních obilných mlýnů v České republice. Jako hlavní výstup databáze je Interaktivní mapa, databáze a databáze obrázků. V rámci prezentace představím základní strukturu stránek, strukturu karty mlýna a demonstruji práci s interaktivní mapou a databází obrázků.

Dvě místa vylehčovacích pasů ve zdivu suterénů středověkých městských domů.
Jiří Škabrada , Jan Pešta
Ve zdivu středověkých jader městských domů je možné pozorovat na některých místech opakovaně vylehčovací pasy, pod nimiž případně nikdy nebyly zřízeny portálové otvory. V referátu se upozorňuje na dvě taková místa v úrovni suterénu: ve stěně zadního komorového bloku, obrácené do přední části domu, a v přední, uliční stěně sklepů. Zvyklost snad souvisí s vědomím, že se na takových místech otvory zřizovaly běžně a bylo tudíž rozumné jejich instalaci připravit, i když se s touto variantou umístění otvoru v aktuálně probíhající stavbě nepočítalo. Předložený materiál představuje pokračován&ia cute; obecnější diskuse o pasech ve zdivu a opět vyzývá k diskusi a upozornění na další příklady.

K románské podobě kostela v Čelákovicích
Jaroslav Špaček , Jiří Varhaník
V roce 2015 byl identifikován negativ rozměrného hraněného táhla v západní zdi lodi románského kostela v Čelákovicích, které zaniklo v důsledku požáru. Zároveň bylo zjištěno, že parapet severní niky v horní části západní stěny lodi byl dodatečně snížen. Z těchto poznatků lze dovozovat, že úroveň románské empory byla poněkud výše než podlaha dnešní kruchty.

Komplex Mlýnské brány v Kroměříži
Jan Štětina
Stavebně historický průzkum Mlýnské brány v Kroměříži a navazujících budov, provedený v roce 2015, dešifroval jejich komplikovaný stavební vývoj. Mohutná hranolová věž středověkého původu zůstala ve své hmotě zčásti dochována i po renesančních a raně barokních přestavbách, stejně jako navazující úsek hradby mezi branskou věží a zámkem. Složitý stavební vývoj komplexu v novověku (mj. stavbu předbraní a vrátnice) dokumentuje bohatá ikonografie i dochované historické plány. Podstatnými zásahy prošla věž a navazující objekty i při dvojí úpravě v 19. století, které daly složité srostlici budov stávající podobu.

Průzkum a dokumentace zaniklé zámecké zahrady a parku v Defurových Lažanech
David Tuma , Lucie Tlustá
Dokumentace a průzkum zaniklé zámecké zahrady a parku v Defurových Lažanech (okr. Klatovy). Přiblížení historického vývoje zahrady a parku tohoto panského sídla s důrazem na jeho podobu na počátku 20. století.

Václavíkův mlýn v Žehuni - odraz stavebního vývoje v pramenech soukromé povahy
František R. Václavík
Původně snadný úkol provedení stavebněhistorického průzkumu jednoho mlýna, ke kterému „prakticky nic není“ se ukázal jako náročná sonda do každodennosti venkovské mlynářské rodiny, jejíž členové si vedli podrobné údaje o vydání a vlastní činnosti v oblastech týkajících se mlýna a hospodářství. Příspěvek tak poukazuje na specifickou roli pramenů osobní povahy na dešifrování stavebního vývoje konkrétní stavby.

Zaniklá vesnice Fláje
Martin Váňa
Příspěvek představí výsledky nedestruktivního archeologického průzkumu zaniklé vsi Fláje (okr. Most). Fláje se nalézaly v údolí Flájského potoka v Krušných horách a zanikly na konci 50. let z důvodu výstavby stejnojmenné vodní nádrže. Velká část intavilánu zaniklé vsi skončila na dně přehradního jezera. V letošním roce však byla z důvodu opravy hráze snížena hladina vody v nádrži, čímž došlo k odhalení mnoha dobře zachovaných reliktů budov a pozůstatků komunikací.

Kterak hospoda založení vesnice potvrdila.
Zuzana Vařeková
Stručné shrnutí výsledků plošného stavebně-historického průzkumu vesnice Vysoká u Javorníku (okr. Ústí nad Orlicí) se zaměřením na stavbu zájezdního hostince čp. 1.

Krušnohorská architektura a urbanismus, nové poznatky k počátkům horního města Jáchymov
Martin Volf , Zeman Lubomír
Krušnohorská horní města představují specifický historiografický fenomén. Jejich počátky jsou předmětem aktuálního sídelně- historického studia, na kterém se vedle historiků, historiků umění, stavebních historiků podílejí i archeologové. Plánovaný příspěvek představí předběžné výsledky interdisciplinárního studia počátků horního města Jáchymov. Základní poznávací metodou studia je terénní průzkum, ať již stavebně-historický či archeologický, přičemž akcentovány jsou i poznatky geologů a mineralogů. Jáchymov v 16. století představuje dynamický montánní a sídelní organismus, kde se v omezeném prostoru a čase odehraje strukturální změna, která předznamenává proměnu Krušných hor v raném novověku. Sledujeme hmotné doklady této proměny, jejíž předehra probíhá v podobě první stříbrné horečky v Krušnohoří již od vrcholného středověku.

Nové poznatky ke stavebnímu vývoji kostela sv. Lukáše ve Svárově, okr. Kladno
Eva Volfová
Stavba farního kostela sv. Lukáše ve Svárově prošla složitým stavebním vývojem od románského slohu, přes pozdější stavební úpravy zejména renesanční a barokní. Vedle základního shrnutí stavebního vývoje v soupisové literatuře, má pro poznání stavby zásadní význam práce doc. Milady Radové Štikové a prof. Jiřího Škabrady, o románských stavebních postupech. Předmětem předneseného příspěvku budou poznatky získané při opravě stavby, probíhající v l. 2009 – 2015. Snaha po jejich interpretaci přináší nejednoznačné závěry, z čehož vychází formulace dalších zatím obtížně zodpověditelných otázek.

Rámové stavby s vypletanou a drážkovou konštrukciou na východnom Slovensku
Maroš Volovár
Referát je vstupom do problematiky drevo-hlinitých stavieb na východnom Slovensku. Ich archaická technológia, vo väčšine Európy doložená už len archeologicky, sa na Zemplíne reliktne udržala ešte v polovici 20. storočia. Dochované pamiatky dokladajú rámovú konštrukciu s dvoma typmi hlinou omazávanej výplne: „patyčenú“, z hrubo, zväčša vertikálne vpletených konárov („patýk“), a drážkovú, lokálne „palančenú“, z brvien („palaniek“) horizontálne zasúvaných do drážok v stĺpoch. Technológiu uplatnili najrozmanitejšie typy a dispozície obytných a hospodárskych objektov. Posledné pamiatky na kedysi dominantný stavebný výraz (nielen) východoslovenského (a nielen) vidieka nenávratne zanikajú a preto si zaslúžia našu pozornosť.

Úloha štítové zdi v opevnění středověkého hradu
Jiří Varhaník
Analýza terénní situace vybraných hradů se štítovou zdí umožňuje v konkrétních případech klasifikovat míru účelnosti tohoto fortifikačního prvku z hlediska obrany.

Průzkum dna věže hradu Svojanova
Miroslava Cejpová , Jana Němcová, Jiří Varhaník
Již M. Trapp stručně zmínil nevelký výklenek ve zdivu na dně břitové věže hradu Svojanova, jemuž pro nepřístupnost přízemí věže byla v literatuře věnována donedávna jen okrajová pozornost. V loňském roce povrchový průzkum ověřil podobu a účel této anomálie.

Hrad Holštejn
Jan Štětina
Hrad Holštejn v Moravském krasu, situovaný v jedinečné poloze na vrcholu vápencového bloku, za dobu své čtvrt tisíciletí trvající existence prošel velmi složitým stavebním vývojem. Ten se podařilo alespoň zčásti objasnit povrchovým průzkumem lokality, prováděným v posledních letech. I přesto, že většina nadzemních konstrukcí hradu zanikla, zůstaly v klíčových místech dochovány relikty zdiv s řadou pozoruhodných situací. Aktuálním průzkumem získané poznatky umožňují tedy alespoň rámcovou periodizaci výstavby jednoho z nejvýznamnějších středověkých hradů na Blanensku.

„Provizorní“ palác hradu Švihova, stavebně-historická etuda pro jednu stěnu
Alžběta Kratochvílová , Tomáš Karel
Příspěvek se zabývá dochovanými torzálními konstrukcemi tzv. Západního paláce hradu Švihova (okr. Klatovy), především jeho západní obvodovou zdí. Na základě provedeného průzkumu při probíhajících stavebních pracích se snaží zjistit vztahy k ostatním přiléhajícím stavbám, tedy k Červené baště a Velké věži, polemizuje s názory dalších badatelů o jejím stavebním vývoji a nabízí interpretaci daného prostoru jako prvního, do značné míry i provizorního, sálu na hradě.

Cisterna a pivovarská lednice na hradě Žampach, okr. Ústí nad Orlicí
Miroslava Cejpová
Hrad Žampach (k.ú. Žampach, okr. Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj, nemovitá kulturní památka r.č. 46193/6-4168) byl postaven při kolonizaci podhůří Orlických hor na přelomu 13/14. století. Ve 2. 1. 15. století došlo pravděpodobně ke stavebním úpravám hradu nebo k jeho přestavbě, jejich součástí bylo zřejmě i zbudování pivovaru na jižní straně předhradí. Dnes je zde rozpoznatelná valovitými útvary vyznačená dvouprostorová budova přistavěná k obvodové hradbě, na niž navazuje okrouhlý nebo cca osmiboký objekt hradní cisterny, který byl přestavěný na pivovarskou lednici. Podle popisu hradu z r. 1540 se zde nacházely „ ...pivovár, maštale, chlebíce, pivnice, na hoře nad tím veliká čelední světnice, komory, pavláče, parkány…“. V prostoru cisterny se bylo velké množství keramických zlomků, které se sem zřejmě dostaly druhotně během pravidelných úklidů areálu hradu v na začátku 20. století. Protože přítomnost fragmentů keramiky vedla k pravidelnému narušování terénu návštěvníky hradu, byl zde v letech 1991 – 1993 proveden záchranný archeologický výzkum. Ten odkryl spodní část do skály částečně zapuštěné hradní cisterny izolované vrstvou jílu silnou od 5 do 20 cm (tenčí na skále, silnější na zdivu), v níž se na několika místech dochovaly tahy prstů lidí, kteří výmaz prováděli. Cisterna byla později přestavěná na pivovarskou lednici. Při této přestavbě byly dovnitř cisterny vložené dvě kruhové soustředné na sucho kladené opukové zdi. Prostor (široký 1,4m) mezi vnější zdí cisterny (silnou 1,30 – 1 36m) a střední opukovou zdí (silnou 0,74 – 0,8m) byl zasypaný, pod výplní se dochoval jílový výmaz, který byl jinde odstraněný. Zásyp pravděpodobně sloužil jako izolace. Mezi střední a vnitřní opukovou zdí vznikla prostora široká 0,64 – 0,8m, která nejspíše sloužila pro uložení ledu. Svědčí pro to vyspárování dna, které odvádělo vodu ke kanálku zatesanému 0,2m do skalního podloží. Kanálek procházel pod střední zdí a ústil do nepravidelné, zhruba oválné prohlubně, široké 1,44 x 1,16m, hluboké 0,2 – 0,4m, vytesané ve středu lednice. Prostor využitelný pro skladování piva měl průměr 3,3 – 3,44m , prohlubeň v jejím středu byla pravděpodobně zakrytá, voda v ní usazená se zřejmě vsakovala, mohla být i vybíraná.

Co prozradí mořská panna: poslední echo pět set let zaniklé nápisové výzdoby hradu Bečova
Marie Wasková
Tzv. horní hrad v Bečově nad Teplou je nositelem impozantního souboru historických spontánních nápisů (graffiti). Jejich nejstarší vrstva, datovaná od 2. pol. 14. do 15. stol., přináší jedinečnou informaci o původní nápisové výzdobě donjonu před jeho renesančními přestavbami. Zároveň z ní lze nečekaně konkrétně vyčíst způsob vzniku a inspiraci pozdně středověkých graffiti.

Nové objevy na hradě Buchlově
Radim Vrla
V příspěvku bude stručně referováno o objevech, souvisejících se záchrannými pracemi v Domě s Tanečním sálem na Buchlově. Byly zde dokumentovány pozůstatky renesenčních trámových stropů, propojených se ztužujícími, dřevěnými věnci ve zdech. Dále zde byla zkoumána záchodová nika, která je součástí renesančních prostorů tzv. Kasáren. Součástí bude i stručná informace o výsledcích průzkumů v objektu zv. Sýpka v areálu Buchlova.

Letiny – zámek, který zámkem nikdy nebyl
Tomáš Karel , Petr Rožmberský
V 80. letech 20. stol. byl v letinských lázních zbořen objekt, považovaný za lovecký zámek z roku 1700, uzpůsobený pro lázeňské potřeby (restaurace) v 60. létech 18. stol. Příspěvek tento názor vyvrací a s letinským zámkem ztotožňuje barokní objekt v hospodářském dvoře u kostela ve vsi Letinech. Za nejstarší lázeňskou budovu určuje roubený patrový objekt, zbořený 1899 a uvádí data vzniku dalších lázeňských budov.