Hřbitovní kaple sv. Rodiny v Odrách - překvapení pod omítkami
Dagmar Alterová , Jana Koudelová
Pohřební kaple sv. Rodiny je menší barokní sakrální architekturou vystavěnou v letech 1718–1719 v areálu městského hřbitova na severním Horním předměstí Oder. V 70. letech 20. století proběhla adaptace kaple na smuteční síň, která obnášela nové architektonické pojetí interiéru. V letech 2015–2016 byla realizována rekonstrukce objektu, jež odhalila nečekané historické konstrukce objasňující jeho stavebněhistorický vývoj. Mezi zásadní zjištění patřilo primární konstrukční řešení obvodových stěn využívající částečně roubení, zachování původního deskového malovaného stropu s výjevem Korunování Panny Marie a interiérových barokních omítek s relikty malované výzdoby doplňující bývalé boční oltáře. Strop byl v době průzkumu stále zavěšen na původních vazných trámech někdejšího hambalkového krovu nahrazeného již mladší vaznicovou krovovou soustavou. Dokumentované stavební úpravy se podařilo konkrétněji časově zařadit díky provedeným dendrochronologickým rozborům a archivnímu průzkumu.

Tesařský mistr Tomáš Smutný a jeho zápisy o stavbách ve Zbiroze - Stavební ruch na malém městě v 19. století
Jan Anderle , Petr Rožmberský
Tomáš Smutný, tesařský mistr, kronikář a purkmistr městečka Zbiroha (okr. Rokycany) zaznamenal vývoj veřejného prostoru, především úpravy náměstí, ale i přeměnu převážně roubených domů na zděnou zástavbu. Podrobně popsal stavbu objektu nové radnice a okresního soudu. Především však kresebně zachytil několik buď již neexistujících, nebo přestavěných objektů, jako starou radnici, školu, jatka či faru. Do pamětní knihy také vložil plány na barokní přestavbu kostela a zapsal svůj pohled na jeho stavební vývoj. Na základě jeho zápisů a kreseb a dalších pramenů se příspěvek pokouší rekonstruovat stavební vývoj městečka v 19. století.

Arciděkanský chrám sv. Jakuba v Kutné Hoře - výsledky z průzkumu západního průčelí
Jan Beránek
Referát představí výsledky operativního průzkumu a dokumentace, prováděného v rámci opravy západního průčelí kostela sv. Jakuba.

Kokořovský dvůr ve Žluticích
Martin Cikán , Martin Váňa
Příspěvek představí výsledky průzkumu panského hospodářského dvora (tzv. Kokořovský dvůr) ve městě Žlutice (okr. Karlovy Vary). Kokořovský dvůr je honosnou stavbou bohatou na architektonické detaily a zapsanou kulturní památkou. Dvůr byl vystavěn na konci 17. století a od té doby prošel složitým stavebním vývojem. Podle některých indicií se původně mohlo jednat o nedokončenou budovu určenou k volnočasovým aktivitám šlechty (např. míčovna), která byla až později adaptována na hospodářský dvůr.

Aktivity Asociace recentní archeologie v roce 2016
Martin Cikán , Martin Váňa
Poster shrnuje výsledky aktivit zapsaného spolku Asociace recentní archeologie v roce 2016. Během uplynulého roku byly v rámci činnosti spolku realizovány tři grantové projekty a jedna odborná exkurze. Jedná se o tyto projekty: 1. OPD dvora Vranov u Rabštejna nad Střelou 2. OPD Kokořovského dvora ve Žluticích a 3. zahájení projektu Protivzdušná obrana Plzně.

Průzkum hrobky v kostele sv. Josefa v Mirošově
Martin Čechura
Kostel sv. Josefa v Mirošově (okres Rokycany) nechal postavit Adam František z Mitrovic, nejprve jako kapli, která byla v roce 1701 rozšířena na trojlodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem. Ve stejném roce byla pod kostelem zřízena rodinná hrobka. V listopadu 2016 byl u příležitosti ověření stavu kostela proveden průzkum hrobky, její zaměření a fotografická dokumentace.

Zámek v Sedlici u Blatné – výsledky podrobného stavebněhistorického průzkumu
Vojtěch Černý , Michal Profant, Barbora Schmidová
Zámek/tvrz v jihočeské Sedlici představuje oblastně relativně významný památkově chráněný objekt. Zároveň jde o velmi autenticky zachovanou stavbu, vykazující množství stavebních etap. Přesto dosavadní poznání o jejím stavebním vývoji vycházelo pouze ze základních průzkumů, které zřejmě v plné míře nezachytily většinu možných nálezových situací. V příspěvku budou představeny výsledky podrobného průzkumu celého objektu, v rámci něhož došlo ke značnému prohloubení znalostí o vývoji stavby, byla potvrzena či vyvrácena některá dosavadní poznání a učiněna mnohá nová.

Neznámé plastiky v edikule renesančního portálu Adamova stavení zámku v Jindřichově Hradci
Jiří Dluhoš
Kolik návštěvníků už prošlo na zámku v Jindřichově Hradci nádherným renesančním portálem Adamova stavení z 16. století a neuvědomilo si nebo ani nevšimlo, že úplně nahoře po stranách nad kladím edikuly jsou dvě podobizny.

Vesnické stavby regionu České Kanady na plánech projektantů 1. poloviny 19. století
Jiří Dluhoš
Tak trochu ve stínu výstavnějších domů selského baroka jižních Čech se ztrácí oblast České Kanady na jeho jihovýchodním okraji. Vraťme se o dvě století zpět, kdy se na zdejším novobystřickém a hradeckém panství objevily první plány místních stavitelů i pro poddané na vesnicích . Setkáme se tady zejména s návrhy početné stavitelské rodiny Schafferů z Jindřichova Hradce a Číměře , velmi aktivní jsou i stavitelé Franz Schneider z Hůrek nebo Georg Theurer z Nové Bystřice.

Nové poznatky ke stavebnímu vývoji kostela sv. Jiří v Litobratřicích
Petra Dohnalová

Atypické stredoveké krovové konštrukcie v rímskokatolíckom kostole sv. Mikuláša v Bratislave, mestská časť Podunajské Biskupice
Karol Ďurian , Andrej Botek, Róbert Erdélyi, Pavel Paulíny
V podstreší nad svätyňou a strednou loďou rímskokatolíckeho kostola sv. Mikuláša v Podunajských Biskupiciach sa nachádzajú atypické stredoveké konštrukcie, ktoré v rámci územia Slovenska nateraz nepoznáme. Tieto konštrukcie boli z časti upravené v roku 1937 pri dostavbe bočných lodí. Atypickým detailom je pozdĺžne viazanie jednotlivých väzieb len väznicami bez použitia stolíc.

Olešky, stavební vývoj kostela Narození Panny Marie
Milan Falta
V rámci ověření hypotézy a rozšíření srovnávacího materiálu v oblasti mladších vrchních částí věže konstruované nad románským zdivem byl prověřen kostel Narození Panny Marie v Oleškách u Radějovic. Zaměření provedené v rámci této práce se soustředilo na západní část chrámu, kde bylo popsáno rozhraní mezi mohutným kvádrovým zdivem ve spodní a lomovým mladším zdivem ve vrchní části věže. Vyhodnocení zjištěných skutečností vedlo k teoretické rekonstrukci románského kostela s nízkým západním zděným útvarem westwerkového typu. V souvislosti s funkcemi jednotlivých prostor a jejich vazbami na okolí stavby jsou sledovány i komunikační vazby, a to jak v přízemí, tak v patře kostela. Výzkum charakterizuje zcela nový podtyp kombinované tribuny, a sice spojení plochostropé místnosti v patře nízkého věžového útvaru, která se obloukem v celé své šíři otevírala na úzkou valeně podklenutou pavlač. Z hlediska postupu výstavby byly analýzou struktury zdiva na objektu identifikovány dvě odlišné konstrukční etapy, které se liší strukturou a precizností opracování použitého stavebního materiálu.

Libčany, stavební vývoj kostela Nanebevzetí Panny Marie
Milan Falta
Výzkum stavebního vývoje kostela Nanebevzetí Panny Marie v Libčanech u Hradce Králové se zaměřil na přímé a nepřímé indicie existence hypoteticky možného raně středověkého objektu navázaného na západní bezvěžové průčelí chrámu. Cílem studie bylo ověření a prohloubení znalostí o stavebních a zejména komunikačních vazbách v rámci českého vesnického kostela, ale i jeho funkční propojení s nedochovanými objekty dříve se nalézající v jeho bezprostřední blízkosti. Byla předložena nová úvaha o možné v Českých zemích dosud prakticky nesledované figuře románského venkovského kostela, kdy mohutná kamenná struktura byla doplněna pouze celodřevěnou (nebo hrázděnou) věží, která mohla tvořit technický i symbolický mezičlánek mezi sakrální a obytnou stavbou. Tato rozvaha byla podpořena rozborem kontradikce honosně pojednaného jižního průčelí a někdejší apsidy k nápadně strohé západní fasádě. Právě její skladba dovoluje vyslovit hypotézu o možné konstrukci věžové stavby z lehčího materiálu. Paralelně lze však předložit i domněnku o možné absenci věže a přímé vazby chrámu na palác. Dokumentace popisuje nepřímé indicie v oblasti užití jiných nežli kamenných materiálů a také fungování komunikačních vazeb mezi obytnou stavbou, emporou a chrámovou lodí.

Komenda řádů johanitů v Přibicích (okr. Brno – venkov)
Zdeněk Fišera
Středověké rytířské komendy svou stavební podobou řadíme jako přechodný typ staveb mezi hrady, tvrze a kláštery. Komendy byly sídla komturů rytířských řádů, u nás templářů, johanitů, německých rytířů a křižovníků s červenou hvězdou. Jejich podoba a stavební vývoj nejsou vždy dostatečně známými. K nim patří i komenda řádů johanitů v Přibicích (okr. Brno – venkov), kde jsou však mimo původně románského kostela zachovány sklepní prostory komendy, přes pozdější obnovu aspoň částečně hovořící o jeho možné podobě.

Stál u Klabavy středověký vechtr?
Jan Hajšman , Filip Kasl
Příspěvek se zabývá problematikou interpretace lokality Starý zámek nad Klabavkou. Nové poznatky o lokalitě zpochybňují účel Klabavského hrádku jakožto stavbu tradičnho feudálního sídla.

Príbeh modrej pivnice na Zborovskom hrade – archeologický výskum, výsledky a obnova
Peter Harčar
V svislosti s obnovou Zborovského hradu, okr. Bardejov prebiehal archeologický výskum a následná obnova objektu hospodárskej budovy IV. tretieho predhradia – tzv. Modrá (Vínna) pivnica. Výskum priniesol jednak výsledky slúžiace ako jeden z podkladov pre obnovu, jednak viacero zaujímavých hnutelných archeologických nálezov. Prezentácia prvej etapy obnovy, ktorá nasledovala hneď po zrealizovaní výskumu, je taktiež predmetom referátu.

Ortofota z historických leteckých snímků – specifika tvorby a možnosti využití
Jindřich Hodač
Příspěvek si klade za cíl seznámit odbornou veřejnost s problematikou tvorby digitálních ortofot z historických leteckých měřických snímků .. ukázat co se od nich ,,dá očekávat,, (obrazová kvalita + přesnost) a naznačit ,,k čemu,, mohou být využita. Pravidelné celoplošné snímkování republiky započalo ještě před druhou světovou válkou a poté probíhalo v intervalu cca deseti let. S ohledem na ,,typ dat,, prováděla snímkování armáda (utajení) a v současné době je možné zakoupit digitalizované historické snímky z jejích archívů (z pracoviště VGHMÚř Dobruška). Fotogrammetrickým zpracováním snímků lze získat jejich ortogonalizovanou pododu – ortofoto. Nabízí se tedy možnost využít takto získaná data pro analýzu vývoje krajiny a sídel v posledních cca osmdesáti letech.

Barokní panský dvůr Kopaniny u Letin
Tomáš Karel , Alžběta Kratochvílová
Dvůr v Kopaninách u Letin je příkladem zachované podoby barokního vrchnostenského dvora Dolnolukavického panství z doby hrabat Morzinů (první dochované písemné prameny o něm máme k 20. letům 18. století). Obvyklá čtvercová dispozice je zde redukována na zástavbu dvou souběžných křídel uzavírajících obdélný dvůr. Jedno z křídel je rozlehlá stodola s vloženým blokem chlívků v interiéru a protější budova byla obytná " s navazujícími stájemi. Jejím centrem byla velkáG erná kuchyŮ. I přes svůj skromnější" rozsah byly objekty vystaveny v jedné stavební etapě jako zděné s barokními štíty a červenobíle malovanými fasádami. Výjimečná je skutečnost, že dvůr neprošel výraznějšími mladšími stavebními úpravami a zachoval se vesměs v barokní podobě. Dnes jsou objekty dvora na pokraji své fyzické existence.

Nový hrad u Stráže (okr. Tachov) – hradiště, dvorec nebo reduta?
Filip Kasl , Petr Sokol
Západně od Stráže směrem k Přimdě je v polích dochováno výrazné opevnění, jež dosud nebylo uspokojivě interpretováno. Doposud se v literatuře udržuje tvrzení, že jde o raně středověké hradiště, v minulosti bylo považováno i za kolonizační dvorec nebo pozdně středověké panské sídlo. Interpretaci i dataci znesnadňují pomístní názvy s lokalitou spojené. Obsahem příspěvku je na základě probíhajícího průzkumu a dokumentace nové vyhodnocení a pokus o interpretaci objektu jako raně novověkého polního opevnění se zasazením do historického i prostorového kontextu.

Kostel sv. Markéty v Poleni
Petr Kastl
Dvojlodní kostely představují v gotické architektuře specifický směr, který pojímá zpracování prostoru neformálním způsobem. V jihočeském prostředí přežíval hluboko do 15. století. V oblasti západních Čech nedošlo nikdy k masivnímu rozšíření takto dispozičně členěných kostelů, navíc nedotknutých pozdějšími přestavbami. V tomto směru představuje kostel sv. Markéty v Poleni na Klatovsku unikátní doklad, byť reliktně dochovaného, dvoulodního kostela ve vesnickém prostředí.

K historii kostela sv. Václava v Žabonosích
Karel Kibic
Příspěvek prezentuje výsledky stavebně historického průzkumu kostela v Žabonosích (okr. Kolín) z let 2009-10. Stručně budou zmíněny zajímavé výsledky souběžně prováděného archeologického výzkumu. SHP přinesl řadu zajímavých, byť možná spíš dílčích poznatků. Na základě archivních pramenů lze zděnou báň věže zařadit do 70. let 18. století. Na východní straně pravoúhlého závěru byly odhaleny úseky dvou barokních štítů, pod nimi zazděné gotické okno. Průzkum u dochované stavby odhalil celkem čtyři etapy středověké výstavby. Západní věž (její spodní část) a západní část tribuny je zděná z velkých románských kvádrů; tato stavba se však zastavila v úrovni portálu na jihozápadní straně. Řádkové zdivo druhé románské etapy (pořadí etap nebylo zcela jasné) byla z mnohem drobnějších opukových kvádříkových řad. Pravoúhlý žebrově klenutý závěr náleží první gotické fázi, severní, žebrově klenutá sakristie druhé, řaditelné až do pokročilého 14. století. Sakristii lze srovnávat s podobnými přístavbami v Kouřimi a v Dobřichově.

Radnice v Kroměříži
Václav Kolařík , David Merta, Marek Peška
Stavebněhistorický průzkum objektů kroměřížské radnice nám umožnil nahlédnout do dějin vlastní stavby i jejího postupného rozrůstání.

Kostel sv. Vavřince v Třebeni
Jakub Krček , Michal Profant
Kostel sv. Vavřince v Třebeni (okr. Cheb) představuje regionálně velmi cenný příklad pozdně gotické sakrální stavby upravené novověkými přestavbami. Nedávno zpracovaný stavebněhistorický průzkum významně doplnil a korigoval dosavadní poznání, a to zvláště na poli datace stavebních etap na přelomu středověku a novověku. Průzkum kostela sv. Vavřince výrazně rozšířil historické poznání objektu a doplnil jej do mozaiky typologicky obdobných objektů v regionu. Byl potvrzen již déle se vyskytující názor na zařazení do skupiny kostelů s chórovou věží, avšak exaktní datace dřevěných konstrukcí objektu i typologické datování architektonických prvků nabídlo rozšíření názoru o časové umístění výstavby kostela, respektive dostavby věže nad pravoúhlým chórem, až do raného novověku. Vyvstává tak otázka porovnání výsledku s obdobnými příklady v širším pohledu a možná i přehodnocení dosavadního poznání k tématu chórových věží.

Obrazcové klenební vzorce v pozdní gotice
Kristina Kysilková
V příspěvku bude načrtnuta typologie obrazcových klenebních vzorců vytvářených v pozdní gotice s příklady zejména ze střední Evropy a z Pyrenejského poloostrova. Bude zmíněno jejich použití především ve vztahu k funkčnosti či umístění. Naznačen bude i možný transfer klenebních obrazců vytvářených na základě rysů z dílny Petra Parléře a jeho následovníků v modifikované podobě přes Iberský poloostrov až do Latinské Ameriky či do Indie.

Archeologický výzkum živé vesnice na příkladu Dolních Heršpic (okr. Brno-město)
David Merta , Marek Peška
Vesnice byla založena v úrodné nivě řeky Svratky, v blízkostí města Brna na cestě mezi benediktinským probošstvím v Komárově a městečkem Modřice. První zmínka o vsi pochází z 2. pol. 14. století. Do počátku 20. století si ves zachovala svůj tradiční charakter a topografie jednotlivých usedlostí se v zásadě nezměnila. Od roku 1919 jsou Dolní Heršpice součástí velkého Brna. Díky prvnímu archeologickému výzkumu v roce 2014 byl probuzen náš zájem o stavební podobu jednotlivých usedlostí počínaje středověkem a nejstarší historii vesnice. Dosud zde sice proběhly jen tři výzkumy, ale více než dva metry mocná archeologická stratigrafie zakonzervovaná pod současnou zástavbou skýtá do budoucna obrovský potenciál k výzkumu.

Ke stavební historii tří jihlavských domů
David Merta , Peška Marek
V uplynulém roce jsme realizovali stavebněhistorické průzkumy na třech jihlavských domech – Masarykovo náměstí 19 a 21 a na Palackého 24. Učiněná zjištění nás opětovně posunula v našich znalostech a předpokladech ohledně středověké a raně novověké měšťanské architektury (a to nejen pro Jihlavu). Cílem referátu tak je ctěné publikum seznámit s našimi zjištěními zasazenými do obecnějšího kontextu středověkého města.

Historické pozemkové hranice na Plzeňsku
Petr Mikota , Petr Rožmberský
Referát se zabývá způsobem označování hranic panství, lesních celků aj. pozemků v průběhu historického vývoje od 13. století do současnosti. Popisuje především na používání tesaných mezníků, a zemních prací. Na základě hraničních popisů a další mezní agendy na panstvích Plzeň, Rokycany, Šťáhlavy a Hradiště se pokoušíme určit společné rysy a časové ohraničení jednotlivých typů mezníků. Vzhledem ke kritickému ohrožení těchto památek se rovněž zabýváme možností jejich ochrany.

Tři litoměřické radnice a jejich (ne)realizované klasicistní přestavby
Eliška Nová
Na litoměřickém náměstí se nacházejí tři objekty, které byly v průběhu 19. století postupně využívány pro potřeby městského úřadování. Shodou okolností jde u všech tří o velmi hodnotné stavby renesančního původu. Příspěvek představuje realizované i nerealizované projekty jejich přestavby v průběhu 20. až 50. let 19. století, které (by) jim vtiskly zcela nový výraz.

Stavební ruch za 1. republiky
Dana Novotná
Za trvání 1. republiky bylo postaveno obrovské množství bytů především v bytových domech a rodinných domcích, vznikly tím celé městské čtvrti, přitom byla poválečná inflace a hospodářská krize. Motorem byl zákon o stavebním ruchu a velmi dobře nastavené podmínky stavebních půjček a hypoték, takže se do výstavby pouštěli i takoví stavebníci, kteří by jinak šli do pronájmu. Zákon svými podmínkami předurčoval některé ze zásad, které byly limitem pro architektonické ztvárnění staveb.

Palácové zahrady pod Pražským hradem – chlouba a ostuda Prahy
Celestina Novotná
Předmětem stavebního zkoumání jsou palácové zahrady na jižním svahu pod Pražským hradem, tedy stav jejich stavebních konstrukcí, celkově obnovených v relativně nedávné historii. Zjištění je doloženo komentovanou fotografickou prezentací, ze které vyplývají aktuální otázky z oblasti památkové péče a také tvrzení, že SHP je v souvislosti se zachováním a celkovou obnovou kulturních památek podmínkou nutnou, ale nikoliv postačující. Příspěvek je tak současně zamyšlením nad významem a úlohou SHP v památkové péči.

Obraz krajiny 17. a 18. století na případové studii Černokostelecka
Jitka Poláková
Na modelovém území Černokosteleckého panství bude představena metoda a dílčí výsledky, přibližující možnosti rekonstrukce podoby krajiny a jejího využívání s pomocí starých map a písemných popisů. Budou přiblíženy možnosti i limity výpovědí starých map, písemných pramenů a terénních reliktů, pro poznání a zmapování krajinných charakteristik, stálých i proměnlivých jevů a i velmi drobných prvků, které utvářejí naše životní prostředí a jejichž kulturně-historická hodnota spočívá ve vzájemné provázanosti a širším kontextu. Příspěvkem by měla být otevřena diskuze o možnostech mezioborové spolupráce a jak s takto definovanými kulturními a historickými hodnotami v krajině dále zacházet.

Vývoj venkovských sídel v 19. a 20. století: tvorba analytických mapových výstupů
Zdeněk Poloprutský , Petr Soukup, Josef Gruber
Tento příspěvek se zabývá tvorbou analytických mapových výstupů ve formě specializovaných map, které zobrazují vývoj zástavby venkovských sídel v jednotlivých etapách jejich existence. Vytvořené mapové výstupy zobrazují vývoj vybraného venkovského sídla v návaznosti na požadavky zadavatele, kterým je v tomto případě Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., a budou dále využity jako podklad pro samotný uměleckohistorický výzkum. V příspěvku je představena případová studie, která se zabývá analýzou dostupných mapových podkladů části katastrálního území obce Ropice (okr. Frýdek-Místek) v 19. a 20. století. Příspěvek pojednává o použitých mapových podkladech, jejich následném zpracování a vyhodnocení do podoby specializovaných map.

Zakládání středověkých staveb Lokte
Filip Prekop
Příspěvek představí souhrn zjištění z několika záchranných archeologických výzkumů intravilánu města, které odhalují specifické přírodní podmínky exponovaného meandru řeky Ohře a jeho vliv na charakter zakládání a podobu nejstarších budov.

Terénní průzkum vojenských polních opevnění 18. - 19. století na Českolipsku
Petr Randus
Vojenská opevnění se stavěla již ve středověku. Mnoho z nich se dochovalo i na Českolipsku. jejich velikost je od několika metrů po stovky metrů. Někdy jde jen o navršenou hlínu, jindy o složité dílo vytesané do skalního podloží.

Nové poznatky o opevnění Rabštejna nad Střelou
Vladislav Razím
Složitý, ale velmi fragmentárně dochovaný systém opevnění hradu a městečka Rabštejna stále skrývá nezodpovězené otázky. Příspěvek se pokouší o jejich shrnutí a úpravu dosavadní interpretace na základě nových zjištění.

Renesanční a raně barokní kamenická práce pod drobnohledem, aneb - jako obvykle - není malých úloh
Martin Rykl
Praha Staré Město – Havelský trh čp. 510. Podrobný výzkum v patře domu (Bartoš-Rykl 2016) a v suterénu (Hauserová, Kovář 2012) doplnila dokumentace kamenických prvků v duchu řádové architektury (zpracovali: Marko Tomašovic, Markéta Serbousková, Denisa Nadrchalová, Ludmila Fictumová, Michal Jirák pod vedením M. Rykla)

Kostely s „převýšeným“ presbytářem
Jaroslav Skopec
Příspěvek se bude zabývat zejména středověkými kostely majícími vyšší presbytář než loď a otázkami po příčině tohoto řešení, jeho variantami a také důsledky.

Kostel sv. Jana Křtitele ve Starém Městě u Náchoda
Jiří Slavík , Miloš Buroň, Eliška Racková
Raně gotickému kostelu ve Starém Městě u Náchoda nebyla od jeho popsání v náchodském díle Soupisu památek věnována větší pozornost. Po roce 2000 zde proběhly stavební práce a při nich akce operativní dokumentace. Další nové informace přineslo fotogrammetrické zaměření fasád. Všechny tyto akce potvrdily starobylost kostela, do dnešní podoby přestavěného někdy na přelomu 15. a 16. století. V původní podobě měl kostel klenutý pravoúhlý presbytář, v lodi klenutou(?) tribunu, osvětlenou velkým kruhovým oknem. Loď byla opatřena dřevěnou valenou klenbou. Krov z přelomu 15. a 16. století bohužel zbytečně na počátku 21. století nahradila hrubší replika. V těsné blízkosti kostela byli pohřebni i František Alexander Heber a P. Josef Regner-Havlovický.

Pozostatok trámového stropu lode zo 17. storočia v podstřeší kostola v Župčanoch
Ľubor Suchý , Dominik Sabol
Príspevok informuje o pomerne unikátnom náleze hlavného trámu stropu z 2. polovice 17. storočia, ktorého súčasťou bol drevený stĺpik rozdeľujúci priestor lode murovaného kostola v Župčanoch na tzv. dvojlodie v období protestantizmu na našom území. Na zdobenom tráme s člnkovaním je zachované datovanie A:D: 1678 s centrálním a postrannými rybinovými dlabmi, do ktorých bol nasadený spomínaný stĺp rozdeľujúci loď na dvojlodie. Súčasťou príspevku sú známe analógie z Poľska, Čiech a jediná známa z územia Slovenska v obci Výborná na Spiši.

Zámek v Miroslavi mezi gotikou a renesancí
Lenka Šabatová
Z výsledků rozsáhlého průzkumu nedávno rekonstruovaných částí zámku v Miroslavi na Znojemsku vybíráme fázi Zikmunda Valeckého z Mírova z druhé čtvrtiny 16. století a představujeme více ze známého příkladu stavební produkce tzv. saské renesance na jižní Moravě.

Tzv. Stará prelatura v areálu želivského kláštera
Martin Šanda
V roce 2016 proběhlý stavebně-historický průzkum tzv. Staré prelatury (čp. 55) v areálu želivského kláštera přinesl řadu zajímavých zjištění. V době započetí průzkumu přitom nebylo jasné ani to, k čemu vlastně budova původně sloužila a pouze rámcově bylo známé, jak byla využívána později. Provedený průzkum umožnil stavbu přesněji datovat, vysvětlil některé stavební a dispoziční zvláštnosti, přinesl doklady o podobě původní velké kuchyně, o jejích proměnách a pozdějším stěhování v rámci budovy, doložil zamýšlenou a později ne zcela naplněnou etapovitost výstavby atp atd. V neposlední řadě znamenal také možnost dokumentace řady cenných historických okenních a dveřních výplní.

Akce Horusice 1718 - K problematice čtení stáří linií vesnických půdorysů na mapách stabilního katastru
Jiří Škabrada
Pozoruhodný dokument o úpravě půdorysu vesnice jako následku jejího požáru v roce 1718 umožňuje (kromě doplnění informací o sídelním vývoji obce) získat pevnější body pro metodické úvahy o možnostech odhadu stáří některých znaků půdorysů vesnic a jejich plužin.

Nový hrad u Olomučan – poznámky ke stavebnímu vývoji staršího hradu
Jan Štětina
Průběžné sledování starší části Nového hradu u Olomučan (okr. Blansko, Jihomoravský kraj) přineslo v uplynulých desetiletích řadu dílčích poznatků, které lze využít k dílčí rekonstrukci stavebního vývoje a podoby hradu v jednotlivých stavebních fázích. I přes zánik většiny nadzemních konstrukcí středověkého hradu tak v současnosti lze předložit pravděpodobné hypotézy k dispozici objektu, jeho výbavě architektonickými prvky i složitějšímu vývoji komunikačního schématu. Dochovaná terénní situace dovoluje i alternativní řešení problematiky rozsahu hradu v poslední fázi jeho existence – tedy v době uherského obléhání v letech 1469 – 1470.

Lesní pavilon „Kuchyňka“ pod vrchem Bolfánek na Chudenicku
David Tuma
Příspěvek se pokusí o nastínění problematiky vzniku a vývoje této drobné lesní stavby, která je součástí rozlehlé lesní enklávy pod vrchem Bolfánek nedaleko zámku Lázeň na Chudenicku (okr. Klatovy). Sledovány budou také možné analogie této stavby.

Uzavírání první brány hradu Švihova
Jiří Varhaník
První brána hradu Švihova je situována v torzálně dochované hranolové věži, na níž doposud vzbuzovala zájem zejména brýlová střílna s průstřelnicí v dřevěném otočném bubnu. Vlastní brána o značné světlosti s tesaným, na hraně okoseným ostěním, je lemována mělkou vpadlinou pro padací most. Za špaletou brány nejsou patrné stopy o osazení vrat, což dokládá, že byla uzavírána pouze mostem, který bylo možno zajistit ve zdvižené poloze.

Pokročilá počítačová vizualizace historické architektury
Jiří Varhaník , Petr Závitkovský
Vedle kresebných rekonstrukcí v úplnosti nedochovaných historických staveb, zpracovaných na různé výtvarné úrovni, se v odborné literatuře začaly od 90. let minulého století vyskytovat takováto vyobrazení, vytvořená za pomoci výpočetní techniky. Cílem tohoto příspěvku je představení vizualizace pražského staroměstského románského domu čp. 147/I včetně interiérů.

Výsledky průzkumu fasád kostela sv. Martina ve Zvoleněvsi, okr. Kladno
Eva Volfová
Ve Zvoleněvsi stála od středověku tvrz, přestavěná později na zámek. V přímé vazbě na budovu zámku stojí farní kostel. Autorem jeho významné barokní přestavby byl architekt Václav Špaček. Předchozí, starší podobu stavby částečně poodkryl průzkum fasád, provedený v r. 2003. Celková oprava kostela se uskutečnila v l. 1999 – 2004. Záměrem příspěvku je představit závěry dosud nezveřejněného průzkumu.

Východoslovenský amerikánsky dom
Maroš Volovár
V obrovskej vlne pracovného vysťahovalectva, zachvátiacej Uhorsko na prelome 19./20. storočia, boli obzvlášť početní emigranti z dn. východného Slovenska. Smerovali predovšetkým do USA, kde sa zapájali do spolkového života, národne uvedomili a počas I. sv. vojny prostredníctvom krajanských organizácií významne zaslúžili na vzniku Československa. Získané. skúsenosti a kapitál tzv. Amerikánov zanechali v našej ľudovej kultúre výraznú stopu. V stavebnom obraze vidieka sú to predovšetkým ich domy, ktoré si za zarobené doláre, spravidla na diaľku – „na kľúč“, dávali doma stavať. Najreprezentatívnejšie budovali v 20.–30. rokoch malomestskí stavební podnikatelia, uplatniaci moderné materiály a technológie i trochu už zastarané, no kreatívne „zľudovené“ dekoratívne koncepty neskorej secesie a art deco. Aplikáciou týchto vymožeností na tradičné, zväčša jednotraktové obytno-hospodárskych dispozície vznikol jedinečný fenomén tzv. „amerikánskych domov“. Príspevok predstaví charakteristické znaky, materiály a prvky týchto objektov, ktorých stavebné a výtvarné kvality ako aj historicko-politické súvislosti si zaslúžia našu pozornosť.

Dielenské súvislosti gotického kostola Navštívenia Panny Márie v Trebišove
Maroš Volovár
Dispozíciou, mierkou a charakterom svojich stavebných detailov reprezentuje trebišovský farský kostol správne, hospodárske a umelecké postavenie neskorostredovekého zemepanského mestečka v nížinnom stupni horného Potisia. Jeho gotické jadro pozostáva z dvoch hlavných stavebných fáz: Tehlové murivo lode, zachované v rozsahu necelých 2/3 dnešnej výšky, datoval už Václav Mencl podľa južného kamenného portálu k roku 1280. Toto len zbežné Menclovo hodnotenie však podnes nebolo z hľadiska štýlovej analýzy nijako bádateľsky rozvinuté. Druhá stavebná fáza, dominujúca v terajšom architektonickom výraze pamiatky, zahŕňa nadstavbu, oporný systém a zaklenutie lode, jej západný portál a predovšetkým nové priestranné presbytérium. Ani táto fáza nebola od Menclovych čias hodnotená nijako podrobnejšie než orientačným osadením na koniec, resp. do 2. polovice 15. storočia. V rokoch 2014-2016 podstúpil kostol viacero zásadných pamiatkových a reštaurátorských výskumov, obohatiacich jeho poznanie o množstvo veľmi cenných sondážnych nálezov. Otázky dielenských vzťahov umožniacich bližšie datovanie stavebných fáz kostola však autori týchto výskumov v zásade neriešili. Nasledujúci príspevok ich preto nastolí a pokúsi sa prinajmenšom rozvinúť.

Průzkum hospodářského traktu na 2. nádvoří hradu Buchlova
Radim Vrla
V roce 2016 prováděl NPÚ ÚOP v Kroměříži dílčí průzkumy objektu hospodářského traktu na 2. nádvoří hradu Buchlova. Výsledky průzkumu prokázaly, že se jedná v jádru o renesanční objekt z doby kolem poloviny 16. století, vystavěný ve velmi složitých terénních podmínkách skalních výchozů na okraji hradního areálu. Dnešní podsklepený dvoutrakt vznikl pozdějšími přestavbami, přičemž ve zdivu byly zjištěny i druhotně použité, pozdněrománské architektonické detaily.

Pravoslavné ortodoxní chrámy v západočeských lázních
Lubomír Zeman
Lázně jsou nesporně pozoruhodným kulturně společenským fenoménem. Zachované struktury nejvýznamnějších lázeňských středisek představují nezastupitelné hodnoty jak z lékařsko-léčebného hlediska, tak i z hlediska historického, architektonického a památkového. Prezentují tak i nezanedbatelnou složku kulturního dědictví. K nejvýznamnějším příkladům světově proslulých lázeňských měst patří skupina lázní v západních Čechách - Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Může se chlubit mezinárodní klientelou, váženými a slavnými návštěvníky, politiky, mecenáši z celého světa. Jejich mezinárodní pověst byla zosobněna přívlastkem Světové lázně - Weltbad. Tato mimořádná místa vykazují smyslově pozemské i emočně produchovnělé prostředí. Jedním ze symbolů mezinárodního prostředí jsou také zdejší sakrální stavby určené pro různé konfese, z nichž nejvýraznější jsou vedle dominantních katolických kostelů zejména pravoslavné ortodoxní chrámy. Příspěvek představí architektonickou podobu pravoslavných chrámů, autora staveb i zdroje, ze kterých vycházel. Vzhledem k tomu, že v současné době procházejí či již prošly opravami a obnovou, mohou být prezentovány i nejnovější poznatky jejich původní podoby i stavebního vývoje. Autentické tradice světového věhlasu a mezinárodní dimenze vytvářejí komplexní interdisciplinární charakter západočeských lázní, pro které jsou také navrhovány jako komponenty sériové transnacionální nominace Slavné lázně Evropy / The Great Spas of Europe, k zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.