Hrad Zelená Hora. Pokus o postižení stavebního vývoje hradu konfrontací písemných pramenů se současným stavem
Jan Anderle , Petr Rožmberský
Podrobné popisy hradu z let 1560 a 1584 částečně umožňují jeho rekonstrukci před pozdějšími přestavbami.

Masné krámy v Holešově – pozůstatky unikátního barokního areálu
Karel Bartošek
Původní dřevěné masné krámy v poddanském městě Holešově vyhořely za třicetileté války. Majitel panství Václav Eusebius z Lobkovic řezníkům věnoval vyhořelý Kramářovský dům, kde si vybudovali nejprve dřevěné a v první polovině 18. století zděné typizované barokní krámky. Ze 16-ti krámů se zachovaly čtyři včetně zdí, ohrazujících tento areál s pískovcovými ostěními bran.

Vysoké stožáry pro střelbu ku ptáku a jejich podoba na historických vyobrazeních
Jiří Bláha
Slavnosti spojené se střelbou na cíl upevněný na vysoké žerdi patřily v období od 13. do 19. století k vyhledávaným kratochvílím obyvatel evropských měst. Mohutné tesařské konstrukce, obvykle opatřené dlouhými výklopnými rameny pro upevnění terče, zachytili autoři na desítkách historických vedut. Některá z dobových vyobrazení jsou velmi názorná, přesnou podobu konstrukčních detailů ale i celkové rozměry stožárů lze rekonstruovat jen s obtížemi. Mimořádným hmotným dokladem je torzo pevné základny pro výklopný terč, provedené z kamenného kvádrového zdiva, které se dochovalo poblíž Chřibské v severních Čechách.

Hůrky (Adamsfreiheit) – hornické nebo textilní městečko ?
Jiří Dluhoš
Hůrky (Adamsfreiheit) jsou dnes jen malá obec připojená správně k městu Nová Bystřice nedaleko hranic jihovýchodních Čech s Rakouskem spíš rekreačního charakteru ....Kdo ze sezónních návštěvníků tuší, že jde o bývalé hornické městečko, kde se později zrodil významný textilní průmysl , a jehož zašlou slávu ukrývá uvnitř jen pár zachovalých domů podél ulice a bývalého náměstí , dnes sotva polovina původního počtu .…

Torzo ondřejského kříže v návesním rybníce v Bělčicích u Ostředka a jeho vztah k zaniklé tvrzi s vodním příkopem.
Ernest Fábik
Na podzim roku 2017 se při vypouštění a čištění návesního rybníka v Bělčicích u Ostředka (okr. Benešov) objevilo torzo konstrukce tzv. ondřejského kříže zapuštěné do jeho dna a obehnané zbytky kamenné zdi. Během následných stavebních prací byla na protějším břehu odhalena stratigrafie rybniční hráze, která přiblížila funkci nalezené konstrukce a přinesla zajímavý pohled na vývoj rybníka - původně vodního příkopu zaniklé vodní tvrze.

Fortifikace v Hodkovicích nad Mohelkou
Zdeněk Fišera
Počátek městečka Hodkovice nad Mohelkou jsou spojeny jako sídliště strážců zemské hranice, procházela zde stará stezka od Turnova do Lužice. Vznikl zde strážní hrádek, jehož poloha na Kostelním vrchu nad západní stranou městečka je posud problematická. Mimo toho zde na tak zvaných Raubířských skalách severovýchodně nad městečkem se nacházela v ostrožní poloze strážnice, doložená bezpečně nálezy od 14. do 16. století. Jejichž součástí byla u severní paty skal opevněná jeskyně. Mezi Kostelním vrchem a Raubířskými skalami se nachází na hřebenu viditelná pozoruhodná lokalita zvaná Štěpánská skála. Je to miniatura skalního hradu, zcela viditelně strážní věž s vytesaným schodištěm, cisternou na vodu a záseky po dřevěných konstrukcích. Pouhou úvahou je i to, že samotné Hodkovice mohly být opevněny lehkou formou středověkého opevnění. Potom v 18. století se uvažovalo o výstavbě habsburské pevnosti na Kostelním vrchu, ta však neuskutečněna, vznikla místo toho v Josefově u Jaroměře

Někdejší klášterní mlýn v Chotěšově (Plzeňský kraj, okres Plzeň - jih) ve světle nových objevů
Karel Foud , Tomáš Karel
Pouhých 200 m vzdušnou čarou jižně od klášterního konventu v Chotěšově na jižním Plzeňsku leží u náhonu zavodňovaného řekou Radbuzou někdejší mlýn čp. 53 a 63. Po zániku prvotní funkce byl objekt adaptován na pivovar. V 1.třetině 20.století byla část budovy stavebně upravena na prostorný byt, po 2.světové válce ve stavbě sídlilo také středisko OPBH. Objekt má pozoruhodné stavební dějiny. Předpokládalo se, že vznikl nejpozději v barokním slohu a jeho dosavadní podobu formovalo období 2. poloviny 19. století, kdy proběhla přestavba na pivovar. Na starší původ poukazoval gotický lomený portál osazený v úrovni patra severního průčelí, nebylo ale možné určit, zda jde o stavební prvek v původní nebo sekundární poloze. V r. 2016 byla zahájena postupná oprava zdiva a fasád stavby, která dala pomyslně nahlédnout do stavební historie dlouho nevyužívaného objektu. Jak v ploše strany severní, tak na straně západní a východní byly v obvodovém zdivu objeveny části gotických ostění oken, původně osvětlující interiér klášterního mlýna. Z lokálního hlediska jde o nález nesporného kulturně - historického významu, neboť ukazuje na původní rozsah středověkého klášterního mlýna (dochoval se de facto v celé délce i šířce stavby vyjma novějšího východního přístavku), zároveň s tím pod omítkami objevené fragmenty ostění (bezpochyby " v poloze ""in situ"") dávají tušit, že budova čp. 53 a 63 patří k nejstarším nejen" v souboru dochovaných klášterních staveb (vedle klášterní prelatury), ale i na území někdejšího panství chotěšovských premonstrátek.

Hrad v Janovicích nad Úhlavou
Zlata Gersdorfová , Petr Kastl
Příspěvek pojednává o historii a možné stavební podobě hradu v Janovicích nad Úhlavou a seznamuje s novými, dosud nepublikovanými zjištěními.

Zámek Hradiště v Blovicích- zjištění o založení jeho přístupového mostu.
Hana Hanzlíková
Přístupový most do zámku Hradiště v Blovicích je jedním z prvků areálu objektu, které se dochovaly z přestavby podle projektu J.P. Joendla. O principech konstrukčního řešení jeho horní stavby byl příspěvek ve Sborníku Dějiny staveb 2010. V současné době díky opravě spodní stavby mostu a plochy pod ním bylo možno identifikovat i podrobnou nálezovou situaci o jeho založení.

Fara čp. 33 v Blansku u Kaplice - současný stav stavebněhistorického poznání
Petra Jílková , Anna Piskáčková
Fara v Blansku u Kaplice tvoří spolu s kostelem dominantu pro široké okolí. V příspěvku bude představen současný stav stavebněhistorického průzkumu fary. Protože stavba dříve nebyla zkoumána, soustředí se průzkum na rozpoznání funkčního zaměření místností a jeho vývoj v historii. Referát představí indicie poukazující na předbarokní původ části domu, demonstruje podobu domu v době hlavní barokní výstavby a naznačí další vývoj, který se odehrával především v přední části domu.

Barokní sídlo stavitele i opata v Nebřezinech
Tomáš Karel , Irena Bukačová
Panský dům v Nebřezinech (PS) patří k méně známým dílům barokní architektury z okolí plaského kláštera. Dům s hospodářstvím postavil na náklady plaského kláštera jeho poddaný stavitel Ondřej Matěj Kondel s tím, že jej může užívat pro svoje potřeby dědičně. Smlouva Kondelova s klášterem z roku 1721 váže na jeho propuštění z poddanství, které získal za zásluhy pro klášter. Stavba byla dle doložené datace na kordonové římse dokončena roku 1723. Dům byl následně upraven v rámci zřízení rezidence pro posledního plaského opata, který zde dožíval po zrušení kláštera. S celým areálem byla budova výrazně upravena po požáru roku 1840, kdy zde byla zřízena parketárna. Utilitárně byla upravována novodobě kolem poloviny 20. století, kdy zcela zanikl sousedící hospodářský dvůr. .Z výsledků průzkumu vyplývá, že v průběhu let došlo k podstatně výraznější úpravě barokní architektury, než se dosud předpokládalo.

Poznatky z průzkumu zanikajícího pozdně klasicistního domu č. p. 37 v Pavlovicích (okres Česká Lípa)
Miroslav Kolka , Ivan Peřina
Z výstavné selské usedlosti č. p. 37 v Pavlovicích (okres Česká Lípa) zůstala po dřívějších demolicích stát po pouze mohutná pozdně klasicistní budova výměnku, známá svým čelním průčelím s reliéfem Nejsvětější Trojice. Bohužel ani tato stavba pravděpodobně neunikne osudu celé usedlosti a v současné době z ní zbývá pouze přízemí. Příspěvek je věnován konstrukčnímu řešení, dispozici a zajímavým detailům této stavby. Objekt je typickým příkladem složité výstavby s poměrně překvapivým stavebním vývojem. Nejstarší zmínka o usedlosti pochází z roku 1635. Přední část hlavního obytného domu byla vystavěna v roce 1816 a presentovala se na štítu otočeném do návsi reliéfem sv. Václava a v zadní části roubenou patrovou částí s pavlačí. Dům spolu se stodolou zanikly v roce 1980. Podobu nejstaršího výměnku, uváděného poprvé k roku 1756, neznáme. Jádro zděného pozdně klasicistního výměnku bylo rozestavěno zřejmě již v první polovině čtyřicátých let 19. století a dokončeno v roce 1848. Zadní část budovy vznikla v poměrně krátkém časovém odstupu v padesátých letech 19. století.

Rozbor vybraných ornamentů a prvků pozdně gotického dekoru v Portugalsku
Kristina Kysilková
V příspěvku bude provedena analýza hlavních ornamentů a dekorativních prvků používaných v tzv. manuelské gotice, což byla závěrečná fáze portugalské pozdní gotiky. U vybraných prvků bude uvedena i jejich souvztažnost a analogie k ornamentalistice vytvářené ve střední Evropě.

Tereziánske chrámy gréckokatolíckej cirkvi na Slovensku – vybrané projekčné návrhy v porovnaní s realizáciou
Anton Liška , Ĺubor Suchý
Príspevok bude venovaný špecifickému druhu sakrálnej architektúry gréckokatolíckej cirkvi na Slovensku – tereziánskym chrámom. Ide o chrámy veriacich východného byzantského obradu, ktoré na území dnešného Slovenska vznikali v poslednej tretine 18. a prvej tretine 19. storočia. Výnimočnosť týchto sakrálnych objektov spočíva v spôsobe ich financovania a výstavby. Predmetné chrámy boli budované na základe typových projektov z produkcie štátom riadených inštitúcií – Stavebného úradu Dvorskej komory so sídlom vo Viedni (od r. 1783 Dvorského stavebného riaditeľstva) a Stavebnej kancelárie Uhorskej kráľovskej komory (od r. 1788 Uhorského stavebného riaditeľstva) so sídlom v Budíne. Štát pri tom finančne nepodporoval len vznik typových projektov, ale dotoval i samotnú výstavbu chrámov, stavaných na základe týchto projektov. Na území dnešného Slovenska bolo v rozmedzí rokov 1773 – 1838 vybudovaných celkovo 82 gréckokatolíckych murovaných chrámov, ktoré dostali prívlastok tereziánskeho typu. Cieľom príspevku bude okrem priblíženia základných údajov o hlavným iniciátoroch predmetnej myšlienky, predstavenia spôsobu fungovania jednotlivých stavebných úradov (kancelárií), základného popisu typových projektov a typológie gréckokatolíckych murovaných chrámov tereziánskeho typu z územia Slovenka aj analýza postavených a dodnes existujúcich murovaných a drevených konštrukcií troch vybraných chrámov (z každého typu jeden) v porovnaní s typovými projektmi vtedajších stavebných úradov (kancelárií).

Úředníci místo řeholníků. Přestavba dominikánského kláštera v Litoměřicích na krajský úřad
Eliška Nová
V královském městě Litoměřicích byl v západní části města při hradbách založen už v 1. polovině 13. století dominikánský klášter, stavebně obnovený ve 2. polovině 14. století. V roce 1783 byli dominikáni z kláštera přestěhováni do budov zrušeného minoritského kláštera. Uprázdněná budova byla v letech 1813-1814 přestavěna na krajský úřad. Příspěvek se zabývá touto přestavbou včetně zajímavých okolností vzniku architektonicky náročně řešené fasády.

Filatorie v našich sídlech
Dana Novotná
V době tereziánské a josefinské se masivně propagovalo hedvábnictví, byly zasázeny tisíce morušových stromů a začaly vznikat i zpracující manufaktury: filatorie. Na příkladu několika hmotných reliktů, dochovaných plánů a dokumentů (Nedvědice, Potštejn, Praha, Budapešť) bude představeno hedvábnictví v dobách konce 18., 19. a začátku " 20. století. V době tereziánské a josefinské se masivně propagovalo hedvábnictví," byly zasázeny tisíce morušových stromů a začaly vznikat i zpracující manufaktury: filaterie. Na příkladu několika hmotných reliktů, dochovaných plánů a dokumentů (Nedvědice, Potštejn, Praha, Budapešť) bude představeno hedvábnictví v dobách konce 18., 19. a začátku 20. století.

Měřičská dokumentace krovu presbytáře kostela Zvěstování Panny Marie františkánského kláštera v Chebu
Michal Panáček , Jiří Nováček, Karel Houška
Na přelomu let 2017/2018 se podařilo zpracovat podrobné zaměření nejstaršího známého krovu na současném území ČR datovaného dendrochronologicky do roku 1319. Byla zvolena metoda věrného zachycení skutečného tvaru všech prvků a konstrukcí, jejich přesné horizontální i vertikální polohy a jejich tvarových deformací. Podrobnost je předpokládána pro měřítko výstupů M 1:10. Použita byla vzájemná kombinace geodetického a oměrného způsobu získání údajů. Zaměření bude sloužit jak k dalšímu stavebněhistorickému, konstrukčnímu, projekčnímu, případně statickému průzkumu, tak k výrobě dřevěného modelu krovu a k přípravě rehabilitace jeho současného stavu a možnému přeřešení novodobých doplňků. Prezentována bude zvolená metodika, zkušenosti z průběhu terénního zaměřování i kancelářského vynášení a celkové výsledky práce.

Kaple sv. Anny v Jemnici – posun datace o několik století
Vojtěch Pavelka
Jemnice (okres Třebíč): Barokní kaple posazená na návrší nad městem, stojící vedle kostela při zaniklém klášteru, s ohroženou budoucností, vybydlená a nepotřebná, nakonec nejistě ožívá díky záměru na její rehabilitaci. Přítomnost restaurátorů při stavebních pracích před aplikací nové fasády se neobejde bez překvapení, a následné provedení operativního průzkumu a dokumentace se stává nezbytným. Znevažovaná kaple tak pomalu a stále nedůvěřivě prozrazuje, že barokní podoba byla jen jednou z mnoha etap její podstatně starší existence.

Kostel sv. Jakuba Většího ve Vroutku ve světle archeologických výzkumů
Vojtěch Peksa
Kostel sv. Jakuba Většího ve Vroutku náleží k ikonickým stavbám románského slohu v Čechách, dosud však chybělo komplexní zpracování archeologických výzkumů, které proběhly v jeho bezprostředním okolí. Příspěvek tak shrne poznatky archeologie týkající se např. výstavby kostela, pohřbívání, či objektu spojovaného se šlechtickým sídlem.

K průzkumu reliktů znovuobjeveného kostela sv. Alžběty v Jilemnici aneb co skrývala halda květináčů v zahradním domku
Ivan Peřina
Příspěvek představí nález reliktů středověkého kostela zapomenutého v zámeckém parku v Jilemnici, který byl po požáru města v roce 1788 z větší části zplanýrován a část presbyteria a sakristie přestavěna na zahradní domek. Přesto nález reliktů kostela v souvislosti s archeologickým výzkumem a následným stavebněhistorickým průzkumem přináší cenné poznatky k vývoji stavby, ovšem je nutné si uvědomit, že vše nalezené nemusí být „za každou cenu středověké a co nejstarší.“

Otázka počátků výstavby nájemních domů v Jihlavě a Znojmě
Marek Peška , David Merta

Barokní kostel sv. Petra a Pavla v Bernarticích a výpověď jedné jeho fresky
Zdeněk Procházka
Obec Bernartice leží na okrese Tachov v bývalých Sudetech. Místní gotický kostelík vystavěný v blízkosti tvrze byl zbořen v roce 1737 a na jeho místě byl vybudován kostel nový, barokní, zasvěcený sv. Petru a Pavlovi. Stavebníkem nového kostela byl v letech 1737–1741 kníže Karel Löwenstein. O výstavbu kostela se staral bernartický farář Hanika. Součástí kostela, který v nevelké obci působí vskutku monumentálně, jsou i fresky plánského malíře V. S. Schmidta. Na fresce jsou vyobrazeni i aktéři výstavby kostela, vedle knížete Karla Löwensteina a císařovny Marie Terezie tu jsou zachyceny podobizny faráře Haniky, stavitele kostela i dalších úředníků panství Bor, kteří se na výstavbě kostela nějakým způsobem podíleli.

Pálená střešní krytina na Kolínsku i jinde
Alena Rákosníková
Během 2. poloviny 19. a na počátku 20. století se na středočeském venkově masově rozšířily nespalné typy krytin. Nový druh poptávky byl výzvou i pro výrobce v kolínském regionu, tradičně proslulém zdatnými cihláři. Jádro příspěvku bude zacíleno na prostor kolínského okresu, s občasnými exkurzy do jiných lokalit.

Počátky města Bezděz
Petr Randus
Město Bezděz vzniklo současně se založením hradu, ale bylo zrušeno přenesením práv do Nového Bezdězu, dnes Bělé pod Bezdězem. Příspěvek přinese nové poznatky o jeho podobě, vztahu k hradu Bezděz i k opevnění na Malém Bezdězu.

Obory zvířecí, ptačí, rybí, vlčí
Petr Rožmberský , Petr Mikota
Obory byly ohrazené prostory především pro chov zvěře, ale byly tak nazývány také bažantnice, sádky, a dokonce pasti na vlky. Příspěvek se týká především zvířecích obor, popřípadě bažantnic, a to v Plzeňském kraji. Jde o pokus zjistit o nich nejstarší zmínky za pomoci písemných a kartografických pramenů a odborné literatury a definovat způsob jejich ohrazení (zděné nebo plaňkové s dřevěnými nebo zděnými sloupky či s kamenicky zpracovanými sloupky s fošnami), krajinářské úpravy a pod. Součástí obor bývaly myslivny, hájovny, lusthauzy či lovecké zámečky.

Tři městská opevnění na Vysočině
Jiří Slavík
Fortifikace Havlíčkova Brodu, Polné a městečka Lipnice dosud nebyly samostatně monograficky zpracovány. Přitom opevnění Havlíčkova Brodu patřilo mezi nejstarší nekrálovské městské fortifikace v Čechách. Opevnění v průběhu vývoje nabylo podoby fortifikace s hlavní hradbou s válcovými věžemi a s parkánem s oblými baštami. Novější etapy vývoje zatím unikaly pozornosti. Opevnění města Polné je zajímavé především podobou bran, z vlastní fortifikace se vlastně nic nedochovalo. Velmi podobně je na tom podhradní městečko Lipnice, kde se dochovala spodní část jedné z městských bran.

Stavební „mikrohistorie“ - barokní přestavba ratejny hospodářského dvora při zámku ve Vysokém Újezdě
Martin Šanda
Proběhlý stavebně-historický průzkum zámku a hospodářského dvora ve Vysokém Újezdě (okres Beroun) umožnil mj. podrobně zmapovat barokní přestavbu obytné části severní budovy dvora, obsahující ratejnu a snad i byt šafáře. Jádrem příspěvku bude prezentace mimořádně dobře čitelných stop jednotlivých stavebních fází zmíněné barokní přestavby. Jednotlivé nálezové situace umožňují proběhlé stavební práce sledovat doslova krok za krokem, s komplikacemi způsobenými probíhající demolicí části staršího objektu, nejasným zadáním práce, jejím rozdělením mezi síly citelně více a citelně méně kvalifikované atp.

Moderní zpřístupnění historických pramenů. Archivní rešerše v 21. století
Radek Široký
Informace o zahajovaném projektu, který je mimo jiné zaměřen na možnosti archivních rešerší pro potřeby SHP v době digitalizace a moderního zpřístupňování historických pramenů.

Hrad v Kroměříži. Sumarizace dosavadních poznatků
Jan Štětina
Příspěvek přináší shrnutí výsledků řady dílčích průzkumných akcí, které v uplynulých letech přispěly k poznání stavebního vývoje hradu olomouckých biskupů v Kroměříži pro období 15. a zejména 16. století. Pozdně gotický, renesančně přestavěný hrad sice z většiny odstranila raně barokní novostavba, která však, v různé míře, převzala některé konstrukce staršího hradu. Nová zjištění k předbaroknímu stavu přinesl i archeologický průzkum.

Měla (klenba) svoji předchůdkyni?
Lumír Tejmar
V průběhu opravy barokní klenby arkádové spojovací chody mezi předním a zadním traktem domu na Dolním náměstí 22 v Olomouci byly zjištěny stopy na gotické dělící zdi mezi stavebními pozemky, které vyvolávají otázku, zda tato klenba neměla či neměla mít svoji předchůdkyni. Příspěvek má za cíl podělit se se zjištěním v průběhu provádění obnovy a věří v zodpovězení položené otázky.

Jáma na katr. Kdo to má?
Jana Tichá
V zámeckém parku ve Veltrusích byla donedávna obdélná protáhlá proláklina, podle svědectví místních pamětníků jáma na ruční katr. Na konci r. 2017 byla jáma vyčištěna, a tak se objevil malý unikát.

Lovecké stavby v barokních oborách a bažantnicích
David Tuma
Příspěvek se bude věnovat problematice kategorie barokních staveb tzv. pavilonové dispozice zakládaných jako součást loveckých zařízení, obor nebo bažantnic. Přiblíženy budou také kompoziční principy při zakládání obor a bažantnic související s pořádáním parforsních honů, druh ohrazení nebo požadavky na výstavbu dalších loveckých staveb.

K typologii gotických sloupů a pilířů na jižní Moravě
Zdeněk Vácha
Sloupy a pilíře, buďto součásti konstrukce staveb nebo samostatné útvary, jsou nositeli určitých typických rysů, jež mohou být vodítkem pro jejich datování či bližší řazení ke stavebním okruhům. Tyto teze jsou demonstrovány na vybraných příkladech.

K podobě hradu Dívčího Kamene
Jiří Varhaník
Příspěvek se zabývá situací v severním parkánu a jeho vztahu k jádru hradu.

Od gazdovstva k vilke. Ľudové obydlie 40. a 50. rokov na Zemplíne.
Maroš Volovár
40. a 50. roky 20. storočia sú bádateľsky minimálne reflektovanou, a pritom snáď najprelomovejšou etapou vo vývoji ľudového obydlia. Na jej začiatku stojí tradične sebestačná roľnícka usadlosť a na jej konci komfortná vilka družstevníka s len doplnkovým hospodárskym zázemím. Ako v tomto období prebiehal stavebný proces? Kto a ako domy staval, z akých materiálov, s akou dispozíciou a s akými slohovými ohlasmi? Nebola by škoda nepodchytiť najstaršiu etapu vidieckeho staviteľstva a bývania s ešte žijúcimi staviteľmi a stavebníkmi?

Kostol Najsv. Trojice v Budkovciach a jeho neskorogotický výtvarný kontext.
Maroš Volovár
Budkovce (okr. Michalovce) sú strediskovou obcou v centre Východoslovenskej nížiny. Z obdobia neskorého stredoveku, kedy boli drobným zemepanským mestečkom, sa tu zachoval farský kostol – stredne veľké, pôvodne bezvežové jednolodie s polygonálne uzavretým chórom. Súčasťou jeho kamenárskej výbavy je typovo pestrá štvorica portálov, sieťová klenba chóru nesúca erbové svorníky a nesená výtvarne gradovaným systémom konzol a prípor, stupňovitá sedília i pozoruhodná dvojica figurálnych reliéfov na západnej fasáde a južnom pilieri chóru. Príspevok sa pokúsi revidovať zažité stavebno-historické hodnotenie pamiatky jej zapojením do dobových výtvarných súvislostí.

Výsledky průzkumu hradu Hoštejna
Radim Vrla
Z iniciativy majitele, Obce Hoštějn, byly v nedávné době provedeny konzervační práce na zřícenině severomoravského hradu Hoštejna. V rámci přípravy i realizace prací byly v areálu hradu prováděny průzkumy, které přinesly další informace o stavebním vývoji tohoto málo poznaného hradu. Podařilo se získat vědomosti o paláci na jižní straně jádra i o starší zástavbě v jeho sousedství, geofyzikální průzkum prokázal existenci doposud neznámých staveb v hradním jádre i v plochách mimo něj. Součástí je i nové zaměřené celého areálu.

Lázeň na zámku v Sokolově (okres Sokolov)
Lubomír Zeman , Martin Volf
Součástí zámeckých sídel a rezidencí bývaly kromě reprezentativních prostor i hygienická zařízení, která máme často písemně zaznamenána v historických inventářích. Při následných přestavbách a úpravách však tyto prostory změnily svůj charakter a tak dnes již často nevíme, kde se přesně nacházely. Příspěvek představí možnosti hledání zámecké lázně v případě sokolovského zámku, kde určité indicie mohou přinášet jiný pohled na zachované prostory.