Gotický palác tvrze v Nekmíři
Jan Anderle
Palác tvrze v Nekmíři z 50. let 14. století je pozoruhodný svojí koncepcí spojenou s nadstandardní kamenickou výpravou. Původ jejího materiálu je doložen dobovým pramenem a potvrzen aktuálním průzkumem. Stav objektu paláce klade otázky vztahující se k historickým událostem, které s Nekmíří souvisejí.

Nálezy hebrejských nápisů v interiéru hradu Kurovice
Karel Bartošek
Při postupné a šetrné rekonstrukci malého hradu v Kurovicích (okres Kroměříž) bylo postupně objeveno několik do omítky vyškrábaných hebrejských nápisů, pocházejících ze druhé poloviny 17. století. Tyto nápisy kromě toho, že pomáhají datovat jednotlivé fáze výstavby hradu rovněž poskytují zajímavé svědectví o využití tohoto šlechtického sídla pro židovské uprchlíky z východní Evropy.

Nová interpretace renesančního nápisu v kapli zámku Horšovský Týn - poznámka k heuristice (nejen) historika architektury.
Jan Beránek
Překvapení…

Troje kuchyňská kamna dochovaná v historických kuchyních
M. Biedermanová , A. Bujok, M. Cejpová, Š. Poučová
Při průzkumech hradních a zámeckých kuchyní (Jindřichův Hradec, Buchlov, Pražský hrad) byla dokumentovaná kamna, která je možné zařadit mezi předchůdce tahových sporáků nebo jejich počáteční formy. K okolnostem jejich umístění do kuchyní zatím nemáme konkrétní historické zprávy, vzhledem k tomu, že se nacházejí v objektech trvale obývaných, vlastněných šlechtickými rody a panovníkem, je pravděpodobné, že podrobný archivní průzkum by mohl záznamy o jejich pořízení objevit. Na základě dosavadních znalostí je datujeme na přelom 18/19. – 2/2 19. století.

Soubor historických vrat a dveří v Nové Bystřici a jeho okolí - jak tyto mizející prvky zachovat pro budoucnost ?
Jiří Dluhoš
V Nové Bystřici, v městě a v jeho okolí probuzeném po roce 1990 z normalizační šedi v blízkosti železné opony, se zachovalo i přes nepříznivé podmínky mnoho kvalitních vrat a dveří z minulých dob. Jak tyto prvky i dnes postupně mizející maximálně zachovat pro budoucnost, i když nejsou památkově chráněny a jsou dnes součástí často již úpravami znehodnocených staveb ?

Proměna vzhledu Jindřichova Hradce po požáru 1801 a zedničtí mistři Schafferové
Jiří Dluhoš
Jindřichův Hradec se po katastrofálním požáru v roce 1801 doslova změnil z původního napůl dřevěného převážně renesančního města na nové pozdně klasicistní. Velkou zásluhu na této proměně měl i zednický mistr Josef Schaffer a později i jeho syn Johann Schaffer. Došlo také i k zásadní změně přístupu k požární prevenci a vybavení města hasicí technikou.

Oranžerie a skleníky na hradě Veveří
Petra Dohnalová
Příspěvek shrnuje nejnovější poznatky vycházející ze SHP oranžerie a skleníků na hradě Veveří.

Secesní novostavba kostela ve Štěchovicích
Martin Ebel , Milena Hauserová
Kostel sv. Jana Nepomuckého od Kamila Hilberta z let 1906-1914 náleží mezi nejvýraznější díla Kamila Hilberta. V rámci architektovy tvorby se však jedná o atypickou stavbu. Příspěvek ukáže komplikovaný vývoj projektu a okolnosti, které významně ovlivnily podobu současné stavby i další souvislosti se známější částí tvorby Kamila Hilberta, která byla zaměřena na obnovu a dostavbu středověkých kostelů.

Hrad Železnice (okr. Jičín)
Zdeněk Fišera
Na jižním okraji městečka Železnice se tyčí zalesněný vrch zvaný Železný. Zde ve středověku stával hrad, který byl sídlem rodu pánů ze Železnice. Jejich počátky byly původně chybně kladeny na Plzeňsko. Prvním známý člen tohoto rodu byl Čéč ze Železnicea to na konci 12. století, ten nejspíše ještě sídlil na románském dvorci na ostrohu při jihozápadním okraji v městečka. Hrad existoval od 13. do 14. století a nazýval se Yesenberg. Zanikl a nebyl již obnoven. Někdy v 15. století jej nahradila v městečku gotická tvrz. Na vrchu Železném vznikl v 19. století lom na čedičový kámen, který postupně pohltil podstatnou část vrcholu. Do dnešní doby je zachována hlavně jižní část vrcholu kopce a západní venkovní val se zasutým příkopem. Hrad byl nejspíše jednodílné dispozice.

Mizející svět. Altány a drobná zahradní architektura v Plzni - Bezovce
Zlata Gersdorfová
Zahradní stavby jsou velmi starým prvkem, který je po staletí neodmyslitelnou součástí zahrad. V památkové zóně Plzeň - Bezovka se lze dodnes setkat s původními zahradními stavbami, besídkami, altánky, pergolami, etc., z nichž mnohé jsou ve vyloženě tristním stavu. Přesto je ještě stála patrná jejich původní krása. Dnešní uspěchaná doba přeje typovým projektům, často bez jakékoli výtvarné hodnoty. Zachování původních stavbiček nepřeje ani proměna památkové zóny, která je mimo bydlení stále atraktivnější pro právnické subjekty, kteří původní zahrady proměňují v parkovací stání. Měli bychom si uvědomit, že i takové drobnosti, jako drobná architektura zahrad tvoří kouzlo tolik oceňované památkové zóny a měli bychom šířit tyto myšlenky i mimo zasvěcené odborníky.

K problematice novodobých utilitárních konstrukcí v organismu kulturní památky
Hana Hanzlíková
Celá řada kulturních památek prošla v nedávné době obnovou. V některých případech byly v té souvislosti vneseny do organismu objektů technické stavební konstrukce naprosto utilitárního charakteru. Lze si obtížně představit, že by tyto prvky mohly být bez dalších radikálních a pro dosud dochované konstrukce domu náročných až devastujících úprav odstraněny. Stávají se tak fakticky pro současnost součástí památky. Prezentováno na příkladu domu č. p. 41, ul. Anglická, Františkovy Lázně (dříve LD Město Vídeň).

Novostavby kostelů na samém počátku 20. století
Milena Hauserová , Martin Ebel

Příspěvek ke genezi našich románských tribunových kostelů
Milena Hauserová
Od proslulé studie Václava Mencla z poloviny 60. let minulého století o románských tribunových kostelech se přijímá představa o spojnici mezi karolinskými chrámy, uspořádáním jejich západních částí a západními tribunami našich venkovských románských jednolodních kostelů. I sám autor si byl vědom toho, že sakrální stavby v zahraničí, které by mohly doložit jeho tezi o redukci monumentálních vzorů, nebyly v jeho době identifikovány, zpracovány a nebyly v prostoru politicky rozdělené Evropy i jinak badatelsky dostupné. Srovnávací materiál v rámci tehdejšího socialistického bloku zpřístupnil A. Tomaszewski. Několik paralel se sousedním Bavorskem uvedl D. Líbal. M. Radová - Štiková na jednotlivém případu ukázala typ kostela s uzavřenou věžní tribunou, který má u nás blízké varianty zkoumané J. Varhaníkem. Předkládaný příspěvek uvedením několika dalších příkladů tribunovývh kostelů zejména z Porýní a povodí Mosely podpoří tezi o konstituování typu jednolodního kostela se západní věží a tribunou v prostoru bezprostředně místně, kulturně i v rovině společenských vztahů souvisejících s velkými románskými sakrálními stavbami této oblasti. Srovnání s našimi příklady ukáže jejich vzájemnou příbuznost.

Možnosti a využití 3D modelu kostela Jména Ježíš v Telči
Ondřej Hnilica , Ivan Klíma
Využití 3D modelů se v současnosti stává stále více běžným nástrojem, který pomáhá uchopit a demonstrovat odborné otázky a poznatky nejrůznějších disciplín, v našem případě tedy stavební historie a památkové péče. Na příkladu vybraného objektu, kostela Jména Ježíš, bychom rádi využitím modelu současné stavby, prezentovali již neexistující skutečnosti. V prvé řadě historickou barevnost a pokusíme se dále rekonstruovat pravděpodobně jezuity zamýšlenou podkrovní komoru, která měla být zřejmě určena pro meteorologická měření.

Millesimovský palác č.p. 597 v Praze na Starém městě
Kristýna Kalousková
Stručný nástin stavební historie jednoho z nejstarších domů na Starém Městě pražském na základě terénního a archivního výzkumu, doplněný o plánky s půdorysy a fotografie. Cílem je představit stavbu významného barokního paláce s přihlédnutím k jeho architektonickým zajímavostem.

Tvrz a zámek ve Svinné, aneb po 20 letech opět na konferenci
Tomáš Karel
Na první konferenci dějiny staveb byly představeny dosavadní výsledky průzkumu tvrze ve Svinné (okres Rokycany). Od té doby prošla tvrz opravou, během které byla učiněna zásadní zjištění o stavebním vývoji, která již téměř poskytují plastický obraz dávného příběhu. Vedlejší barokní zámek také prošel obnovou a tak bude v příspěvku učiněn pokus o shrnutí dosavadních poznatků, které bude možné v rámci exkurze doplnit výkladem na místě samém.

Průzkum domů jižní fronty ulice Velká Mikulášská ve Znojmě
Václav Kolařík , Marek Peška
Ve výzkum vývoje středověkého domu na Moravě hraje město Znojmo zcela nezastupitelnou roli. Potenciál dochované zástavby je podstatně větší, než v případě jiných Moravských královských měst a stupeň dochování jednotlivých staveb také. Ulice Mikulášská je jednou z hlavních středověkých komunikací ve městě a řada domů je zde ještě zakonzervována ve stavu z 19. a počátku 20. století. V uplynulém roce jsme měli možnost stavebně historicky a částečně i archeologicky zkoumat tři ze staveb v jižní domovní frontě čp 3, 13 a 15. Zejména čp. 13 je vynikajícím příkladem podoby měšťanského domu kolem poloviny 14. století. Cílem příspěvku je představit dosavadní průběh výzkumu a jeho další vyhlídky.

Karschův dům čp 89 v Kadani
ČVUT Kolektiv studen
Kolektiv ČVUT: Martin Kolovský, Josef Holeček Jr., Natália Kostelníková, Dorota Hurná, Jana Sedlická. Představení průběžných výsledků podrobného stavebně historického průzkumu domu čp. 89 v Kadani- průřez dějinami domu jako funkčního i stavebního organismu a jako odraz každodenního života v něm. Dům je v atypické situaci sevřený mezi hradební městskou zdí , zdí parkánovou a předbraním městské brány. Atypické chování disposice domu a možnosti vůči veřejnému prostoru jsou specifikem tohoto domu.V mladším horizontu plasticky vyvstává obraz a způsob chování jinak blíže neznámého lakomého podnikatele v polovině 19. stol i pohnuté dějiny 30-40. let 20. stol. , které se dotkly podle nalezených stop i sledovaného domu, např. zazděné artefakty-obětiny? Archivní rešerši zpracoval Doc. Petr Hlaváček z FFUK.

Stavební vývoj vesnické zástavby Dubského Švýcarska na příkladě vesnice Zakšín.
Miroslav Kolka , Ivan Peřina
Příspěvek shrne nejnovější poznatky ke stavebnímu vývoji vesnic v regionu Dubského Švýcarska (okres Česká Lípa, Liberecký kraj). Předně bude na základě aktuálních plošných průzkumů presentován stav zachování vesnické zástavby z různých stavebních etap a urbanistický vývoj vybraných lokalit, podrobněji pak vesnice Zakšín. Dominantním typem vesnického domu jsou v oblasti roubené patrové domy především z přelomu 18. a 19. století. Nově byly v terénu identifikovány ale také roubené a hrázděné objekty ze starších stavebních fází 17. a 18. století, nebo jejich torza. Problematika bude presentována na podrobném stavebně historickém průzkumu usedlosti č. p. 29. Pozornost bude dále věnována rovněž mladším stavebním horizontům, zejména impozantní pozdně klasicistní zděné přestavbě zdejších usedlostí.

Inventáre farností a ich využitie pri stavebnom výskume tereziánskych chrámov východného byzantského obradu na Slovensku.
Anton Liška
V archíve Prešovského gréckokatolíckeho arcibiskupstva sa nachádza vzácna zbierka primárnych archívnych prameňov – inventárov farností, v ktorých sú zachytené viaceré cenné údaje, týkajúce sa stavebných fáz gréckokatolíckych chrámov tereziánskeho typu. Cieľom príspevku je poukázať na údaje, ktoré je možné z predmetného typu historického prameňa využiť pri stavebno-historickom výskume predmetného typu historických objektov.

Pozůstatky minerálních závodů na bývalém plzeňském panství
Petr Mikota , Petr Rožmberský
Příspěvek se zabývá pozůstatky staveb minerálních závodů na zpracování vitriolových břidlic od konce 18. do konce 19. století. Vychází jednak ze studia pramenů, jednak z terénního průzkumu. Z pramenů je věnována pozornost matrikám, které přináší řadu údajů o povolání zapsaných osob a umožňují tak datování činnosti dolů a hutí. Dále je to agenda horních úřadů, a to jednak horní knihy, jednak spisy. Zejména pravidelná účetní hlášení obsahují informace o nákupu stavebního materiálu, technologického vybavení, provozních surovin a nářadí, na jehož základě je možno vývoj podniků částečně rekonstruovat. Kromě známějších lokalit v Božkově, Lobzích a Chrástu, je věnována pozornost i dalším dosud téměř neznámým jako Bukovec, Doubravka, Doudlevce, Dýšina, Haldov (Chrást), Litice, Střapole. V příspěvku se pokusíme seznámit veřejnost s pozůstatky hutí a správně-obytných objektů souvisejících s touto chemickou výrobou.

První kavárna v Litoměřicích
Eliška Nová
Příspěvek představí velmi zajímavou, dnes již bohužel zaniklou, budovu první kavárny v Litoměřicích, která byla postavena kolem roku 1830 při vyústění mostu přes Labe. Kavárna orientovaná především na důstojnickou klientelu z blízkého Terezína se svým architektonickým ztvárněním výrazně uplatňovala v labském prospektu a u jejího autora lze předpokládat inspiraci vídeňským prostředím.

Zámeček nebo hájovna?
Dana Novotná
Na konci 18. století postavili Kinští na rychmburském panství ve snaze zvýšit zemědělskou produktivitu panství do té doby závislého na průmyslu několik hospodářských dvorů a mysliven a zřídili oboru. O stavbě současné myslivny v Čachnově se traduje, že je to původně lovecký zámeček postavený Filipem Kinským v roce 1770 později přestavěný na hájovnu. Ve skutečnosti šlo však o neúspěšnou hospodářskou stavbu v místě, kde se do té doby těžila železná ruda a dřevo.

Krov kostela sv. Jiljí ve Vinařicích
Michal Panáček , Petr Bažant, David Otáhal
Kostel sv. Jiljí ve Vinařicích je původně středověký kostel z doby asi před polovinou 14. století, který prošel dalším bohatým stavebním vývojem. Dnešní sedlovou střechu nad lodí a presbytářem nese krov dendrochronologicky datovaný skácením použitého dřeva na přelomu let 1715/16. Toto datování získává na zajímavosti ve chvíli bližšího poznání konstrukce tvořené ležatou stolicí, protože vykazuje řadu znaků, které bychom přičítali mnohem mladší době jejího vzniku, spíše až v průběhu 19. století. Zároveň se nám v ní zachoval relikt pocházející z pozdně středověké podoby krovu.

K průzkumu hradu Trosky
Ivan Peřina
Příspěvek se věnuje shrnutí poznatků o stavební podobě hradu Trosky s důrazem na těžko přístupné či méně známé části hradu. Pozoruhodným oddílem hradu mimo jeho známou dispozici je hrazený oddíl pod věží Pannou, považovaný dosud za stopy podhradí, jeho specifikace je výzvou k diskusi o tzv. hospodářských traktech, tj. zázemí skalních hradů.

Obnova a reštaurovanie kubínyiovského kaštieľa vo Vyšnom Kubíne
Jana Piecková , Vladimír Majtan
Areál kaštieľa vo Vyšnom Kubíne predstavuje drobné sídlo s hospodárskym zázemím oravskej aristorkratickej rodiny Kubinyi. Staršia renesančná bloková kúria bola v tereziánskom období prestavaná a pôdorysne rozšírená do súčasného rozsahu. 20. storočie bolo devastačním obdobím v histórii kaštieľskeho areálu. Na začiatku 21. storočia sa však realizuje komplexná pamiatková obnova a adaptácia areálu na nové využitie. Pamiatkové výskumy priniesli nové nálezy a poznatky o živote šľachty v najsevernejšom hornatom regióne Uhorského kráľovstva.

Zvonice u kostela sv. Jiří v Horním Slavkově
Michal Profant
Příspěvek představuje nedávné doplnění stavebního poznání renesanční zvonice o potvrzení datace její výstavby, ta měla být roku 1593 postavena jako operativní náhrada za zvonici ve staticky narušené věži kostela. Avšak nález datace s podpisy mistra a tovaryše na krovu, společně s kamenným reliéfem, původně umístěním na průčelí zvonice, nabízí hypotézu celkového dokončení stavby až k roku 1598.

Osudy 327 vodních provozů okresu Tachov
Zdeněk Procházka
Příspěvek informuje o výzkumu 327 vodních provozů, které stávaly nebo dosud stojí na území okresu Tachov. Autor se v uplynulých pěti letech věnoval terénnímu a archivnímu výzkumu těchto podniků, které ležely v krajině západočeských Sudet. Po roce 1945 přišly všechny tyto podniky (jednalo se především o mlýny, ale i papírny, hamry, leštírny a brusírny skla, stoupy, rudné mlýny, pily, soustružny a malé vodní elektrárny) o původní majitele. Na jejich místo nastoupili noví vlastníci z Čech, kteří o nově nabyté nemovitosti přišli po komunistickém převratu v roce 1948. Mnoho vodních provozů se poté změnilo ve zříceniny nebo zcela zanikly. To, co se v terénu zachovalo, zpracoval autor příspěvku do třídílné publikace. V referátu budou v hlavních bodech prezentovány výsledky několikaleté práce, které přiblíží současný stav tohoto různorodého souboru technických památek.

O dvou lvech z Nového Bydžova – stavební vývoj děkanského kostela sv. Vavřince
Eliška Racková
Děkanský kostel sv. Vavřince (původně Panny Marie) byl založen kolem roku 1305 v souvislosti s vysazením města Nového Bydžova. Názory na vznik dnešního kostela se různí a pohybují se od rychlé výstavby v rozpětí let 1305-1325 s poukazem na heraldické památky a archivní zprávy, přes vznik v období kolem poloviny 14. století na základě stylového zařazení, po náhradu starší zničené stavby v pohusitském období. Ač stavba působí poměrně jednotně a spořádaně, její budování nebylo rychlé, ani zcela přímočaré a do dokončení raně renesančního ochozu věže zahrnovalo až sedm stavebních fází a etap.

Poznatky z výskumu a obnovy fasád kostola Božieho tela v Belej – Duliciach, v okrese Martin.
Adriana Reťkovská
Výskum a následná obnova fasád pôvodne stredovekého kostola Božieho tela v stredoslovenskej obci Belá – Dulice, v okrese Martin, priniesla neočakávané objavy obohacujúce dejiny staviteľstva na území niekdajšej Turčianskej stolice. Nálezy nástennej maliarskej dekorácie, fragmentov gotických architektonických článkov a krstiteľnice, zamurovaného neskorogotického portálu, poukazujú na živé kontakty s vyspelými umeleckými centrami oblasti stredoslovenských banských miest v stredoveku.

Kostol sv. Kataríny v Rokycanoch (okr. Prešov) - výzkum a obnova
Dominik Sabol
V obci Rokycany (okr. Prešov) sa zachoval gotický kostol z 15. storočia, vznikol s využitím časti stavby staršieho (románskeho) kostola, ktorý stál od 13. storočia na výraznom vrchu a slúžil pre viaceré okolité obce. Dodnes si dochoval viaceré hodnotné prvky architektúry s veľmi zaujímavou históriou. Vlastníkom dediny bolo totiž v 15. storočí mesto Košice, na počesť ktorého tu bol vyhotovený unikátny portál. Po archeologickom a stavebno-historickom výskume bola začatá aj komplexná obnova tejto vzácnej a v regióne Šariša ojedinelej pamiatky.

V milosrdenství Boha svět najde pokoj a člověk štěstí
Jaroslav Skopec , Miroslav Nový, Eliška Nová
Překvapení…

Litomyšlská brána a Vodárna v opevnění Vysokého Mýta
Jiří Slavík
V příspěvku budou představeny první výsledky aktuálně dokončovaného stavebněhistorického průzkumu městského opevnění jednoho z větších královských věnných měst s unikátními dvouvěžovými branami, opatřenými v 15. století barbakány. Problematika zásobování vodou patří mezi opomíjené součásti vysokomýtských dějin, zpracování SHP se tak stalo podnětem pro bližší pohled na tuto problematiku.

Opevnění u Stráže, okr. Tachov. Díl druhý: Vše je jinak. Změna pramenné základny, datace a nová interpretace
Petr Sokol , Filip Kasl
Mezi Stráží a Přimdou na Tachovsku se v lukách nachází mohutné zemní opevnění, jehož původ a účel nejsou dosud vysvětleny. Pro objekt nejsou známy žádné písemné zprávy. Lokalita je dnes zcela mimo cestní síť. Opevnění čtvercového půdorysu 82 x 83 m, tvořené vnitřním valem, příkopem ve tvaru písmene V a vnějším valem s příkopem a situované v rovinatém terénu, využívalo na jedné straně malého rybníka. Relikty byly dosud interpretovány jako pozdně středověký dvůr, raně středověké hradiště či naposled na konferenci Dějiny staveb 2017 jako raně novověká reduta. Situaci komplikovaly ojedinělé nálezy raně středověké keramiky na jedné straně i výrazný, dosud velmi dobře dochovaný tvar reliktu atypický pro některé z uvedených druhů lokalit na straně druhé. Terénní průzkum i rešerše historických map ukázaly úzkou a zřejmě stěžejní vazbu na dnes již zaniklou větev Norimberské cesty. Nové skutečnosti přinesla dílčí aplikace geofyzikální a detektorové prospekce a následné ověření archeologickými sondami. Obsahem příspěvku jsou poslední informace o průzkumu objektu, datování a nový pokus o interpretaci problematické lokality reagující na nová zjištění.

Poznatky z pamiatkového výskumu zastrešenia Michalskej brány v Bratislave
Ľubor Suchý , Karol Ďurian
Michalská brána je jediná zachovaná brána z pôvodných štyroch v bratislavskom mestskom opevnení Starého mesta. Nachádza sa v severnej okrajovej časti Starého mesta Bratislavy. Brána dostala meno podľa osady a kostola svätého Michala, ktorá bola neďaleko na predmestí. Bránu vežovú postavili koncom 14. storočia. Súčasné zastrešenie pochádza z rokov 1757-1758. Ukončenie prestavby zastrešenia brány bolo dňa 20. Júna 1758 slávnostným osadením sochy sv. Michala na vrchole, ktorej autorom je kotlársky majster Peter Eller. Zastrešenie brány obsahuje viacstupňové barokové zastrešenie s rôznymi formami krovových konštrukcií vzájomne spolu zviazanými do jedného celku. Okrem významnej barokovej konštrukcie krovu sa v zastrešení nachádza pomerne veľa zachovaných originálnych barokových technických riešení, prvkov a detailov, ktoré dotvárajú obraz o barokovom staviteľstve.

Architekt a stavitel Peter Patzenhauer
Martin Šanda
Co víme o staviteli z České Kamenice Peteru Patzenhauerovi, který je roku 1592 doložen při zvyšování věže zvířetického hradu? Z archivních pramenů jej známe už jen jako autora renesanční přestavby farního kostela v České Kamenici a nově i jako autora kostela v Chřibské. Lze k tomuto seznamu teoreticky přidat ještě nějaké další stavby? A lze Patzenhauerův architektonický projev nějak uchopit a definovat.

Historizující truhlářské prvky z domu čp. 1000, v Hybernské ulici v Praze
Martin Šanda
Roku 2018 proběhlý stavebněhistorický průzkum mohutné historizující budovy bytového, kancelářského a obchodního domu čp. 1000 v Hybernské ulici v Praze z let 1896-98 přinesl řadu zajímavých zjištění, týkajících se jak jeho využití či architektonického pojetí, tak řešení konkrétních technických a řemeslných detailů. V příspěvku bude soustředěna pozornost na konkrétní řešení truhlářských prvků, tj. především okenních a dveřních výplní v daném objektu.

Moderní zpřístupnění historických pramenů II.
Radek Široký
Zpráva o prvním roce projektu, jehož cílem je lepší zpřístupnění archivních pramenů pro odbornou i laickou veřejnost. Projekt je realizován na česko - bavorské síti digitalizovaných historických pramenů Porta fontium (www. portafontium.cz). V rámci " projektu vzniká platforma workshoŰo ""Archivní rešerše v 21. století"" zaměřených" na setkávání archivářů, kteří historické prameny zpřístupňují, a odborníků, kteří je pro své výzkumy využívají.

Černá Hora. Stavební vývoj hradu a zámku
Jan Štětina
Příspěvek sumarizuje poznatky, získané povrchovým průzkumem zámku v Černé Hoře (okres Blansko). Původně raně gotický hrad prošel několika gotickými přestavbami, z nichž zřejmě nejvýznamnější proběhla za pánů z Boskovic na přelomu 15. a 16. století. Zatímco podobu raně a vrcholně gotického hradu nelze přesněji rekonstruovat, dispozici pozdně gotické stavby známe vcelku dobře. Palácová křídla obestupovala úzký vnitřní dvůr, v nárožích se pak objevily typické, nakoso postavené věžice. Zřejmě ještě v první polovině 16. století vzniklo severní křídlo předzámčí s pozoruhodnými architektonickými detaily. Komplexní renesanční přestavba, jež hrad změnila v renesanční zámek, byla dokončena za Albrechta Černohorského z Boskovic patrně v roce 1561. Dodnes zůstalo dochováno předzámčí s nárožní baštou a honosným bosovaným portálem, ale i část vlastní zámecké budovy s pozoruhodnými renesančními detaily. Počátkem 18. století zámek vyhořel a barokní a klasicistní úpravy obnovily pouze část zámecké budovy. O podobě a proměnách chátrajícího zámku v 19. století vypovídá četná ikonografie. Dnešní vzhled zámku vzešel z kvalitní neorenesanční přestavby, v pozdním 19. století provedené podle plánů Theofila Hansena.

Gloriet a bažantnice u Chrástu na Horažďovicku
David Tuma
Příspěvek se pokusí nastínit problematiku vývoje loveckých zařízení u města Horažďovice, které zastupovala bažantnice na Chrástu, obora u dvora Prácheň a bažantnice u Malého Boru. Blíže se příspěvek bude věnovat především loveckému zařízení u Chrástu a interpretaci jeho funkce, jenž se v 19. století změnila společně s programovou náplní tohoto zařízení k prezentačnímu chovu bažantů. Změn ve způsobu využívání nacházíme ve sledované lokalitě více, např. u stavby glorietu, jenž bude předmětem podrobného průzkumu. Příspěvek se pokusí nastínit i jeho stavební obnovu započatou v letošním roce.

Přemisťování obcí z důvodu výstavby vodních nádrží
Martin Váňa
V průběhu 20. století vzniklo na území dnešní České republiky zhruba 40 velkých vodních nádrží, které zasáhly do života několika desítek měst a vesnic. Většina z těchto sídel zanikla, popřípadě došlo ke značné redukci jejich zástavby. V několika výjimečných případech však byla zaplavená obec postavena znovu na jiném místě. Osudy těchto „přemístěných“ obcí nevšedním způsobem odráží dobové společenské klima a především vztah panujících režimů k soukromému vlastnictví. Jejich podoba navíc svědčí o tehdejší stavební kultuře a nárocích na občanskou vybavenost. Příspěvek představí historii a stavební podobu cekem čtyř vesnic, které byl přemístěny kvůli vodním nádržím vystavěným za první republiky, v 50. letech a v době normalizace.

K otázce gotické brány Dolního hradu na Rožmberku
Jiří Varhaník
J. Muk navrhl interpretaci rozměrného lomeného oblouku v příčné zdi v přízemí západní části jižního křídla hradu jako brány, před níž v místě sklepa býval příkop. Takovému řešení přístupu do hradu však odporuje hned několik indicií, které poukazují na to, že tuto představu nelze akceptovat.

K podobě věže jižní předsunuté bašty hradu Českého Šternberka
Jiří Varhaník
Hmotová rekonstrukce středověké podoby věže podle T. Durdíka předpokládá na jejím vrcholu vyložený ochoz, který kopíruje půdorys věže. Určité indicie však dovolují uvažovat o alternativní rekonstrukci horní části věže.

Originál, nebo replika (?), hrázděný dům čp. 16 v Kalivodech, okr. Rakovník
Eva Volfová
Patrový hrázděný dům na okraji Kalivod upoutá díky své exponované poloze pozornost na první pohled. Jeho exteriér však vzbuzuje u poučeného pozorovatele do jisté míry rozpaky, otázky po stáří a okolnostech jeho vzniku. Na část z nich se podařilo postupně najít odpovědi, což bude předmětem prezentace. Příspěvek bude obsahovat i rozhlédnutí po památkách vesnického stavitelství v okolí, pro zjištění možných vzájemných vazeb, nebo stavebních souvislostí.

Dva dvojtraktové drevohlinené domy z východného Slovenska
Maroš Volovár
Zlatým vekom dvojtraktového prízemného domu sú na východoslovenskom vidieku šesťdesiate roky minulého storočia. Zopár podobných dispozícií, inšpirovaných kúriami či farami, sa nám však zachovalo i z oveľa staršieho obdobia. Príspevok predstaví a porovná dve takého stavby s ešte drevenou rámovou konštrukciou stien: dom z 1. polovice 19. storočia v Krišovskej Lieskovej (okr. Michalovce) s vypletanými (patyčenými) stenami a dom z konca 19. storočia v Koromli (okr. Sobrance) s drážkovou (palančenou) výplňou stien. Obe pamiatky, na Slovensku zrejme posledné svojho druhu, sú dlhodobo neobývané, pamiatkovo nechránené a čaká ich skorý zánik.

Hrad Rabštejn u Bedřichova
Radim Vrla
Zříceniny rozsáhlého, původně snad zeměpanského hradu Rabštejna náležejí k zatím málo poznaným památkám svého druhu. Průzkum, prováděný zde v období 2018/19 přinesl nová zjištění ohledně podoby i rozsahu původního hradu a dále i k problematice jeho novověkého opevnění.

Matriky jako pramen pro stavební historii
Václav Zeman
Matriky se záznamy o narozeních/křtech, oddavkách a úmrtích jsou zpracovávány zejména pro účely genealogie, demografie, sociálních či regionálních dějin. Stavební historie s informacemi obsaženými v těchto úředních knihách pracuje spíše poskrovnu, a to především jako se zdrojem prosopografických dat. Následující příspěvek si klade za cíl rozšířit škálu využití těchto písemných pramenů i pro potřeby stavební historie, a to pochopitelně především u církevních staveb na příkladu severních Čech. Referát nastoluje pracovní typologii informací, které se v matrikách mohou objevit. Primárně s funkcí matrik souvisí údaje o řemeslnících a umělcích činných na probíhajících stavbách, příležitostně zápisy mohou reflektovat stavební změny objektů či vypovědět částečně o jejich dispozici. Založení matriky mohlo souviset s výstavbou kostela (založení farnosti) či s pořízením křtitelnice (udělení práva křtu). Chceme ale též zjišťovat, zda matriční záznamy mohou reflektovat omezení liturgického prostoru v době stavebních úprav kostelů. Posledním typem údajů, avšak nejpestřejšího charakteru, jsou zápisy pamětní povahy příležitostně učiněné do matričních knih, které se v mnohých případech mohou stát primárním a jediným písemným svědectvím o stavebních úpravách kostelů.

Lázeň na zámku v Sokolově (okres Sokolov)
Lubomír Zeman
Součástí zámeckých sídel a rezidencí bývaly kromě reprezentativních prostor i hygienická zařízení, která máme často písemně zaznamenána v historických inventářích. Při následných přestavbách a úpravách však tyto prostory změnily svůj charakter a tak dnes již často nevíme, kde se přesně nacházely. Příspěvek představí možnosti hledání zámecké lázně v případě sokolovského zámku, kde určité indicie mohou přinášet jiný pohled na zachované prostory.