Z historie Edice „Zapomenuté hrady, tvrze a místa“
Před 13 lety se skupina nadšenců rozhodla vydávat malé vlastivědné publikace, které by přibližovaly málo známá místa. Okruh autorů vychází z řad Klubu Augusta Sedláčka, společnosti zabývající se studiem panských sídel. V roce 1995 založil klub nadaci České hrady, která si kladla za cíl zachraňovat a popularizovat málo známé ohrožené památky. Zatímco snaha o rekonstrukce a zahraňování se nesetkala s úspěchem, projekt populárních publikací projevil neobyčejnou životaschopnost. Po zrušení nadace v roce 1999, se publikačních aktivit ujalo nově zřízené soukromé nakladatelství Petr Mikota. Značka „České hrady“ se stala logem edice.
Protože sídlo nakladatelství i většina autorů pochází z Plzně, popisují publikace většinou památky na Plzeňsku. Řídce jsou však zastoupeny i další regiony (Hrad Orlík nad Humpolcem, choceňské hrady, tvrziště na Slánsku, hrady na Vltavotýnsku, hrad Hauenštejn v Poohří).
Během doby prodělala edice kvalitativní vývoj. Rozsah se zvýšil z 20 – 30 stran na 40 – 60. Zatímco první publikace obsahovaly 5 – 10 černobílých vyobrazení, dnes zde najdete často několik desítek obrázků včetně barevných fotografií. Pravidlem jsou i kvalitní plnobarevné laminované obálky. Vzrostl i náklad. Z prvotních 300 kusů vyráběných na kopírce, tiskneme nyní pravidelně 2000 ks v prvním vydání a 500-1000 ks ve druhém.
Od roku 2003 vydáváme druhá, rozšířená vydání. Stále se objevují nové historické informace a řada objektů byla podrobněji archeologicky prozkoumána (Lacembok, Orlík). Dochází k zásadním rekonstrukcím (Mirošov, Hauenštejn, plaské dvory, Rýzmberk). Některé památky naopak utrpěly. Zmizelo kupříkladu poslední torzo tvrze v Tlučné. Jiné archeologické lokality jsou ničeny vandaly. Druhá a další vydání budou proto přinášet často zásadní nové informace. První vydání Mirošova mělo 20 stran s 5 obrázky, druhé vydání má 36 stran a přes 30 obrázků.
I když publikace svou formou a obsahem jsou primárně určené široké veřejnosti, jsou přínosem i pro badatele. Každá z nich totiž přináší nové objevy. Ať už z písemných pramenů nebo nově objevených či dosud nepublikovaných plánů a vyobrazení. Někdy jsou publikovány i nová zaměření objektů, nové výsledky povrchového, archeologického nebo stavebněhistorického průzkumu. Publikace tak slouží nejen amatérům a milovníkům historie, ale i badatelům a oficiálním odborným institucím.
Četnost vydávání není velká. Během jednoho roku stíháme průměrně 2 nová a dvě druhá vydání. Nesnažíme se o kvantitu ale o kvalitu. Přehledové publikace obsáhnou sice velké území, ale nejdou do hloubky a často nezachycují ani stávající stav. U monografií jde obsah více do hloubky, ale jejich příprava je zase náročnější a delší. Často musíme čekat na výsledky rozpracovaných výzkumů (Hrad Bělá, strašické hrady, tvrz v Bezděkově, obléhací tábor u hradu Lopata).
V roce 2008 vyjdou publikace o Panském dvoru a kostele sv. Jiří a v Plzni Doubravce, Zámek Životice, Hrad Žumberk a snad dokončíme i dlouho připravovanou publikaci o Tvrzích Hradiště a Bezděkov, jejíž příprava byla přerušena nečekanou smrtí jednoho z autorů.
Žádná publikace ale nevzniká bez lidí. Duší edice je její redaktor a současně nejpilnější autor Petr Rožmberský. Původem amatérský badatel, který se spoluprací se Západočeským muzeem vypracoval na uznávaného znalce středověkých vesnic na Plzeňsku a regionální historie vůbec. Jeho současné působení na katedře archeologie Západočeské univerzity je tak logickým vyvrcholením jeho práce. Jako autor podává precizně zpracovanou historii obohacenou mnoha drobnými informacemi čerpanými z archivů, které přiblíží život minulých generací. Grafikem edice je Milan Novobilský. Spojuje v sobě kvality zručného grafika, stavaře a badatele. Jeho stavební rozbory a zejména kresebné rekonstrukce a modely hradů a tvrzí, přibližují čtenáři jejich vzhled. Je rovněž pilný autor. Redakce se snaží ve smyslu zaměření Klubu Augusta Sedláčka, podporovat práci začínajících autorů a poskytnout jim odbornou pomoc při publikování. Naopak problémem bývá dostat autorský rukopis z pera renomovaných badatelů, kteří jsou většinou příliš zaneprázdněni prací na jiných úkolech a prestižnějších publikacích. I tak se nám podařilo v edici shromáždit práce již skoro dvaceti autorů.
Úkolem nakladatele je na to všechno shánět peníze, vydávat a prodávat. Zpočátku, v „dobách nadace“, jsme se snažili jít cestou sponzorů a placených reklam. Ale nadšení z 90 let vyprchalo a tak dnes vychází Edice bez jakýchkoliv sponzorů a prostor věnovaný původně reklamě využíváme pro rozšíření a zkvalitnění textu. Veškeré náklady se tak hradí z prodeje. Výhodou je i spolupráce s tiskárnou Petr Koldušek, jejíž operativní přístup a výhodné podmínky umožňují celý projekt realizovat.
Největší část publikací prodáváme v Plzni a Praze. Někdy se daří prodávat publikace v místech, o kterých pojednávají (Nebílovy, Hauenštejn, Mirošov, Radyně, Choceň, Rýzmberk). Jindy je objednávají městské a obecní úřady pro svá vlastní informační střediska a srazy rodáků (Litice, Krasíkov, Hlohová, Chocenice, Lukavice, Přeštice, Slaný, Starý Plzenec). Edice má řadu přihlášených odběratelů z celé České republiky, mnozí se o ní dozvídají na internetu. Nedaří se nám zatím zvyšovat prodej v jiných městech, i když některé pojednávané lokality leží v jejich okolí. Zatímco se tedy publikací o hradech na Vltavotýnsku prodalo v Plzni více než 200 ks, v Budějovicích jen 20 ks. Že by Plzeň byla Mekkou hradologů?
Plzeň 2008