|
Raněstředověká pohřebiště v Plzeňském kraji 1
| ![]() |
Území Plzeňského kraje se z hlediska výzkumu raně středověkých památek, na rozdíl
od období pravěku, dosud nestalo předmětem soustavného archeologického zájmu.
Význam studia regionu přitom podtrhuje jeho poloha na pomezí Čech a Bavorska, stejně
jako vazba na dálkovou komunikaci evropského významu spojující východ a západ
kontinentu.
První svazek věnovaný raně středověkým pohřebištím v západních Čechách se zaměřuje
na shrnutí dosavadních poznatků o řadových pohřebištích v Plzeňském kraji,
představuje jejich soupis formou katalogu s podrobným popisem nálezových okolností,
terénní situace i jednotlivých nálezů. Název publikace Řadová pohřebiště v Plzeňském
kraji dokládá přítomnost tohoto jevu na sledovaném území, nicméně v některých
případech nedokážeme s jistotou říci, zda pohřebiště bylo řadové a zda nebylo pouze
ploché (vzhledem k torzovitým informacím o některých lokalitách). Předmětem následného
rozboru jsou vlastnosti pohřebišť, doklady pohřebního ritu i vlastní hrobový
inventář. Zvláštní pozornost je věnována šperkům, zejm. esovitým záušnicím, které
představují nejpočetnější druh nálezů, z nichž některé byly podrobeny rentgenové fluorescenční
analýze za účelem zjištění materiálového složení.
Vzhledem k probíhající revizi raně středověkých mohylových pohřebišť na sledovaném
území, a to včetně jejich nového zaměření, nejsou tyto lokality do práce zahrnuty,
ale budou publikovány v připravovaném druhém svazku. Ten bude dále věnován problematice
raně středověkých pohřebišť v Karlovarském kraji, představí výsledky rentgenové
fluorescenční analýzy vzorku 70 předmětů z pohřebiště na Chebském hradě a
dalších lokalit regionu (esovité záušnice, prsteny). Samostatná pozornost bude věnována
srovnání s přilehlými německými oblastmi, především s Bavorskem. Závěrečné
vyhodnocení se soustředí na otázky sociální, kulturní a výpovědní možnosti tohoto
druhu archeologického pramene v oblasti duchovní kultury.