|
Středověká krajina na střední Úslavě I
|  |
Práce autorského kolektivu Katedry archeologie Západočeské univerzity. Svazek je prvním dílem rozsáhlejšího projektu.
Výzkum středověkého a časně novověkého osídlení
v západních Čechách realizovaný katedrou
archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity
v Plzni v rámci výzkumného záměru „Opomíjená
archeologie“ je koncipován jako kombinace
systematicky zkoumaných větších krajinných celků
a jednotlivých menších sond zahrnujících zpravidla
jedinou lokalitu a její zázemí. Tento postup byl
v západních Čechách zahájen na Rokycansku (srov.
Vařeka a kol. 2006; Vařeka a kol. 2008) a záhy byl
rozšířen také do oblasti střední Úslavy (Blovicko
a Nepomucko), které volíme jako srovnávací region.
Průzkum zaměřený na lokalizaci zaniklých vsí,
drobných šlechtických sídel a historickou rešerši
zde zahájil již v 80. letech 20. století P. Rožmberský
(např. Rožmberský 1989; 1990; 1999). Završením
tohoto studia je soupis historických sídel na střední
Úslavě podaný v páté kapitole. Rozsáhlejší archeologický
výzkum středověkého osídlení v oblasti, jejíž
část spadá do našeho krajinného transektu, realizoval
rodák z Měcholup J. Pícka (2002; 2004), z jehož prací
uveřejňujeme v tomto svazku kapitolu věnovanou
přírodnímu prostředí a dějinám archeologického
bádání (kap. 3 a 4). Další etapou se stal soustavný
nedestruktivní výzkum tří zaniklých středověkých
vesnic situovaných ve třech případech v rozsáhlých
lesních komplexech sledovaného území (Chýlava,
Bzík) a v jednom případě za jeho severovýchodním
okrajem (Kamenice; předběžné zprávy srov.
Holata 2008; Přerostová 2008; Švejnoha 2008;
Vařeka–Holata–Přerostová–Švejnoha 2008). Výzkum
Bzíku a Kamenice zachytil zaniklé vesnice z mladšího
středověku se stopami starší sídlištní tradice (kap.
7 a 9), zatímco průzkum polohy „Pod Hřebenem“
v polesí Chýlava ukázal, že se v tomto prostoru
nacházejí relikty raně středověkého sídliště (kap. 6)
a mladší ves Chýlava je položena dále k jihozápadu
(kap. 8). Z novověkých památek v lesním prostředí
byl kromě zaniklé hájovny u Kamenice (kap. 9;
Holata 2007; Trnka 2004) dokumentován zaniklý
dvůr Rájov (kap. 10; Moravcová 2007).
Další výzkumné aktivity zahrnující geofyzikální
průzkum a sondáž lokalit v lesním prostředí, průzkum
jejich zázemí, povrchové sběry v odlesněném
území, archeobotanický výzkum, historický exkurs
a závěrečnou syntézu budou prezentovány ve druhém
svazku.